Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (13091)

Temné zákulisí současných amerických prezidentských voleb není temné proto, že by nebylo možné do tohoto zákulisí proniknout, ale hlavně proto, jak bylo svým způsobem v několika státech USA nekalé. Existuje velké množství poznatků o nelegálních zákulisních praktikách, jež se vztahují ke státům Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA), Georgia (GA) a Michigan (MI) – podrobnou analýzu voleb ve Wisconsinu jsme představili v produktu 13089 s následnou a ještě podrobnější analýzou v produktu 13090. Předložené poznatky jsou však jedna věc a vůle a ochota příslušných úřadů prověřit stav věcí pak věc druhá.

Není náhodou, že všechny čtyři výše zmíněné americké státy patří k takzvaným purpurovým státům neboli ke státům, kde demokratičtí a republikánští kandidáti mají přibližně stejně silnou podporu. Jsou to státy, které nejsou trvale červené – podpora republikánů, ani trvale modré – podpora demokratů. Purpurové státy jsou často v anglickém termínu nazývány jako „battleground states“, což znamená, že území těchto států je při každých volbách „bojištěm“, kde výsledek není předem jasný a kde se vždy svede „bitva“, která teprve rozhodne, zda se příslušný stát pro konkrétní volby zbarví do modra, nebo do červena. Je proto naprosto logické, že pokud chce někdo ovlivnit volby, tak se zaměří na purpurové čili „nerozhodnuté“ státy, kde je vždycky šance na úspěch s využitím zákulisních praktik. Nemělo by smysl něco zkoušet ve státech, jež jsou trvale prorepublikánské nebo prodemokratické. To by ostatně při překvapivém zvratu vzbudilo mnohem větší pozornost a s tím i preciznější prověřování.

Současné prezidentské volby byly prvními volbami, kdy mohl kdokoli bez uvedení důvodu požádat o korespondenční hlasovací lístek (což vycházelo ze snahy přizpůsobit volby epidemiologické situaci související se šířením nového typu koronaviru). Dříve k tomu musel být opodstatněný důvod, jímž byla zpravidla nepřítomnost ve vlastním volebním okrsku nebo snížená mobilita obvykle spojená se zdravotním stavem. Namísto termínu „absentee ballot“ je tak nyní spíše používán obecnější termín „mail-in ballot“.

Možnost vydávat velký počet korespondenčních lístků ale poskytla prostor pro různé formy machinací, které ani tak nesouvisely s elektronickými sčítacími zařízeními, jako s lidmi, které korespondenční hlasovací lístky ve prospěch jednoho kandidáta připravovali tak, aby sčítací stroje nemohly zaznamenat žádnou chybu. Tento jev kromě jiného dokladovaly několikahodinové pauzy ve sčítání hlasů (například nejméně sedmihodinová pauza v Pensylvánii předtím, než se náhle do vedení dostal Joe Biden). Přitom sčítání hlasů bylo prováděno ve třísměnném provozu, tak proč by jedna ze směn několik hodin nic nedělala? I toto jsou důležité otázky na členy volebních komisí.

Dalším zvláštním, ale vzhledem k zákulisním praktikám snadno vysvětlitelným jevem bylo to, že korespondenční hlasovací lístky se v uvedených státech převážně sčítaly až v závěru celkového sčítání hlasů. Přitom mohly být klidně přednostně sčítány už na začátku sčítacího procesu, nebo souběžně s osobně odevzdanými hlasovacími lístky (takto to probíhalo v několika jiných státech, kde se sčítací směna rozdělila na dvě skupiny, anebo během sčítání pravidelně střídala kategorie hlasovacích lístků, což byla vhodná změna pro udržení soustředěnosti). Pokud je sčítání korespondenčních hlasovacích lístků ponecháváno až na závěr sčítání, vzniká větší prostor pro manipulaci s těmito lístky s ohledem na výsledek sčítání osobně odevzdaných hlasů. A neměli bychom zapomínat na to, že počet korespondenčních lístků může být uměle navýšen, a to pro jakéhokoli kandidáta (více v další části produktu).

V současných prezidentských volbách se právě v souvislosti s korespondenčními hlasovacími lístky rozšířil ještě jeden termín, a to „dočasný hlasovací lístek“ (provisional ballot). Už samotný termín poukazuje na určitou zákulisní záludnost. Tyto dočasné lístky nebyly vytvářeny v nějakém malém počtu. Například ve spojení s jedním z výše uvedených států se nejednalo o stovky nebo tisíce, nýbrž o desítky tisíc těchto dočasných hlasovacích lístků (podrobněji v další části produktu).

Podivné bylo také to, když se členové některých volebních komisí ve zmíněných čtyřech státech (WI, PA, GA a MI) nechávali slyšet, že některé hlasovací lístky vyžadují jakési „druhotné zkoumání“, což znamenalo, že tyto lístky byly odloženy stranou pro pozdější použití. Hlasovací lístek buď má všechny náležitosti, anebo je shledán neplatným. Tento postup s jakýmsi druhotným zkoumáním je značně podezřelý a lze ho oprávněně považovat za jednu ze snah spojených se zákulisními praktikami (bližší vysvětlení v další části produktu).

Jednou z dalších zajímavostí současných voleb je rovněž to, že dosud nikdo nepřišel s tvrzením, že výsledek prezidentských voleb ovlivnili Rusové. Přitom po prezidentských volbách v roce 2016 se ustálila teze, že Rusko od této doby bude chtít ovlivňovat všechny volby v západních zemích. Někdo by měl asi vystoupit a tuto tezi opravit. Tento aktuální stav je dokladem toho, kdo za šířením této záměrně podsunuté informace stojí…

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.

Nejčtenější zpravodajské produkty