Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
14. březen 2020

Specifické hodnocení (11127)

Česká vláda uplatnila ústavní zákon o bezpečnosti České republiky (zákon č. 110/1998 Sb.) a kvůli šíření koronaviru SARS-CoV-2 na území ČR vyhlásila pro celé území republiky nouzový stav s účinností od 14. hodiny 12. března 2020 (viz web Úřadu vlády).

Nouzový stav může být vyhlášen nejdéle na dobu 30 dnů, čehož vláda plně využila. Poslanecká sněmovna může vyhlášení nouzového stavu kdykoli zrušit. Stejně tak vláda může rozhodnout o jeho zrušení před uplynutím stanovené doby. Nouzový stav však může být také prodloužen. K tomu už ale nestačí jen rozhodnutí vlády jako při počátečním vyhlášení nouzového stavu. Vláda může nouzový stav prodloužit pouze po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

V rámci vyhlášení nouzového stavu přijala vláda celou řadu opatření, přičemž k těm významnějším patří opatření na státních hranicích, opatření v oblasti cest do a ze zahraničí a opatření v osobní mezinárodní dopravě.

V různých komentářích se rázem začaly objevovat pochvalné příspěvky ve smyslu, že konečně máme schopnou vládu nebo že konečně máme vládu, která se nepodřizuje Bruselu. Tyto pochvalné komentáře ale zapomínají na to, že opatření na státních hranicích a opatření v oblasti cest do a ze zahraničí mají nejméně 14denní zpoždění (počítáno ode dne zjištění prvních případů infekce na území ČR do dne, kdy začínají platit příslušná opatření). Tímto zpožděním a počátečním alibistickým přístupem česká vláda zanedbala prvotní fázi boje proti šíření koronaviru na území ČR. Přitom každý jediný den v boji proti novodobé infekci, která se na území Evropy šíří velmi rychle, má zásadní význam. Toto zanedbání se nám bude do slova a do písmene vracet ještě několik týdnů, a to bez ohledu na to, zda byl vyhlášen nouzový stav a zda existují opatření na státních hranicích a opatření v cestování.

Slovo „vracet“ uvedené v odstavci výše v sobě skrývá dvojsmysl, neboť se vracejí neboli zpětně se do vývoje situace v ČR promítají následky zpožděné reakce vlády, ale vracejí se také tisíce českých občanů ze zimních dovolených v zahraničí, jimž vláda za poslední dva týdny nešikovně umožnila vycestovat do rizikových zemí, zvláště pak do Itálie. Vláda váhala a alibisticky po vzoru italské vlády označila za rizikové prostory jen několik málo italských regionů. Tímto váháním odcestovalo do Itálie velké množství českých turistů, kteří se vystavili a někteří stále ještě vystavují rizikovému prostředí, aby při svém návratu vystavovali Českou republiku zvýšené zátěži. Tuto zátěž neodstraní vyhlášení nouzového stavu ani přijatá opatření.

Více než 200 000 českých občanů je stále v zahraničí, z toho téměř 8 000 z nich na území Itálie. Ještě větší skupiny Čechů se nacházejí na území dalších rizikových zemí, které vláda za rizikové vyhlásila až 12. března. Jedná se především o Německo, Francii a Španělsko, kde by mělo být dohromady více než 100 000 občanů ČR. Už ve zpravodajském výstupu 11125 Koronavirus SARS-CoV-2 a česká národní bezpečnost (1/2) ze 4. března jsme negativně hodnotili přístup české vlády k situaci v Itálii a uváděli, že celá Itálie byla v té době již „dávno“ rizikovým územím (koronavirus se v Itálii začal velmi rychle šířit od 22. února).

Nemůžeme souhlasit ani s tím, že by se tato vláda vedená Andrejem Babišem nepodřizovala Bruselu. Všechno, co premiér Babiš se svou vládou činil, tak vždy s ohledem na Evropskou unii (EU), respektive Evropskou komisi. Předseda vlády Babiš se opakovaně a zbytečně vychloubá, že opatření, která Česká republika zavedla, byla svého druhu vždy první v Evropě či první v rámci zemí EU. Ve skutečnosti se o žádná účinná opatření nejednalo a Babišovy projevy a holedbání se jsou v tomto směru liché (viz produkt 11125 ze 4. března s doporučením k Itálii a produkt 11123 ze dne 20. února k pohybu osob z Číny do ČR).

