Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Zavádějící výstupy v médiích ÚVODNÍK
7. září 2018
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (13047)

Politici a novináři šíří všeobecné tvrzení, že afghánský Tálibán kontroluje přibližně 5 % území Afghánistánu. Tuto informaci je možné v rámci určitého hodnocení považovat za správnou, ale nelze ji šířit takto samostatně a upozaďovat ostatní hodnocené údaje, neboť poté ztrácí tento jednotlivý a z kontextu vytržený údaj svou vypovídací hodnotu o reálné a celkové situaci v Afghánistánu.

Pokud se na hodnocení situace v Afghánistánu podíváme z jiné strany, tak stejným způsobem můžeme tvrdit, že afghánská vláda nemá pod kontrolou 82 % správních okresů Afghánistánu, kterých je celkem 407. Také tento údaj je pravdivý a navíc je mnohem důležitější než údaj předchozí, jelikož ukazuje realističtější obraz situace ve složité islámské zemi. Navíc se jedná o ten nejvíce rozhodující údaj, kterým by se měly vlády všech zemí zapojených do aktivit v Afghánistánu velmi vážně zabývat. Další klíčové poznatky se pojí k tomu, zda se situace v Afghánistánu oproti dřívějším údajům zlepšuje, anebo naopak zhoršuje (viz dále v textu).

Uvedený údaj v podobě hodnoty 82 % nebyl dosud nikde zmíněn, protože je úmyslně skryt za spoustou jiných čísel v poslední čtvrtletní zprávě za období duben–červen 2018 vydané americkou organizací s názvem Úřad Zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (Office of the Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction – SIGAR). Úřad byl vytvořen Kongresem USA s cílem poskytovat nezávislý a objektivní dohled nad rekonstrukčními projekty a dalšími aktivitami v Afghánistánu, což pochopitelně souvisí s vyčleňovanými financemi. A protože je Kongres zřizovatelem příslušného úřadu, tak je také adresátem čtvrtletních zpráv, které tento úřad vytváří.  

22. srpen 2018
Předplatitelé

Specifické hodnocení a předpověď (13046)

Náčelník Generálního štábu (NGŠ) Armády České republiky (AČR) generálporučík Aleš Opata vystoupil 10. srpna v České televizi a oznámil, že AČR v souvislosti se sebevražedným útokem proti českým vojákům v Afghánistánu provede „odvetná opatření“.

Po extempore dvou zástupců NGŠ, kteří nedokázali objasnit rozdíl mezi bojovými* a nebojovými operacemi* a kteří nevěděli, do jakého druhu operací patří strážní služba české jednotky v Afghánistánu (viz odborný produkt 11079), přichází česká generalita s dalším „odborným“ termínem, jenž vztahuje na prostředí Afghánistánu a na subjekt, jímž je hnutí Tálibán.

Redaktorka České televize Marcela Augustová v pořadu „Události“ k této záležitosti ve zmíněný den uvedla:

„Dopadnout a potrestat komplice sebevražedného atentátníka, to je úkol, který v rámci svého mandátu dostali čeští vojáci v Afghánistánu. Rozkazem o tom rozhodl náčelník Generálního štábu Aleš Opata.“

Genpor. Opata k tomu řekl následující:

„Tak předně bych chtěl říct, že odvetná opatření patří do souboru opatření ochrany vojsk. To, co nás bude zajímat, už zaznělo v reportáži. Bude nás zajímat, kdo bombu sestrojil, kdo vybral sebevražedného atentátníka a kdo celou tu věc řídil, protože pro nás je zásadní, že nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu. Každopádně to bude mravenčí práce analytických a zpravodajských týmů včetně našich koaličních partnerů, protože ta hrozba se netýká jenom České republiky, ale všech jednotek, které působí v této oblasti.“

Redaktorka Světlana Witowská v pořadu „Události, komentáře“ sdělila, že byl vydán rozkaz k odvetě. Na to se NGŠ ohradil v tom smyslu, že se nejedná o odvetu, nýbrž o spravedlnost a zlepšení bezpečnostního prostředí, kde působí naši a koaliční vojáci. Doplnil, že se jedná o jedno ze standardních opatření.

