Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Zavádějící výstupy v médiích ÚVODNÍK
9. listopad 2020
Předplatitelé

Specifická analýza (13090)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na dokument 13089, kde jsme uvedli základní fakta o volbách ve státě Wisconsin a rozebrali vývoj voleb v tomto státě z hlediska měnícího se celkového počtu osobně odevzdaných a poštou odeslaných hlasovacích lístků. Připomínáme, že ve státě Wisconsin musely být hlasovací lístky odevzdány nebo doručeny nejpozději do 20.00 hod. v den voleb neboli do uzavření volebních místností. Jakékoli později odevzdané nebo poštou doručené hlasy nemohou být uznány za legitimní (blíže viz předchozí produkt).

V tomto produktu se zaměříme na velmi podrobnou analýzu celkového vývoje v rozdělování hlasů ve Wisconsinu, kde bylo rozdělování hlasů v určité fázi na několik hodin téměř zastaveno. Když se rozdělování hlasů znovu rozeběhlo, tak se po chvíli ve vedení náhle ocitl Joe Biden, který záhadně přeskočil Donalda Trumpa. Poté bylo sčítání opět na několik hodin pozastaveno. Podrobná analýza průběhu sčítání a rozdělování hlasů odhalí závažné skutečnosti, které nelze souhrnně nazvat jinak než závažným podezřením na volební podvod. Zdůrazňujeme, že neřešíme, kdo v prezidentských volbách kandidoval. Analýza není o Donaldu Trumpovi ani o Joeu Bidenovi, ale o americké společnosti jako takové a o údajné americké demokracii – v tomto případě převedené do prezidentských voleb.

V minulých amerických prezidentských volbách v roce 2016 byl vítězný kandidát ve Wisconsinu znám po 5 hodinách a 30 minutách od uzavření volebních míst. V aktuálních prezidentských volbách v současném roce 2020 se ve Wisconsinu rozhodlo až po dlouhých 17 hodinách. To je opravdu nevídané a zároveň zarážející! Žádné hlasovací lístky už nemohly být po uzavření volebních míst ve Wisconsinu do celkového počtu přidány. To platilo i pro korespondenční hlasovací lístky. Proč tedy tak dlouhá doba pro sečtení a rozdělení jednotlivých hlasů oproti volbám v roce 2016? A proč to několikahodinové pozastavení sčítání a rozdělování hlasů?

Ani vyšší počet voličů oproti minulým volbám zde nemohl hrát žádnou roli (pokud byl ovšem ten počet vyšší fakticky, a nikoli jen papírově). Voleb ve Wisconsinu se v roce 2016 zúčastnilo zaokrouhleně 2 926 000 voličů. V nynějším roce 2020 to se zaokrouhlením bylo 3 279 000. Rozdíl je tedy „pouhých“ 353 000 voličů, což by znamenalo, že sčítání a rozdělování hlasů by mělo v současném roce podle matematického přepočtu trvat 6 hodin a 10 minut neboli o 40 minut déle. I kdyby bylo aktuální sčítání například o dvě až tři hodiny delší než v minulých volbách, tak by se to dalo ještě pochopit, ale není možné, aby se protáhlo o dalších 11 hodin a 30 minut. To je už opravdu podezřelé.

Pojďme se podívat podrobněji na vývoj sčítání hlasů ve Wisconsinu a na podivné prostoje, které musely mít vzhledem k následným změnám svůj pádný důvod. Podrobná analýza je založena na faktických údajích, které průběžně zveřejňovala volební komise ve Wisconsinu. Wisconsin byl prvním státem, kde se začaly dít podivné věci, k čemuž přidáme vysvětlení založené na souvislostech se situací v několika dalších amerických státech.

5. listopad 2020

Specifická analýza (13089)

Americké prezidentské volby pro rok 2020 se velmi negativně zapíšou do historie USA, a to bez ohledu na to, kdo se nakonec stane prezidentem Spojených států amerických pro následující období. To, co se událo v několika amerických státech během sčítání volebních hlasů, nemá v „demokratickém“ světě obdoby. Tím vůbec nemáme na mysli názory a vyjadřování různých zástupců z politického tábora Donalda Trumpa nebo Trumpa samotného, ale tvrdá fakta, která následně předložíme. Fakta, která předložíme se budou vztahovat ke státu Wisconsin, neboť ten se stal prvním z několika států, kde byl zaznamenán – hodně jemně řečeno – mysteriózní způsob sčítání a rozdělování volebních hlasů.

Poznámka: Vytváříme nezávislé a nestranné analytické produkty, což znamená, že nejsme závislí na žádném obchodním nebo politickém subjektu a stejně tak nejsme ani příznivci žádného subjektu, ať už doma, nebo v zahraničí.

Nejprve srovnání s minulými prezidentskými volbami. Toto srovnání má svůj význam pro doklad toho, že sčítání volebních hlasů bez toho, aby byl znám vítěz, trvá v současných volbách podezřele dlouho. A korespondenční hlasy v tomto sčítání nehrají zásadní roli, jak se některá média snaží veřejnosti podsunout a jak se někteří komentátoři mylně domnívají. A jak dále uvidíme, tak už vůbec žádnou roli nehrály ve státě Wisconsin.

Vítěz minulých prezidentských voleb v roce 2016 byl znám již v 9.00 hod. našeho času následujícího dne po dni voleb (hlasy se sice ještě dopočítávaly, ale výsledek už nemohl být zvrácen). Minulé prezidentské volby se odehrály 8. listopadu 2016 a téměř 60 mil. amerických voličů využilo možnost hlasovat před oficiálním dnem voleb (využili korespondenční hlasovací lístky nebo osobně odhlasovali dříve na příslušných místech). V letošních volbách konaných 3. listopadu využilo této možnosti více než 100 mil. voličů (více o amerických prezidentských volbách viz produkt 11143).

Další položkou je celkový počet voličů, kteří se zúčastnili prezidentských voleb. Minulých voleb se zúčastnilo téměř 129 mil. oprávněných voličů (celkový počet amerických voličů a průměrná i rekordní účast ve volbách viz produkt 11143). V současných volbách bylo do pozdních večerních hodin 5. listopadu sečteno přibližně 142 mil. hlasů a stále jsou ještě čtyři rozhodující státy, kde není jasný vítěz, a tím není jasný ani vítěz v celých Spojených státech. Oproti minulým volbám zde máme značné zpoždění ve sčítání, a to o více než 36 hodin. Celé to začalo tím, když se v některých státech zhruba po čtyřech až pěti hodinách od uzavření volebních místností sčítání hlasů zastavilo. Do té doby tyto státy sečetly 70 až 80 % odevzdaných nebo poslaných hlasů, ale poté se sčítání na několik hodin nepochopitelně zastavilo. Jakmile se sčítání zase trochu rozeběhlo, začaly se dít podivné věci. Jedna z těchto věcí byla úprava celkového počtu zúčastněných voličů.

Než se dostaneme k faktickým údajům o sčítání ve státě Wisconsin, řekněme si nejprve něco o korespondenčním hlasování. Korespondenční hlasování se v současných volbách velmi rozšířilo. Hlavním důvodem je pandemie nového koronaviru. A ze stejného důvodu funkcionáři v některých státech požadovali, aby se protáhla doba pro přijímání korespondenčních hlasovacích lístků až několik dnů za oficiální volební den. Hlavním argumentem bylo, že v období pandemie může být doručování hlasovacích lístků zpožděno. Ve 21 amerických státech plus Washington, D. C. byl tímto způsobem upraven volební zákon nebo vydána doplňující nařízení výkonných politiků příslušných států, případně rozhodnutí soudů. Korespondenční hlasy v těchto státech mohou být započítány do sčítání, pokud na příslušná místa dorazí až 20 dnů po volbách. Počet přidaných dnů se v jednotlivých státech liší: jedná se o 3, 6, 7, 9, 10, 14, 17 nebo 20 dnů po volbách. Většina z těchto států si ale stanovila podmínku, že pro započítání později přijatého hlasovacího lístku musí být tento lístek opatřen poštovním razítkem s datem ne starším než 2. nebo 3. listopadu 2020 (opět dle pravidel jednotlivých států).

Započítávání korespondenčních hlasovacích lístků přijatých několik dnů po volbách představuje určité riziko. Toto riziko se zvyšuje, pokud není nutné, aby byl lístek opatřen razítkem s příslušným datem, což se ze zmíněných 21 států týká osmi z nich. Za takových podmínek existuje možnost, aby se den nebo dva dny po volbách objevily pochybné korespondenční hlasovací lístky, které byly odeslány druhý den ráno po volbách podle toho, jak se vyvíjelo sčítání hlasů. Do volebního místa pak mohly tyto lístky dorazit ve stejný den odpoledne nebo druhý den ráno, tedy 4. nebo 5. listopadu. Tento způsob podvodu může být připraven předem a spuštěn během prvních hodin sčítání podle potřeby. Ale existují jednodušší způsoby v podvádění. Zde je nadmíru vhodné připomenout jeden příklad z minulých prezidentských voleb, který jsme zmínili v produktu 13014:

„Ještě horší výsledek nastal v pokusu o přepočítávání hlasů. Příkladem je stát Michigan, jenž byl jedním ze tří států, na něž bylo přepočítávání soustředěno kvůli těsné výhře Donalda Trumpa. V Michiganu Trump zvítězil o necelých 11 000 hlasů (celkem tam volilo zhruba 5,6 mil. občanů). Jenomže během přepočítávání se zjistilo, že jenom ve městě Detroit a jeho okolí dalo svůj hlas Clintonové o zhruba 1 500 lidí více, než bylo registrovaných voličů. Tyto hlasy byly odečteny a celé přepočítávání bylo raději zastaveno.“

Pokud se chce americký způsobilý občan zúčastnit voleb, musí se nejdříve zaregistrovat. Ale jak je z výše uvedeného příkladu vidět, někteří členové volebních komisí si nedělají starosti s prověřováním registrace. A pokud to vztáhneme na současné volby, tak členové volebních komisí, kteří jsou nakloněni Joeu Bidenovi, mohli rovněž úmyslně započítávat hlasy bez prověřování registrace, protože by hrozilo, že by nějaké hlasy pro Bidena museli vyřadit. V takové situaci je snadné připravit jakékoli množství vyplněných korespondenčních lístků předem a poslat je klidně několik dnů před volbami, aby pak změnily poměr hlasů u jednotlivých kandidátů.

Přijímání korespondenčních hlasů několik dnů po volbách je nešťastné také v tom, že po uzavření volebních místností a spočítání celkového počtu odevzdaných či do toho dne přijatých korespondenčních hlasů nemohou volební komise stále znát celkový počet zúčastněných voličů. Potom ale také nemohou ohledně celkového počtu přesně určit celek čítající 100 %. Přitom bylo ve všech amerických státech po uzavření volebních míst zahájeno sčítání hlasů z celku 100 %. Pokud se tedy objevilo, že je ve výše zmíněných 21 státech sečteno například 60 % hlasů z celkového počtu neboli ze 100 %, pak to nemusela být pravda. Následující den po volbách mohly být doručeny další korespondenční hlasy a početní stav celku se mohl změnit. A to se mohlo opakovat několikrát za den i v dalších dnech.    

Nyní se už ale podívejme na stát Wisconsin, kde byly zákulisní praktiky odstartovány. Důležitým faktem pro naši analýzu zaměřenou na stát Wisconsin je, že v tomto státě musely být všechny hlasy odevzdány nebo doručeny nejpozději do uzavření volebních míst. Někteří funkcionáři zde sice před volbami bojovali za to, aby mohly být korespondenční hlasovací lístky přijímány ještě šest dnů po volbách, přičemž nižší soudní instance jejich požadavku vyhověla, ale oponenti se odvolali a vyšší soudní instance toto rozhodnutí zablokovala. Ve Wisconsinu tak platilo, že všechny volební hlasy musely být odevzdány nebo přijaty do 20.00 hod. v den voleb. Takto voliče na svém webu informovala i volební komise ve Wisconsinu. Pro stát Wisconsin mělo tedy jednoznačně platit, že po uzavření všech volebních míst a sečtení volebních hlasů by se neměl jejich počet později zvyšovat nebo snižovat. Jenže právě v průběžných výsledcích u státu Wisconsin se tento celkový počet hlasů měnil. Jak je to možné? A to nebylo všechno! Nejdříve si ale rozeberme onen mysteriózně se měnící celkový počet zúčastněných voličů. (Pro úplnost uvádíme, že ve Wisconsinu je časový posun o 7 hodin dozadu oproti ČR – volební místnosti tam tak byly uzavřeny 4. listopadu ve 3.00 hod. ráno našeho času.)

Hodinu po uzavření volebních místností ve Wisconsinu byl celkový počet odevzdaných či přijatých hlasů 3 489 228. V tuto dobu bylo dvěma hlavním kandidátům přiděleno dohromady 976 984 hlasů, což podle komise ve Wisconsinu představovalo 28 % hlasů z celkového počtu odevzdaných/doručených hlasů (o/d hlasů). Trump v tomto čase vedl o 28 732 hlasů. O další hodinu později, tedy dvě hodiny po uzavření volebních místností bylo rozděleno už 42 % hlasů z celkového počtu, což dle údajů komise reprezentovalo 1 498 565 hlasů. Tady však nastala změna v celkovém počtu o/d hlasů směrem nahoru o 78 784 hlasů na celkových 3 568 012 hlasů (můžete si to přepočítat). Trumpův náskok se snížil na úroveň 24 913 hlasů. Poté se celkový počet o/d hlasů začal naopak snižovat, ale nikoli na úroveň počátečního stavu, jak by se dalo předpokládat, nýbrž hluboko pod tento stav. Po rozdělení 99,7 % všech o/d hlasů se celkový počet o/d hlasů zastavil na počtu 3 278 690, což je překvapivě o 289 322 hlasů méně, než tomu bylo dvě hodiny po uzavření volebních místností, a o 210 538 hlasů méně, než byl celkový počet o/d hlasů na počátku rozdělování hlasů.

Poznámka: Pro úplnost doplňujeme, že ve státě Wisconsin získal 38 414 hlasů ještě třetí kandidát Jo Jorgensenová (libertariánská aktivistka), ale tento počet nehraje žádnou roli a neovlivňuje doložené pochybné změny v celkovém počtu. Naopak chybí několik stovek až tisíc hlasů pro tohoto kandidáta získaných v momentu, kdy dva hlavní kandidáti získali dohromady 3 568 012 hlasů, což by ještě zvýšilo rozdíl mezi celkovým nejvyšším a celkovým nejnižším prezentovaným počtem o/d hlasů.  

Jak je možné, že se celkový počet zúčastněných voličů měnil s tak zásadním rozdílem? Někdo by mohl namítnout, že byly vyřazeny neplatné hlasy. Jenže je možné, aby bylo ve Wisconsinu neplatných více než 8 % hlasů z celkového počtu o/d hlasů? Z minulých prezidentských voleb lze odhadovat, že procento neplatných hlasů se bude v současných volbách pohybovat mezi 1 až 2 % (s přepočtem odlišné míry chybovosti u osobně odevzdaných a poštou odeslaných hlasů), což z celkového nejvyššího prezentovaného počtu o/d hlasů ve státě Wisconsin představuje zhruba 70 000 hlasů. Je zde tedy stále nějakých 220 000 hlasů navíc, které s tímto počtem nekorespondují. A nezapomeňme, že se v prvních dvou hodinách sčítání a rozdělování hlasů celkový počet o/d hlasů naopak navýšil, a to o 78 784 hlasů. To s vyřazováním neplatných hlasů už vůbec nekoresponduje. A když k tomu přidáme fakt, že Biden ve státě Wisconsin zvítězil o pouhých 20 808 hlasů neboli o 0,7 procentního bodu, tak tyto změny v počtech vyznívají velmi podezřele.

Výše popsané změny vypadají, jako by si volební komise ve Wisconsinu přidala od počátku sčítání volebních hlasů a během dalších dvou hodin přibližně 220 000 papírových hlasů navíc (po odečtu potenciálních neplatných hlasů), aby měla rezervu na jakousi manipulaci s hlasy. Postupem času a s vývojem v rozdělování hlasů byl počet přidaných hlasů snižován tak, aby se výsledný počet celkově započítaných hlasů co nejvíce přiblížil ke skutečnému počtu odevzdaných/přijatých a „platných“ hlasů, a zároveň tak, aby zajišťoval „hubené“ vítězství pro Bidena. Bylo by rovněž vhodné zjistit, kolik neplatných hlasů odevzdaných pro Trumpa bylo skutečně neplatných, nebo bylo vyřazeno s předpojatým záměrem. Tak jako tak je zde mnoho věcí, které by měly být důsledně a nestranně prověřeny včetně podání vysvětlení jednotlivými členy wisconsinské volební komise.  

Co se týče voleb ve státě Wisconsin, tak ještě podezřelejší a pochybnější byl celkový vývoj v rozdělování hlasů, kdy bylo rozdělování hlasů v určité fázi na několik hodin téměř pozastaveno. Když se rozdělování hlasů znovu rozeběhlo, tak se po chvíli ve vedení náhle ocitl Joe Biden, který záhadně přeskočil Donalda Trumpa. Podrobněji se tomuto vývoji i s jeho rozborem věnujeme v navazujícím produktu 13090. 


Zpravodajský produkt 13089
Specifická analýza
© 2020 Agentura EXANPRO
21. říjen 2020
Předplatitelé

Specifické hodnocení (13088)

České sdělovací prostředky přinesly 22. září 2020 zprávu o tom, že ruský prezident Vladimir Putin při telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem nadhodil hypotézu*, že si kritik Kremlu Alexej Navalnyj mohl vzít jed ze skupiny Novičok sám. Podle mediální zprávy ruský prezident dále navrhl, že by se vyšetřování mohlo zaměřit na stopy, které vedou do Lotyšska, kde podle něj žije jeden z výrobců Novičoku. Česká média vycházela ze zprávy francouzského deníku Le Monde, jehož redaktoři se odkazovali na své vlastní zdroje. Rozhovor mezi oběma prezidenty se uskutečnil 14. září 2020 z iniciativy francouzské strany.

Sdělení působí dojmem, že se Putin trochu pomátl a že snad ani neví, jak by ze sebe smyl údajnou vinu. Avšak to je to, oč tu běží. Takto přesně to má působit, přičemž údajnou věrohodnost tohoto tvrzení má podpořit skutečnost, že informace o Putinových slovech pocházejí přímo z rozhovoru mezi Macronem a Putinem. Jenže tento novinářský výstup byl podvrženou slovní montáží, která se zařadila do velké množiny dílčích a uměle vytvořených útoků vedených proti ruské vládě v čele s Vladimirem Putinem s cílem jeho diskreditace před západní veřejností a se snahou ospravedlnit postup Západu v uvalování dalších sankcí proti Rusku a ruským představitelům.

Podivnou otravu Navalného vysoce účinnou nervově paralytickou látkou, jejíž účinky Navalnyj zázračně přežil bez jakékoli újmy na zdraví, jsme rozebírali v následujících produktech:

V následující části přiblížíme, jaký byl obsah rozhovoru mezi oběma státníky v souvislosti s otravou Navalného, dále jakým způsobem byl proveden řízený únik informací* a co tento únik znamená a jak byla upravena Putinova slova, aby vyzněla tak, jak vyzněla. Kromě toho zmíníme, jak jsou takové rozhovory prováděny a jaké další osoby se jich mohou účastnit. Poskytneme také informaci, jaké země a přibližně odkdy disponují nebo pracovaly s látkami řady Novičok.

1. říjen 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza (13087)

Nyní již bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odstoupil ze své funkce 21. září 2020. Svou rezignaci oznámil ve stejný den na ranní tiskové konferenci. Přitom ještě v neděli 20. září byl hostem v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ a jeho chování ani jeho slova nevykazovaly žádné znaky toho, že by v daný moment byť jenom uvažoval o rezignaci. Vojtěch v uvedeném televizním pořadu dal navíc jasně najevo, že se chystá na pondělní schůzi vlády, a také naznačil, co tam chce v souvislosti se šířením koronaviru SARS-CoV-2 probírat. Ani jízlivé narážky moderátora Moravce a Vojtěchova obtíž na ně reagovat nebyly tou pravou přímou příčinou, proč Vojtěch následující den narychlo svolal tiskovou konferenci, na níž oznámil své rozhodnutí odstoupit z funkce.

Tou pravou příčinou byl okamžitý nátlak premiéra Andreje Babiše vzešlý z rychlého doporučení jeho PR poradců a z blízkosti termínu krajských voleb (PR – Public Relations = vztahy/styk s veřejností). Spouštěčem pro ono rychlé doporučení a následné Babišovo rozhodnutí byl paradoxně právě zmíněný pořad ČT se svým dílem z 20. září 2020, který definitivně přeměnil už dřívější úvahy o výměně ministra Vojtěcha na rychlou realizaci.

Vojtěch neodstoupil ze svého vlastního rozhodnutí a Babiš se o celé události nevyjadřoval pravdivě. Podívejme se na podrobnější rozbor Vojtěchova a Babišova konání včetně předložení důkazů o politických intrikách premiéra Babiše. Kromě toho nabídneme další analytické postřehy.

8. září 2020
Předplatitelé

Specifická analýza (13086)

Analytický produkt přímo navazuje na zpravodajský výstup 13085.

V médiích se začaly objevovat zprávy, že za otravou mohl stát ruský režim, což jsou tradiční jednostranné závěry. Pokud je ruská vláda obviňována jenom proto, že byl Navalnyj aktivním opozičním politikem, tak je to trochu málo. Takový závěr je zavádějící už jenom proto, že nebere v úvahu jiné reálné možnosti. U incidentů nejen s politickým podtextem je vždy nutno zkoumat, šetřit*, či přímo vyšetřovat* celý případ ze dvou stran. Všechno má svůj líc i rub, a tak je nutné k tomu také přistupovat. Podobné incidenty mohou páchat jak političtí protivníci, tak lidé z nejbližšího okolí oběti, případně státy a organizace, které oběť politicky a jinak podporovaly. Říká se tomu výnosná či přínosná oběť (payoff victim) vhodné politické figury z vlastních či podporovaných řad pro naplnění takzvaného vyššího cíle.

Opravdu byl Navalnyj pro ruský režim tak vážným problémem, aby musel být odstraněn, a ještě navíc tak zpackaným způsobem, a dokonce za použití velmi smrtelné látky z řady Novičok, která opět nefungovala? Anebo si jeho zahraniční podporovatelé usmysleli, že jim v boji proti ruskému režimu může posloužit mnohem lépe jako oběť?

Nejčtenější zpravodajské produkty