Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
15. duben 2020

Úvod do problematiky se zadáním analytické úlohy (11130)

Základní nastavení české národní politiky a české politické scény obsahuje vážné nedostatky. Tyto nedostatky jsou součástí české národní politiky po mnoho let, což ukazuje na pochybný přístup zákonodárců a členů vládního kabinetu, ale také prezidenta republiky. Všichni jmenovaní, kteří působili a působí v uvedených funkcích, totiž vůbec neusilovali a stále neusilují, anebo jen v malé míře o to, aby se tyto politické nedostatky odstranily.

Nedostatky v nastavení české národní politiky vycházejí už z našeho základního zákona, kterým je ústavní zákon č. 1/1993 Sb. neboli Ústava České republiky, jejíž původní znění z roku 1993 se postupem času a vzhledem k našemu začleňování do nadnárodních struktur [1] několikrát upravovalo. V celkovém pohledu může současný obsah Ústavy ČR působit jako text suverénní země, avšak při bližším zkoumání zjistíme, že se zde skrývají dvojsmysly, které na jedné straně suverenitu České republiky zdůrazňují, ale vzápětí ji omezují. Omezení státní suverenity České republiky bylo ukázkově předvedeno vládou Andreje Babiše při zavádění opatření v souvislosti se šířením nového koronaviru SARS-CoV-2, a to i přesto, že se tato záležitost týkala národní bezpečnosti*, čímž se jednalo o výhradní záležitost a odpovědnost vlády ČR.

Kromě nedostatků v nastavení národní politiky obsahuje Ústava ČR také nedostatky v nastavení samotné české politické scény. Jedná se například o prolínání moci zákonodárné s mocí výkonnou, přičemž by tyto dvě moci měly být na sobě zcela nezávislé. Některým politikům tak Ústava umožňuje, aby v jednom volebním či funkčním období skládali dva sliby na národní úrovni. Ústava také umožňuje, aby se člen vládního kabinetu doslova „vykašlal“ na jednání vlády a sám za sebe podal návrh zákona přímo do Poslanecké sněmovny.

Ústava je v některých, ale o to důležitějších záležitostech psána nelogicky dvojsmyslně čili nejednoznačně, a ještě k tomu vzhledem k našemu začlenění do „nadnárodních“ organizací značně podřízeně. Ústava ČR tímto způsobem vrcholným politikům poskytuje prostor pro politické manévrování, nebo je dokonce k politickému manévrování nabádá. Politici se tak při tomto manévrování mohou vždy hájit, že konají v jakémsi souladu s ukotvením v mezinárodních organizacích, z čehož podle nich a podle Ústavy pro nás vyplývají jakési závazky. Ve skutečnosti je toto ukotvení jen zdánlivé a především nerovnocenné, přičemž hlavní vlivové organizace nemají charakter mezinárodní, nýbrž nadnárodní (vysvětlení na konci dokumentu pod čarou). Ohledně údajných závazků je problém v tom, že Ústava zmiňuje i takové závazky, které neexistují.

Vyjma rozporných bodů obsažených v Ústavě České republiky je zde také problém v tom, že vrcholní politici některé body Ústavy nectí a ve svém jednání nepostupují podle nich, ba naopak podporují věci, které jsou v přímém protikladu s obsahem Ústavy.

Ústava ČR, která by měla být kvalifikovaným dokumentem, navíc v souvislosti s vojenskými operacemi používá termín, jenž je nepřesným a neodborným termínem. Tím se význam textu posouvá do zavádějící roviny.

ANALYTICKÁ ÚLOHA S ÚČASTÍ ČTENÁŘŮ

Text Ústavy ČR není obsáhlý, což umožňuje jeho rozbor bez zdlouhavého studia jednotlivých ustanovení. Ve spojitosti s textem Ústavy předkládáme osm otázek, které jsou zadáním analytické úlohy, na jejímž řešení se mohou podílet všichni čtenáři. Úspěšné vyřešení určitého počtu otázek znamená získání volného přístupu k veškerému obsahu na stránkách EXANPRO pro příslušné časové období:

  • Kdo správně vyřeší (odpoví) alespoň dvě otázky, získá zdarma přístup na stránky EXANPRO po dobu jednoho měsíce.
  • Kdo správně vyřeší (odpoví) čtyři otázky, získá zdarma přístup na stránky EXANPRO po dobu tří měsíců.
  • Kdo správně vyřeší (odpoví) šest a více otázek, získá zdarma přístup na stránky EXANPRO po dobu jednoho roku.

Své odpovědi posílejte volnou formou na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 30. dubna 2020.

Poznámka: Pokud bude správné řešení otázek vypracováno aktuálním předplatitelem stránek EXANPRO, bude přístup zdarma pro příslušné období poskytnut po skončení předplaceného období. 

Některé otázky jsou jednoduššího a taktéž vzájemně podobného charakteru, jiné mohou vypadat jako složité, ale všeobecně se jedná o porozumění textu Ústavy a několika praktických souvislostí.

OTÁZKY

  • 1) Které dva body Ústavy jsou v rozporu, co se týče svrchovanosti (suverenity) České republiky?
    • Upřesnění: Který bod svrchovanost republiky zdůrazňuje a který ji naopak omezuje?
  • 2) Jaký příklad v omezení státní suverenity vystoupil na povrch ve spojení se zaváděním vládních opatření proti šíření nového koronaviru SARS-CoV-2?
    • Upřesnění: Jsou známy nejméně dva příklady. Jako odpověď uveďte alespoň jeden příklad.
  • 3) V jakém smyslu se prolíná moc zákonodárná s mocí výkonnou?
  • 4) Jaké dva sliby může podle Ústavy skládat jeden vrcholný politik v jednom funkčním období?
  • 5) V jakém případě se může člen vlády doslova „vykašlat“ na jednání vlády a sám za sebe podat návrh zákona přímo do Poslanecké sněmovny?
  • 6) Jaký závazek uvedený v Ústavě ve skutečnosti neexistuje?
    • Upřesnění: V Ústavě se o závazku hovoří obecně v množném čísle.
  • 7) Který bod Ústavy vrcholní politici nectí a jednají v protikladu s jeho obsahem?
    • Upřesnění: V souvislosti s tímto bodem existuje více příkladů vztažených na naše „spojenectví“ se západními mocnostmi.
  • 8) Jaký nepřesný a neodborný termín je zakomponován v Ústavě v souvislosti s vojenskými operacemi?
    • Upřesnění: Postačí uvést onen termín bez vysvětlování, proč je nepřesný.

Odpovědi na všechny otázky včetně jejich zdůvodnění jsou uvedeny v produktu 31016


[1] Nadnárodní struktury je preferovaný termín před termínem mezinárodní struktury, neboť mezinárodní organizace jednají z pozice rovnocenného zastoupení národních států, a nikoli z pozice větších a mocnějších členů s větším počtem hlasů, kterými mohou kdykoli přehlasovat jiné národy a přinutit je k nechtěné politice. To už není situace, jež by se mohla nazvat rovnocenným jednáním mezi zeměmi, ale naopak jednáním, které je rozhodováno na úrovni mocnějších a větších zemí. Takovéto organizace si osvojují režim, kterým chtějí v rozhodování stát nad menšími zeměmi a určovat jim směr jejich politiky (jedná se o snahu vybudovat něco nadnárodního, co stojí především nad menšími národy). Žádný stát by neměl být nucen jednat tak, jak nechce, a měl by mít možnost tento nátlak bez následků odmítnout.

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11130
Úvod do problematiky se zadáním analytické úlohy
© 2020 Agentura EXANPRO
4. duben 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a předpověď (11129)

Zpráva o podepsání mírové dohody mezi USA a afghánským Tálibánem [1] může vypadat zajímavě a leckdo si řekne, že po více než 18letém ozbrojeném konfliktu*, který se stal dlouhodobým patovým problémem, neexistuje jiné řešení. Ale je opravdu záměrem Američanů vleklý konflikt v Afghánistánu ukončit a ze země odejít? A můžeme skutečně hovořit o mírové dohodě mezi USA a Tálibánem?

Problematika vztahu Spojených států amerických s Tálibánem byla ohledně „mírové dohody“ rozebrána již v produktu 13057 Proč jsou rozhovory s Tálibánem jen divadlem pro veřejnost a co tím Američané sledují (produkt byl zveřejněn v březnu 2019).

K dalším zpravodajským výstupům, které rozebírají a objasňují situaci v Afghánistánu, patří následující produkty:

Mírová dohoda, či z analytického pohledu spíše „mírová iluze“, byla podepsána 29. února 2020 v Kataru v hlavním městě Dauhá (taktéž Dohá) a světu byla představena jako něco přelomového ve vývoji situace v Afghánistánu. Je tu však celá řada skutečností, které zůstaly v pozadí a kterých si novináři nevšímají, natož aby je podrobněji rozebírali. Je to také záležitost znalostí a zkušeností o opravdovém záměru Američanů v Afghánistánu, který je součástí většího cíle, čímž je spjat s působením amerických sil na Blízkém východě a jiných geografických prostorech.

17. březen 2020
Registrovaní

Souhrnné hodnocení (11128)

V každé krizové situaci výkonní politici a další funkcionáři nějakým způsobem chybují. V lidském jednání nelze chyby zcela odstranit. Je však důležité, aby tyto chyby nepřevládaly nad promyšleným a organizovaným přístupem, který musí spojovat a pokrývat všechna odvětví jak ve státní či veřejné sféře, tak ve sféře soukromé. Neplatí, že vyhrává ten, kdo neudělá chybu. V praxi vyhrává ten, kdo udělá méně chyb než jeho protivník, zvláště pak těch chyb, které nejsou klíčové pro další vývoj situace.

Česká vláda už učinila v boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 celou řadu závažných chyb (viz příklady dále v textu). Avšak horší věcí je, že si tyto chyby nepřipouští a arogantně je odmítá, čímž vlastně kumuluje další nedostatky ve své činnosti. Je nutné poznamenat, že hodnotíme činnost vrcholných funkcionářů bez ohledu na to, kdo se v těchto funkcích nachází. A hodnotíme činnost právě vrcholných funkcionářů, protože jsou to především oni, kteří svým rozhodováním ovlivňují směřování a vývoj situace v České republice. Zároveň si nemyslíme, že by lídři opozičních nebo zbylých politických subjektů usazených v Parlamentu ČR dokázali krizovou situaci zvládat lépe. Platí zde obecné pravidlo: „V politice a v předních funkcích jednotlivých zemí nejsou ti nejschopnější a nejmorálnější lidé, ale pouze ti, kteří vstoupili do politických stran a hnutí, anebo ti, kteří se politickými stranami nechali oslovit pro výkon politické funkce.“

Poznámka: Pravidlo uvedené výše jsme poprvé zmiňovali již na počátku vzniku stránek EXANPRO (jaro 2016), a to ve výstupu 13001 Zavádějící vyjadřování českých funkcionářů. Toto pravidlo je rovněž jako jedno ze tří obecných tezí souvisejících s politickou scénou uvedeno ve stále aktuálním závěru v produktu 13021 Hodnocení situace české vlády.    

Oněch pochybení vlády a zejména pak premiéra Andreje Babiše je více, my se ale soustředíme na pět základních pochybení, která dokazují nepromyšlené a diletantské počínání vlády včetně rozporné rétoriky jejích členů.

Poznámka: Hodnocení českého premiéra v této záležitosti je součástí produktu nazvaného „Boj proti koronaviru versus žalostné vystupování premiéra Babiše“, v němž jsou rozebrány čtyři konkrétní příklady diletantského vystupování premiéra ČR, z nichž dva dokazují podřízenost a obavy z reakcí Evropské komise.

Mezi základní pochybení řadíme následujících pět bodů:

  • 1) Vyhlášení nouzového stavu na celém území ČR bez zřízení či aktivace Ústředního krizového štábu
  • 2) Premiér Babiš přiznal, že už od 1. března 2020 měl informace o koronavirové pandemii, ale přesto vláda vyčkávala další dva týdny se zavedením adekvátních opatření
  • 3) Kontroverzní výjimka, která umožňuje tisícům českých občanů pendlovat do rizikových sousedních zemí za prací
  • 4) Zvláštní vedení Ústředního krizového štábu
  • 5) Nerozumné upřednostňování státní správy před subjekty soukromého sektoru

Podívejme se nyní na rozbor vyjmenovaných pochybení.

14. březen 2020

Specifické hodnocení (11127)

Česká vláda uplatnila ústavní zákon o bezpečnosti České republiky (zákon č. 110/1998 Sb.) a kvůli šíření koronaviru SARS-CoV-2 na území ČR vyhlásila pro celé území republiky nouzový stav s účinností od 14. hodiny 12. března 2020 (viz web Úřadu vlády).

Nouzový stav může být vyhlášen nejdéle na dobu 30 dnů, čehož vláda plně využila. Poslanecká sněmovna může vyhlášení nouzového stavu kdykoli zrušit. Stejně tak vláda může rozhodnout o jeho zrušení před uplynutím stanovené doby. Nouzový stav však může být také prodloužen. K tomu už ale nestačí jen rozhodnutí vlády jako při počátečním vyhlášení nouzového stavu. Vláda může nouzový stav prodloužit pouze po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

V rámci vyhlášení nouzového stavu přijala vláda celou řadu opatření, přičemž k těm významnějším patří opatření na státních hranicích, opatření v oblasti cest do a ze zahraničí a opatření v osobní mezinárodní dopravě.

V různých komentářích se rázem začaly objevovat pochvalné příspěvky ve smyslu, že konečně máme schopnou vládu nebo že konečně máme vládu, která se nepodřizuje Bruselu. Tyto pochvalné komentáře ale zapomínají na to, že opatření na státních hranicích a opatření v oblasti cest do a ze zahraničí mají nejméně 14denní zpoždění (počítáno ode dne zjištění prvních případů infekce na území ČR do dne, kdy začínají platit příslušná opatření). Tímto zpožděním a počátečním alibistickým přístupem česká vláda zanedbala prvotní fázi boje proti šíření koronaviru na území ČR. Přitom každý jediný den v boji proti novodobé infekci, která se na území Evropy šíří velmi rychle, má zásadní význam. Toto zanedbání se nám bude do slova a do písmene vracet ještě několik týdnů, a to bez ohledu na to, zda byl vyhlášen nouzový stav a zda existují opatření na státních hranicích a opatření v cestování.

Slovo „vracet“ uvedené v odstavci výše v sobě skrývá dvojsmysl, neboť se vracejí neboli zpětně se do vývoje situace v ČR promítají následky zpožděné reakce vlády, ale vracejí se také tisíce českých občanů ze zimních dovolených v zahraničí, jimž vláda za poslední dva týdny nešikovně umožnila vycestovat do rizikových zemí, zvláště pak do Itálie. Vláda váhala a alibisticky po vzoru italské vlády označila za rizikové prostory jen několik málo italských regionů. Tímto váháním odcestovalo do Itálie velké množství českých turistů, kteří se vystavili a někteří stále ještě vystavují rizikovému prostředí, aby při svém návratu vystavovali Českou republiku zvýšené zátěži. Tuto zátěž neodstraní vyhlášení nouzového stavu ani přijatá opatření.

Více než 200 000 českých občanů je stále v zahraničí, z toho téměř 8 000 z nich na území Itálie. Ještě větší skupiny Čechů se nacházejí na území dalších rizikových zemí, které vláda za rizikové vyhlásila až 12. března. Jedná se především o Německo, Francii a Španělsko, kde by mělo být dohromady více než 100 000 občanů ČR. Už ve zpravodajském výstupu 11125 Koronavirus SARS-CoV-2 a česká národní bezpečnost (1/2) ze 4. března jsme negativně hodnotili přístup české vlády k situaci v Itálii a uváděli, že celá Itálie byla v té době již „dávno“ rizikovým územím (koronavirus se v Itálii začal velmi rychle šířit od 22. února).

Nemůžeme souhlasit ani s tím, že by se tato vláda vedená Andrejem Babišem nepodřizovala Bruselu. Všechno, co premiér Babiš se svou vládou činil, tak vždy s ohledem na Evropskou unii (EU), respektive Evropskou komisi. Předseda vlády Babiš se opakovaně a zbytečně vychloubá, že opatření, která Česká republika zavedla, byla svého druhu vždy první v Evropě či první v rámci zemí EU. Ve skutečnosti se o žádná účinná opatření nejednalo a Babišovy projevy a holedbání se jsou v tomto směru liché (viz produkt 11125 ze 4. března s doporučením k Itálii a produkt 11123 ze dne 20. února k pohybu osob z Číny do ČR).

Poznámka: Hodnocení českého premiéra v této záležitosti je součástí produktu nazvaného „Boj proti koronaviru versus žalostné vystupování premiéra Babiše“, v němž jsou rozebrány čtyři konkrétní příklady diletantského vystupování premiéra ČR, z nichž dva dokazují podřízenost a obavy z reakcí Evropské komise.  

Vláda zdůrazňuje, jak aktivně zrušila přímé lety do ČR z Číny, z Jižní Koreje a z několika málo italských regionů. Jenže k čemu byla tato opatření, když občané z vyjmenovaných zemí mohli do České republiky dále cestovat přes jiné oblasti? Tato opatření jim cestování pouze trochu znesnadnila, ale nic víc. V reálu se o žádná účinná opatření nejednalo, jelikož vláda se zaměřila jen na několik leteckých spojů, ale vůbec nebrala v úvahu pohyb osob.

Ani neustále omílaný „cílený screening“ na letištích žádným screeningem nebyl. Vyčlenění pracovníci letišť jen vizuálně a bez jakýchkoli přístrojů sledovali cestující vystupující z letadel, rozdávali jim letáky a namátkově se jich ptali, zda se cítí dobře. Toto jsme rozebírali už 1. února v produktu 11122 Jak řeší nový koronavirus vyspělé zpravodajské služby aneb Proč česká vláda vždy vyčkává a kopíruje západní země?

Za skutečná opatření (i když se zpožděním a tím s následky) můžeme považovat až opatření v cestování do a ze zahraničí se zveřejněním přehledu vysoce rizikových zemí ohledně přenosu nákazy (na seznamu je 15 zemí – viz web MZ ČR). Toto opatření bylo společně s dalšími opatřeními přijato v rámci vyhlášení nouzového stavu. Avšak v tomto případě musíme konstatovat, že česká vláda nebyla nijak „akční“ a už vůbec ne první, protože jí vzhledem k opatřením přijímaným okolními zeměmi nic jiného nezbývalo, což názorně dokazují fakta vypsaná v bodech níže:

  • 10. březnaRakouská vláda zakázala vstup Italům do své země s výjimkou těch, kteří předloží potvrzení o bezinfekčnosti (takové potvrzení je ale diskutabilní záležitostí).
  • 11. březnaSlovenská vláda učinila rozhodnutí o vyhlášení mimořádné situace s účinností od 12. března šesté hodiny ranní.
  • 11. březnaMaďarská vláda vyhlásila nouzový stav, přičemž zakázala vstup na své území občanům Itálie, Íránu, Číny a Jižní Koreje. K tomu Maďarsko zavedlo kontroly na vybraných hraničních přechodech a zbylé přechody uzavřelo.
  • 12. březnaČeská vláda vyhlásila nouzový stav.
  • 13. březnaSlovensko od ranních hodin uzavřelo hranice s ČR, Rakouskem, Maďarskem a Ukrajinou. Na slovenské území je povolen vjezd pouze kamionové přepravě a občanům Slovenska s trvalým nebo přechodným pobytem. Slovensko dále přerušilo mezinárodní leteckou, autobusovou i vlakovou dopravu.
  • 14. březnaČeská republika uzavřela hranice pro vstup cizinců z rizikových zemí. Výjimku mají cizinci s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem v ČR (to může být zneužitelné pro opakované cesty tam a zpět). Další výjimku mají cizinci, jejichž vstup je v zájmu ČR (to může být jak vhodná, tak ošidná věc). Omezení platí i v osobní mezinárodní dopravě. Fyzicky je prováděna ochrana hranic s Německem a Rakouskem a dále je toto opatření realizováno na takzvané vzdušné vnitřní hranici. (Podrobněji k jednotlivým opatřením viz web Úřadu vlády).

Z výše uvedených faktů je zcela patrné, že česká vláda se k účinnějším opatřením směrem k rizikovým zemím odhodlala či odvážila až na základě aktivního přístupu vlád okolních zemí.

V opatřeních přijatých v rámci nouzového stavu není úplně všechno v pořádku. Je zde například kontroverzní bod v opatření v oblasti cest do a ze zahraničí. Tento kontroverzní bod obsahuje následující text:

„Překračovat hranice v rámci přeshraničního styku bude povoleno pouze osobám, které prokáží, že jsou zaměstnány ve vzdálenosti do 100 km vzdušnou čarou od státní hranice.“

To znamená, že českým občanům pracujícím v Německu a Rakousku bude umožněno cestovat do těchto zemí. Pokud zvážíme, že v těchto dvou zemích pracuje několik tisíc Čechů a že jsou obě země na seznamu rizikových zemí, snižuje se rázem účinek opatření v cestování. Tito čeští zaměstnanci budou denně nebo týdně pendlovat sem a tam, čímž se mohou snadno stát přeshraničními přenašeči nákazy (nařízení o karanténě po příjezdu z rizikové země se na ně nevztahuje). A ani neustálé kontroly na hranicích s měřením teploty ve většině případů nic neodhalí nebo to odhalí pozdě čili až poté, kdy infikovaná osoba projde kontaktem s několika dalšími osobami.

Tento kontroverzní bod je rovněž zvláštní v tom, že poskytuje výhody určité skupině obyvatel, neboť mnoha lidem různých profesí, kteří ani nikam necestují a mají svou živnost na území ČR, byla vládními opatřeními jejich výdělečná činnost omezena, nebo dokonce úplně pozastavena.

Poznámka: V souvislosti s prací v zahraničí byla vzdálenost od českých hranic prodloužena z původních 50 km na 100 km.

V závěru zmíníme ještě jednu důležitou skutečnost, na kterou jsme upozorňovali a doporučovali určitá opatření v produktu 11126 ze dne 10. března. Tou skutečností je kybernetická bezpečnost* počítačových systémů zdravotnických zařízení, která má právě v době nastalé krizové situace zásadní význam. Dne 13. března se ale v období krizové situace udál první případ s kybernetickým útokem* cíleným na zdravotnické zařízení. Tímto zařízením byla Fakultní nemocnice Brno, jejíž provoz byl tímto napadením ochromen (v této nemocnici se provádí také testování biologických vzorků na přítomnost koronaviru).

Zde platí jedno podstatné pravidlo: Pokud chce vláda proti něčemu bojovat – tedy aktuálně proti šíření koronaviru, tak musí v prvé řadě zajistit ochranu vlastních klíčových sil a prostředků, které se na tomto boji značnou měrou podílejí – v tomto případě důležitých zdravotnických zařízení a zdravotnického personálu. Panují obavy, že se tak dosud nestalo a že kritické objekty nemají podporu vyčleněných specialistů a dostatečného počtu bezpečnostních pracovníků.          


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11127
Specifické hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO
10. březen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11126)

Produkt přímo navazuje na zpravodajský výstup 11125.

V tomto produktu představíme tři druhy závažnějších hrozeb, které v případě jejich naplnění mohou ochromit chod země mnohem výrazněji než šíření vážného virového onemocnění. Dále vysvětlíme, jaké čtyři položky musí obsahovat systémový přístup vlády v boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 a jak by tyto položky měly být naplňovány v praxi. K tomu doplníme jednu obecnou, avšak neméně důležitou položku.

předchozím výstupu jsme souhrnně hodnotili situaci ve světě, v Evropě a v České republice. Dále jsme hodnotili přístup vlády ČR, přijímaná opatření a rezervy v činnosti státních orgánů. K tomu jsme předpověděli, kdy počet nakažených osob v České republice dosáhne čísla 100 a co to bude pro ČR znamenat. Podobně jsme postupovali i s předpovědí pro 600 nakažených osob a vysvětlili, proč jsme zvolili zrovna toto číslo. Taktéž jsme popsali vzestupný a sestupný trend v šíření koronaviru.

Při publikování předchozího výstupu jsme hodnotili situaci se stavem ke 4. březnu 2020, kdy bylo v ČR osm nakažených osob. Vývoj za první týden ode dne, kdy byly v ČR potvrzeny první nakažené osoby, odpovídá předpovědi s bližšími časovými hranicemi uvedenými v předcházejícím produktu.

Situace v Evropě je ovlivněna především situací v Itálii. Již v předchozím výstupu jsme uváděli, že podle určitého měřítka se situace v Itálii těsně přiblížila k situaci v Číně. Nyní po několika dnech je situace v Itálii už několikanásobně horší než situace na pevninské části Číny. Bylo tedy možné předpokládat, že italská vláda bude muset přistoupit k izolaci určitých částí Itálie, což se také k 8. březnu 2020 stalo. O dva dny později vyhlásila italská vláda karanténu pro celou zemi.

předešlém produktu ze 4. března jsme uváděli, že ohledně nákazy v Itálii je už „dávno“ rizikovým prostorem celá Itálie, a nikoli jen několik italských regionů, jak k tomu alibisticky a z obav z reakcí Evropské komise přistoupila česká vláda (opatření v rámci národní bezpečnosti* nejsou a nemohou být podmíněna souhlasem Evropské komise – viz vysvětlení v předchozím výstupu). Je nutné si uvědomit, že během posledních pěti dnů (od 5. do 9. března) podlehlo nemoci Covid-19 [1] v Itálii na 350 lidí, čímž smrtnost [2] koronaviru na území Itálie přesáhla 5 % → z každých 100 nakažených osob zemřelo v průměru 5 osob (před pěti dny byla smrtnost v Itálii na úrovni 3,5 %; nyní je smrtnost koronaviru v Itálii vyšší než v Číně). A není podstatné, jak někteří neustále zdůrazňují, že umírají především starší lidé nebo lidé, kteří mají z různých zdravotních důvodů oslabený imunitní systém. Prostě umírají lidé, kteří mohli dále žít.

Česká vláda včele s premiérem Andrejem Babišem je „originální“ v tom, že její členové v rámci učiněných opatření neustále zdůrazňují, že Česká republika jako první země v Evropské unii přijala toto a toto opatření. Mohli jsme to opakovaně slyšet od předsedy vlády, vicepremiéra Karla Havlíčka, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně financí Aleny Schillerové. Ještě z jejich strany chybí dříve tak často používané tvrzení, že jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě (platilo pro rok 2017, za rok 2018 se ČR umístila na sedmém místě a za rok 2019 to bylo místo desáté). Vláda by měla vědět, že nestačí být první a že nestačí ani to, kolika opatření se tato „prvenství“ týkají. Včasnost provedených opatření je důležitá, ale stejně tak je důležité, jak účinná a organizovaná (bez chaosu a nedorozumění) tato opatření jsou. Pokud tato opatření nejsou účinná a organizovaná, pak nejsou ani včasná, čímž se jedná o falešná prvenství. Vychloubání vlády prvenstvím by se dalo pochopit, pokud by se členové vládního kabinetu na druhou stranu dokázali bez přetvářky přihlásit k vlastním chybám a chybám státních institucí a zdravotnických zařízení, které vláda prostřednictvím svých ministerstev řídí (podrobněji dále v textu).

Ohledně koronaviru a jeho šíření ve světě je zde jeden zajímavý analytický závěr. Z analýzy a hodnocení vývoje v šíření koronaviru SARS-CoV-2 vyplývá, že ve světě nebylo jen jedno ohnisko nákazy, odkud se koronavirus šířil dál, byť by bylo prvním místem, kde byl nový typ koronaviru zaznamenán. Ve světě vznikla další tři ohniska, která svojí povahou neodpovídají tomu, že by tam byl virus zavlečen primárně z Číny, případně z Číny přes jinou zemi.

Nejčtenější zpravodajské produkty