Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (11146)

Titulek zpravodajského produktu se skládá ze šesti sousloví, která mají svůj význam v národní bezpečnostní strategii* a tím i v národní bezpečnostní politice* jakékoli země. Těžiště nadpisu je v posledních dvou souslovích: národní bezpečnost* a krizové situace*. Zbylá sousloví jsou v každé celostátní krizové situaci z hlediska udržování co nejvyšší národní bezpečnosti důležitými položkami, které však nejsou vládami dostatečně podchyceny. To platí taktéž v situaci, kdy je veden boj proti šíření nového koronaviru SARS-CoV-2 a jím způsobenému onemocnění COVID-19.

Základní otázkou je, kde začíná fyzický boj jednotlivého státu proti infekční nemoci hodnocené jako hrozba pro národní bezpečnost. Máme pochopitelně na mysli geografický prostor a tímto geografickým prostorem je přirozeně území daného státu, nad kterým má národní vláda se svými institucemi úřední pravomoc. Toto území je ohraničeno státními hranicemi, které vstupem do Evropské unie nezmizely, i když by si to někteří mylně přáli.

Reakce na jakoukoli hrozbu* začíná u jednotlivých zemí, nikoli na úrovni Evropské unie nebo Severoatlantické aliance, které nemají vlastní území. Tuto přirozenou zákonitost nyní dokazují všechny státy a vlády tím, jak si v boji proti šíření koronaviru zajišťují prostřednictvím státních hranic vlastní území proti volnému vstupu cizích státních příslušníků a jak si za tímto účelem vedou seznam rizikových zemí.

Každá země přijímá pro své území svá vlastní bezpečnostní opatření* a nehledí na to, jak se na tato opatření tváří vlády ostatních zemí. Jenže s přijímáním opatření vznikají různé výjimky. Výjimky existují i při pohybu přes státní hranice, což zároveň odhaluje výraznou slabinu jednotlivých zemí při reakci na jakoukoli hrozbu. Významnou výjimku v přeshraničním pohybu mají takzvaní „přeshraniční pendleři“, kteří za prací dojíždějí do sousedních zemí. A právě přeshraniční pendleři vytvářejí při jakémkoli ohrožení několikanásobnou slabinu, a to jak pro zemi, ze které pocházejí, tak pro zemi, kam dojíždějí za prací.

V situaci, kdy je Česká republika v mnohých provozech závislá na cizí pracovní síle z východních zemí a kdy část vlastní kvalifikované síly odchází pracovat do západních zemí, není z hlediska národní bezpečnosti až tak podstatné, že se vojenská jednotka v Chrudimi v síle výsadkového praporu rozrostla na výsadkový pluk. Ještě méně podstatné, a navíc nesmyslné je pak tvrzení politiků a představitelů Armády ČR, že tento pluk může být nasazen kdekoli ve světě v řádu několika desítek hodin (viz pořad ČT „Události“ z 1. října 2020). V řádu desítek hodin? A celý pluk? Na takovou přepravní operaci nemají pluk ani stát vlastní prostředky, nehledě na přehnané a zbytečné vojenské ambice v situaci, kdy česká vláda dosud nedokázala stanovit konkrétní vojenské hrozby, na základě kterých by se měla vytvářet obranná strategie ČR a rozvíjet české vojenské síly. Vše se pak ubírá špatným směrem, který je falešně ospravedlňován neexistujícími závazky v rámci členství v Severoatlantické alianci (podrobněji viz produkt 13030 Mýtus o pozitivním významu NATO a o bezpečnostním vakuu v ČR v případě vystoupení z Aliance s odkazy uvnitř na další produkty k dané problematice).

K čemu bude výsadkový pluk určený primárně pro zahraniční operace (vojenské mise v zahraničí, síly okamžité reakce v rámci NATO apod.) a nová armádní obrněná technika, až se především Polsko, Ukrajina a možná i Slovensko a další země na základě nových krizových situací (stěžejní je rok 2030) rozhodnou stáhnout vlastní pracovní sílu ze zahraničí, a tedy i z České republiky? A když se na to podíváme z druhé strany, tak se musíme zase ptát, zda je vůbec možné, aby Česká republika měla takovou moc, aby ohrozila zdravotní péči v tak vyspělých zemích, jakými jsou Německo a Rakousko. Nyní už víme, že to možné je. Příkladem je Rakousko a dohoda české vlády s rakouskou vládou dojednaná na jaře 2020 právě ohledně českých pendlerů. Česká vláda se na jaře 2020 domluvila s rakouskou vládou na výjimce, skrze kterou mohli čeští pendleři jezdit za prací až 100 km do rakouského vnitrozemí. Vicepremiér Jan Hamáček v té době pronesl, že pokud by tato výjimka nebyla, tak by Rakousku „kleklo“ zdravotnictví (podrobně a přesně viz produkt 13078).

Národní bezpečnost a z toho plynoucí bezpečnostní strategie a bezpečnostní politika, to není jen o vojenských a policejních silách, ale o všech oblastech nutných pro spolehlivý chod státu a pro vývoj společnosti, přičemž udržování bezpečného prostředí obklopuje všechny oblasti. Bezpečnostní strategie, to je také vzdělávání na školách a v různých organizacích o bezpečnostních hrozbách* a bezpečnostních rizicích* včetně povědomí o odpovědnosti a pravomoci jednotlivých státních institucí, především pak bezpečnostních sborů (Policie ČR, HZS, BIS a další) a ozbrojených sil (Armáda ČR) v čele s národní vládou.

V září 2017 jsme publikovali Koncept bezpečnostní strategie ČR, v němž jsme navrhli formy vzdělávání občanů ČR (Článek 8) a také vytvoření subjektu, kterým by disponoval každý kraj, respektive každý krajský hejtman a primátor hlavního města Prahy (Článek 7). Nyní se ukázalo, jak na úrovni krajů takový subjekt chybí.

V krizových situacích, které nás v budoucnu čekají, bude stoupat význam státní příslušnosti vzhledem k místu aktuálního pobytu. Taktéž bude nutné přijmout určitá opatření ke skupinkám zahraničních dovolenkářů a zahájit skutečnou činnost proti nelegální migraci*. Avšak přednostně bude nutné vytvořit aktuální národní bezpečnostní strategii s pojmenováním jasných cílů, kterých chceme v národní bezpečnosti země dosáhnout a udržovat, a dále způsob, jakým chceme požadovanou úroveň národní bezpečnosti dosáhnout a zajistit. K tomu je nezbytné stanovit konkrétní národní zájmy*, strategické priority a skutečné bezpečnostní hrozby.

Ve zbylé části zpravodajského produktu a v navazujícím produktu podrobněji rozebereme a zhodnotíme výše uvedené položky.

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.

Nejčtenější zpravodajské produkty