Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
24. říjen 2020

Souhrnné hodnocení (11140)

Novináři z deníku Blesk přistihli ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jak se v pozdních hodinách 21. října 2020 setkal s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem v restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě. Blesk o této události informoval ve svém pátečním vydání 23. října 2020.

Nedostatky v nošení roušky nejsou u ministra Prymuly tou nejzávažnější věcí. To by museli už v dubnu 2020 odstoupit například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, neboť během konference Ústředního krizového štábu neměli nasazenou roušku. Závažnější než roušky je z pohledu uzavření stravovacích zařízení (platí právě od 21. října) setkání tří výše jmenovaných osob v uvedené restauraci včetně konzumace občerstvení (tento fakt potvrdil sám Prymula). Ale úplně nejzávažnější je Prymulova vlastní a hodně nepovedená obhajoba, kterou by si vychutnal i nezkušený právník nebo vyšetřovatel laik (analytický rozbor viz navazující produkt 11141). Hlavní selhání politika nebývá v jeho prohřešku, nýbrž v následném mlžení, podsouvání výmyslů a v pozměňování vlastní výpovědi. Prohřeškem politik ještě nemusí ztratit svou čest, ale ztrácí ji, jakmile svůj prohřešek začne falešně obhajovat.

V případě ministra Prymuly dokazuje jeho falešná objahoba to, že ministr Prymula moc dobře ví, že ohledně schůzky v uzavřené restauraci nejednal správně. Prymula zřejmě jako někteří dřívější vrcholní politici počítal s tím, že nad ním jako členem vlády už nikdo není, a proto pod „rouškou tmy“ jednal tak, jako by se ho vládní nařízení netýkala. Jenže zapomněl na bulvár, s kterým se musí vždy počítat. A možná zapomněl ještě na něco jiného (podrobněji v navazujícím produktu 11141).

Velice zajímavá byla reakce premiéra Andreje Babiše, který velmi rychle ještě týž den dopoledne oznámil, že Prymulu vyzval k rezignaci a že pokud Prymula nerezignuje sám, tak podá prezidentovi návrh na jeho odvolání. K tak rychlé reakci mohl mít Babiš jen dva důvody, avšak ani jeden z obou důvodů nesouvisí s bojem proti koronaviru (bližší vysvětlení v navazujícím produktu 11141).

Prymula uvedl, že klidně rezignuje, pokud si to veřejnost přeje. Jenže záhy prokázal, že se mu vůbec rezignovat nechce, ať je názor veřejnosti, jaký je (podrobnější rozbor viz navazující produkt 11141). Ministr patrně sázel na svou domnělou popularitu, s níž se chlubil již na jaře 2020 (viz produkt 11133). Otřepaná fráze se slovy „pokud si to veřejnost přeje“ je frází pokryteckou a slabošskou, kterou nepoužívají příliš čestní a rozhodní politici. Podobně je tato fráze používána i při zvažování kandidatury na politickou funkci. Ale pokud někdo říká, že bude kandidovat, pokud si to veřejnost přeje, tak by raději kandidovat neměl, protože tím ukazuje svou nerozhodnost (váhavost) a snahu vytvořit si zdánlivou podporu (napřed musí být akce směrem k cíli, a pak může přijít i nějaká podpora, ale nejde to obráceně – to by nemusely být volební kampaně).  

Zastavme se ale ještě u nařízení vlády k uzavření stravovacích zařízení. V aktuální kauze ministra zdravotnictví se objevuje námitka, že vládní nařízení obsahuje formulaci, že vláda „zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb“, přičemž podle této námitky nebyla restaurace Rio’s Vyšehrad v inkriminovaném čase veřejnosti přístupná, a proto námitka uzavírá, že Prymula, Faltýnek a Havrlant byli soukromými hosty provozovatele. Jenže na tuto námitku existují dvě protinámitky.

První protinámitkou je to, že v případě stravovacích zařízení (restaurace, kavárny, bary apod.) je nutné rozlišovat veřejnost a personál. To znamená, že za veřejnost se považují všechny osoby, které stravovací zařízení navštěvují za účelem stravování (do stravování se počítá i konzumace nápojů). Z Prymulovy výpovědi víme, že trojice návštěvníků se v restauraci stravovala. Personál pak tvoří osoby, které ve stravovacím zařízení vykonávají svou práci. Personál tak může v uzavřené restauraci nadále vykonávat různou pracovní činnost (administrativa, úklid, úprava interiéru atd.). Trojice návštěvníků byla jednoznačně veřejností, kterou bychom mohli přesněji nazvat uzavřenou společností. Prymula ani Faltýnek tam určitě nepřišli pracovat na nějaký vedlejší pracovní poměr.

Druhou námitkou je to, že trojice návštěvníků nemohla tvořit soukromé hosty provozovatele už jenom proto, že má-li být restaurace podle nařízení vlády uzavřena, pak nemůže provozovatel, ale ani majitel přijímat hosty v prostorách restaurace, které jsou určeny k podnikání. Musely by to být prostory, které jsou skutečně soukromé a veřejnosti trvale nepřístupné (např. část objektu vyčleněná jako byt pro personál). Navíc víme, že Prymula za stravování uvnitř platil, což znamená, že ve vnitřních prostorách restaurace byla i přes zákaz vedena dál podnikatelská činnost (takže hosté se vším všudy).

Ovšem Prymula se vůbec nezabýval tím, zda se jednalo o stravovací zařízení a zda oni tři tvořili či netvořili veřejnost (zřejmě věděl, že tudy cesta nevede), ale svou obhajobu opřel o nařízení ohledně shromažďování, které mělo platit až od 6.00 hod. 22. října 2020, přičemž tvrdil, že salonek, kde seděli, nepatřil k přístupným prostorům restaurace. Prymula uvedl, že po příjezdu na Vyšehrad prošel přes restaurační zařízení do soukromých prostor vyšehradské kapituly. Jenomže salonek je součástí restaurace, a nikoli soukromým prostorem. Provinilci včetně provozovatele restaurace by museli prokázat, že před uzavřením restaurace nebyl salonek navštěvován hosty restaurace a že nebyl vyčleněn jako prostor k podnikání. Ale to se jim podaří jen těžko, když je salonek na webu restaurace prezentován jako její součást.

Pokud by si provozovatelé a majitelé restaurací mohli i po uzavření restaurací zvát do podnikových prostor své soukromé hosty, pak by nařízení o uzavření stravovacích zařízení postrádalo smysl. Ale tyto pokusy už tady byly, když byla otevírací doba restaurací omezena do 22.00 hod. a později do 20.00 hod. Hosté byli po uzavírací hodině přesunuti do zadní části restaurace nebo do prostoru v suterénu. Ale policisté se tyto prohřešky snažili odhalovat a předávat správním orgánům. V případě ministra Prymuly, poslance Faltýnka a ředitele Havrlanta se jedná o stejný prohřešek a stejným způsobem by měl být také řešen.

V době jmenování Romana Prymuly ministrem zdravotnictví jsme do plánu produkce zařadili stále ještě připravovaný dokument s následujícím názvem:

„Ministr Prymula není krizovým manažerem ani vojákem, ale jen specialistou na epidemiologii, avšak hlavně je egocentrickým individualistou, který upřednostňuje vlastní úspěch a profit před úspěchem celého týmu“

Pokud by měl být Prymula skutečným vojákem (jedno v jaké hodnosti), pak by musel prosazovat týmovou práci a dávat najevo, že je disciplinovaným členem týmu a že se jako člen týmu dokáže podřídit svému nejbližšímu nadřízenému. Jenom takto se dosahuje vítězství ve vojenské jednotce a podobně i v politickém týmu. Individualisté zde nemají místo. Pro ně jsou určeny jiné specifické profese jak ve vojenském, tak v politickém životě. Roman Prymula už od jara 2020 vystupuje neustále jenom sám za sebe, a ještě dosti neobratně. A může být odborníkem jakým chce, ale to nestačí. Voják musí oplývat disciplínou čili musí se umět vědomě podřídit zájmům celku. Prymula prokazuje přesný opak a snaží se o to, aby svým vystupováním a komunikací vyčníval nad ostatními. To ale na druhou stranu narušuje postup celku a komunikaci celku s veřejností. Prymula se aktivně se svými názory, někdy jen letmými nápady vystavuje na odiv raději novinářům a veřejnosti, než aby se snažil o lepší spolupráci uvnitř svého týmu neboli uvnitř národní vlády. Také to se stalo příčinou jeho rychlého pádu.

Prymulova kauza je rovněž problémem pro prezidenta Miloše Zemana, kterému to kazí obraz v udělování státních vyznamenání, jelikož Prymulovi již v dubnu 2020 přislíbil jedno z ocenění. Ceremoniál byl sice odložen na příští rok, ale seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejní na svých stránkách 28. října 2020. A právě podle tohoto data byla upravena výměna ministra zdravotnictví. Zeman teď hraje na zdrženou, přičemž se stal jakýmsi personalistou, který bude přes víkend a pondělí studovat spis nového ministerského kandidáta. V úterý 27. října by se měl prezident Zeman s novým kandidátem sejít a ve čtvrtek 29. října, tedy až po zveřejnění seznamu vyznamenaných, by měl nového kandidáta jmenovat ministrem. Jmenování ale stále není jisté. Prezident si vybral svůj několikadenní čas a bude přemýšlet, zda je možné tuto situaci ještě nějak zvrátit. Jako první varianta se nabízí to, že nový kandidát nebude vhodná osobnost pro tak náročný úkol, což může Zeman ospravedlňovat vlastní snahou ochránit občany před zákeřným virem. Ale jak už jsme uvedli na začátku, Prymulův prohřešek byla jedna věc, ale jeho falešná obhajoba byla druhou a tou horší věcí. Prymula tímto odkryl svou povahu, která se neslučuje s povahou ochránce národa.

Ministr Prymula je přes prostředníky spojen s Hradem a ještě v pátek 23. října cítil z Hradu silnou podporu. Tato podpora ale může do příštího týdne zeslábnout. Pokud bude Prymula odvolán, je jasné a přirozené, že mu bude nabídnuto místo v expertní skupině epidemiologů. Tam je jeho skutečné místo – vytváření podložených návrhů a doporučení. Otázkou však je, zda bude schopen efektivně pracovat se svými kolegy odborníky a zda bude podporou pro nového ministra zdravotnictví, nebo podrývačem jeho autority.    

V souvislosti s udílením státních vyznamenání a přístupem Romana Prymuly jsme do plánu produkce zařadili produkt s tímto názvem:   

„Státní vyznamenání není od Boha aneb Nejlepší ocenění je obstát sám před sebou“

Na závěr tohoto zpravodajského produktu pro lepší porozumění rozebírané problematiky připomeneme hodnocení Romana Prymuly vztahující se k jeho jmenování předsedou Ústředního krizového štábu na jaře 2020. Následující dva odstavce pocházejí z produktu 11136 Proč byl epidemiolog Prymula jmenován vládním zmocněncem aneb Už zase bezcharakterní Babiš:

         

  

  

(…) Už jenom to, že se Prymula bez férových a relevantních námitek nechal náhle a velmi rychle „pasovat“ do funkce předsedy Ústředního krizového štábu (ÚKŠ), vypovídá o jeho pokřiveném charakteru – samozřejmě to rovněž vypovídá o bezcharakternosti Andreje Babiše (podrobně viz produkt 11133 Premiér Babiš upřednostnil své politické cíle před bojem proti koronaviru). Prymula jako „pouhý“ epidemiolog a „pouhý“ náměstek ministra neměl v čele ÚKŠ co dělat, což se záhy potvrdilo tím, že byl po dvou týdnech vystřídán vicepremiérem a ministrem vnitra Hamáčkem, který měl ze své pozice mnohem lepší podmínky pro řízení ostatních zástupců z různých státních složek a pro jednání s ostatními členy vlády. Ve výše zmíněném produktu 11133 jsou uvedeny čtyři klíčové důvody, proč bylo jmenování Prymuly předsedou ÚKŠ nesmyslné, a také to, proč se i přesto Babiš k tomuto excesu rozhodl a prosadil svůj záměr ve vládě.

Pokud by Prymula oplýval určitou morálkou a podporoval by odborné řízení, tak by sám premiérovi sdělil zmíněné důvody, proč nemůže zastávat funkci předsedy ÚKŠ, a trval by na tom, aby ÚKŠ podle původního statutu řídil ministr vnitra. To se však nestalo a Prymula si vychutnával své pochybné zviditelnění jako předseda ÚKŠ prostřednictvím každodenních vstupů do médií. Prymula ve výstupech v médiích vystupoval stále více jen sám za sebe, čímž podrýval autoritu přinejmenším ministra zdravotnictví. I poté, kdy byl z funkce předsedy ÚKŠ „sesazen“ s odůvodněním, že bude užitečnější na poli takzvané „chytré karantény“, se četnost jeho výstupů v médiích nesnižovala (Prymula byl z funkce předsedy ÚKŠ odvolán 30. března 2020). (…)

     
 
 

V navazujícím produktu 11141 se budeme věnovat analytickému rozboru vystupování a vyjadřování premiéra Babiše, ministra Prymuly a poslance Faltýnka s přiblížením jejich negativních rolí v celé kauze. Kromě toho zmíníme několik zajímavých souvislostí včetně zákulisní práce hnutí ANO a důvodů k rychlé reakci Andreje Babiše.


Zpravodajský produkt 11140
Souhrnné hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO
18. říjen 2020

Krátká analytická reakce (11139)

Vláda rozhodla o vybudování polní nemocnice s kapacitou 500 lůžek. Tato nemocnice má sloužit jako záložní zařízení pro případ, že by byla překročena kapacita 10 000 lůžek vyčleněná v nemocnicích v rámci intenzivní péče pro hospitalizované pacienty s onemocněním COVID-19. Budování polní nemocnice má trvat deset dnů, přičemž s její stavbou se začalo 17. října 2020. V ČR bylo k včerejšímu dni 17. říjnu 2020 aktuálně hospitalizováno 3 415 pozitivně diagnostikovaných osob, které potřebovaly nemocniční péči. Od 1. října 2020 přibylo v nemocnicích 2 439 pacientů s COVID-19 (počet za posledních 17 dnů), což je v průměru 143 pacientů denně. Avšak důležitější než denní průměr počítaný od 1. října je fakt, že se počet pacientů přijímaných do nemocnic neustále zvyšuje. Za poslední tři dny (od 15. do 17. října) se průměrný počet denního příjmu vyšplhal na 245 pacientů. Podle platného předpokladu má vzestupný trend pokračovat ještě nejméně dalších deset dní. Tolik základní fakta.

Faktické údaje* v odstavci výše ukazují varovný vývoj, na který vláda reaguje zarážejícím povrchním opatřením v podobě budování polní nemocnice s 500 lůžky. Z dosavadního vývoje je jasné, že počet denní hospitalizace přesáhne 300 pacientů a bude ještě několik dní stoupat. V tomto ohledu je nutné počítat, že se vyčleněná kapacita nemocnic naplní nejpozději za následujících 15 až 20 dnů. V tu dobu by už měla být sice vybudována polní nemocnice, ale svou kapacitou poskytne čas jen na dva dny, než bude zcela zaplněna. A co pak?

Někteří politici očekávají, že snad už za týden bychom mohli po přijatých opatřeních dosáhnout vrcholu. Jenže dosažením vrcholu zdaleka nic nekončí. Po dosažení vrcholu nenastane nulový počet nově infikovaných osob ani nulový počet nově hospitalizovaných pacientů. Po překonání vrcholu nastává sestupný trend, který je obvykle pozvolnější než nárůst, a proto bude trvat delší dobu. I pokud se bude snižovat denní průměr nově hospitalizovaných, tak v prvních týdnech sestupného trendu může stále počet hospitalizovaných přibývat (sice už ne tak prudce, ale pozvolný nárůst může ještě nějakou dobu trvat). Překonání vrcholu tak není vysvobozením, což znamená, že s dostatečnou lůžkovou kapacitou budeme muset počítat i nadále. Vláda má maximálně 15 dnů na to, aby vytvořila další zálohu lůžkových míst, k čemuž samozřejmě patří i odpovídající personál. Není možné jen tak očekávat, že se situace co nejdříve zvrátí k lepšímu. Pro zvládnutí jakékoli krizové situace* platí následující pravidlo: „Doufej v nejlepší, ale buď připraven na nejhorší.“


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Publikované zpravodajské produkty související s tematikou koronaviru SARS-CoV-2:

 

Zpravodajský produkt 11139
Krátká analytická reakce
© 2020 Agentura EXANPRO

 

8. říjen 2020
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a doporučení (11138)

Jakmile politik není sám sebou, a to se týká i celých politických subjektů, tak přestává u voličů existovat. Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček si může oblékat mikiny všech barev, ale to mu nepomůže, když se v politických i personálních záležitostech neustále podvoluje silnějšímu koaličnímu partnerovi, jímž je premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. A předseda KSČM Vojtěch Filip si může jak chce neustále vystupovat v tom smyslu, že jeho strana rozhoduje o bytí či nebytí současné vlády, když ji déle než dva roky ve všem podporuje a prakticky nikdy se proti Babišovi politicky nevyhranil. Pouhá rétorika nepřevedená do praxe není žádné vyhranění, to je jen ukázka hloupé politické domýšlivosti.

Babiš je na rozdíl od submisivního sociálního demokrata Hamáčka a domýšlivého komunisty Vojtěcha zcela jiným politikem. I když Babiš někdy zmatkuje (viz např. produkt 11128), ukazuje svou nízkou odbornou způsobilost (viz např. produkt 13076), mlží (viz např. produkt 11072), neříká celou pravdu (viz např. produkt 12075), nebo dokonce lže (viz např. produkt 12085 nebo produkt 13087), tak je na české politické scéně stále sám sebou a ve svém chování je konzistentní, což jeho voliči hodnotí jako velmi pozitivní atribut (už nezkoumají jeho pochybení nebo věrohodnost jeho slov – ostatně, kdo z politiků nelže?). Babiš je v politice sám za sebe a třeba proti všem ostatním politickým subjektům, ale je to on, kdo určuje politický směr hnutí ANO a její samostatnou čili nezávislou politiku na české politické scéně (ohledně politické nezávislosti mluvíme o českém prostředí, nikoli o prostředí ve vztahu ČR k zahraničním zemím – tam je situace jiná). Můžeme tohle říct o ČSSD a KSČM? Nemůžeme! Tyto dvě strany se totiž v roce 2018 vzdaly své politické nezávislosti a své vlastní rozpoznatelné politiky a naivně se usadily ve stínu hnutí ANO. To, že mají na papíře svůj vlastní program, ještě neznamená, že v praxi prosazují svou vlastní politiku.

Od listopadu 2018 jsme v souvislosti s ČSSD a KSČM několikrát hodnotili působení obou stran na české politické scéně a tato hodnocení se ve výsledcích aktuálních krajských voleb výrazně potvrdila (volby se odehrály 2. a 3. října 2020). Kromě toho vystupování zástupců obou stran v předvolebních debatách neodpovídalo jejich zařazení v příslušných politických stranách a vykazovalo jasné znaky závislosti na jiném politickém subjektu. Změny, které teď obě strany musí provést, měly být provedeny už po jejich debaklu ve volbách do Evropského parlamentu (květen 2019).   

V následující části rozebereme chronologii dřívějších hodnocení vztahujících se na působení obou stran, dále hodnocení vystupování jejich zástupců v televizních debatách před volbami do krajských zastupitelstev a vyslovíme doporučení pro další politické období.

24. září 2020
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (11137)

V březnu 2020 vyhlásila vláda nouzový stav, který i s prodloužením trval od 12. března do 17. května 2020. Zvláštností bylo, že s vyhlášením nouzového stavu nebyl zároveň aktivován Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Ten byl kvůli politickým vrtochům premiéra Andreje Babiše aktivován s několikadenním zpožděním (podrobněji viz produkt 11133 Premiér Babiš upřednostnil své politické cíle před bojem proti koronaviru).

Nově byl ÚKŠ aktivován 21. září 2020, ale zase nebyl vyhlášen žádný krizový stav. Aktivace a činnost ÚKŠ souvisí s existenci konkrétního krizového stavu, avšak vláda dosud neoznámila, v jakém krizovém stavu se nacházíme. Jedná se o štáb krizový a ten by měl svou prací reagovat na určitou krizovou situaci, která je převedena do konkrétního krizového stavu. Ke krizovým stavům patří stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav (blíže ke krizovým stavům včetně toho, kdo a podle jakého zákona může konkrétní stav vyhlásit a pro jaké území viz další část analytického produktu).

Kromě výše uvedeného předseda vlády Babiš ve svých vystoupeních předvedl, že nerozumí významu ÚKŠ (nebo mu zkrátka rozumět nechce), a to ani z pohledu zákona, ani z pohledu statutu ÚKŠ, který jeho vláda už dvakrát aktualizovala (k 15. březnu 2020 a k 21. září 2020). Babišův politický přístup a odborná neznalost jsou velmi zarážející, ale už ne tak překvapující, neboť již několikrát za svou politickou éru Babiš prezentoval, že neví nebo nechce vědět, kdo a jak řídí příslušné státní instituce – on totiž do vrcholné politiky přišel kvůli něčemu jinému. Příkladem neřízení státních institucí jsou české zpravodajské služby, na což jsme se z přirozených důvodů primárně zaměřili a tento problém vysvětlili již v roce 2017 v produktu 12032 A. Babiš ve své knize odhalil, že vláda ani on sám nevědí, kdo řídí české zpravodajské služby a dále v roce 2020 v produktu 13076 „Premiér Babiš podruhé prozradil, že ho české zpravodajské služby nezajímají a že vládní kabinet řídí nedostatečně.

Andrej Babiš v rámci boje proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 mnohé udivil rovněž svým tvrzením o tom, že vláda nemá finální rozhodnutí a že to zásadní rozhodnutí mají epidemiologové (viz pořad České televize s názvem „Události, komentáře Speciál“ vysílaný 15. dubna 2020 a taktéž produkt 13080 s podrobným vysvětlením). Pravda je taková, že finální rozhodnutí má vždycky vláda. Epidemiologové o ničem nerozhodují, ale jako odborný pracovní orgán navrhují či doporučují. A vláda může a nemusí rozhodnout podle jejich doporučení (nebo může toto doporučení upravit). Význam rozhodnutí vlády je v tom, že své rozhodnutí musí umně skloubit s ostatními oblastmi důležitými pro chod státu jako komplexního celku. Vláda je orgán, který má vrcholnou rozhodovací pravomoc a který pro dosažení co nejlepšího rozhodnutí využívá svých pracovních a poradních orgánů, které ale žádnou rozhodovací pravomoc nemají. Problematika ÚKŠ je rozpracována v produktu 13080 Jaký vztah by měl panovat mezi národní vládou, Bezpečnostní radou státu a Ústředním krizovým štábem? (1/2) s pokračováním v produktu 13081.

Z vyjádření premiéra Babiše k obnovení činnosti Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) můžeme vypíchnout následující slova:

„(ÚKŠ) není zřízen teď nově na to, aby řídil Ministerstvo zdravotnictví a dával nějaké epidemiologické prognózy nebo návrhy. Ústřední krizový štáb je zřízen od toho, aby se stal platformou hlavně pro kraje.“

V těchto několika slovech jsou hned tři odborné chyby, chcete-li omyly, kterých se Babiš dopustil. Další chybou je i to, když Babiš v jiném proslovu připustil, že o aktivaci ÚKŠ rozhodl na základě požadavků krajských hejtmanů, kteří si stěžovali na špatnou komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví.

Poznámka: Ze statutu ÚKŠ plyne, že o aktivaci ÚKŠ rozhoduje předseda vlády, a v době jeho nepřítomnosti v ČR nebo z jiných závažných důvodů první místopředseda vlády nebo jiný předsedou vlády pověřený místopředseda.  

V následujícím textu objasníme čtyři zmíněné odborné chyby ve vyjádření a v konání premiéra Babiše a podrobněji rozebereme krizové stavy.

15. září 2020
Předplatitelé

Krátká analytická reakce (11136)

Epidemiolog Roman Prymula byl k 1. červnu 2020 jmenován vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Jedná se o zřízení zcela nové funkce při Úřadu vlády na návrh předsedy vlády Andreje Babiše. Rozhodnutí národní vlády o vytvoření této nové funkce bylo učiněno 25. května 2020. Ve stejný den vláda zároveň rozhodla, že do nově vytvořené funkce jmenuje Romana Prymulu, a to s účinností od 1. června 2020. Rozhodnutí vlády s oběma zmíněnými položkami bylo zapsáno do Usnesení vlády České republiky č. 575 ze dne 25. května 2020.

Epidemiolog Prymula původně zastával post náměstka ministra zdravotnictví, avšak v polovině května 2020 veřejně oznámil, že chce ještě do konce května z ministerstva odejít. Jenže Prymula je velmi ambiciózní a vypočítavý (vysvětlení s příklady dále v textu), a tak svůj odchod oznámil s náležitým dodatkem. Prymula přesně uvedl, že z ministerstva odejde, pokud nenastanou dvě skutečnosti. Pro média už ale odmítl upřesnit, o jaké skutečnosti se jedná (blíže v další části textu).

Než Prymula své úvahy o odchodu sdělil médiím, tak nejprve informoval premiéra Babiše, kterému prozradil i ty dvě skutečnosti. Jinými slovy Prymula premiérovi nastínil, za jaké situace je ochoten na ministerstvu setrvat. Lze otevřeně hovořit o tom, že si Prymula kladl podmínky, přičemž moc dobře věděl, že je v postavení, kdy si podmínky klást může, neboť za sebou měl a stále má vlivnou osobnost. Babiš byl postaven před dilema, které vyřešil za pomoci své bezcharakterní povahy (podrobněji dále v textu).

Je naprosto jasné, že funkce vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví byla urychleně vytvořena jen kvůli Prymulovi, a nikoli proto, že by snad samotná funkce a její pracovní obsah měly být pro vládu nějak významné. V organizační struktuře Ministerstva zdravotnictví ČR je Odbor vědy a lékařských povolání a pod tímto odborem je Oddělení vědy, výzkumu a dotací na vzdělávání. Proč tedy ještě další totožný element při Úřadu vlády? Kdyby Prymula nechtěl odejít z postu náměstka ministra, tak by nová funkce vládního zmocněnce zřízena nebyla. Je Roman Prymula tak cenným odborníkem, aby si ho Babiš takto předcházel, anebo je za tím jiný důvod a jiná osoba než premiér Babiš? (Objasnění dále v textu.)

Následující text zahrnuje prvky, jež bychom mohli z části přiřadit k psychologickému profilování*, protože zpravodajský produkt* na dané téma nelze vytvořit bez hodnocení* chování zájmové osoby*, jíž je Roman Prymula. Hodnocení Prymulova charakteru se tak přibližuje k sestavování jeho psychologického profilu*.