V následující části vysvětlíme, jak můžeme chápat termíny „odveta“ a „odvetná opatření“, a zda jsou tyto termíny v rozebírané situaci použitelné. Dále ozřejmíme, jak do této záležitosti zapadají termíny odvetný úder* (retaliatory strike) a preventivní úder(pre-emptive strike). A v neposlední řadě objasníme, jaké možnosti mají čeští vojáci a jejich koaliční partneři při vyšetřování* incidentu společně s pátráním na místě činu a v jeho okolí a jestli je ČR vůbec schopna nějakým způsobem odpovědět na sebevražednou akci Tálibánu a učinit kroky proti těm, kteří Tálibán podporují. V závěru uvedeme, kterou nejdůležitější věc v souvislosti se sebevražedným útokem a plněním úkolu české jednotky česká generalita opomenula.

5. srpen 2018
Registrovaní

Specifická analýza – seriál ČT (13045)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize (ČT) je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

Jedenáctý případ z produkce ČT se váže k vystupování konkrétního redaktora. Jedná se o Davida Borka, který v nejbližších dnech převezme funkci zpravodaje ČT na Blízkém východě od Jakuba Szántó.

Pokud píšeme o konkrétních osobách, tak je to vždy proto, že zastávají určité politické, vojenské, mediální nebo jiné úřední a veřejné funkce, jež mohou zneužít k ovlivňování veřejného mínění ve prospěch jedné politické nebo ekonomické skupiny. A David Borek je zaměstnancem veřejnoprávní České televize, která by měla poskytovat to nejobjektivnější zpravodajství o mezinárodní situaci. Jak se ale opakovaně přesvědčujeme, je v tomto zpravodajství plno nedostatků. Jedním z těchto vážných nedostatků je to, že někteří redaktoři či moderátoři vnucují divákům svůj subjektivní názor na popisovanou situaci, čímž je můžeme podezřívat z toho, že se snaží ovlivnit veřejné mínění o dané věci.

Do této kategorie redaktorů patří právě David Borek, který opakovaně porušuje Kodex ČT v následujícím bodu:

„5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“.

Vystupování redaktora Borka bylo již společně s vystupováním Lukáše Dolanského předmětem analýzy v případu 9 – „Předpojatí a manipulativní moderátoři“. Avšak v souvislosti s nadcházejícím pracovním zařazením Davida Borka do role blízkovýchodního zpravodaje ČT zde máme jiné jeho vyjádření, které názorně zapadá do jeho subjektivního hodnocení situace právě na Blízkém východě. Nemůžeme tedy očekávat, že by zpravodaj ČT Borek ve své nové funkci nezávisle a nestranně hodnotil konflikt v Sýrii nebo napětí mezi Izraelci a Palestinci.

Podívejme se a rozeberme si nyní výrok Davida Borka, který učinil jako redaktor pořadu „Události, komentáře“ a jenž se vztahoval k Blízkému/Střednímu východu [1] a samozřejmě k ruským politikům.

24. červenec 2018
Registrovaní

Specifický výklad a hodnocení (13044)

V souvislosti s událostmi na Ukrajině se od roku 2014 objevují nejen v členských zemích EU a NATO neustále dokola omílaná tvrzení, že Rusové vymysleli nový způsob válčení, jímž je hybridní válka*, kterou údajně vedou proti Západu, a že NATO považují za svého nepřítele. Politici, vojenští hodnostáři a pracovníci sdělovacích prostředků, kteří tato tvrzení šíří, se často odkazují na to, že hybridní válka* je součástí Vojenské doktríny Ruské federace a že ve stejném dokumentu, případně v dokumentu Strategie národní bezpečnosti Ruské federace se hovoří o NATO jako o nepříteli.

Obhájci a šiřitelé těchto tvrzení dále doplňují, že hybridní způsob ruského válčení představil náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Valerij Gerasimov již v roce 2013 v ruských médiích. Od té doby se v západních zemích ujal termín „Gerasimova doktrína“. Termín se ujal také proto, že mnozí tvrdí že Gerasimovy názory byly oficiálně vloženy do nové ruské vojenské doktríny.

Avšak každý, kdo tato tvrzení hájí nebo rozhlašuje včetně českých novinářů a televizních redaktorů, poskytuje přímý důkaz o tom, že šíří dezinformace*. Těmto tvrzením totiž oponují jednoznačná fakta*, a je tedy jednoduché prokázat, kdo šíří dezinformace a manipuluje s veřejností.

Co vlastně armádní generál Valerij Gerasimov publikoval ve svém článku ohledně hybridního válčení? Jaký je vztah mezi hybridním válčením a Vojenskou doktrínou Ruské federace? A jak pohlížejí oficiální ruské dokumenty na Severoatlantickou alianci? Odpovědi naleznete v následující části tohoto produktu.

Poznámka: Termín „hybridní válka“ je rozebrán také v produktu 42001 Mýtus o hybridní válce.

5. červenec 2018

Specifické hodnocení (13043)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize (ČT) je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

PŘÍPAD 10 (nevědomá aktivní dezinformace, manipulace s diváky skrze posouvání významu události a nečestné zakrývání vlastní blamáže)

V kauze zinscenované vraždy ruského novináře Arkadije Babčenka se pracovníci České televize dopustili hned trojího pochybení, přičemž již poněkolikáté předvedli svůj předpojatý postoj vůči Ruské federaci a naopak náklonnost k politickému trendu Západu, pro jehož vedoucí mocnosti je Rusko z jistých důvodů předurčeným nepřítelem. Česká televize nepřinesla k tomuto případu objektivní zpravodajství s objasněním situace, jelikož neoslovila žádného nestranného specialistu.

Před koncem dne, kdy se psalo datum 29. května 2018, přinesly sdělovací prostředky zprávu o zavraždění novináře Babčenka. Ruský novinář Arkadij Babčenko kritizující ruský režim a pobývající na Ukrajině měl být zavražděn střelnou zbraní ve večerních hodinách zmíněného dne. Avšak následujícího dne 30. května odpoledne se konalo rozuzlení, když se Babčenko po boku ředitele ukrajinské bezpečnostní služby*  SBU* Vasila Hrycaka a generálního prokurátora Jurije Lucenka objevil živ a zdráv na tiskové konferenci. Překvapeným novinářům zástupci státu sdělili, že celá hra byla režírována ukrajinskou státní mocí s cílem dopadnout skutečného vraha, který byl na Babčenka nasazen údajně z ruské strany. Posléze byla do hry vložena i zinscenovaná vražda, která podle ukrajinských úřadů měla za cíl rozplést systém najímání nájemných vrahů, způsob jejich placení a odhalit původní organizaci, která si vraha najmula.

Pojďme ale na začátek aféry, kdy byla zpráva o zavraždění ruského novináře rozšířena do světa. V ruských médiích se zpráva objevila asi ve 20.40 hodin (29. května 2018) a v českých sdělovacích prostředcích krátce po 21. hodině téhož dne. Česká televize ale ještě ten samý den narychlo připravila zařazení tohoto tématu do pořadu „Horizont“, jenž začíná ve 21.30 hodin. Ve zmíněném pořadu byl osloven novinář Ondřej Soukup z Hospodářských novin, který se s Babčenkem osobně zná. Česká televize představila českého novináře jako přítele zavražděného. Rozhovor samozřejmě vyzněl v neprospěch Ruské federace, když novinář Soukup svou řeč uzavřel tím, že to zapadá do celkového obrazu vražd kritiků Kremlu.

To ale zřejmě nebyl jediný rozbor podsunuté vraždy provedený Českou televizí. Vycházíme z toho, že z exponovaného večera 29. května jsou na webu ČT nedostupná videa dvou pořadů. To je zvláštní, protože se jedná o pořady „90´ ČT24“ a „Zprávy ve 23“. Tyto pořady jsou v jiných dnech vždy přístupné a lze si je přehrát. Avšak u zmíněných dvou pořadů je místo videozáznamu tento text: „Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.“ Proč není možné přehrát běžné pořady ČT z večera, kdy byla zinscenována vražda novináře Arkadije Babčenka? Co se v těchto pořadech v ten večer aktuálně řešilo, případně tam bylo narychlo přidáno?

