Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (11140)

Novináři z deníku Blesk přistihli ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jak se v pozdních hodinách 21. října 2020 setkal s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem v restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě. Blesk o této události informoval ve svém pátečním vydání 23. října 2020.

Nedostatky v nošení roušky nejsou u ministra Prymuly tou nejzávažnější věcí. To by museli už v dubnu 2020 odstoupit například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, neboť během konference Ústředního krizového štábu neměli nasazenou roušku. Závažnější než roušky je z pohledu uzavření stravovacích zařízení (platí od 14. října) setkání tří výše jmenovaných osob v uvedené restauraci včetně konzumace občerstvení (tento fakt i s občerstvením potvrdil sám Prymula). Ale úplně nejzávažnější je Prymulova vlastní a hodně nepovedená obhajoba, kterou by si vychutnal i nezkušený právník nebo vyšetřovatel laik (analytický rozbor viz navazující produkty). Hlavní selhání politika nebývá v jeho prohřešku, nýbrž v následném mlžení, podsouvání výmyslů a v pozměňování vlastní výpovědi. Politik svým prohřeškem ještě nemusí ztratit svou čest, ale ztrácí ji, jakmile svůj prohřešek začne falešně obhajovat.

V případě ministra Prymuly dokazuje jeho falešná objahoba to, že ministr Prymula moc dobře ví, že ohledně schůzky v uzavřené restauraci nejednal správně. Prymula zřejmě jako někteří dřívější vrcholní politici počítal s tím, že nad ním jako členem vlády už nikdo není, a proto pod „rouškou tmy“ jednal tak, jako by se ho vládní nařízení netýkala. Jenže zapomněl na bulvár, s kterým se musí vždy počítat. A možná zapomněl ještě na něco jiného (podrobněji v navazujících produktech).

Velice zajímavá byla reakce premiéra Andreje Babiše, který velmi rychle ještě týž den dopoledne oznámil, že Prymulu vyzval k rezignaci a že pokud Prymula nerezignuje sám, tak podá prezidentovi návrh na jeho odvolání. K tak rychlé reakci mohl mít Babiš jen dva důvody, avšak ani jeden z obou důvodů nesouvisí s bojem proti koronaviru (bližší vysvětlení v navazujících produktech).

Prymula uvedl, že klidně rezignuje, pokud si to veřejnost přeje. Jenže záhy prokázal, že se mu vůbec rezignovat nechce, ať je názor veřejnosti jaký je (podrobnější rozbor viz navazující produkty). Ministr patrně sázel na svou domnělou popularitu, s níž se chlubil již na jaře 2020 (viz produkt 11133). Otřepaná fráze se slovy „pokud si to veřejnost přeje“ je frází pokryteckou a slabošskou, kterou nepoužívají příliš čestní a rozhodní politici. Podobně je tato fráze používána i při zvažování kandidatury na politickou funkci. Ale pokud někdo říká, že bude kandidovat, pokud si to veřejnost přeje, tak by raději kandidovat neměl, protože tím ukazuje svou nerozhodnost (váhavost) a snahu vytvořit si zdánlivou podporu (napřed musí být akce směrem k cíli, a pak může přijít i nějaká podpora, ale nejde to obráceně – to by nemusely být volební kampaně).  

Zastavme se ale ještě u nařízení vlády k uzavření stravovacích zařízení. V aktuální kauze ministra zdravotnictví se objevuje námitka, že vládní nařízení obsahuje formulaci, že vláda „zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb“, přičemž podle této námitky nebyla restaurace Rio’s Vyšehrad v inkriminovaném čase veřejnosti přístupná, a proto námitka uzavírá, že Prymula, Faltýnek a Havrlant byli soukromými hosty provozovatele. Jenže na tuto námitku existují dvě protinámitky.

První protinámitkou je to, že v případě stravovacích zařízení (restaurace, kavárny, bary apod.) je nutné rozlišovat veřejnost a personál. To znamená, že za veřejnost se považují všechny osoby, které stravovací zařízení navštěvují za účelem stravování (do stravování se počítá i konzumace nápojů). Z Prymulovy výpovědi víme, že trojice návštěvníků se v restauraci stravovala. Personál pak tvoří osoby, které ve stravovacím zařízení vykonávají svou práci. Personál tak může v uzavřené restauraci nadále vykonávat různou pracovní činnost (administrativa, úklid, úprava interiéru atd.). Trojice návštěvníků byla jednoznačně veřejností, kterou bychom mohli přesněji nazvat uzavřenou společností. Prymula ani Faltýnek tam určitě nepřišli pracovat na nějaký vedlejší pracovní poměr.

Druhou námitkou je to, že trojice návštěvníků nemohla tvořit soukromé hosty provozovatele už jenom proto, že má-li být restaurace podle nařízení vlády uzavřena, pak nemůže provozovatel, ale ani majitel přijímat hosty v prostorách restaurace, které jsou určeny k podnikání. Musely by to být prostory, které jsou skutečně soukromé a veřejnosti trvale nepřístupné (např. část objektu vyčleněná jako byt pro personál). Navíc víme, že Prymula za stravování uvnitř platil, což znamená, že ve vnitřních prostorách restaurace byla i přes zákaz vedena dál podnikatelská činnost (takže hosté se vším všudy).

Ovšem Prymula se vůbec nezabýval tím, zda se jednalo o stravovací zařízení a zda oni tři tvořili či netvořili veřejnost (zřejmě věděl, že tudy cesta nevede), ale svou obhajobu opřel o nařízení ohledně shromažďování, které mělo platit až od 6.00 hod. 22. října 2020, přičemž tvrdil, že salonek, kde seděli, nepatřil k přístupným prostorům restaurace. Prymula uvedl, že po příjezdu na Vyšehrad prošel přes restaurační zařízení do soukromých prostor vyšehradské kapituly. Jenomže salonek je součástí restaurace, a nikoli soukromým prostorem. Provinilci včetně provozovatele restaurace by museli prokázat, že před uzavřením restaurace nebyl salonek navštěvován hosty restaurace a že nebyl vyčleněn jako prostor k podnikání. Ale to se jim podaří jen těžko, když je salonek na webu restaurace prezentován jako její součást.

Pokud by si provozovatelé a majitelé restaurací mohli i po uzavření restaurací zvát do podnikových prostor své soukromé hosty, pak by nařízení o uzavření stravovacích zařízení postrádalo smysl. Ale tyto pokusy už tady byly, když byla otevírací doba restaurací omezena do 22.00 hod. a později do 20.00 hod. Hosté byli po uzavírací hodině přesunuti do zadní části restaurace nebo do prostoru v suterénu. Ale policisté se tyto prohřešky snažili odhalovat a předávat správním orgánům. V případě ministra Prymuly, poslance Faltýnka a ředitele Havrlanta se jedná o stejný prohřešek a stejným způsobem by měl být také řešen.

V době jmenování Romana Prymuly ministrem zdravotnictví jsme do plánu produkce zařadili stále ještě připravovaný dokument s následujícím názvem:

„Ministr Prymula není krizovým manažerem ani vojákem, ale jen specialistou na epidemiologii, avšak hlavně je egocentrickým individualistou, který upřednostňuje vlastní úspěch a profit před úspěchem celého týmu“

Pokud by měl být Prymula skutečným vojákem (jedno v jaké hodnosti), pak by musel prosazovat týmovou práci a dávat najevo, že je disciplinovaným členem týmu a že se jako člen týmu dokáže podřídit svému nejbližšímu nadřízenému. Jenom takto se dosahuje vítězství ve vojenské jednotce a podobně i v politickém týmu. Individualisté zde nemají místo. Pro ně jsou určeny jiné specifické profese jak ve vojenském, tak v politickém životě. Roman Prymula už od jara 2020 vystupuje neustále jenom sám za sebe, a ještě dosti neobratně. A může být odborníkem jakým chce, ale to nestačí. Voják musí oplývat disciplínou čili musí se umět vědomě podřídit zájmům celku. Prymula prokazuje přesný opak a snaží se o to, aby svým vystupováním a komunikací vyčníval nad ostatními. To ale na druhou stranu narušuje postup celku a komunikaci celku s veřejností. Prymula se aktivně se svými názory, někdy jen letmými nápady vystavuje na odiv raději novinářům a veřejnosti, než aby se snažil o lepší spolupráci uvnitř svého týmu neboli uvnitř národní vlády. Také to se stalo příčinou jeho rychlého pádu.

Prymulova kauza je rovněž problémem pro prezidenta Miloše Zemana, kterému to kazí obraz v udělování státních vyznamenání, jelikož Prymulovi již v dubnu 2020 přislíbil jedno z ocenění. Ceremoniál byl sice odložen na příští rok, ale seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejní na svých stránkách 28. října 2020. A právě podle tohoto data byla upravena výměna ministra zdravotnictví. Zeman teď hraje na zdrženou, přičemž se stal jakýmsi personalistou, který bude přes víkend a pondělí studovat spis nového ministerského kandidáta. V úterý 27. října by se měl prezident Zeman s novým kandidátem sejít a ve čtvrtek 29. října, tedy až po zveřejnění seznamu vyznamenaných, by měl nového kandidáta jmenovat ministrem. Jmenování ale není stále jisté. Prezident si vybral svůj několikadenní čas a bude přemýšlet, zda je možné tuto situaci ještě nějak zvrátit. Jako první varianta se nabízí to, že nový kandidát nebude vhodná osobnost pro tak náročný úkol, což může Zeman ospravedlňovat vlastní snahou ochránit občany před zákeřným virem. Ale jak už jsme uvedli na začátku, Prymulův prohřešek byla jedna věc, ale jeho falešná obhajoba byla druhou a tou horší věcí. Prymula tímto odkryl svou povahu, která se neslučuje s povahou ochránce národa.

Ministr Prymula je přes prostředníky spojen s Hradem a ještě v pátek 23. října cítil z Hradu silnou podporu. Tato podpora ale může do příštího týdne zeslábnout. Pokud bude Prymula odvolán, je jasné a přirozené, že mu bude nabídnuto místo v expertní skupině epidemiologů. Tam je jeho skutečné místo – vytváření podložených návrhů a doporučení. Otázkou však je, zda bude schopen efektivně pracovat se svými kolegy odborníky a zda bude podporou pro nového ministra zdravotnictví, nebo podrývačem jeho autority.    

V souvislosti s udílením státních vyznamenání a přístupem Romana Prymuly jsme do plánu produkce zařadili produkt s tímto názvem:   

„Státní vyznamenání není od Boha aneb Nejlepší ocenění je obstát sám před sebou“

Na závěr tohoto zpravodajského produktu pro lepší porozumění rozebírané problematiky připomeneme hodnocení Romana Prymuly vztahující se k jeho jmenování předsedou Ústředního krizového štábu na jaře 2020. Následující dva odstavce pocházejí z produktu 11136 Proč byl epidemiolog Prymula jmenován vládním zmocněncem aneb Už zase bezcharakterní Babiš:

         

  

  

(…) Už jenom to, že se Prymula bez férových a relevantních námitek nechal náhle a velmi rychle „pasovat“ do funkce předsedy Ústředního krizového štábu (ÚKŠ), vypovídá o jeho pokřiveném charakteru – samozřejmě to rovněž vypovídá o bezcharakternosti Andreje Babiše (podrobně viz produkt 11133 Premiér Babiš upřednostnil své politické cíle před bojem proti koronaviru). Prymula jako „pouhý“ epidemiolog a „pouhý“ náměstek ministra neměl v čele ÚKŠ co dělat, což se záhy potvrdilo tím, že byl po dvou týdnech vystřídán vicepremiérem a ministrem vnitra Hamáčkem, který měl ze své pozice mnohem lepší podmínky pro řízení ostatních zástupců z různých státních složek a pro jednání s ostatními členy vlády. Ve výše zmíněném produktu 11133 jsou uvedeny čtyři klíčové důvody, proč bylo jmenování Prymuly předsedou ÚKŠ nesmyslné, a také to, proč se i přesto Babiš k tomuto excesu rozhodl a prosadil svůj záměr ve vládě.

Pokud by Prymula oplýval určitou morálkou a podporoval by odborné řízení, tak by sám premiérovi sdělil zmíněné důvody, proč nemůže zastávat funkci předsedy ÚKŠ, a trval by na tom, aby ÚKŠ podle původního statutu řídil ministr vnitra. To se však nestalo a Prymula si vychutnával své pochybné zviditelnění jako předseda ÚKŠ prostřednictvím každodenních vstupů do médií. Prymula ve výstupech v médiích vystupoval stále více jen sám za sebe, čímž podrýval autoritu přinejmenším ministra zdravotnictví. I poté, kdy byl z funkce předsedy ÚKŠ „sesazen“ s odůvodněním, že bude užitečnější na poli takzvané „chytré karantény“, se četnost jeho výstupů v médiích nesnižovala (Prymula byl z funkce předsedy ÚKŠ odvolán 30. března 2020). (…)

     
 
 

V navazujícím produktu 11142 předložíme pozoruhodnou chronologii konkrétních událostí spojených s rozebíranou kauzou, objasníme spojitost mezi nimi a vypíchneme důležité body ve vystupování hlavních aktérů celé kauzy.

 


Zpravodajský produkt 11140
Souhrnné hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO

Nejčtenější zpravodajské produkty