Poznámka: Hodnocení českého premiéra v této záležitosti je součástí produktu nazvaného „Boj proti koronaviru versus žalostné vystupování premiéra Babiše“, v němž jsou rozebrány čtyři konkrétní příklady diletantského vystupování premiéra ČR, z nichž dva dokazují podřízenost a obavy z reakcí Evropské komise.  

Vláda zdůrazňuje, jak aktivně zrušila přímé lety do ČR z Číny, z Jižní Koreje a z několika málo italských regionů. Jenže k čemu byla tato opatření, když občané z vyjmenovaných zemí mohli do České republiky dále cestovat přes jiné oblasti? Tato opatření jim cestování pouze trochu znesnadnila, ale nic víc. V reálu se o žádná účinná opatření nejednalo, jelikož vláda se zaměřila jen na několik leteckých spojů, ale vůbec nebrala v úvahu pohyb osob.

Ani neustále omílaný „cílený screening“ na letištích žádným screeningem nebyl. Vyčlenění pracovníci letišť jen vizuálně a bez jakýchkoli přístrojů sledovali cestující vystupující z letadel, rozdávali jim letáky a namátkově se jich ptali, zda se cítí dobře. Toto jsme rozebírali už 1. února v produktu 11122 Jak řeší nový koronavirus vyspělé zpravodajské služby aneb Proč česká vláda vždy vyčkává a kopíruje západní země?

Za skutečná opatření (i když se zpožděním a tím s následky) můžeme považovat až opatření v cestování do a ze zahraničí se zveřejněním přehledu vysoce rizikových zemí ohledně přenosu nákazy (na seznamu je 15 zemí – viz web MZ ČR). Toto opatření bylo společně s dalšími opatřeními přijato v rámci vyhlášení nouzového stavu. Avšak v tomto případě musíme konstatovat, že česká vláda nebyla nijak „akční“ a už vůbec ne první, protože jí vzhledem k opatřením přijímaným okolními zeměmi nic jiného nezbývalo, což názorně dokazují fakta vypsaná v bodech níže:

  • 10. březnaRakouská vláda zakázala vstup Italům do své země s výjimkou těch, kteří předloží potvrzení o bezinfekčnosti (takové potvrzení je ale diskutabilní záležitostí).
  • 11. březnaSlovenská vláda učinila rozhodnutí o vyhlášení mimořádné situace s účinností od 12. března šesté hodiny ranní.
  • 11. březnaMaďarská vláda vyhlásila nouzový stav, přičemž zakázala vstup na své území občanům Itálie, Íránu, Číny a Jižní Koreje. K tomu Maďarsko zavedlo kontroly na vybraných hraničních přechodech a zbylé přechody uzavřelo.
  • 12. březnaČeská vláda vyhlásila nouzový stav.
  • 13. březnaSlovensko od ranních hodin uzavřelo hranice s ČR, Rakouskem, Maďarskem a Ukrajinou. Na slovenské území je povolen vjezd pouze kamionové přepravě a občanům Slovenska s trvalým nebo přechodným pobytem. Slovensko dále přerušilo mezinárodní leteckou, autobusovou i vlakovou dopravu.
  • 14. březnaČeská republika uzavřela hranice pro vstup cizinců z rizikových zemí. Výjimku mají cizinci s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem v ČR (to může být zneužitelné pro opakované cesty tam a zpět). Další výjimku mají cizinci, jejichž vstup je v zájmu ČR (to může být jak vhodná, tak ošidná věc). Omezení platí i v osobní mezinárodní dopravě. Fyzicky je prováděna ochrana hranic s Německem a Rakouskem a dále je toto opatření realizováno na takzvané vzdušné vnitřní hranici. (Podrobněji k jednotlivým opatřením viz web Úřadu vlády).

Z výše uvedených faktů je zcela patrné, že česká vláda se k účinnějším opatřením směrem k rizikovým zemím odhodlala či odvážila až na základě aktivního přístupu vlád okolních zemí.

V opatřeních přijatých v rámci nouzového stavu není úplně všechno v pořádku. Je zde například kontroverzní bod v opatření v oblasti cest do a ze zahraničí. Tento kontroverzní bod obsahuje následující text:

„Překračovat hranice v rámci přeshraničního styku bude povoleno pouze osobám, které prokáží, že jsou zaměstnány ve vzdálenosti do 100 km vzdušnou čarou od státní hranice.“

To znamená, že českým občanům pracujícím v Německu a Rakousku bude umožněno cestovat do těchto zemí. Pokud zvážíme, že v těchto dvou zemích pracuje několik tisíc Čechů a že jsou obě země na seznamu rizikových zemí, snižuje se rázem účinek opatření v cestování. Tito čeští zaměstnanci budou denně nebo týdně pendlovat sem a tam, čímž se mohou snadno stát přeshraničními přenašeči nákazy (nařízení o karanténě po příjezdu z rizikové země se na ně nevztahuje). A ani neustálé kontroly na hranicích s měřením teploty ve většině případů nic neodhalí nebo to odhalí pozdě čili až poté, kdy infikovaná osoba projde kontaktem s několika dalšími osobami.

Tento kontroverzní bod je rovněž zvláštní v tom, že poskytuje výhody určité skupině obyvatel, neboť mnoha lidem různých profesí, kteří ani nikam necestují a mají svou živnost na území ČR, byla vládními opatřeními jejich výdělečná činnost omezena, nebo dokonce úplně pozastavena.

Poznámka: V souvislosti s prací v zahraničí byla vzdálenost od českých hranic prodloužena z původních 50 km na 100 km.

V závěru zmíníme ještě jednu důležitou skutečnost, na kterou jsme upozorňovali a doporučovali určitá opatření v produktu 11126 ze dne 10. března. Tou skutečností je kybernetická bezpečnost* počítačových systémů zdravotnických zařízení, která má právě v době nastalé krizové situace zásadní význam. Dne 13. března se ale v období krizové situace udál první případ s kybernetickým útokem* cíleným na zdravotnické zařízení. Tímto zařízením byla Fakultní nemocnice Brno, jejíž provoz byl tímto napadením ochromen (v této nemocnici se provádí také testování biologických vzorků na přítomnost koronaviru).

Zde platí jedno podstatné pravidlo: Pokud chce vláda proti něčemu bojovat – tedy aktuálně proti šíření koronaviru, tak musí v prvé řadě zajistit ochranu vlastních klíčových sil a prostředků, které se na tomto boji značnou měrou podílejí – v tomto případě důležitých zdravotnických zařízení a zdravotnického personálu. Panují obavy, že se tak dosud nestalo a že kritické objekty nemají podporu vyčleněných specialistů a dostatečného počtu bezpečnostních pracovníků.          


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11127
Specifické hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO
10. březen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11126)

Produkt přímo navazuje na zpravodajský výstup 11125.

V tomto produktu představíme tři druhy závažnějších hrozeb, které v případě jejich naplnění mohou ochromit chod země mnohem výrazněji než šíření vážného virového onemocnění. Dále vysvětlíme, jaké čtyři položky musí obsahovat systémový přístup vlády v boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 a jak by tyto položky měly být naplňovány v praxi. K tomu doplníme jednu obecnou, avšak neméně důležitou položku.

předchozím výstupu jsme souhrnně hodnotili situaci ve světě, v Evropě a v České republice. Dále jsme hodnotili přístup vlády ČR, přijímaná opatření a rezervy v činnosti státních orgánů. K tomu jsme předpověděli, kdy počet nakažených osob v České republice dosáhne čísla 100 a co to bude pro ČR znamenat. Podobně jsme postupovali i s předpovědí pro 600 nakažených osob a vysvětlili, proč jsme zvolili zrovna toto číslo. Taktéž jsme popsali vzestupný a sestupný trend v šíření koronaviru.

Při publikování předchozího výstupu jsme hodnotili situaci se stavem ke 4. březnu 2020, kdy bylo v ČR osm nakažených osob. Vývoj za první týden ode dne, kdy byly v ČR potvrzeny první nakažené osoby, odpovídá předpovědi s bližšími časovými hranicemi uvedenými v předcházejícím produktu.

Situace v Evropě je ovlivněna především situací v Itálii. Již v předchozím výstupu jsme uváděli, že podle určitého měřítka se situace v Itálii těsně přiblížila k situaci v Číně. Nyní po několika dnech je situace v Itálii už několikanásobně horší než situace na pevninské části Číny. Bylo tedy možné předpokládat, že italská vláda bude muset přistoupit k izolaci určitých částí Itálie, což se také k 8. březnu 2020 stalo. O dva dny později vyhlásila italská vláda karanténu pro celou zemi.

předešlém produktu ze 4. března jsme uváděli, že ohledně nákazy v Itálii je už „dávno“ rizikovým prostorem celá Itálie, a nikoli jen několik italských regionů, jak k tomu alibisticky a z obav z reakcí Evropské komise přistoupila česká vláda (opatření v rámci národní bezpečnosti* nejsou a nemohou být podmíněna souhlasem Evropské komise – viz vysvětlení v předchozím výstupu). Je nutné si uvědomit, že během posledních pěti dnů (od 5. do 9. března) podlehlo nemoci Covid-19 [1] v Itálii na 350 lidí, čímž smrtnost [2] koronaviru na území Itálie přesáhla 5 % → z každých 100 nakažených osob zemřelo v průměru 5 osob (před pěti dny byla smrtnost v Itálii na úrovni 3,5 %; nyní je smrtnost koronaviru v Itálii vyšší než v Číně). A není podstatné, jak někteří neustále zdůrazňují, že umírají především starší lidé nebo lidé, kteří mají z různých zdravotních důvodů oslabený imunitní systém. Prostě umírají lidé, kteří mohli dále žít.

Česká vláda včele s premiérem Andrejem Babišem je „originální“ v tom, že její členové v rámci učiněných opatření neustále zdůrazňují, že Česká republika jako první země v Evropské unii přijala toto a toto opatření. Mohli jsme to opakovaně slyšet od předsedy vlády, vicepremiéra Karla Havlíčka, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně financí Aleny Schillerové. Ještě z jejich strany chybí dříve tak často používané tvrzení, že jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě (platilo pro rok 2017, za rok 2018 se ČR umístila na sedmém místě a za rok 2019 to bylo místo desáté). Vláda by měla vědět, že nestačí být první a že nestačí ani to, kolika opatření se tato „prvenství“ týkají. Včasnost provedených opatření je důležitá, ale stejně tak je důležité, jak účinná a organizovaná (bez chaosu a nedorozumění) tato opatření jsou. Pokud tato opatření nejsou účinná a organizovaná, pak nejsou ani včasná, čímž se jedná o falešná prvenství. Vychloubání vlády prvenstvím by se dalo pochopit, pokud by se členové vládního kabinetu na druhou stranu dokázali bez přetvářky přihlásit k vlastním chybám a chybám státních institucí a zdravotnických zařízení, které vláda prostřednictvím svých ministerstev řídí (podrobněji dále v textu).

Ohledně koronaviru a jeho šíření ve světě je zde jeden zajímavý analytický závěr. Z analýzy a hodnocení vývoje v šíření koronaviru SARS-CoV-2 vyplývá, že ve světě nebylo jen jedno ohnisko nákazy, odkud se koronavirus šířil dál, byť by bylo prvním místem, kde byl nový typ koronaviru zaznamenán. Ve světě vznikla další tři ohniska, která svojí povahou neodpovídají tomu, že by sem byl virus zavlečen primárně z Číny, případně z Číny přes jinou zemi.

4. březen 2020
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11125)

Nový typ koronaviru SARS-CoV-2 nebo také CoV-SARS2 (dříve 2019-nCoV), který způsobuje onemocnění Covid-19, byl 1. března 2020 v prvních třech případech potvrzen v České republice. V následujících třech dnech bylo potvrzeno dalších pět případů. Česká republika tak ke 4. březnu 2020 registruje osm případů příslušného virového onemocnění (z toho se jedná o dvě cizinky).

Ohledně šíření nového virusu panují rozpolcené názory. Jedna strana tvrdí, že se nejedná o nic závažného a nebezpečného, k čemuž ještě před několika dny až týdny stoupenci tohoto názoru dodávali, že mnohem větším problémem je virus chřipky, který na území ČR způsobil celoplošnou epidemii. Druhá strana zastává opačný názor a na nový typ koronaviru pohlíží jako na novodobou metlu lidstva. Zastánci tohoto opačného názoru se dívají do budoucnosti se značnými obavami. Která ze dvou zmíněných stran je blíže pravdě?

Určitým vodítkem pro hodnocení závažnosti situace může být to, že kvůli šíření koronaviru již několikrát zasedala Bezpečnostní rada státu (BRS). Zasedala snad BRS kvůli chřipce? Zasedání BRS je dokladem také toho, že problém s koronavirem SARS-CoV-2 je spojován s národní bezpečností*, což je postoj shodný s postojem vlád ostatních zemí. Tento postoj je v pořádku, protože národní bezpečnost se netýká jen terorismu* nebo vojenské intervence, ale také jiných forem ohrožení vlastního národa, k nimž patří i ohrožení biologického původu. Jinou věcí je to, jaké závěry byly na zasedání BRS přijaty z pohledu toho, zda jsou tyto závěry vůči aktuální situaci a jejímu vývoji adekvátní a dostatečně preventivní reakcí, anebo zda se víc jedná o alibismus vládního kabinetu a pokryteckou rétoriku, která nepřispívá k uspokojivému řešení problému.

Česká vláda v této záležitosti už před měsícem prokázala dvojí přístup a nesystémovost, což bylo obsahem produktu 11123 Výběrová show české vlády pro pět Čechů na letišti kvůli koronaviru. Prvním výstupem v této problematice byl produkt 11122 Jak řeší nový koronavirus vyspělé zpravodajské služby aneb Proč česká vláda vždy vyčkává a kopíruje západní země?.

Podívejme se nyní podrobněji, jak bychom měli z hlediska národní bezpečnosti hodnotit virus SARS-CoV-2 a jaký lze očekávat vývoj v tomto směru. K tomu už předem doplňujeme, že existují nejméně tři druhy vážnějších hrozeb*, které v případě jejich naplnění mohou ochromit chod země mnohem výrazněji než šíření vážného virového onemocnění (jejich popis viz navazující produkt).

V následující části produktu rovněž rozebereme, co by pro Českou republiku znamenalo 100 nakažených osob a čemu bychom čelili, kdyby počet infikovaných lidí v ČR přesáhl číslo 600. V navazujícím produktu vysvětlíme, jaké čtyři položky musí obsahovat systémový přístup vlády a jak by tyto položky měly být naplňovány v praxi.

K výše uvedenému se pojí tři následující otázky:

  • Má vláda k dispozici vypracovaný a průběžně aktualizovaný pravděpodobný odhad dalšího vývoje?
  • Je vláda se svými institucemi plně připravena na nejpravděpodobnější variantu vývoje?
  • Rozumí a počítá vláda také s nejnebezpečnější variantou?
28. únor 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11124)

Vztahy mezi Irákem a Spojenými státy americkými „lehce“ ochladly po úspěšném atentátu* Američanů na významného íránského hodnostáře provedeném 3. ledna 2020 na iráckém území (blíže k této události viz produkt 11121). Irácký parlament, konkrétněji Sněmovna reprezentantů vydala 5. ledna prohlášení k irácké vládě, aby ukončila přítomnost zahraničních vojáků v čele s USA v zemi. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí dal sice najevo, že bude tímto směrem jednat, avšak již 10. ledna 2020 jsme v samostatné adresné analýze predikovali, že irácká vláda ve skutečnosti nechce Američany vytěsnit ze svého území a že na to ani nemá dostatečnou kuráž s doplněním, že plán Američanů je z určitých důvodů zůstat v Iráku natrvalo, čemuž se iráčtí politici podřizují. Taktéž jsme již v roce 2017 předpověděli, že se členské země NATO budou na požadavek vlády USA nechávat stále více vtahovat do různých podpůrných misí na Blízkém východě [1] ve prospěch amerických aktivit a zahraniční politiky USA.

Obě predikce byly potvrzeny vystoupením generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který se 12. a 13. února 2020 vyjádřil pro média. V uvedených dvou dnech se konalo zasedání ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance. Při prvním vystoupení 12. února Stoltenberg prohlásil, že ministři obrany zemí NATO souhlasí s rozšířením výcvikové mise v Iráku, čímž vlastně reagovali na lednovou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během druhého vystoupení k novinářům 13. února generální tajemník NATO sdělil, že irácká vláda potvrdila zájem o to, aby NATO pokračovalo ve výcviku, poradenství a zvyšování vojenských schopností iráckých ozbrojených sil.

Co ukázalo na to, že irácká vláda nechce Američany vypudit ze svého území, i když se irácký parlament a premiér Mahdí chovali jinak? Proč Spojené státy potřebují zůstat v Iráku? A proč jsou aktivity členských zemí NATO v Iráku prospěšné především pro Američany, a nikoli toliko pro vytváření bezpečného prostředí v regionu? Přečtěte si zbylou část zpravodajského produktu.  