Je potvrzené, že Ondřej Soukup vystupoval také v pořadu „Zprávy ve 23“ ze dne 29. května, ale tento pořad nelze záhadně v tento den spustit v internetovém vysílání. Proč? Pořad „90´ ČT24“ ze stejného dne je uveden s tématem „Letní teploty na konci května?“, ale ani tento pořad není možné přehrát. Všechny ostatní díly uvedených pořadů, které byly vysílány v jiných dnech před i po inkriminovaném dni, jsou v internetovém vysílání dostupné.  

V souvislosti s nespolehlivými ukrajinskými úřady to byl od pracovníků ČT zbytečně zbrklý rozbor události, který mohl počkat do druhého večera. Stačilo, aby pouze sdělili, co se podle ukrajinských médií stalo v Kyjevě, a počkali s rozborem případu na dostatek věrohodných a potvrzených informací. Jenže Česká televize v případě obvinění Ruska vždycky spěchá, aby mohla přispět k nastavenému politickému trendu.

To je první pochybení České televize, kdy bez dostatečného potvrzení a ověření údajů o události, ze které přirozeně nebyly k dispozici žádné fotografie či videozáznam jako z jiných incidentů, okamžitě organizovala zavádějící a předpojaté rozhovory. Tím se ČT aktivně podílela na šíření dezinformace*, aniž by si to byla vůbec schopna uvědomit. Přitom se sami redaktoři ČT snaží poučovat diváky, jak se chránit před dezinformacemi a jak ověřovat zprávy.

Druhým pochybením České televize pak bylo, že bez jakéhokoli odůvodnění odstavila v inkriminovaný večer ze svého internetového vysílání dva pořady: „Zprávy ve 23“ a „90´ ČT24“. Patrně se jednalo o snahu zakrýt vlastní blamáž ohledně zavádějícího obsahu, jenž byl vložen narychlo bez potvrzení jeho platnosti jenom proto, že se negativně dotýkal ruského režimu a vyhovoval tak postoji ČT.

Třetí pochybení se vztahuje k chování redaktorů a moderátorů ČT, kteří se po poznání pravdy o falešné smrti Babčenka stále snažili využít tuto aféru proti ruskému režimu. Příkladem je pořad „Interview“ ze dne 31. května 2018, do kterého byl pozván opět novinář Ondřej Soukup, aby mohl pokračovat tak, jak se to ČT hodilo. Soukup slovy svého zahraničního kolegy Babčenka hovořil o ruské vojenské mašinérii, která v Sýrii a na Donbasu zabíjí desítky lidí denně (viz příslušný pořad). V této interpretaci ale pozapomněl do celkového obrazu zahrnout srovnávací faktické údaje* o civilních obětech vzniklých v rámci zahraničních aktivit Američanů, kteří se velmi aktivně snaží vytlačit Rusy z klíčových geografických prostorů* a měnit rozložení sil.

Jiným příkladem třetího pochybení je pořad „Události, komentáře“ ze dne 30. května, kde se jedno z témat týkalo právě aféry Babčenko. Aby to nevyznělo jako jednoznačný propadák pro ukrajinské úřady a samozřejmě i pro Českou televizi, uvedl na závěr rozhovoru k danému tématu moderátor David Borek, že případů vražd ruských novinářů je víc, a vyzval zpravodaje ČT Miroslava Karase, ať namátkově zmíní dva tři případy, které jsou nejpodivnější z hlediska toho, jak se to stalo, nebo z hlediska toho, jak dopadlo nebo nedopadlo vyšetřování. Od tématu zinscenované vraždy jsme se tak náhle posunuli ke statistice zavražděných novinářů na území Ruské federace a k dalším údajům v neprospěch ruské strany.

Uvedený případ o nespolehlivost ČT v mediálním zpravodajství porušil minimálně tato ustanovení z Kodexu České televize:

„5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

5.7 … Česká televize musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu, zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Rovněž není dovoleno vydávat pouhé domněnky za zprávy.“

 „5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti…“

„5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“.

Předchozí díly seriálu o nespolehlivosti České televize:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13043
Specifické hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO