Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Zavádějící výstupy v médiích ÚVODNÍK
28. březen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (13097)

V polovině března 2021 (přesně 17. března) jsme se snad ze všech sdělovacích prostředků mohli dozvědět, že americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za zabijáka. Téměř všechna média (zahraniční i domácí) to popisovala tak, jako by to přímo vyřkl sám Biden. Jenže Biden slovo „zabíják“ vůbec nezmínil. To ale novinářům a televizním moderátorům nevadilo a ihned celou věc posunuli tak, aby působila senzacechtivě. Na webových platformách českých médií jsme tak mohli číst následující titulky:

  • Česká televize (ČT24): „Přituhuje. Biden označil Putina za zabijáka, Kreml stáhl velvyslance“
  • CNN Prima NEWS: „Biden: Putin je zabiják. Zaplatí za snahy vměšovat se do prezidentských voleb“
  • CNN Prima NEWS: „Putin je zabiják, prohlásil Biden. (…)“
  • Seznam Zprávy: „Biden: Putin je zabiják. Brzy uvidíte, jakou cenu zaplatí“
  • Novinky: „Putin je zabiják. Zaplatí, prohlásil Biden“
  • iDNES: „Putin je zabiják, řekl americký prezident. Rusko stahuje svého velvyslance“
  • Blesk: „Putin je zabiják, opřel se Biden do ruského prezidenta. Moskva přikročila k odvetě“

U komerčních médií je typické, že využívají lidskou vášeň pro senzaci, a proto v titulcích posunují pravý význam událostí nebo (ne)vyřčených slov tak, aby působily přitažlivěji, čímž přirozeně vzbudí větší zájem čtenářů. Po přečtení celého článku pak čtenáři v lepším případě zjistí, že je to celé „trochu“ jinak. V tom horším případě se novináři ve svém článku ani nenamáhají poskytnout pravdivé vysvětlení celé události nebo předložit přesný výrok politika. Pokud však zvážíme, že mnoho lidí si přečte jen titulky článků a obsahem článků se již nijak zvlášť nezabývají, pak je pochopitelné, že i tímto způsobem se šíří dezinformace*, případně misinformace* (což se vztahuje k nevědomým čtenářům).

Jiná situace by měla být u České televize, která je televizí veřejné služby neboli veřejnoprávním médiem. Takové médium by nemělo mít důvod vytvářet senzacechtivé články a reportáže. Avšak to je jenom zdání, protože i Česká televize se už podílela na produkci nebo šíření bezpočtu dezinformací. Pro úplnost připomeňme například reportáž Jakuba Szántó o sarinu v Sýrii, která měla přímo lživý podtext (fakticky doloženo a objasněno v produktu 13027), nebo snahu ČT popřít fakt, že jméno zakladatele islámu „Mohamed“ (český přepis) je nejčastějším britským chlapeckým jménem (viz analytický produkt 13035). Nejnověji zpracovaným příkladem dezinformací vytvářených Českou televizí je dezinformace vyřčená několika pracovníky ČT a související s vakcínou AstraZeneca (viz produkt 13096).

Česká televize v souvislosti s Bidenem a jeho údajným tvrzením o Putinovi jako zabijákovi přinesla ve svých televizních zpravodajských pořadech zavádějící příspěvky, které neposkytovaly pravdivý popis rozhovoru s Bidenem. Příkladem jsou pořady „Události“ a „Horizont“.

V pořadu „Události“ vysílaném 17. března 2021 pronesla moderátorka Marcela Augustová tato slova:

„Rusko se podle amerických tajných služeb snažilo ovlivnit i loňské prezidentské volby ve Spojených státech. Konkrétně zpochybněním demokratického, a nakonec taky vítězného kandidáta Joea Bidena. Ten považuje svůj ruský protějšek za – cituji – zabijáka. (…)“

Moderátorka Augustová dokonce použila slovo „cituji“, což ještě více zesiluje domněnku*, že Putina nazval zabijákem sám Biden. Chyby se samozřejmě nedopustila jen moderátorka, nýbrž všichni pracovníci dané redakce, kteří příspěvek připravovali (moderátoři se na přípravě příspěvků podílejí).

V pořadu „Horizont“ rovněž vysílaném 17. března 2021 přednesla moderátorka Hana Scharffová následující text:

„Rusko stáhlo z USA svého velvyslance ke konzultacím. Reaguje tak na slova prezidenta Bidena, který svůj ruský protějšek Vladimira Putina označil za zabijáka. (…)“

Nyní předložíme, jak se celá záležitost s údajným tvrzením Bidena odehrála doopravdy a vysvětlíme, proč by tohle tvrzení Biden sám nevymyslel. Dále přiblížíme, jak se z rozhovorů s politiky prostřednictvím manipulace ze strany novinářů s využitím sugestivních či návodných otázek* vytvářejí senzacechtivé a cíleně zaměřené reportáže, a přidáme ještě další zajímavosti z rozebíraného tématu včetně další dezinformace České televize v této záležitosti.

18. březen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (13096)

Česká televize (ČT) se v mnoha případech ve svých zpravodajských a publicistických pořadech snaží ze svého úhlu pohledu referovat o všemožných údajných dezinformacích* pocházejících z Východu, ale nijak neřeší skutečné dezinformace pocházející ze západních zemí. Ale ještě horší je, že ČT dezinformace také sama produkuje (disinformation made by ČT). Ukázkou dezinformací vytvořených Českou televizí je produkt 13082, v němž jsou rozebrány tři příklady zavádějícího až dezinformačního vyjadřování moderátorů ČT (první příklad se týká vysílání českých vojáků do zahraničí, druhý se vztahuje k nouzovému stavu a třetí je spojen s rozhodnutím soudu o zrušení některých opatření). Na konci zmíněného produktu jsou pak odkazy na dalších 16 produktů o prohlubující se nespolehlivosti ČT v mediálním zpravodajství.

Kromě vytváření nebo šíření dezinformací pocházejících ze západních zemí a přidružených neziskových nebo rádoby investigativních organizací, jakými jsou např. Člověk v tísni a Bellingcat (více o obou organizacích viz produkt 11147), se Česká televize angažuje také v zamlčování či upozaďování významných faktů a událostí. Příklad zamlčení významné události ze strany ČT je prezentován v produktu 13093.

V tomto produktu představíme nevěrohodné vystupování pracovníků ČT a ředitelky SÚKL Ireny Storové v souvislosti s podezřením na vážné vedlejší účinky vakcíny od firmy AstraZeneca (SÚKL – Státní úřad pro kontrolu léčiv). Jedná se o případ, kdy byla jedna věc spojená s vakcínou popřena, a to jak Českou televizí, tak ředitelkou Storovou, avšak následující den byla stejná věc naopak potvrzena. To se stalo, aniž by se kdokoli za své selhání v předkládaní nesprávných, či doslova falešných informací omluvil. A to redaktoři a moderátoři ČT poučují veřejnost, jak je důležité si informace ověřovat – často zdůrazňují ověřování alespoň ze dvou odlišných zdrojů.

Podívejme se nyní na přesnou a podrobnou analýzu* toho, jak pracovníci ČT a ředitelka SÚKL vystupovali a jak odkryli svou odbornou nezpůsobilost či morální pochybení se snahou hájit instituce Evropské unie a vakcínu britsko-švédské farmaceutické a biotechnologické společnosti AstraZeneca.

20. únor 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (13095)

Vládní úředníci se na jedné straně opakovaně snaží předhazovat veřejnosti, že epidemická situace v České republice není tak špatná, jak se zdá, protože údaje jsou podle nich nadhodnocovány. Ale na druhé straně neustále mluví o nutnosti zpřísňovat opatření proti šíření viru SARS-CoV-2, čímž si jejich vyjádření odporují a lidé pak přestávají rozumět, co po nich vláda vlastně chce.

Tímto způsobem se předvedl také ministr zdravotnictví Jan Blatný, a to dokonce v době, kdy vláda v Poslanecké sněmovně žádala poslance o páté prodloužení nouzového stavu. Bylo to 21. ledna 2021 a ministr Blatný v ten den vystoupil v Poslanecké sněmovně celkem čtyřikrát. Při jeho třetím vystoupení zazněla i tato slova:

„(…) A to ještě pominu, že i smrti se vykazují úplně jinak, ale i když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má COVID, jako člověka, který zemřel na COVID, tak ten den máme kolem 150 mrtvých. (…)“

Není možné říct, že ministrova slova byla vytržena z kontextu, jelikož ať před ně, nebo za ně doplníme zbylá slova, tak význam vybraných slov zůstane stále stejný. Ale pro úplnost lze nahlédnout do stenografického zápisu 80. schůze Poslanecké sněmovny z 21. ledna 2021 (začátek zápisu ZDE a třetí vystoupení ministra zdravotnictví ZDE).

Ministr Blatný svá slova potvrdil v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ ze dne 24. ledna 2021, kde na otázku moderátora Moravce, zda neexistuje okamžik, kdy lidově řečeno ulétl, a po přehrání jeho slov z Poslanecké sněmovny uvedl následující:

„Já si myslím, že jsem tady vůbec neulétl a že je to zase jenom jedna z těch věcí, jakým se dá ke stejné informaci přistoupit z různých pohledů. My víme, že zhruba 30 % ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. 10 %, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem, protože opravdu můžete zemřít na něco úplně jiného včetně té citované autonehody a ve chvíli, kdy se dostanete do nemocnice, je vám provedeno určité vyšetření, třeba CT a podobně, ale předtím se udělá z nějakého jiného důvodu test na COVID a máte ho pozitivní, potom do té statistiky zapadnete a určitě jste nezemřel na COVID, zemřel jste opravdu kvůli té autonehodě. Ale to je malé procento, ale není to nepravda. A potom je 60 %, kde ta pravděpodobnost je velká, ale není to jediný důvod. Vy máte koronavirus a k tomu máte třeba nádorové onemocnění…“ (přerušen moderátorem)

V následující analýze prokážeme, že vystupování ministra Blatného je mylné (doslova hloupé), a tím také pro důvěru občanů nešťastné. Prokážeme, že slova ministra jsou jen jeho osobními domněnkami* a že naopak, ať už úmyslně, či nevědomě (o to hůř) zatajil čistá fakta* neboli ta fakta, která by měl veřejnosti přednostně vysvětlit, případně by se na jejich vysvětlení měli ptát poslanci.

Nejedná se o první případ, kdy Ministerstvo zdravotnictví manipuluje s daty. Již v březnu 2020 jsme poukazovali na první manipulaci s vykazovanými čísly týkajícími se infikovaných osob (viz produkt 13077 Ministerstvo zdravotnictví ČR manipuluje s údaji nakažených osob) a v srpnu 2020 jsme v souhrnném hodnocení kromě jiných nedostatků poukazovali na to, jak se prostřednictvím jakýchsi auditů měnily se zpětnou platností údaje o koronavirové situaci v České republice (viz produkt 13084 Onemocnění COVID-19 a falešný přístup českých výkonných politiků a státních úředníků).

Ministr Blatný při svých vyjádřeních ukázal jak na neschopnost svých podřízených, tak na vlastní neschopnost své podřízené vést a řídit. Nyní se podrobněji podívejme, jaká je skutečná situace ohledně úmrtí českých občanů a o čem nikdo z vlády, natož z Ministerstva zdravotnictví nechce hovořit.  

21. leden 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (13094)

V kategorii Zavádějící výstupy v médiích, ke které je tento zpravodajský produkt přiřazen, rozlišujeme dva základní původce uveřejňovaných zavádějících zpráv (viz úvodník kategorie). Prvním původcem jsou samotní novináři (reportéři z terénu [1], redaktoři, televizní moderátoři se svými subjektivními komentáři atd.). Druhým původcem zavádějících zpráv jsou pak především politici, jejichž zavádějící sdělení jsou médii prezentována široké veřejnosti. A právě tento produkt je věnován dvěma výrokům vrcholného politika, které hodnotíme nejenom jako zavádějící, ale přímo jako mylné a politicky nesmyslné. Těmito mylnými výroky proslul prezident Miloš Zeman, a i když s ním mnozí lidé alespoň v jednom jeho výroku nesouhlasili, tak dosud nikdo nevysvětlil tu pravou podstatu jeho omylu.

[1] Názorným příkladem zavádějící, ba přímo dezinformační reportáže z terénu byla reportáž Jakuba Szántó, bývalého zpravodaje ČT na Blízkém východě. Tato reportáž je analyzována a fakticky doložena v produktu 13027 Prohlubující se nespolehlivost České televize v mediálním zpravodajství: Případ 4 – Sarin v Sýrii.

Oba výroky prezidenta Zemana se týkají vojenské mise v Afghánistánu a afghánského hnutí Tálibán a vzhledem k vývoji situace v této dlouhodobě destabilizované zemi jsou stále aktuální. Český prezident si za svými výroky stále stojí. Zeman oba své výroky při různých příležitostech několikrát opakoval a my předložíme citace obou výroků z konkrétních vybraných projevů českého prezidenta a následně objasníme jejich mylnost a politickou nesmyslnost.

Citaci prvního prezidentova výroku jsme vybrali z mezinárodní bezpečnostní konference, která se u příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do NATO konala na Pražském hradě dne 12. března 2019. Obsah Zemanova výroku byl následující:

„(…) Česká armáda má v Afghánistánu svůj kontingent. V rámci Resolute Support (název vojenské mise – pozn. red.) se podílí na výcviku afghánských ozbrojených sil včetně policie. I tak již padlo 14 našich vojáků a my jsme povinni nezpronevěřit se jejich památce. Právě proto jsem přesvědčen a opakuji to po 18 letech znovu, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje.“

Druhý výrok prezidenta Zemana zazněl v Praze dne 29. srpna 2018 na setkání s vedoucími zastupitelských úřadů ČR v zahraničí (k zastupitelským úřadům patří velvyslanectví, stále mise při mezinárodních organizacích, konzulární úřady a další). Zeman na tomto setkání v souvislosti s vojenskou misí v Afghánistánu řekl toto:

„(…) Když Obama chtěl redukovat počet amerických sil v Afghánistánu, tak jsem na summitu NATO proti tomu protestoval. A aniž bych se přeceňoval, jsem rád, že tento návrh byl odvolán. Nu, a to je tedy odpověď na otázku Václava Klause mladšího a mnoha jiných, co děláme v Afghánistánu. Bráníme tam Českou republiku před rizikem těch teroristických útoků, které byly v Americe, v západní Evropě, v Dháce [2], pokud si dobře pamatuji, a v mnoha dalších zemích světa. A jestliže za španělské občanské války se říkalo, že u Madridu se bojuje za Prahu, tak dnes mohu říci, že u Kábulu se bojuje za Prahu a že je to v hlubokém národním zájmu České republiky. (…)“

[2] Dháka je hlavní město Bangladéše. Prezident Zeman měl na mysli teroristický útok*, který se v Dháce odehrál 1. července 2016. Tehdy tam sedm ozbrojenců vtrhlo do jedné z restaurací a povraždilo 20 lidí, z nichž 17 bylo ze zahraničí (Italové, Indové a Japonci). K útoku se přihlásila organizace „Islámský stát“.

Problematice vyjednávání s Tálibánem se věnují následující zpravodajské produkty:

Následně podrobně rozebereme a objasníme mylnost a politickou nesmyslnost i bezcennost obou prezidentových výroků, přičemž se podíváme, jak je to s těmi teroristy* z Tálibánu a zda se „u Kábulu“ opravdu bojuje „za Prahu“. Rovněž probereme, jestli je tento boj opravdu v hlubokém národním zájmu České republiky. Zároveň ozřejmíme, proč prezident Zeman ve svých výrocích vycházel z chybných předpokladů, což ukazuje na to, že Miloš Zeman nemá nebo nechce mít povědomí o tom, co se ve světě doopravdy děje, proč se tak děje a kdo je iniciátorem tohoto dění.

15. prosinec 2020
Předplatitelé

Specifická analýza (13093)

Stát Texas podal 7. prosince 2020 krátce před půlnocí místního času žalobní návrh k Nejvyššímu soudu USA na organizaci amerických prezidentských voleb ve státech Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA), Georgia (GA) a Michigan (MI). K této žalobě se připojilo dalších 19 amerických států – pochopitelně těch států, ve kterých volby vyhrál Donald Trump. K žalobě se taktéž připojilo 126 republikánských kongresmanů (federálních zákonodárců).

Představitelé čtyř žalovaných států podporováni dalšími 20 státy, ve kterých zvítězil demokrat Joe Biden, se vyslovili proti této žalobě a podali návrh, aby Nejvyšší soud USA tuto žalobu odmítl jako neopodstatněnou. V pátek 11. prosince 2020 v pozdních večerních hodinách místního času byla žaloba Nejvyšším soudem USA odmítnuta (v ČR již byla v té době sobota téměř 6.00 hod. ráno).

Cílem žaloby bylo zvrátit výsledek voleb ve zmíněných čtyřech státech, které v prezidentských volbách sehrály klíčovou roli, či z pohledu použití zpravodajsko-vojenské terminologie bychom přesněji mohli říct, že sehrály přímo rozhodující nebo životně důležitou roli (viz rozdíl v termínech klíčový terén* a životně důležitý* / rozhodující terén*). Rozhodující role těchto čtyř států v prezidentských volbách je objasněna v produktu 13092.

Tato žaloba byla poslední možností, jak soudně změnit celkový výsledek prezidentských voleb v USA. Předtím bylo podáno několik dílčích žalob k soudům nižších instancí, avšak žaloby nebyly úspěšné. Proto Trumpovi zastánci přistoupili k podání komplexní žaloby přímo k Nejvyššímu soudu USA. A protože žalobu k Nejvyššímu soudu USA nemůže podat každý, ujali se této aktivity úřední zástupci státu Texas v čele s generálním prokurátorem Texasu Kenem Paxtonem, neboť představitelé jednoho státu mohou podat žalobu k Nejvyššímu soudu USA na jiný americký stát nebo na více států. (V americké administrativě je generální prokurátor zároveň nejvyšším funkcionářem ministerstva spravedlnosti – převedeno do české mluvy je Ken Paxton ministrem spravedlnosti státu Texas a generální prokurátor USA William Barr je ministrem spravedlnosti USA – aktuálně W. Barr podal demisi a ve své funkci končí dnem 23. prosince 2020.)

Česká média nepředstavila ohledně žaloby její hlavní bod čili těžiště žaloby. Jistěže se zde jednalo o korespondenční hlasování, ale chybělo vysvětlení, s jakým hlavním argumentem byla tato žaloba ve vztahu ke korespondenčnímu hlasování podána. Některá média hovořila o tom, že žaloba byla odmítnuta, protože v ní nebyly předloženy důkazy* o manipulaci s korespondenčními hlasovacími lístky. Jenže toto tvrzení je zavádějící, protože tato konkrétní žaloba nebyla primárně zaměřena na průběh voleb, kde by se důkazy o manipulaci mohly vyskytovat, ale na organizaci voleb neboli na něco, co bylo rozhodnuto ještě před zahájením voleb. Česká média však nevysvětlila, jak přesně žalující strana tuto organizaci voleb napadla. A pokud média nevysvětlila stěžejní bod žaloby, nemohla ani dobře objasnit důvod Nejvyššího soudu USA pro odmítnutí žaloby (podrobné objasnění viz další část produktu).

Česká média včetně České televize uváděla, že žaloba byla zamítnuta, ale s ohledem na právní terminologii to není přesný termín. V souvislosti s reakcí Nejvyššího soudu USA ohledně podané žaloby (žalobního návrhu) bychom se měli držet přesnějšího termínu a hovořit o tom, že žaloba byla odmítnuta, nikoli zamítnuta. V právní terminologii je v tomto podstatný rozdíl (vysvětlení dále v textu).

U veřejnoprávní České televize (ČT) jsme ve spojení s touto žalobou zaznamenali ještě několik dalších zvláštností, které nevypovídají o profesionalitě a nestrannosti pracovníků ČT (vysvětlení profesionálního pochybení redaktorů zpravodajství ČT je uvedeno v další části produktu).

Nejčtenější zpravodajské produkty