Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
18. listopad 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (11144)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na dokument 11142 a jako třetí v řadě pokračuje v rozboru kauzy ohledně podivné schůzky v „uzavřené“ restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě uskutečněné 21. října 2020, po které ve své funkci skončil ministr zdravotnictví Roman Prymula (počáteční vysvětlení a úvodní hodnocení rozebírané kauzy viz produkt 11140 jako první výstup v řadě).

V předcházejícím dokumentu 11142 jsme vysvětlili, proč celá kauza sahá až do první poloviny října 2020, k čemuž jsme předložili pozoruhodnou chronologii konkrétních událostí spojených s rozebíranou kauzou. Dále jsme uvedli, kdo další je zapleten do zinscenování celé kauzy, a stejně tak jsme přiblížili, proč se měl obětí této kauzy stát Prymula a proč kauza nebyla namířena jen proti němu samotnému. V tomto produktu souhrnnou analýzu dále rozvedeme, přičemž se zaměříme na to, jak to bylo s pořízením inkriminovaných fotografií, a dále na to, jakou roli v těchto aférách sehrávají osoby odborně označované jako OJVP.

Novináři z deníku Blesk se dosud nijak zvlášť nezabývali tím, co mimo svá pracoviště provádějí členové vlády, a už vůbec se detailně nezajímali o to, zda členové vlády dodržují opatření, která byla přijata ať už samotným ministrem zdravotnictví, nebo vládou jako celkem (jinak by už Blesk vydal více takových reportáží). Proč tedy najednou ve svém deníku zveřejňují fotografie ze schůzky dnes už bývalého ministra Prymuly v restauraci Rio’s na Vyšehradě? A jak se o této schůzce vlastně dozvěděli čili kdo a jakým způsobem jim dal echo? Anebo k inkriminovaným fotografiím přišli jinak než vlastní aktivitou v terénu?

To jsou jedny ze stěžejních otázek pro rozluštění pozadí vyšehradské aféry. Pro poskytnutí odpovědí existuje několik skutečností, které prozrazují, jak to s těmi fotkami bylo a zdali se toho novináři Blesku účastnili přímo, anebo měli jakési nezávislé „pomocníky“. Další ukazatele pro rozmotání podivné kauzy lze nalézt v následném chování premiéra Andreje Babiše a předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. K tomu připomeneme odborný termín OJVP* BIS*, na který se v mnoha kauzách zapomíná.

3. listopad 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11143)

Dnes 3. listopadu 2020 se ve Spojených státech amerických uskuteční oficiální prezidentské volby. Zajímavostí je, že již více než 94 milionů amerických voličů využilo možnosti odvolit ještě před oficiálním dnem voleb, a to buď osobně na příslušných a k tomu určených místech, nebo odesláním korespondenčního hlasovacího lístku.

Populace USA dosahuje přibližně 328 milionů osob, přičemž počet oprávněných voličů pro volby v roce 2020 je odhadován na zhruba 235 milionů. To znamená, že ještě před dnem voleb odvolilo už 40 % oprávněných voličů (výše zmíněných 94 mil.). Avšak prezidentských voleb se již dlouhodobě zúčastňuje jen ± 55 % voličů, čímž můžeme upřesnit, že již odvolilo asi 72 % těch, kteří se voleb podle dlouhodobého průměru pravděpodobně zúčastní.

Podle několika posledních prezidentských voleb v USA je obvyklá volební účast necelých 130 mil. oprávněných voličů (oněch přibližně 55 %), ale pro volby v tomto roce se předpokládá, že by účast mohla stoupnout až ke 150 mil. osob, což by překročilo 63 %. Předpoklad vychází z množství voličů, kteří odvolili ještě před dnem voleb.

Počínaje prezidentskými volbami v roce 1972 nepřekročila volební účast 60 % (naposledy to bylo při volbách v roce 1968, kdy se k volbám dostavilo 60,9 % voličů a vítězem se stal republikán Richard Nixon). Ve 21. století byla prozatím nejvyšší účast v prezidentských volbách v roce 2008, a to na úrovni 57,1 % (podle jiných zdrojů dokonce překročila 58 %) se zvolením demokrata Baracka Obamy (to bylo jeho první funkční období). Celkový rekord ve volební účasti v amerických prezidentských volbách se váže zpátky až do roku 1888, kdy se voleb zúčastnilo 79,3 % voličů s vítězstvím republikána Benjamina Harrisona.

Zajímavé je, že se do voleb nezapojuje více než 100 mil. Američanů. Zde můžeme připomenout důvody pro neúčast v minulých amerických volbách v roce 2016, kdy mezi sebou soupeřili Donald Trump a Hillary Clintonová (voleb se zúčastnilo téměř 56 % voličů). Z provedeného průzkumu vyplynulo, že 18 mil. občanů mělo příliš nabytý program, než aby se věnovalo volbám. Dalších téměř 15 mil. lidí volby nezajímaly. Necelých 14 mil. osob odpovědělo, že se jim protivila volební kampaň i samotní kandidáti. Asi tři miliony voličů na volby zapomněli a více než 200 000 Američanům nevyhovovalo počasí. K dalším důvodům patřily nemoc nebo zdravotní postižení, nepřítomnost ve svém bydlišti, registrační problémy, nevyhovující volební místo, dopravní problémy a jiné důvody. Volební výsledky byly přitom v některých státech ve prospěch Trumpa velmi těsné. Některé uvedené důvody pro neúčast jsou v americké společnosti, která je hodnocena jako hodně politicky i jinak angažovaná, skutečně zarážející.

K prezidentským volbám uskutečněným v roce 2016 (Trump vs. Clintonová) jsme vytvořili celkem osm zpravodajských produktů. V těchto produktech je vysvětlen volební systém týkající se prezidentských voleb v USA, způsob hodnocení kandidátů do politických funkcí ze strany zpravodajských služeb apod. Přehled zmíněných produktů je následující:

V dnešních volbách se utkají Donald Trump, který svou funkci obhajuje, a Joe Biden, který od ledna 2009 do ledna 2017 působil ve funkci viceprezidenta po boku Baracka Obamy. Podle posledních průzkumů z 2. listopadu večer má Joe Biden náskok 6,5 procentního bodu, což ale stále o ničem nevypovídá. V minulých volbách ztrácel Donald Trump v předvečer voleb na svou protikandidátku Hillary Clintonovou 4 procentní body, a přesto vyhrál. V amerických prezidentských volbách není rozhodující celkový počet hlasů, nýbrž výsledky v jednotlivých státech, z kterých se teprve potom skládá konečný výsledek podle získaných takzvaných volitelů. V minulých volbách se toto pravidlo významně potvrdilo: V konečném součtu všech hlasů Clintonová získala o téměř 2,9 mil. hlasů více než Trump, ale z výsledků v jednotlivých státech naopak za Trumpem zaostala v počtu získaných volitelů (podrobnější vysvětlení včetně propočítaných výsledků minulých voleb viz produkt 11034)

Jaký bude výsledek klání Trump versus Biden? Jaké body jsou pro rozhodování voličů zásadní? Jak lze hodnotit jednotlivé kandidáty? A jaký povolební vývoj je možné očekávat?

1. listopad 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (11142)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na dokument 11140, ve kterém je počáteční vysvětlení a hodnocení rozebírané kauzy. V tomto produktu se podrobněji věnujeme tomu, proč se tato kauza odehrála, a tím i tomu, kdo ji zosnoval. S tím samozřejmě souvisí i to, proti komu měla být tato aféra namířena čili koho měla poškodit – nejednalo se jen o samotného Romana Prymulu, který si ke svému konci ve vládě dopomohl sám svým sebestředným jednáním se snahou převýšit premiéra Babiše (viz příklady a konečný vrchol v počínání Prymuly v analytické části produktu).

Vznik kauzy nenastal až schůzkou v restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě (21. října s uveřejněním fotografiií 23. října), ale sahá do první poloviny října 2020. Kromě toho nejsou do kauzy zapleteni jen účastníci schůzky, novináři z deníku Blesk a premiér Andrej Babiš, ale ještě jedna státní instituce (viz analýza dále v textu).

krátké analytické reakci 11141, jež je mezistupněm mezi dokumentem 11140 a tímto aktuálním produktem, jsme popisovali váhání prezidenta Miloše Zemana s odvoláním nyní už bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly. K tomu jsme předložili několik znaků počínaje doporučením Pražského hradu, které bylo sděleno přímo Prymulovi a které se týkalo jeho dalšího postupu v dané kauze. Proto Prymula v osudný den vyčkával a posouval svůj brífink, během něhož se nakonec k celé záležitosti vyjádřil se závěrem, že na svou funkci nerezignuje. Zeman hrál o čas, ale posléze si uvědomil, že tato bitva o jím opěvovaného Prymulu je nenávratně prohraná, a to i kvůli tragické obhajobě předložené a opakovaně měněné samotným Prymulou. Zeman tedy přistoupil na výměnu ministra zdravotnictví, přičemž je zde jedna zajímavost: Zeman nereagoval na premiérův návrh na odvolání Prymuly, který mu Andrej Babiš doručil v pátek 23. října, nýbrž těsně před jmenováním nového ministra zdravotnictví přijal Prymulovu demisi. To potvrdilo dohodu mezi prezidentem a Prymulou zmíněnou v krátké analytické reakci 11141. Přijetí demise a jmenování nového ministra se odehrálo ve stejný den, a to ve čtvrtek 29. října 2020.

V následující části analytického textu předložíme pozoruhodnou chronologii konkrétních událostí spojených s rozebíranou kauzou, objasníme spojitost mezi nimi a vypíchneme důležité body ve vystupování hlavních aktérů celé kauzy.

27. říjen 2020
Předplatitelé

Krátká analytická reakce (11141)

Krátká analytická reakce (KAR) je mezistupněm mezi souhrnným hodnocením 11140 a závěrečným hodnocením 11142. KAR reaguje na vývoj v posledních dnech (23.–25. října 2020) ohledně odvolávání ministra zdravotnictví Romana Prymuly z jeho funkce. Záměrně píšeme o odvolávání (nikoli odvolání) ve formě podstatného jména slovesného vzniklého z nedokonavého slovesa, protože proces zbavování ministra zdravotnictví jeho funkce nebyl stále dokonán a zatím zde chybí od prezidenta Miloše Zemana náznak, že by měl být dokonán v tomto týdnu.

Dnes v úterý 27. října se má prezident setkat s navrženým nástupcem a situace se může, ale také nemusí vyjasnit. Prezident se rovněž může vyjádřit až po státním svátku, tedy ve čtvrtek 29. října 2020. Každopádně již nyní je možné celkem závazně vyvodit, jak se prezident Zeman k situaci staví a jakou odezvu lze od něj očekávat.

KAR neřeší, proč se vyšehradská aféra odehrála, ale snaží se ukázat, jakým směrem se vyvíjí. V produktu 11140 jsme nastínili, co bylo příčinou Prymulova rychlého pádu (i když ještě úplně nepadl), ale bližší rozbor tohoto bodu společně se zákulisními praktikami hnutí ANO je součástí produktu 11142, který jako druhý díl navazuje na produkt 11140. V této souvislosti je však nutné podotknout, že je těžké hovořit o tom, že se Prymula stal obětí léčky, když vlastně on sám aktivně pomohl tuto léčku zrealizovat tím, že porušil vládní nařízení, na jehož znění se podílel. A znovu připomínáme, že se nemohlo jednat o jakési legitimní soukromé posezení, když se celá věc uskutečnila v prostoru určeném pro podnikání, a tedy v prostoru, na nějž se vztahovalo vládní nařízení (blíže vysvětleno v produktu 11140).

24. říjen 2020

Souhrnné hodnocení (11140)

Novináři z deníku Blesk přistihli ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jak se v pozdních hodinách 21. října 2020 setkal s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem v restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě. Blesk o této události informoval ve svém pátečním vydání 23. října 2020.

Nedostatky v nošení roušky nejsou u ministra Prymuly tou nejzávažnější věcí. To by museli už v dubnu 2020 odstoupit například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, neboť během konference Ústředního krizového štábu neměli nasazenou roušku. Závažnější než roušky je z pohledu uzavření stravovacích zařízení (platí od 14. října) setkání tří výše jmenovaných osob v uvedené restauraci včetně konzumace občerstvení (tento fakt i s občerstvením potvrdil sám Prymula). Ale úplně nejzávažnější je Prymulova vlastní a hodně nepovedená obhajoba, kterou by si vychutnal i nezkušený právník nebo vyšetřovatel laik (analytický rozbor viz navazující produkty). Hlavní selhání politika nebývá v jeho prohřešku, nýbrž v následném mlžení, podsouvání výmyslů a v pozměňování vlastní výpovědi. Politik svým prohřeškem ještě nemusí ztratit svou čest, ale ztrácí ji, jakmile svůj prohřešek začne falešně obhajovat.

V případě ministra Prymuly dokazuje jeho falešná objahoba to, že ministr Prymula moc dobře ví, že ohledně schůzky v uzavřené restauraci nejednal správně. Prymula zřejmě jako někteří dřívější vrcholní politici počítal s tím, že nad ním jako členem vlády už nikdo není, a proto pod „rouškou tmy“ jednal tak, jako by se ho vládní nařízení netýkala. Jenže zapomněl na bulvár, s kterým se musí vždy počítat. A možná zapomněl ještě na něco jiného (podrobněji v navazujících produktech).

Velice zajímavá byla reakce premiéra Andreje Babiše, který velmi rychle ještě týž den dopoledne oznámil, že Prymulu vyzval k rezignaci a že pokud Prymula nerezignuje sám, tak podá prezidentovi návrh na jeho odvolání. K tak rychlé reakci mohl mít Babiš jen dva důvody, avšak ani jeden z obou důvodů nesouvisí s bojem proti koronaviru (bližší vysvětlení v navazujících produktech).

Prymula uvedl, že klidně rezignuje, pokud si to veřejnost přeje. Jenže záhy prokázal, že se mu vůbec rezignovat nechce, ať je názor veřejnosti jaký je (podrobnější rozbor viz navazující produkty). Ministr patrně sázel na svou domnělou popularitu, s níž se chlubil již na jaře 2020 (viz produkt 11133). Otřepaná fráze se slovy „pokud si to veřejnost přeje“ je frází pokryteckou a slabošskou, kterou nepoužívají příliš čestní a rozhodní politici. Podobně je tato fráze používána i při zvažování kandidatury na politickou funkci. Ale pokud někdo říká, že bude kandidovat, pokud si to veřejnost přeje, tak by raději kandidovat neměl, protože tím ukazuje svou nerozhodnost (váhavost) a snahu vytvořit si zdánlivou podporu (napřed musí být akce směrem k cíli, a pak může přijít i nějaká podpora, ale nejde to obráceně – to by nemusely být volební kampaně).  

Zastavme se ale ještě u nařízení vlády k uzavření stravovacích zařízení. V aktuální kauze ministra zdravotnictví se objevuje námitka, že vládní nařízení obsahuje formulaci, že vláda „zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb“, přičemž podle této námitky nebyla restaurace Rio’s Vyšehrad v inkriminovaném čase veřejnosti přístupná, a proto námitka uzavírá, že Prymula, Faltýnek a Havrlant byli soukromými hosty provozovatele. Jenže na tuto námitku existují dvě protinámitky.

První protinámitkou je to, že v případě stravovacích zařízení (restaurace, kavárny, bary apod.) je nutné rozlišovat veřejnost a personál. To znamená, že za veřejnost se považují všechny osoby, které stravovací zařízení navštěvují za účelem stravování (do stravování se počítá i konzumace nápojů). Z Prymulovy výpovědi víme, že trojice návštěvníků se v restauraci stravovala. Personál pak tvoří osoby, které ve stravovacím zařízení vykonávají svou práci. Personál tak může v uzavřené restauraci nadále vykonávat různou pracovní činnost (administrativa, úklid, úprava interiéru atd.). Trojice návštěvníků byla jednoznačně veřejností, kterou bychom mohli přesněji nazvat uzavřenou společností. Prymula ani Faltýnek tam určitě nepřišli pracovat na nějaký vedlejší pracovní poměr.

Druhou námitkou je to, že trojice návštěvníků nemohla tvořit soukromé hosty provozovatele už jenom proto, že má-li být restaurace podle nařízení vlády uzavřena, pak nemůže provozovatel, ale ani majitel přijímat hosty v prostorách restaurace, které jsou určeny k podnikání. Musely by to být prostory, které jsou skutečně soukromé a veřejnosti trvale nepřístupné (např. část objektu vyčleněná jako byt pro personál). Navíc víme, že Prymula za stravování uvnitř platil, což znamená, že ve vnitřních prostorách restaurace byla i přes zákaz vedena dál podnikatelská činnost (takže hosté se vším všudy).

Ovšem Prymula se vůbec nezabýval tím, zda se jednalo o stravovací zařízení a zda oni tři tvořili či netvořili veřejnost (zřejmě věděl, že tudy cesta nevede), ale svou obhajobu opřel o nařízení ohledně shromažďování, které mělo platit až od 6.00 hod. 22. října 2020, přičemž tvrdil, že salonek, kde seděli, nepatřil k přístupným prostorům restaurace. Prymula uvedl, že po příjezdu na Vyšehrad prošel přes restaurační zařízení do soukromých prostor vyšehradské kapituly. Jenomže salonek je součástí restaurace, a nikoli soukromým prostorem. Provinilci včetně provozovatele restaurace by museli prokázat, že před uzavřením restaurace nebyl salonek navštěvován hosty restaurace a že nebyl vyčleněn jako prostor k podnikání. Ale to se jim podaří jen těžko, když je salonek na webu restaurace prezentován jako její součást.

Pokud by si provozovatelé a majitelé restaurací mohli i po uzavření restaurací zvát do podnikových prostor své soukromé hosty, pak by nařízení o uzavření stravovacích zařízení postrádalo smysl. Ale tyto pokusy už tady byly, když byla otevírací doba restaurací omezena do 22.00 hod. a později do 20.00 hod. Hosté byli po uzavírací hodině přesunuti do zadní části restaurace nebo do prostoru v suterénu. Ale policisté se tyto prohřešky snažili odhalovat a předávat správním orgánům. V případě ministra Prymuly, poslance Faltýnka a ředitele Havrlanta se jedná o stejný prohřešek a stejným způsobem by měl být také řešen.

V době jmenování Romana Prymuly ministrem zdravotnictví jsme do plánu produkce zařadili stále ještě připravovaný dokument s následujícím názvem:

„Ministr Prymula není krizovým manažerem ani vojákem, ale jen specialistou na epidemiologii, avšak hlavně je egocentrickým individualistou, který upřednostňuje vlastní úspěch a profit před úspěchem celého týmu“

Pokud by měl být Prymula skutečným vojákem (jedno v jaké hodnosti), pak by musel prosazovat týmovou práci a dávat najevo, že je disciplinovaným členem týmu a že se jako člen týmu dokáže podřídit svému nejbližšímu nadřízenému. Jenom takto se dosahuje vítězství ve vojenské jednotce a podobně i v politickém týmu. Individualisté zde nemají místo. Pro ně jsou určeny jiné specifické profese jak ve vojenském, tak v politickém životě. Roman Prymula už od jara 2020 vystupuje neustále jenom sám za sebe, a ještě dosti neobratně. A může být odborníkem jakým chce, ale to nestačí. Voják musí oplývat disciplínou čili musí se umět vědomě podřídit zájmům celku. Prymula prokazuje přesný opak a snaží se o to, aby svým vystupováním a komunikací vyčníval nad ostatními. To ale na druhou stranu narušuje postup celku a komunikaci celku s veřejností. Prymula se aktivně se svými názory, někdy jen letmými nápady vystavuje na odiv raději novinářům a veřejnosti, než aby se snažil o lepší spolupráci uvnitř svého týmu neboli uvnitř národní vlády. Také to se stalo příčinou jeho rychlého pádu.

Prymulova kauza je rovněž problémem pro prezidenta Miloše Zemana, kterému to kazí obraz v udělování státních vyznamenání, jelikož Prymulovi již v dubnu 2020 přislíbil jedno z ocenění. Ceremoniál byl sice odložen na příští rok, ale seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejní na svých stránkách 28. října 2020. A právě podle tohoto data byla upravena výměna ministra zdravotnictví. Zeman teď hraje na zdrženou, přičemž se stal jakýmsi personalistou, který bude přes víkend a pondělí studovat spis nového ministerského kandidáta. V úterý 27. října by se měl prezident Zeman s novým kandidátem sejít a ve čtvrtek 29. října, tedy až po zveřejnění seznamu vyznamenaných, by měl nového kandidáta jmenovat ministrem. Jmenování ale není stále jisté. Prezident si vybral svůj několikadenní čas a bude přemýšlet, zda je možné tuto situaci ještě nějak zvrátit. Jako první varianta se nabízí to, že nový kandidát nebude vhodná osobnost pro tak náročný úkol, což může Zeman ospravedlňovat vlastní snahou ochránit občany před zákeřným virem. Ale jak už jsme uvedli na začátku, Prymulův prohřešek byla jedna věc, ale jeho falešná obhajoba byla druhou a tou horší věcí. Prymula tímto odkryl svou povahu, která se neslučuje s povahou ochránce národa.

Ministr Prymula je přes prostředníky spojen s Hradem a ještě v pátek 23. října cítil z Hradu silnou podporu. Tato podpora ale může do příštího týdne zeslábnout. Pokud bude Prymula odvolán, je jasné a přirozené, že mu bude nabídnuto místo v expertní skupině epidemiologů. Tam je jeho skutečné místo – vytváření podložených návrhů a doporučení. Otázkou však je, zda bude schopen efektivně pracovat se svými kolegy odborníky a zda bude podporou pro nového ministra zdravotnictví, nebo podrývačem jeho autority.    

V souvislosti s udílením státních vyznamenání a přístupem Romana Prymuly jsme do plánu produkce zařadili produkt s tímto názvem:   

„Státní vyznamenání není od Boha aneb Nejlepší ocenění je obstát sám před sebou“

Na závěr tohoto zpravodajského produktu pro lepší porozumění rozebírané problematiky připomeneme hodnocení Romana Prymuly vztahující se k jeho jmenování předsedou Ústředního krizového štábu na jaře 2020. Následující dva odstavce pocházejí z produktu 11136 Proč byl epidemiolog Prymula jmenován vládním zmocněncem aneb Už zase bezcharakterní Babiš:

         

  

  

(…) Už jenom to, že se Prymula bez férových a relevantních námitek nechal náhle a velmi rychle „pasovat“ do funkce předsedy Ústředního krizového štábu (ÚKŠ), vypovídá o jeho pokřiveném charakteru – samozřejmě to rovněž vypovídá o bezcharakternosti Andreje Babiše (podrobně viz produkt 11133 Premiér Babiš upřednostnil své politické cíle před bojem proti koronaviru). Prymula jako „pouhý“ epidemiolog a „pouhý“ náměstek ministra neměl v čele ÚKŠ co dělat, což se záhy potvrdilo tím, že byl po dvou týdnech vystřídán vicepremiérem a ministrem vnitra Hamáčkem, který měl ze své pozice mnohem lepší podmínky pro řízení ostatních zástupců z různých státních složek a pro jednání s ostatními členy vlády. Ve výše zmíněném produktu 11133 jsou uvedeny čtyři klíčové důvody, proč bylo jmenování Prymuly předsedou ÚKŠ nesmyslné, a také to, proč se i přesto Babiš k tomuto excesu rozhodl a prosadil svůj záměr ve vládě.

Pokud by Prymula oplýval určitou morálkou a podporoval by odborné řízení, tak by sám premiérovi sdělil zmíněné důvody, proč nemůže zastávat funkci předsedy ÚKŠ, a trval by na tom, aby ÚKŠ podle původního statutu řídil ministr vnitra. To se však nestalo a Prymula si vychutnával své pochybné zviditelnění jako předseda ÚKŠ prostřednictvím každodenních vstupů do médií. Prymula ve výstupech v médiích vystupoval stále více jen sám za sebe, čímž podrýval autoritu přinejmenším ministra zdravotnictví. I poté, kdy byl z funkce předsedy ÚKŠ „sesazen“ s odůvodněním, že bude užitečnější na poli takzvané „chytré karantény“, se četnost jeho výstupů v médiích nesnižovala (Prymula byl z funkce předsedy ÚKŠ odvolán 30. března 2020). (…)

     
 
 

V navazujícím produktu 11142 předložíme pozoruhodnou chronologii konkrétních událostí spojených s rozebíranou kauzou, objasníme spojitost mezi nimi a vypíchneme důležité body ve vystupování hlavních aktérů celé kauzy.

 


Zpravodajský produkt 11140
Souhrnné hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO

Nejčtenější zpravodajské produkty