Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
18. říjen 2020

Krátká analytická reakce (11139)

Vláda rozhodla o vybudování polní nemocnice s kapacitou 500 lůžek. Tato nemocnice má sloužit jako záložní zařízení pro případ, že by byla překročena kapacita 10 000 lůžek vyčleněná v nemocnicích v rámci intenzivní péče pro hospitalizované pacienty s onemocněním COVID-19. Budování polní nemocnice má trvat deset dnů, přičemž s její stavbou se začalo 17. října 2020. V ČR bylo k včerejšímu dni 17. říjnu 2020 aktuálně hospitalizováno 3 415 pozitivně diagnostikovaných osob, které potřebovaly nemocniční péči. Od 1. října 2020 přibylo v nemocnicích 2 439 pacientů s COVID-19 (počet za posledních 17 dnů), což je v průměru 143 pacientů denně. Avšak důležitější než denní průměr počítaný od 1. října je fakt, že se počet pacientů přijímaných do nemocnic neustále zvyšuje. Za poslední tři dny (od 15. do 17. října) se průměrný počet denního příjmu vyšplhal na 245 pacientů. Podle platného předpokladu má vzestupný trend pokračovat ještě nejméně dalších deset dní. Tolik základní fakta.

Faktické údaje* v odstavci výše ukazují varovný vývoj, na který vláda reaguje zarážejícím povrchním opatřením v podobě budování polní nemocnice s 500 lůžky. Z dosavadního vývoje je jasné, že počet denní hospitalizace přesáhne 300 pacientů a bude ještě několik dní stoupat. V tomto ohledu je nutné počítat, že se vyčleněná kapacita nemocnic naplní nejpozději za následujících 15 až 20 dnů. V tu dobu by už měla být sice vybudována polní nemocnice, ale svou kapacitou poskytne čas jen na dva dny, než bude zcela zaplněna. A co pak?

Někteří politici očekávají, že snad už za týden bychom mohli po přijatých opatřeních dosáhnout vrcholu. Jenže dosažením vrcholu zdaleka nic nekončí. Po dosažení vrcholu nenastane nulový počet nově infikovaných osob ani nulový počet nově hospitalizovaných pacientů. Po překonání vrcholu nastává sestupný trend, který je obvykle pozvolnější než nárůst, a proto bude trvat delší dobu. I pokud se bude snižovat denní průměr nově hospitalizovaných, tak v prvních týdnech sestupného trendu může stále počet hospitalizovaných přibývat (sice už ne tak prudce, ale pozvolný nárůst může ještě nějakou dobu trvat). Překonání vrcholu tak není vysvobozením, což znamená, že s dostatečnou lůžkovou kapacitou budeme muset počítat i nadále. Vláda má maximálně 15 dnů na to, aby vytvořila další zálohu lůžkových míst, k čemuž samozřejmě patří i odpovídající personál. Není možné jen tak očekávat, že se situace co nejdříve zvrátí k lepšímu. Pro zvládnutí jakékoli krizové situace* platí následující pravidlo: „Doufej v nejlepší, ale buď připraven na nejhorší.“


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Publikované zpravodajské produkty související s tematikou koronaviru SARS-CoV-2:

 

Zpravodajský produkt 11139
Krátká analytická reakce
© 2020 Agentura EXANPRO

 

8. říjen 2020
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a doporučení (11138)

Jakmile politik není sám sebou, a to se týká i celých politických subjektů, tak přestává u voličů existovat. Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček si může oblékat mikiny všech barev, ale to mu nepomůže, když se v politických i personálních záležitostech neustále podvoluje silnějšímu koaličnímu partnerovi, jímž je premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. A předseda KSČM Vojtěch Filip si může jak chce neustále vystupovat v tom smyslu, že jeho strana rozhoduje o bytí či nebytí současné vlády, když ji déle než dva roky ve všem podporuje a prakticky nikdy se proti Babišovi politicky nevyhranil. Pouhá rétorika nepřevedená do praxe není žádné vyhranění, to je jen ukázka hloupé politické domýšlivosti.

Babiš je na rozdíl od submisivního sociálního demokrata Hamáčka a domýšlivého komunisty Vojtěcha zcela jiným politikem. I když Babiš někdy zmatkuje (viz např. produkt 11128), ukazuje svou nízkou odbornou způsobilost (viz např. produkt 13076), mlží (viz např. produkt 11072), neříká celou pravdu (viz např. produkt 12075), nebo dokonce lže (viz např. produkt 12085 nebo produkt 13087), tak je na české politické scéně stále sám sebou a ve svém chování je konzistentní, což jeho voliči hodnotí jako velmi pozitivní atribut (už nezkoumají jeho pochybení nebo věrohodnost jeho slov – ostatně, kdo z politiků nelže?). Babiš je v politice sám za sebe a třeba proti všem ostatním politickým subjektům, ale je to on, kdo určuje politický směr hnutí ANO a její samostatnou čili nezávislou politiku na české politické scéně (ohledně politické nezávislosti mluvíme o českém prostředí, nikoli o prostředí ve vztahu ČR k zahraničním zemím – tam je situace jiná). Můžeme tohle říct o ČSSD a KSČM? Nemůžeme! Tyto dvě strany se totiž v roce 2018 vzdaly své politické nezávislosti a své vlastní rozpoznatelné politiky a naivně se usadily ve stínu hnutí ANO. To, že mají na papíře svůj vlastní program, ještě neznamená, že v praxi prosazují svou vlastní politiku.

Od listopadu 2018 jsme v souvislosti s ČSSD a KSČM několikrát hodnotili působení obou stran na české politické scéně a tato hodnocení se ve výsledcích aktuálních krajských voleb výrazně potvrdila (volby se odehrály 2. a 3. října 2020). Kromě toho vystupování zástupců obou stran v předvolebních debatách neodpovídalo jejich zařazení v příslušných politických stranách a vykazovalo jasné znaky závislosti na jiném politickém subjektu. Změny, které teď obě strany musí provést, měly být provedeny už po jejich debaklu ve volbách do Evropského parlamentu (květen 2019).   

V následující části rozebereme chronologii dřívějších hodnocení vztahujících se na působení obou stran, dále hodnocení vystupování jejich zástupců v televizních debatách před volbami do krajských zastupitelstev a vyslovíme doporučení pro další politické období.

24. září 2020
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (11137)

V březnu 2020 vyhlásila vláda nouzový stav, který i s prodloužením trval od 12. března do 17. května 2020. Zvláštností bylo, že s vyhlášením nouzového stavu nebyl zároveň aktivován Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Ten byl kvůli politickým vrtochům premiéra Andreje Babiše aktivován s několikadenním zpožděním (podrobněji viz produkt 11133 Premiér Babiš upřednostnil své politické cíle před bojem proti koronaviru).

Nově byl ÚKŠ aktivován 21. září 2020, ale zase nebyl vyhlášen žádný krizový stav. Aktivace a činnost ÚKŠ souvisí s existenci konkrétního krizového stavu, avšak vláda dosud neoznámila, v jakém krizovém stavu se nacházíme. Jedná se o štáb krizový a ten by měl svou prací reagovat na určitou krizovou situaci, která je převedena do konkrétního krizového stavu. Ke krizovým stavům patří stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav (blíže ke krizovým stavům včetně toho, kdo a podle jakého zákona může konkrétní stav vyhlásit a pro jaké území viz další část analytického produktu).