20. únor 2020

Souhrnné hodnocení (11123)

Na pražském letišti se 3. února 2020 odehrála poutavá událost, která na jednu stranu přitáhla pozornost sdělovacích prostředků, avšak na druhou stranu ukázala jednu z dalších pokryteckých a „kabaretních“ aktivit české vlády. Pokrytectví lze spatřovat v tom, že vláda při svých aktivitách jedná výběrově, tedy že si selektivně volí pouze jednu aktivitu jako předstíranou reakci na širší fenomén, aby skrze tuto aktivitu klamně demonstrovala, že komplexně dbá o českou národní bezpečnost* a o české národní zájmy*.

Provedení jednorázové aktivity jako jediné reakce na širší fenomén nemůže být považováno za rozhodné a účinné opatření vlády, ale jen za výběrovou vládní show se snahou přesvědčit veřejnost, že vláda je připravena na profesionální řešení problému jako celku. Vládní kabinet svým počínáním odhalil, že způsob výběru aktivity, které se bude vláda věnovat a pokrývat ji svými státními silami a prostředky není primárně nastaven podle důležitosti vzhledem k národní bezpečnosti, kam patří i ochrana české populace, ale čistě podle politického kalkulu z hlediska získávání jakýchsi politických bodů skrze pozornost médií.

Tímto vykalkulovaným a pokryteckým přístupem nám vláda prezentovala jakousi show na ruzyňském letišti v Praze (Letiště Václava Havla Praha), kde 3. února 2020 krátce po půlnoci přistál český vojenský speciál Jakovlev Jak-40, který z Belgie do České republiky převážel pět Čechů a dva Slováky. Těchto sedm osob nejprve vzlétlo z čínského města Wu-chan, které se stalo epicentrem virové infekce způsobené novým koronavirem dříve označovaným jako 2019-nCoV a nověji jako SARS-CoV-2 (onemocnění způsobené tímto koronavirem se podle rozhodnutí Světové zdravotnické organizace nazývá Covid-19).

Zmínění Češi a Slováci byli z Wu-chanu evakuováni francouzským speciálem Airbus A340 společně s občany několika dalších evropských zemí. Francouzský vojenský speciál nejprve přistál na vojenské letecké základně Istres v jižní Francii (nedaleko města Marseille) a poté zamířil na letiště v Bruselu, přesněji na vojenskou část tohoto letiště označovanou jako letecká základna Melsbroek. Odtud byla skupina pěti Čechů a dvou Slováků přepravena českým vojenským speciálem do Prahy, kde byla za přítomnosti novinářů předvedena ona vládní výběrová show. V této show účinkovali zdravotníci ve speciálních ochranných oblecích, speciální zdravotnické vozidlo Atego pro převoz více pacientů, další zdravotnické vozidlo s krizovým manažerem a inspektorem ZZS, a policisté jako doprovod pro přesun z letiště do Nemocnice Na Bulovce, kde bylo pět českých cestujících umístěno do 14denní karantény a opakovaně vyšetřeno. (Slováci byli vozidlem slovenské záchranné zdravotní služby převezeni na Slovensko.)

Proti tomuto dílčímu opatření nelze nic namítat a my bychom to ani nikdy nenazvali vládní výběrovou show, pokud by jinými cestami a bez jakékoli pozornosti zdravotníků nepřijížděli do Prahy, potažmo do celé České republiky stovky dalších osob z Číny včetně Wu-chanu. Z Číny se takto do ČR bez jakékoli pozornosti českých odpovědných institucí vracejí další čeští občané, přijíždějí sem další čínští turisté (nyní skrze přestupní letiště), občané třetích zemí, kteří v posledních 14 dnech navštívili Čínu, čínští studenti, kteří studují na českých školách a rovněž Číňané, kteří trvale žijí v ČR a kteří se do českých měst vracejí z Číny, kam se vydali za svými příbuznými, aby s nimi oslavili příchod „Lunárního nového roku“, který letos připadl na 25. ledna.

Popisovaná výběrová vládní show se odehrála na letištním terminálu č. 4, který je spravován Armádou ČR. Avšak v civilní části letiště, kde v té době každý týden přistávalo několik přímých leteckých spojů z Číny, se žádná show se zdravotnickým personálem navlečeným „od hlavy k patě“ do ochranných obleků nekonala. Cestující z Číny, ať už byli občany jakýchkoli zemí, tak přímo z letiště volně vyráželi do víru české metropole a nikdo se nezajímal o to, zda by mohli být nakaženi novým koronavirem. A nějaký údajný „cílený screening“, který má být na českých letištích prováděn a který vláda alibisticky předhazuje médiím a veřejnosti, je jen potvrzením vládní přetvářky, neboť domnělý screening není žádným screeningem, ale jen občasným vizuálním pozorováním cestujících, jež vzhledem k inkubační době není založeno na reálných základech (viz také produkt 11122). Proč se tedy vláda v jednom případě předvádí a ostatní početné případy nechává bez povšimnutí? (Odpovíme v závěru dokumentu.)   

Ve stejném týdnu, kdy se pěti Čechům cestujícím z Wu-chanu věnovala na pražském letišti skupina zdravotníků se speciální výbavou, přistávali na stejném letišti (jiný terminál) další cestující z Číny a poskytovali rozhovory českým novinářům. Takto například České televizi poskytl rozhovor Slovák studující v Číně, který do Prahy přiletěl 4. února přímo z Wu-chanu s přestupem v Moskvě. Ve stejný den přistálo v Praze letadlo s přímým letem z Číny (Šanghaj), z něhož kromě několika Číňanů vystoupili také tři Češi. Těmto cestujícím se ale nikdo nevěnoval, a tak mohli v poklidu odkráčet kamkoli chtěli. (Oba případy viz pořad ČT „Události“ vysílaný 4. února 2020.)

Jiným příkladem je muž čínské národnosti, který pracuje v asijském bistru v Přelouči. Tento muž se 3. února vrátil z Číny (ve stejný den v Praze přistála také pětice „opečovávaných“ Čechů) a 11. února byl s podezřením na infekční chorobu Covid-19 převezen do krajské nemocnice v Pardubicích. Následné vyšetření ale přítomnost koronaviru v těle nepotvrdilo.

Tím, co jsme uvedli, nechceme říct, že by vláda měla přistupovat ke všem cestujícím z Číny stejným způsobem jako k pětici Čechů, což by ani vzhledem k nutnému vyčlenění značného počtu sil a prostředků nebylo možné kvalitně pokrýt (na to existují jiná účinnější opatření), ale chceme poukázat na falešný přístup vlády, která se snaží přes jednorázovou výběrovou show klamně dokládat, že má situaci pod kontrolou.

Otázkou je, proč jen konkrétní skupince pěti Čechů byla poskytnuta taková nadstandardní péče (někdo tuto skupinku může nazývat „nešťastníky“, protože si je pro svou reklamu vybrala vláda). K tomu se přidává další otázka na to, kdo zaplatil jejich převoz z Číny přes Francii a Belgii do Čech. Pokud vše hradil stát, tak tím naznačil, že i ostatní Češi, kteří se chtějí vrátit z Číny – přinejmenším z Wu-chanu, by měli mít nárok alespoň na proplacení letenky (Wu-chan je hlavním městem čínské provincie Chu-pej a jeho populace dosahuje téměř 12 milionů obyvatel).

Podle stejného vládního precedentu by jakýkoli Čech, který se do ČR vrátil z Číny, měl mít nárok na speciální odvoz z letiště do nemocnice a na 14denní karanténu s příslušnou péčí. Jak by asi reagoval personál v Nemocnici Na Bulovce, kdyby nyní obdržel z pražského letiště telefonát od českého občana, jenž by prohlásil, že se právě vrátil z Wu-chanu a že čeká na speciální odvoz do nemocnice, kde chce být preventivně hospitalizován? Byl by organizován stejný konvoj vozidel i s policejním doprovodem? A jak by si tuto osobu zdravotníci přebírali ve veřejném prostoru letiště a jak by například řešili potenciální kontaminaci okolí virem SARS-CoV-2?

Není pochyb o tom, že jednání vlády bylo pokrytecké (nebylo míněno vážně) a velmi alibistické (vláda tak jednala jenom proto, aby jí v tomto exponovaném případě nemohlo být nic vytknuto). Vláda tedy na jedné straně považuje nový koronavir (2019-nCoV / SARS-CoV-2) za nebezpečnou infekci, u které je nutné v případě pěti Čechů dopravených do vlasti státními prostředky přijmout „maximální“ možná opatření, ale na druhé straně zase ukazuje, že koronavir za nic nebezpečného nepovažuje, když nechává do Prahy přijíždět jiné Čechy z Číny běžnými aerolinkami a s nimi desítky až stovky Číňanů, kteří přímo z letiště volně vyrážejí do rušných ulic Prahy a do jiných českých měst (před 9. únorem se jednalo o přímé letecké spoje z Číny, ale obecně se to týká i jiných letů, které jsou používány jako lety přestupní, přičemž nelze zapomínat ani na pozemní dopravu ze sousedních zemí).

Selektivní přístup vlády jen k pětici Čechů nelze ospravedlňovat ani tím, že s nimi na palubě francouzského vojenského dopravního letounu cestoval nakažený Belgičan, neboť to se prokázalo až 4. února, kdy bylo všech pět Čechů již hospitalizováno v pražské nemocnici. Během předváděné show na letišti nebylo ještě nic známo. Ani při příletu jiných Čechů z Číny do Prahy není nic definitivního a konečného známo o jejich zdravotním stavu a stejně tak o stavu jejich spolucestujících.

Zájem vrátit se z Wu-chanu do České republiky projevili zpočátku dva čeští studenti a později se k nim přidali tři další čeští občané. Vláda o této skutečnosti začala jednat s Francií, což se v českých médiích objevilo nejméně týden před zrealizováním evakuace (Francie v té době připravovala evakuaci vlastních občanů). Předseda vlády Andrej Babiš se novinářům doslova chlubil, jak česká vláda jedná s Francií a jak je s ní v nepřetržitém kontaktu. Byla to obvyklá Babišova snaha vytvořit dojem, jak to vláda umí a jak je kompetentní. Jenže jednat v současné době na bilaterální úrovní není nic tak obtížného. Stejně tak domluvit přepravu několika českých občanů zvládá kdejaký úředník na ministerstvu, zvláště vydají-li se patřičné pokyny českým zastupitelským úřadům ve Francii a v Číně.

V procesu evakuace ale figuroval ještě jeden významný aspekt, jímž byla ukázka péče o české občany. A to bylo to podstatné, co chtěla vláda zúročit. Tato záležitost měla velkou mediální pozornost a vláda chtěla ukázat, jak odpovědně k celé záležitosti přistupuje, a to včetně ohledu na virovou infekci. Vláda tedy zahájila přípravu na výběrovou show, aby na malém vzorku českých občanů a za pomoci sdělovacích prostředků prokázala své schopnosti. Ve zprávách se začaly objevovat věty typu „Na pražském letišti vrcholí přípravy na přijetí českých a slovenských občanů“, „Na letišti bude nachystaný vyškolený tým záchranářů a hasičů“, „Pro Čechy a Slováky, kteří v neděli večer přiletí z čínského Wu-chanu, bude na Letišti Václava Havla nachystaný obří tým odborníků“ nebo „Konkrétní úkoly se budou rozdělovat až na místě mezi pražské hasiče, policisty a specialisty z Orgánu ochrany veřejného zdraví“

Cílem bylo zorganizovat vše na nejlepší možné úrovni, ale jen pro tento jeden případ, protože nad ním od samého počátku převzala svou záštitu česká vláda. Ostatní navrátilci z Číny cestují v soukromém režimu, a proto mohou zůstat „ve stínu“ a bez jakékoli pozornosti. Tento rozdílný přístup české vlády prokazuje, že celá aktivita byla z velké části prováděna jako show pro média a veřejnost a jen z malé části pro zdraví a bezpečnost české populace a českých cestujících, kteří se pohybují z Číny do ČR.

Vládní kabinet můžeme přirovnat k politickému kabaretu, kde jsou zvláštní zábavnou a selektivní formou předváděny jen dílčí aktivity, které odhalují, že národní vláda nemá žádný systémový a účinný přístup k řešení a zvládání záležitostí na národní úrovni.

Nesystémový přístup vlády se kromě ochrany veřejného zdraví projevuje i v jiných oblastech. Například v oblasti zahraniční politiky propojené s vojenskou politikou neexistuje žádný národní systémový přístup v organizování zahraničních vojenských misí, který by vycházel z národních zájmů a potřeb v udržování mezinárodního míru (výrazným příkladem je ve více směrech zbytečná mise českých vojáků v Pobaltí, která navíc porušuje článek 1 Severoatlantické smlouvy). Zahraniční mise jsou českou vládou organizovány jen podle potřeb západních mocností v čele s USA, přičemž vláda tyto potřeby vydává za jakési české závazky ve vztahu k NATO. Ve skutečnosti se jedná jen o pouhou podřízenost a strojenou loajalitu k mocenské politice západních zemí.

Související zpravodajský produkt:


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11123
Souhrnné hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO