Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (11151)

Ruský velvyslanec Andrej Karlov, který působil v Turecku, byl zavražděn 19. prosince 2016 v Ankaře během svého proslovu při otevírání fotografické výstavy na téma „Rusko očima Turků“. Útočníkem byl turecký policista Mevlüt Mert Altintaş, který v době útoku nebyl ve službě (byl zrovna na několikadenní dovolené). Altintaş byl oblečen v civilním oděvu (oblek s kravatou) a pro vstup na vernisáž využil svůj policejní průkaz. Krátce po svém činu byl zastřelen zasahujícími policisty.

V souvislosti s vraždou ruského velvyslance bylo obviněno 28 osob včetně Fethullaha Gülena, tureckého duchovního, který od roku 1999 pobývá ve Spojených státech amerických. Gülen stojí v popředí hnutí, jež je po něm nazýváno Gülenovo hnutí. Toto hnutí bylo v červenci 2016 tureckou vládou obviněno z pokusu o státní převrat v Turecku a prohlášeno za teroristickou organizaci*. Od té doby vedou Turci toto hnutí jako Fethullahovo teroristickou organizaci s akronymem FETÖ (Fethullahçı Terör Örgütü). Po zavraždění ruského velvyslance turečtí představitelé prohlásili, že odpovědnost za organizaci úkladné vraždy nese FETÖ a že cílem bylo narušit turecko-ruské vztahy. Gülen ale odmítl jak nařčení ze zosnování pokusu o státní převrat, tak obvinění z vraždy velvyslance Andreje Karlova, přičemž vraždu sám ostře odsoudil. Od roku 2016 požaduje turecká vláda jeho extradici do Turecka.  

Soudní proces s obviněnými byl zahájen v lednu 2019. Obvinění se týkala spolčení s teroristickou organizací, napomáhání k vraždě a stále ještě také zapojení do pokusu o státní převrat. Turecký soud vynesl rozsudek 9. března 2021. Svým rozsudkem odsoudil pět osob k odnětí svobody na doživotí (trest smrti byl v Turecku zrušen v roce 2002), dalších devět osob bylo odsouzeno k odnětí svobody v rozmezí 5 až 15 let a pět osob bylo zproštěno obvinění. U zbylých devíti obviněných osob včetně duchovního Gülena byl soudní proces kvůli jejich nepřítomnosti pozastaven a oddělen od hlavního procesu. Odsouzení odmítli všechna obvinění a je pravděpodobné, že se odvolají k vyššímu soudu.

Násilný čin můžeme označit za politickou vraždu čili atentát*. Rusové i Turci tuto vraždu navíc označili za teroristický čin*. Abychom pochopili, proč se tento incident odehrál, musíme znát odpovědi na tři následující otázky:

  • Proč byl cílem ruský velvyslanec?
  • Proč zrovna velvyslanec v Turecku?
  • Proč byl čin proveden zrovna v prosinci 2016?

Vražda ruského velvyslance byla zakončením půlročního vývoje ve vztahovém trojúhelníku tvořeném Spojenými státy, Tureckem a Ruskem. Vše začalo v červnu 2016, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan (Redžep Tajíp Erdoan) zaslal omluvný dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podrobně je tato záležitost analyzována v produktu 11029 Turecko mezi Spojenými státy a Ruskou federací (díl 1/2) a v navazujícím produktu 11030. Jenom den po zveřejnění tohoto dopisu obdrželi Turci varovný signál v podobě teroristického útoku na letišti v Istanbulu. Této události se věnuje produkt 11017 Hodnocení teroristického útoku na istanbulském letišti v Turecku.

Od odeslání omluvného dopisu neuplynul ani měsíc a v Turecku se odehrál pokus o státní převrat (15. a 16. července 2016). Pokus o převrat byl umnou vlivovou operací*, a i když se převrat vlastně nezdařil, tak cíle operace byly nadmíru splněny. Zní to trochu zvláštně, ale k porozumění je nutné vědět, kdo tento údajný převrat zorganizoval a proč. Převratovou událostí se zevrubně zabývají následující dokumenty, které poskytují odpovědi na to, kdo a proč tento pokus o převrat zorganizoval:

Vrcholem půlročního vývoje ve zmíněném vztahovém trojúhelníku byl významný úspěch syrských a ruských sil na bojišti v Sýrii. Tím úspěchem bylo ovládnutí klíčového města Aleppo, což byla na druhou stranu velká prohra pro Američany a jejich figurky na syrské šachovnici ve formě povstalců. Do poloviny prosince 2016 byl tento úspěch završen a několik dní nato se odehrála vražda ruského velvyslance. Ale ani vražda velvyslance Karlova nebyla ten večer osamocenou událostí, neboť měla souvislost s jiným incidentem, jenž se odehrál v místě vzdáleném 2 000 km od Ankary. Tato souvislost je detailně rozebrána v produktu 11039 Souvislost mezi vraždou ruského velvyslance v Ankaře a útokem v Berlíně.

Pokud si přečtete zpravodajské výstupy pod uvedenými odkazy, získáte ucelený obraz a porozumění o vývoji vzájemných vztahů v onom trojúhelníku tvořeném třemi zeměmi (USA, Turecko, Rusko). Přesto vám v následující části poskytneme další informace o aktuální situaci v tomto trojúhelníku a jejím vývoji.

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.

Nejčtenější zpravodajské produkty