Kromě výše uvedeného předseda vlády Babiš ve svých vystoupeních předvedl, že nerozumí významu ÚKŠ (nebo mu zkrátka rozumět nechce), a to ani z pohledu zákona, ani z pohledu statutu ÚKŠ, který jeho vláda už dvakrát aktualizovala (k 15. březnu 2020 a k 21. září 2020). Babišův politický přístup a odborná neznalost jsou velmi zarážející, ale už ne tak překvapující, neboť již několikrát za svou politickou éru Babiš prezentoval, že neví nebo nechce vědět, kdo a jak řídí příslušné státní instituce – on totiž do vrcholné politiky přišel kvůli něčemu jinému. Příkladem neřízení státních institucí jsou české zpravodajské služby, na což jsme se z přirozených důvodů primárně zaměřili a tento problém vysvětlili již v roce 2017 v produktu 12032 A. Babiš ve své knize odhalil, že vláda ani on sám nevědí, kdo řídí české zpravodajské služby a dále v roce 2020 v produktu 13076 „Premiér Babiš podruhé prozradil, že ho české zpravodajské služby nezajímají a že vládní kabinet řídí nedostatečně.

Andrej Babiš v rámci boje proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 mnohé udivil rovněž svým tvrzením o tom, že vláda nemá finální rozhodnutí a že to zásadní rozhodnutí mají epidemiologové (viz pořad České televize s názvem „Události, komentáře Speciál“ vysílaný 15. dubna 2020 a taktéž produkt 13080 s podrobným vysvětlením). Pravda je taková, že finální rozhodnutí má vždycky vláda. Epidemiologové o ničem nerozhodují, ale jako odborný pracovní orgán navrhují či doporučují. A vláda může a nemusí rozhodnout podle jejich doporučení (nebo může toto doporučení upravit). Význam rozhodnutí vlády je v tom, že své rozhodnutí musí umně skloubit s ostatními oblastmi důležitými pro chod státu jako komplexního celku. Vláda je orgán, který má vrcholnou rozhodovací pravomoc a který pro dosažení co nejlepšího rozhodnutí využívá svých pracovních a poradních orgánů, které ale žádnou rozhodovací pravomoc nemají. Problematika ÚKŠ je rozpracována v produktu 13080 Jaký vztah by měl panovat mezi národní vládou, Bezpečnostní radou státu a Ústředním krizovým štábem? (1/2) s pokračováním v produktu 13081.

Z vyjádření premiéra Babiše k obnovení činnosti Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) můžeme vypíchnout následující slova:

„(ÚKŠ) není zřízen teď nově na to, aby řídil Ministerstvo zdravotnictví a dával nějaké epidemiologické prognózy nebo návrhy. Ústřední krizový štáb je zřízen od toho, aby se stal platformou hlavně pro kraje.“

V těchto několika slovech jsou hned tři odborné chyby, chcete-li omyly, kterých se Babiš dopustil. Další chybou je i to, když Babiš v jiném proslovu připustil, že o aktivaci ÚKŠ rozhodl na základě požadavků krajských hejtmanů, kteří si stěžovali na špatnou komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví.

Poznámka: Ze statutu ÚKŠ plyne, že o aktivaci ÚKŠ rozhoduje předseda vlády, a v době jeho nepřítomnosti v ČR nebo z jiných závažných důvodů první místopředseda vlády nebo jiný předsedou vlády pověřený místopředseda.  

V následujícím textu objasníme čtyři zmíněné odborné chyby ve vyjádření a v konání premiéra Babiše a podrobněji rozebereme krizové stavy.

15. září 2020
Předplatitelé

Krátká analytická reakce (11136)

Epidemiolog Roman Prymula byl k 1. červnu 2020 jmenován vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Jedná se o zřízení zcela nové funkce při Úřadu vlády na návrh předsedy vlády Andreje Babiše. Rozhodnutí národní vlády o vytvoření této nové funkce bylo učiněno 25. května 2020. Ve stejný den vláda zároveň rozhodla, že do nově vytvořené funkce jmenuje Romana Prymulu, a to s účinností od 1. června 2020. Rozhodnutí vlády s oběma zmíněnými položkami bylo zapsáno do Usnesení vlády České republiky č. 575 ze dne 25. května 2020.

Epidemiolog Prymula původně zastával post náměstka ministra zdravotnictví, avšak v polovině května 2020 veřejně oznámil, že chce ještě do konce května z ministerstva odejít. Jenže Prymula je velmi ambiciózní a vypočítavý (vysvětlení s příklady dále v textu), a tak svůj odchod oznámil s náležitým dodatkem. Prymula přesně uvedl, že z ministerstva odejde, pokud nenastanou dvě skutečnosti. Pro média už ale odmítl upřesnit, o jaké skutečnosti se jedná (blíže v další části textu).

Než Prymula své úvahy o odchodu sdělil médiím, tak nejprve informoval premiéra Babiše, kterému prozradil i ty dvě skutečnosti. Jinými slovy Prymula premiérovi nastínil, za jaké situace je ochoten na ministerstvu setrvat. Lze otevřeně hovořit o tom, že si Prymula kladl podmínky, přičemž moc dobře věděl, že je v postavení, kdy si podmínky klást může, neboť za sebou měl a stále má vlivnou osobnost. Babiš byl postaven před dilema, které vyřešil za pomoci své bezcharakterní povahy (podrobněji dále v textu).

Je naprosto jasné, že funkce vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví byla urychleně vytvořena jen kvůli Prymulovi, a nikoli proto, že by snad samotná funkce a její pracovní obsah měly být pro vládu nějak významné. V organizační struktuře Ministerstva zdravotnictví ČR je Odbor vědy a lékařských povolání a pod tímto odborem je Oddělení vědy, výzkumu a dotací na vzdělávání. Proč tedy ještě další totožný element při Úřadu vlády? Kdyby Prymula nechtěl odejít z postu náměstka ministra, tak by nová funkce vládního zmocněnce zřízena nebyla. Je Roman Prymula tak cenným odborníkem, aby si ho Babiš takto předcházel, anebo je za tím jiný důvod a jiná osoba než premiér Babiš? (Objasnění dále v textu.)

Následující text zahrnuje prvky, jež bychom mohli z části přiřadit k psychologickému profilování*, protože zpravodajský produkt* na dané téma nelze vytvořit bez hodnocení* chování zájmové osoby*, jíž je Roman Prymula. Hodnocení Prymulova charakteru se tak přibližuje k sestavování jeho psychologického profilu*.

20. srpen 2020
Předplatitelé

Specifická analýza (11135)

Ve dnech 5. až 11. srpna 2020 působila v libanonské metropoli Bejrútu česká záchranná jednotka, jejíž vyslání bylo zneužito k politickému boji mezi koaličními partnery čili k boji mezi ČSSD a hnutím ANO. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se ve svých prohlášeních na adresu Ministerstva obrany, v jehož čele stojí Lubomír Metnar (hnutí ANO), dopustil chyby a zároveň nechtěně prozradil dlouho neřešené nedostatky ohledně prováděcího předpisu, který by měl stanovit jasná pravidla pro zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací. Za obsah příslušného prováděcího předpisu je odpovědná vláda, kterou v současné době reprezentují především oba předsedové vládních koaličních subjektů: předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš a předseda ČSSD a vicepremiér zastávající funkci ministra vnitra Jan Hamáček.

V následující analýze vysvětlíme nedostatky v organizování záchranných operací v zahraničí z pohledu zákona o integrovaném záchranném systému a velmi slabého nařízení vlády ve stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, dále jakou chybu ministr Hamáček učinil a jak stereotypně a nepromyšleně české vlády pracují, když takzvaně vytvářejí papír (rozuměj dokument) pro jiný papír, přičemž z předchozího dokumentu opisují text i s překlepem a nejsou schopny tento překlep odhalit a opravit po dobu celých 20 let. Rovněž doplníme, proč a jak by měly být pro rozhodování politiků a přípravu záchranné jednotky využity zpravodajské služby.

Nejčtenější zpravodajské produkty