Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Zavádějící výstupy v médiích ÚVODNÍK
15. prosinec 2020
Předplatitelé

Specifická analýza (13093)

Stát Texas podal 7. prosince 2020 krátce před půlnocí místního času žalobní návrh k Nejvyššímu soudu USA na organizaci amerických prezidentských voleb ve státech Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA), Georgia (GA) a Michigan (MI). K této žalobě se připojilo dalších 19 amerických států – pochopitelně těch států, ve kterých volby vyhrál Donald Trump. K žalobě se taktéž připojilo 126 republikánských kongresmanů (federálních zákonodárců).

Představitelé čtyř žalovaných států podporováni dalšími 20 státy, ve kterých zvítězil demokrat Joe Biden, se vyslovili proti této žalobě a podali návrh, aby Nejvyšší soud USA tuto žalobu odmítl jako neopodstatněnou. V pátek 11. prosince 2020 v pozdních večerních hodinách místního času byla žaloba Nejvyšším soudem USA odmítnuta (v ČR již byla v té době sobota téměř 6.00 hod. ráno).

Cílem žaloby bylo zvrátit výsledek voleb ve zmíněných čtyřech státech, které v prezidentských volbách sehrály klíčovou roli, či z pohledu použití zpravodajsko-vojenské terminologie bychom přesněji mohli říct, že sehrály přímo rozhodující nebo životně důležitou roli (viz rozdíl v termínech klíčový terén* a životně důležitý* / rozhodující terén*). Rozhodující role těchto čtyř států v prezidentských volbách je objasněna v produktu 13092.

Tato žaloba byla poslední možností, jak soudně změnit celkový výsledek prezidentských voleb v USA. Předtím bylo podáno několik dílčích žalob k soudům nižších instancí, avšak žaloby nebyly úspěšné. Proto Trumpovi zastánci přistoupili k podání komplexní žaloby přímo k Nejvyššímu soudu USA. A protože žalobu k Nejvyššímu soudu USA nemůže podat každý, ujali se této aktivity úřední zástupci státu Texas v čele s generálním prokurátorem Texasu Kenem Paxtonem, neboť představitelé jednoho státu mohou podat žalobu k Nejvyššímu soudu USA na jiný americký stát nebo na více států. (V americké administrativě je generální prokurátor zároveň nejvyšším funkcionářem ministerstva spravedlnosti – převedeno do české mluvy je Ken Paxton ministrem spravedlnosti státu Texas a generální prokurátor USA William Barr je ministrem spravedlnosti USA – aktuálně W. Barr podal demisi a ve své funkci končí dnem 23. prosince 2020.)

Česká média nepředstavila ohledně žaloby její hlavní bod čili těžiště žaloby. Jistěže se zde jednalo o korespondenční hlasování, ale chybělo vysvětlení, s jakým hlavním argumentem byla tato žaloba ve vztahu ke korespondenčnímu hlasování podána. Některá média hovořila o tom, že žaloba byla odmítnuta, protože v ní nebyly předloženy důkazy* o manipulaci s korespondenčními hlasovacími lístky. Jenže toto tvrzení je zavádějící, protože tato konkrétní žaloba nebyla primárně zaměřena na průběh voleb, kde by se důkazy o manipulaci mohly vyskytovat, ale na organizaci voleb neboli na něco, co bylo rozhodnuto ještě před zahájením voleb. Česká média však nevysvětlila, jak přesně žalující strana tuto organizaci voleb napadla. A pokud média nevysvětlila stěžejní bod žaloby, nemohla ani dobře objasnit důvod Nejvyššího soudu USA pro odmítnutí žaloby (podrobné objasnění viz další část produktu).

Česká média včetně České televize uváděla, že žaloba byla zamítnuta, ale s ohledem na právní terminologii to není přesný termín. V souvislosti s reakcí Nejvyššího soudu USA ohledně podané žaloby (žalobního návrhu) bychom se měli držet přesnějšího termínu a hovořit o tom, že žaloba byla odmítnuta, nikoli zamítnuta. V právní terminologii je v tomto podstatný rozdíl (vysvětlení dále v textu).

U veřejnoprávní České televize (ČT) jsme ve spojení s touto žalobou zaznamenali ještě několik dalších zvláštností, které nevypovídají o profesionalitě a nestrannosti pracovníků ČT (vysvětlení profesionálního pochybení redaktorů zpravodajství ČT je uvedeno v další části produktu).

8. prosinec 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (13092)

Produkt volně navazuje na dokument 13091, v němž jsme ohledně prezidentských voleb v USA přiblížili nedostatky korespondenčního hlasování (mail-in voting), podivnosti s takzvanými „dočasnými hlasovacími lístky“ (provisional ballots) a další negativní záležitosti. Co se týče amerických států uvedených v nadpise, tak podrobnou analýzu voleb jsme předložili zatím jen ve spojení se státem Wisconsin (viz produkt 13089produkt 13090).

Druhým státem, na který jsme se podrobněji zaměřili je Pensylvánie, ale než předložíme analytický produkt o vývoji sčítání hlasů v Pensylvánii, nabídneme nejprve souhrnnou analýzu a hodnocení vývoje sčítání hlasů ve všech uvedených státech s prezentováním zajímavých faktů.

Americké státy Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA), Georgia (GA) a Michigan (MI) patří k těm státům, ve kterých byly zjištěny závažné nedostatky a pochybení během sčítání hlasů odevzdaných při prezidentských volbách. Podivnosti a náhlé obraty začaly ve Wisconsinu a následně v Michiganu, v následujících dnech pak v Georgii a v Pensylvánii. Z hlediska sčítání hlasů se nejednalo jen o hodiny, nýbrž u dvou ze čtyř států dokonce o několik dní, proto se nehovoří o volebním dni, ale častěji o volebním týdnu.

V den voleb 3. listopadu 2020 se volební místnosti v těchto čtyřech státech zavíraly v 19.00 (GA), 20.00 (WI, PA) a 21.00 (MI) hodin místních časů. Ve státech GA, PA a MI je posun času 6 hodin dozadu a ve státě WI pak 7 hodin dozadu oproti ČR. Z našeho časového pohledu se tak nejpozději uzavřely volební místnosti ve státech MI a WI, přičemž v ČR byl v té době již 4. listopad 3.00 hod. ráno. Vývoj sčítání hlasů v rozebíraných amerických státech budeme časově odvíjet tak, jak to mohli z České republiky sledovat čeští občané, tedy s použitím středoevropského času (SEČ).

Čtyři a půl hodiny (7.30 hod. SEČ) po uzavření posledních volebních místností v našich čtyřech rozebíraných státech zbývalo v rámci USA 11 států, kde ještě nebyl jasný vítěz voleb. Do této doby Joe Biden získal 220 volitelů a Donald Trump měl na své straně 210 volitelů (samozřejmě se stále jednalo o neoficiální čili nepotvrzené výsledky voleb). K hranici 270 volitelů nutné pro získání celkového vítězství ve volbách tak oběma kandidátům stále chyběly desítky volitelů (více o systému volitelů viz produkt 11034).

A právě ve vztahu k úředním volitelům bylo v čase 7.30 hod. SEČ (4. listopadu) velmi zajímavé rozložení počtu těchto volitelů podle aktuálních průběžných výsledků ve zbývajících 11 státech. Trump vedl v 8 z těchto 11 států, což mu potenciálně zaručovalo dalších 89 úředních volitelů, a tím i dobrou pozici pro celkové vítězství, pro které potřeboval nejméně dalších 60 volitelů. K rozhodujícím státům, v nichž Trump vedl, patřily právě naše čtyři státy (WI, PA, GA a MI), které Trumpovi ve svém součtu poskytovaly 62 volitelů. V uvedeném čase bylo ve všech čtyřech rozhodujících státech sečteno a rozděleno více než 60 % odevzdaných hlasů (ve státě Georgia to bylo dokonce více než 90 %). Biden vedl ve zbylých třech státech, avšak ty mu zaručovaly jen dalších 19 úředních volitelů, což v této době sčítání hlasů nebyla na rozdíl od Trumpa dobrá pozice pro dosažení celkového vítězství. Od této chvíle se začaly ve čtyřech rozebíraných státech dít jemně řečeno nestandardní věci, přičemž ve všech čtyřech státech se nakonec stal vítězem Joe Biden.

Ke skutečnostem, jež poukazují na nutnost prověřit průběh sčítání hlasovacích lístků (nikoli jejich počet, ale jejich legitimnost – blíže viz produkt 13091), patří dvě základní zjištěná fakta. Zaprvé je to zajímavý fakt, že změny ve vedení ve čtyřech klíčových státech se udály v době, kdy zbývalo sečíst jen několik jednotek procent hlasů. A zadruhé se jedná o podezřelý fakt, kdy před překvapivými změnami v pořadí dvou hlavních kandidátů nastaly v uvedených státech podezřelé několikahodinové až několikadenní pauzy ve sčítání hlasů, přičemž byl k dispozici personál pro třísměnný provoz a ve státech WI, GA a MI navíc nemusel personál vyčkávat na zbytek korespondenčních hlasovacích lístků, protože všechny hlasovací lístky včetně těch korespondenčních musely být odevzdány nebo doručeny do uzavření volebních místností (v PA byla výjimka do 6. listopadu 17.00 hod. místního času, ale i tam komise doporučovala raději doručit všechny korespondenční lístky do uzavření volebních místností).

27. listopad 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (13091)

Temné zákulisí současných amerických prezidentských voleb není temné proto, že by nebylo možné do tohoto zákulisí proniknout, ale hlavně proto, jak bylo svým způsobem v několika státech USA nekalé. Existuje velké množství poznatků o nelegálních zákulisních praktikách, jež se vztahují ke státům Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA), Georgia (GA) a Michigan (MI) – podrobnou analýzu voleb ve Wisconsinu jsme představili v produktu 13089 s následnou a ještě podrobnější analýzou v produktu 13090. Předložené poznatky jsou však jedna věc a vůle a ochota příslušných úřadů prověřit stav věcí pak věc druhá.

Není náhodou, že všechny čtyři výše zmíněné americké státy patří k takzvaným purpurovým státům neboli ke státům, kde demokratičtí a republikánští kandidáti mají přibližně stejně silnou podporu. Jsou to státy, které nejsou trvale červené – podpora republikánů, ani trvale modré – podpora demokratů. Purpurové státy jsou často v anglickém termínu nazývány jako „battleground states“, což znamená, že území těchto států je při každých volbách „bojištěm“, kde výsledek není předem jasný a kde se vždy svede „bitva“, která teprve rozhodne, zda se příslušný stát pro konkrétní volby zbarví do modra, nebo do červena. Je proto naprosto logické, že pokud chce někdo ovlivnit volby, tak se zaměří na purpurové čili „nerozhodnuté“ státy, kde je vždycky šance na úspěch s využitím zákulisních praktik. Nemělo by smysl něco zkoušet ve státech, jež jsou trvale prorepublikánské nebo prodemokratické. To by ostatně při překvapivém zvratu vzbudilo mnohem větší pozornost a s tím i preciznější prověřování.

Současné prezidentské volby byly prvními volbami, kdy mohl kdokoli bez uvedení důvodu požádat o korespondenční hlasovací lístek (což vycházelo ze snahy přizpůsobit volby epidemiologické situaci související se šířením nového typu koronaviru). Dříve k tomu musel být opodstatněný důvod, jímž byla zpravidla nepřítomnost ve vlastním volebním okrsku nebo snížená mobilita obvykle spojená se zdravotním stavem. Namísto termínu „absentee ballot“ je tak nyní spíše používán obecnější termín „mail-in ballot“.

Možnost vydávat velký počet korespondenčních lístků ale poskytla prostor pro různé formy machinací, které ani tak nesouvisely s elektronickými sčítacími zařízeními, jako s lidmi, které korespondenční hlasovací lístky ve prospěch jednoho kandidáta připravovali tak, aby sčítací stroje nemohly zaznamenat žádnou chybu. Tento jev kromě jiného dokladovaly několikahodinové pauzy ve sčítání hlasů (například nejméně sedmihodinová pauza v Pensylvánii předtím, než se náhle do vedení dostal Joe Biden). Přitom sčítání hlasů bylo prováděno ve třísměnném provozu, tak proč by jedna ze směn několik hodin nic nedělala? I toto jsou důležité otázky na členy volebních komisí.

Dalším zvláštním, ale vzhledem k zákulisním praktikám snadno vysvětlitelným jevem bylo to, že korespondenční hlasovací lístky se v uvedených státech převážně sčítaly až v závěru celkového sčítání hlasů. Přitom mohly být klidně přednostně sčítány už na začátku sčítacího procesu, nebo souběžně s osobně odevzdanými hlasovacími lístky (takto to probíhalo v několika jiných státech, kde se sčítací směna rozdělila na dvě skupiny, anebo během sčítání pravidelně střídala kategorie hlasovacích lístků, což byla vhodná změna pro udržení soustředěnosti). Pokud je sčítání korespondenčních hlasovacích lístků ponecháváno až na závěr sčítání, vzniká větší prostor pro manipulaci s těmito lístky s ohledem na výsledek sčítání osobně odevzdaných hlasů. A neměli bychom zapomínat na to, že počet korespondenčních lístků může být uměle navýšen, a to pro jakéhokoli kandidáta (více v další části produktu).

V současných prezidentských volbách se právě v souvislosti s korespondenčními hlasovacími lístky rozšířil ještě jeden termín, a to „dočasný hlasovací lístek“ (provisional ballot). Už samotný termín poukazuje na určitou zákulisní záludnost. Tyto dočasné lístky nebyly vytvářeny v nějakém malém počtu. Například ve spojení s jedním z výše uvedených států se nejednalo o stovky nebo tisíce, nýbrž o desítky tisíc těchto dočasných hlasovacích lístků (podrobněji v další části produktu).

Podivné bylo také to, když se členové některých volebních komisí ve zmíněných čtyřech státech (WI, PA, GA a MI) nechávali slyšet, že některé hlasovací lístky vyžadují jakési „druhotné zkoumání“, což znamenalo, že tyto lístky byly odloženy stranou pro pozdější použití. Hlasovací lístek buď má všechny náležitosti, anebo je shledán neplatným. Tento postup s jakýmsi druhotným zkoumáním je značně podezřelý a lze ho oprávněně považovat za jednu ze snah spojených se zákulisními praktikami (bližší vysvětlení v další části produktu).

Jednou z dalších zajímavostí současných voleb je rovněž to, že dosud nikdo nepřišel s tvrzením, že výsledek prezidentských voleb ovlivnili Rusové. Přitom po prezidentských volbách v roce 2016 se ustálila teze, že Rusko od této doby bude chtít ovlivňovat všechny volby v západních zemích. Někdo by měl asi vystoupit a tuto tezi opravit. Tento aktuální stav je dokladem toho, kdo za šířením této záměrně podsunuté informace stojí…

9. listopad 2020
Předplatitelé

Specifická analýza (13090)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na dokument 13089, kde jsme uvedli základní fakta o volbách ve státě Wisconsin a rozebrali vývoj voleb v tomto státě z hlediska měnícího se celkového počtu osobně odevzdaných a poštou odeslaných hlasovacích lístků. Připomínáme, že ve státě Wisconsin musely být hlasovací lístky odevzdány nebo doručeny nejpozději do 20.00 hod. v den voleb neboli do uzavření volebních místností. Jakékoli později odevzdané nebo poštou doručené hlasy nemohou být uznány za legitimní (blíže viz předchozí produkt).

V tomto produktu se zaměříme na velmi podrobnou analýzu celkového vývoje v rozdělování hlasů ve Wisconsinu, kde bylo rozdělování hlasů v určité fázi na několik hodin téměř zastaveno. Když se rozdělování hlasů znovu rozeběhlo, tak se po chvíli ve vedení náhle ocitl Joe Biden, který záhadně přeskočil Donalda Trumpa. Poté bylo sčítání opět na několik hodin pozastaveno. Podrobná analýza průběhu sčítání a rozdělování hlasů odhalí závažné skutečnosti, které nelze souhrnně nazvat jinak než závažným podezřením na volební podvod. Zdůrazňujeme, že neřešíme, kdo v prezidentských volbách kandidoval. Analýza není o Donaldu Trumpovi ani o Joeu Bidenovi, ale o americké společnosti jako takové a o údajné americké demokracii – v tomto případě převedené do prezidentských voleb.

V minulých amerických prezidentských volbách v roce 2016 byl vítězný kandidát ve Wisconsinu znám po 5 hodinách a 30 minutách od uzavření volebních míst. V aktuálních prezidentských volbách v současném roce 2020 se ve Wisconsinu rozhodlo až po dlouhých 17 hodinách. To je opravdu nevídané a zároveň zarážející! Žádné hlasovací lístky už nemohly být po uzavření volebních míst ve Wisconsinu do celkového počtu přidány. To platilo i pro korespondenční hlasovací lístky. Proč tedy tak dlouhá doba pro sečtení a rozdělení jednotlivých hlasů oproti volbám v roce 2016? A proč to několikahodinové pozastavení sčítání a rozdělování hlasů?

Ani vyšší počet voličů oproti minulým volbám zde nemohl hrát žádnou roli (pokud byl ovšem ten počet vyšší fakticky, a nikoli jen papírově). Voleb ve Wisconsinu se v roce 2016 zúčastnilo zaokrouhleně 2 926 000 voličů. V nynějším roce 2020 to se zaokrouhlením bylo 3 279 000. Rozdíl je tedy „pouhých“ 353 000 voličů, což by znamenalo, že sčítání a rozdělování hlasů by mělo v současném roce podle matematického přepočtu trvat 6 hodin a 10 minut neboli o 40 minut déle. I kdyby bylo aktuální sčítání například o dvě až tři hodiny delší než v minulých volbách, tak by se to dalo ještě pochopit, ale není možné, aby se protáhlo o dalších 11 hodin a 30 minut. To je už opravdu podezřelé.

Pojďme se podívat podrobněji na vývoj sčítání hlasů ve Wisconsinu a na podivné prostoje, které musely mít vzhledem k následným změnám svůj pádný důvod. Podrobná analýza je založena na faktických údajích, které průběžně zveřejňovala volební komise ve Wisconsinu. Wisconsin byl prvním státem, kde se začaly dít podivné věci, k čemuž přidáme vysvětlení založené na souvislostech se situací v několika dalších amerických státech.

5. listopad 2020

Specifická analýza (13089)

Americké prezidentské volby pro rok 2020 se velmi negativně zapíšou do historie USA, a to bez ohledu na to, kdo se nakonec stane prezidentem Spojených států amerických pro následující období. To, co se událo v několika amerických státech během sčítání volebních hlasů, nemá v „demokratickém“ světě obdoby. Tím vůbec nemáme na mysli názory a vyjadřování různých zástupců z politického tábora Donalda Trumpa nebo Trumpa samotného, ale tvrdá fakta, která následně předložíme. Fakta, která předložíme se budou vztahovat ke státu Wisconsin, neboť ten se stal prvním z několika států, kde byl zaznamenán – hodně jemně řečeno – mysteriózní způsob sčítání a rozdělování volebních hlasů.

Poznámka: Vytváříme nezávislé a nestranné analytické produkty, což znamená, že nejsme závislí na žádném obchodním nebo politickém subjektu a stejně tak nejsme ani příznivci žádného subjektu, ať už doma, nebo v zahraničí.

Nejprve srovnání s minulými prezidentskými volbami. Toto srovnání má svůj význam pro doklad toho, že sčítání volebních hlasů bez toho, aby byl znám vítěz, trvá v současných volbách podezřele dlouho. A korespondenční hlasy v tomto sčítání nehrají zásadní roli, jak se některá média snaží veřejnosti podsunout a jak se někteří komentátoři mylně domnívají. A jak dále uvidíme, tak už vůbec žádnou roli nehrály ve státě Wisconsin.

Vítěz minulých prezidentských voleb v roce 2016 byl znám již v 9.00 hod. našeho času následujícího dne po dni voleb (hlasy se sice ještě dopočítávaly, ale výsledek už nemohl být zvrácen). Minulé prezidentské volby se odehrály 8. listopadu 2016 a téměř 60 mil. amerických voličů využilo možnost hlasovat před oficiálním dnem voleb (využili korespondenční hlasovací lístky nebo osobně odhlasovali dříve na příslušných místech). V letošních volbách konaných 3. listopadu využilo této možnosti více než 100 mil. voličů (více o amerických prezidentských volbách viz produkt 11143).

Další položkou je celkový počet voličů, kteří se zúčastnili prezidentských voleb. Minulých voleb se zúčastnilo téměř 129 mil. oprávněných voličů (celkový počet amerických voličů a průměrná i rekordní účast ve volbách viz produkt 11143). V současných volbách bylo do pozdních večerních hodin 5. listopadu sečteno přibližně 142 mil. hlasů a stále jsou ještě čtyři rozhodující státy, kde není jasný vítěz, a tím není jasný ani vítěz v celých Spojených státech. Oproti minulým volbám zde máme značné zpoždění ve sčítání, a to o více než 36 hodin. Celé to začalo tím, když se v některých státech zhruba po čtyřech až pěti hodinách od uzavření volebních místností sčítání hlasů zastavilo. Do té doby tyto státy sečetly 70 až 80 % odevzdaných nebo poslaných hlasů, ale poté se sčítání na několik hodin nepochopitelně zastavilo. Jakmile se sčítání zase trochu rozeběhlo, začaly se dít podivné věci. Jedna z těchto věcí byla úprava celkového počtu zúčastněných voličů.

Než se dostaneme k faktickým údajům o sčítání ve státě Wisconsin, řekněme si nejprve něco o korespondenčním hlasování. Korespondenční hlasování se v současných volbách velmi rozšířilo. Hlavním důvodem je pandemie nového koronaviru. A ze stejného důvodu funkcionáři v některých státech požadovali, aby se protáhla doba pro přijímání korespondenčních hlasovacích lístků až několik dnů za oficiální volební den. Hlavním argumentem bylo, že v období pandemie může být doručování hlasovacích lístků zpožděno. Ve 21 amerických státech plus Washington, D. C. byl tímto způsobem upraven volební zákon nebo vydána doplňující nařízení výkonných politiků příslušných států, případně rozhodnutí soudů. Korespondenční hlasy v těchto státech mohou být započítány do sčítání, pokud na příslušná místa dorazí až 20 dnů po volbách. Počet přidaných dnů se v jednotlivých státech liší: jedná se o 3, 6, 7, 9, 10, 14, 17 nebo 20 dnů po volbách. Většina z těchto států si ale stanovila podmínku, že pro započítání později přijatého hlasovacího lístku musí být tento lístek opatřen poštovním razítkem s datem ne starším než 2. nebo 3. listopadu 2020 (opět dle pravidel jednotlivých států).

Započítávání korespondenčních hlasovacích lístků přijatých několik dnů po volbách představuje určité riziko. Toto riziko se zvyšuje, pokud není nutné, aby byl lístek opatřen razítkem s příslušným datem, což se ze zmíněných 21 států týká osmi z nich. Za takových podmínek existuje možnost, aby se den nebo dva dny po volbách objevily pochybné korespondenční hlasovací lístky, které byly odeslány druhý den ráno po volbách podle toho, jak se vyvíjelo sčítání hlasů. Do volebního místa pak mohly tyto lístky dorazit ve stejný den odpoledne nebo druhý den ráno, tedy 4. nebo 5. listopadu. Tento způsob podvodu může být připraven předem a spuštěn během prvních hodin sčítání podle potřeby. Ale existují jednodušší způsoby v podvádění. Zde je nadmíru vhodné připomenout jeden příklad z minulých prezidentských voleb, který jsme zmínili v produktu 13014:

„Ještě horší výsledek nastal v pokusu o přepočítávání hlasů. Příkladem je stát Michigan, jenž byl jedním ze tří států, na něž bylo přepočítávání soustředěno kvůli těsné výhře Donalda Trumpa. V Michiganu Trump zvítězil o necelých 11 000 hlasů (celkem tam volilo zhruba 5,6 mil. občanů). Jenomže během přepočítávání se zjistilo, že jenom ve městě Detroit a jeho okolí dalo svůj hlas Clintonové o zhruba 1 500 lidí více, než bylo registrovaných voličů. Tyto hlasy byly odečteny a celé přepočítávání bylo raději zastaveno.“

Pokud se chce americký způsobilý občan zúčastnit voleb, musí se nejdříve zaregistrovat. Ale jak je z výše uvedeného příkladu vidět, někteří členové volebních komisí si nedělají starosti s prověřováním registrace. A pokud to vztáhneme na současné volby, tak členové volebních komisí, kteří jsou nakloněni Joeu Bidenovi, mohli rovněž úmyslně započítávat hlasy bez prověřování registrace, protože by hrozilo, že by nějaké hlasy pro Bidena museli vyřadit. V takové situaci je snadné připravit jakékoli množství vyplněných korespondenčních lístků předem a poslat je klidně několik dnů před volbami, aby pak změnily poměr hlasů u jednotlivých kandidátů.

Přijímání korespondenčních hlasů několik dnů po volbách je nešťastné také v tom, že po uzavření volebních místností a spočítání celkového počtu odevzdaných či do toho dne přijatých korespondenčních hlasů nemohou volební komise stále znát celkový počet zúčastněných voličů. Potom ale také nemohou ohledně celkového počtu přesně určit celek čítající 100 %. Přitom bylo ve všech amerických státech po uzavření volebních míst zahájeno sčítání hlasů z celku 100 %. Pokud se tedy objevilo, že je ve výše zmíněných 21 státech sečteno například 60 % hlasů z celkového počtu neboli ze 100 %, pak to nemusela být pravda. Následující den po volbách mohly být doručeny další korespondenční hlasy a početní stav celku se mohl změnit. A to se mohlo opakovat několikrát za den i v dalších dnech.    

Nyní se už ale podívejme na stát Wisconsin, kde byly zákulisní praktiky odstartovány. Důležitým faktem pro naši analýzu zaměřenou na stát Wisconsin je, že v tomto státě musely být všechny hlasy odevzdány nebo doručeny nejpozději do uzavření volebních míst. Někteří funkcionáři zde sice před volbami bojovali za to, aby mohly být korespondenční hlasovací lístky přijímány ještě šest dnů po volbách, přičemž nižší soudní instance jejich požadavku vyhověla, ale oponenti se odvolali a vyšší soudní instance toto rozhodnutí zablokovala. Ve Wisconsinu tak platilo, že všechny volební hlasy musely být odevzdány nebo přijaty do 20.00 hod. v den voleb. Takto voliče na svém webu informovala i volební komise ve Wisconsinu. Pro stát Wisconsin mělo tedy jednoznačně platit, že po uzavření všech volebních míst a sečtení volebních hlasů by se neměl jejich počet později zvyšovat nebo snižovat. Jenže právě v průběžných výsledcích u státu Wisconsin se tento celkový počet hlasů měnil. Jak je to možné? A to nebylo všechno! Nejdříve si ale rozeberme onen mysteriózně se měnící celkový počet zúčastněných voličů. (Pro úplnost uvádíme, že ve Wisconsinu je časový posun o 7 hodin dozadu oproti ČR – volební místnosti tam tak byly uzavřeny 4. listopadu ve 3.00 hod. ráno našeho času.)

Hodinu po uzavření volebních místností ve Wisconsinu byl celkový počet odevzdaných či přijatých hlasů 3 489 228. V tuto dobu bylo dvěma hlavním kandidátům přiděleno dohromady 976 984 hlasů, což podle komise ve Wisconsinu představovalo 28 % hlasů z celkového počtu odevzdaných/doručených hlasů (o/d hlasů). Trump v tomto čase vedl o 28 732 hlasů. O další hodinu později, tedy dvě hodiny po uzavření volebních místností bylo rozděleno už 42 % hlasů z celkového počtu, což dle údajů komise reprezentovalo 1 498 565 hlasů. Tady však nastala změna v celkovém počtu o/d hlasů směrem nahoru o 78 784 hlasů na celkových 3 568 012 hlasů (můžete si to přepočítat). Trumpův náskok se snížil na úroveň 24 913 hlasů. Poté se celkový počet o/d hlasů začal naopak snižovat, ale nikoli na úroveň počátečního stavu, jak by se dalo předpokládat, nýbrž hluboko pod tento stav. Po rozdělení 99,7 % všech o/d hlasů se celkový počet o/d hlasů zastavil na počtu 3 278 690, což je překvapivě o 289 322 hlasů méně, než tomu bylo dvě hodiny po uzavření volebních místností, a o 210 538 hlasů méně, než byl celkový počet o/d hlasů na počátku rozdělování hlasů.

Poznámka: Pro úplnost doplňujeme, že ve státě Wisconsin získal 38 414 hlasů ještě třetí kandidát Jo Jorgensenová (libertariánská aktivistka), ale tento počet nehraje žádnou roli a neovlivňuje doložené pochybné změny v celkovém počtu. Naopak chybí několik stovek až tisíc hlasů pro tohoto kandidáta získaných v momentu, kdy dva hlavní kandidáti získali dohromady 3 568 012 hlasů, což by ještě zvýšilo rozdíl mezi celkovým nejvyšším a celkovým nejnižším prezentovaným počtem o/d hlasů.  

Jak je možné, že se celkový počet zúčastněných voličů měnil s tak zásadním rozdílem? Někdo by mohl namítnout, že byly vyřazeny neplatné hlasy. Jenže je možné, aby bylo ve Wisconsinu neplatných více než 8 % hlasů z celkového počtu o/d hlasů? Z minulých prezidentských voleb lze odhadovat, že procento neplatných hlasů se bude v současných volbách pohybovat mezi 1 až 2 % (s přepočtem odlišné míry chybovosti u osobně odevzdaných a poštou odeslaných hlasů), což z celkového nejvyššího prezentovaného počtu o/d hlasů ve státě Wisconsin představuje zhruba 70 000 hlasů. Je zde tedy stále nějakých 220 000 hlasů navíc, které s tímto počtem nekorespondují. A nezapomeňme, že se v prvních dvou hodinách sčítání a rozdělování hlasů celkový počet o/d hlasů naopak navýšil, a to o 78 784 hlasů. To s vyřazováním neplatných hlasů už vůbec nekoresponduje. A když k tomu přidáme fakt, že Biden ve státě Wisconsin zvítězil o pouhých 20 808 hlasů neboli o 0,7 procentního bodu, tak tyto změny v počtech vyznívají velmi podezřele.

Výše popsané změny vypadají, jako by si volební komise ve Wisconsinu přidala od počátku sčítání volebních hlasů a během dalších dvou hodin přibližně 220 000 papírových hlasů navíc (po odečtu potenciálních neplatných hlasů), aby měla rezervu na jakousi manipulaci s hlasy. Postupem času a s vývojem v rozdělování hlasů byl počet přidaných hlasů snižován tak, aby se výsledný počet celkově započítaných hlasů co nejvíce přiblížil ke skutečnému počtu odevzdaných/přijatých a „platných“ hlasů, a zároveň tak, aby zajišťoval „hubené“ vítězství pro Bidena. Bylo by rovněž vhodné zjistit, kolik neplatných hlasů odevzdaných pro Trumpa bylo skutečně neplatných, nebo bylo vyřazeno s předpojatým záměrem. Tak jako tak je zde mnoho věcí, které by měly být důsledně a nestranně prověřeny včetně podání vysvětlení jednotlivými členy wisconsinské volební komise.  

Co se týče voleb ve státě Wisconsin, tak ještě podezřelejší a pochybnější byl celkový vývoj v rozdělování hlasů, kdy bylo rozdělování hlasů v určité fázi na několik hodin téměř pozastaveno. Když se rozdělování hlasů znovu rozeběhlo, tak se po chvíli ve vedení náhle ocitl Joe Biden, který záhadně přeskočil Donalda Trumpa. Podrobněji se tomuto vývoji i s jeho rozborem věnujeme v navazujícím produktu 13090. 


Zpravodajský produkt 13089
Specifická analýza
© 2020 Agentura EXANPRO

Nejčtenější zpravodajské produkty