Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Krátká analytická reakce (11011)

Případ posloupného anonymního ohlášení bomb na více místech v České republice, který se odehrál 10. května 2016, v sobě nese podezřelé okolnosti a vykazuje znaky, které mohou souviset s blízkou budoucností, potažmo s plánovanými politickými aktivitami a turistickou sezónou.

Případ je primárně zajímavý tím, že série anonymních ohlášení se vztahovala k šesti městům v pěti různých krajích České republiky (včetně Prahy jako samostatného kraje), což je český „precedent" v této oblasti. Konkrétními cíli anonymních telefonátů se stalo deset objektů, které se dohromady skládaly z 26 budov.  Celá událost od prvního telefonátu přes vyklizení a uzavření ohrožených budov až po dopadení pachatele (volajícího anonyma) trvala zhruba sedm hodin.

Z analýzy složené události však vyplývá několik podezřelých okolností, které se promítají do budoucího času a souvisejí s bezpečnostními hrozbami pro občany ČR, ale také s hrozbami, jež směřují na politické činitele země. Analýzu a hodnocení bezpečnostních hrozeb a rizik musíme provádět vždy co nejkritičtěji a uvažovat tak všechny rysy a sebemenší příznaky možného ohrožení. V kritické analýze a hodnocení této události shledáváme počátek události jiné neboli události připravované (počátek více událostí). Celou událost z 10. května tak musíme hodnotit jako součást přípravné fáze něčeho jiného. Příslušná podrobná analýza (případová studie) diskutovaného případu včetně hodnocení je předmětem produktu 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)". Analytický závěr události je zahrnut ve zpravodajském produktu 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku".   

Celou záležitost zvýrazňuje podivný přístup pracovníků České televize a především redaktorů jejího zpravodajského kanálu, o jehož webové podobě tvrdí, že je nejdůvěryhodnějším zpravodajským webem v ČR. Česká televize přes celý zmíněný den o celé události vůbec neinformovala, a to ani na spodní liště obrazovky. Pouze a teprve až v hlavních zprávách vysílaných pravidelně v 19.00 hod. se objevila velmi stručná a k tomu ještě navíc zvláštně skrytá informace. Tato informace nebyla totiž informací samostatnou, ale vloženou do reportáže o bezpečnostních opatřeních v ČR, která se skládala z několika příspěvků a týkala se především návštěvy premiéra a ministra vnitra na pražském letišti a centrálním dispečinku dopravního podniku hlavního města Prahy. Zajímavé je, že obě události, tedy návštěva neboli kontrola bezpečnostních opatření v letecké a městské hromadné dopravě ústavními činiteli (premiérem a ministrem vnitra) a série anonymních telefonátů včetně reakcí na ně, probíhaly ve stejnou dobu.

V přístupu České televize není důležité, že „bombové telefonáty“ byly falešné a že se nic tragického neudálo, ale to, že neinformovala o hlavním dění v České republice, k němuž bezesporu patřilo významné omezení činnosti krajských a městských úřadů a také omezení v dopravě v různých městech několika krajů.

Možné souvislosti a důvody počínání pracovníků České televize jsou rovněž součástí analýzy exponované události - viz produkt 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)".

Zpravodajské produkty s bezpečnostní tematikou:


Zpravodajský produkt 11011
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO