Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

Specifické hodnocení (12109)

Novodobě a uměle rozpohybovaná kauza „Vrbětice“ byla tou nejlepší, ale také tou nejžalostnější ukázkou toho, jak se česká politická scéna na národní úrovni vždy podřídí západní mocnosti, a to ať už se jedná o vládní koalici, nebo o politickou opozici. Všichni jsou ve vztahu k silnějším mocnostem jedním a tím samým služebníkem (viz odkazy na produkty níže). Andrej Babiš (hnutí ANO) může při různých příležitostech stokrát tvrdit, že Česká republika je svrchovaný stát a že on je premiérem svrchované země, když pak on sám koná věci, které nejsou pro ČR výhodné a ani opodstatněné (zákonné), ale naopak jsou výhodné pro cizí mocnost.

„Zářným“ příkladem je právě kauza „Vrbětice“, kde je Policie ČR stále ve fázi prověřování, což znamená, že nebylo dosud zahájeno trestní stíhání*. Tento stav, kdy policisté ani po více než půl roce nedokázali nikoho obvinit (obvinění je spojené s trestním stíháním), vůbec nevadil Babišovi a Hamáčkovi, kteří už 17. dubna 2021 ve svém dramatickém vystoupení okamžitě a podivně rozhodli o vyhoštění 18 ruských diplomatů a záměrně tím pro cizí mocnost zhoršili vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací (blíže viz produkt 12097). Navíc oba porušili Ústavu ČR, neboť o takto závažné věci mezistátního významu nerozhodovala vláda ve sboru, jak ukládá Ústava, ale jen Babiš s Hamáčkem. Vláda zasedala o dva dny později, avšak to už bylo vše rozhodnuto (viz též poslední odstavec v produktu 11163 – jedná se o produkt, v němž je vysvětleno, že ani o evakuaci Afghánců do ČR nebylo rozhodnuto v souladu s českými zákony).

Stejně tak zákonodárci se pasivně podvolili a někteří z nich se dokonce předháněli v očerňování Ruska, i když jim ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek ihned na samém počátku ve Sněmovně sdělil, že policisté nedisponují takovými důkazy*, aby mohli zahájit trestní stíhání. Od zákonodárců se očekávala zcela jiná role, ta spravedlivější a ve vztahu k vládě nesmlouvavě přísná. Tento podřízený stav napříč celou národní politickou scénou jak v kauze „Vrbětice“, tak i v jiných záležitostech jsme doložili například v těchto zpravodajských výstupech:

Politici, ať už členové vládního kabinetu, nebo zákonodárci, se podřizují buď proto, že jsou přesvědčeni o správnosti sdělení ze strany západní mocnosti (často předaného přes český státní orgán – většinou se v těchto případech jedná o BIS*), anebo proto, že jsou vystrašeni, čímž se obávají o své postavení a kariéru (někteří politici navíc vědí, že by mohli být cizí mocností vzhledem ke svým aktivitám a zapojení do určitých záležitostí snadno kompromitováni).

U vedoucích představitelů zpravodajských služeb* se nemůže jednat o idealistické přesvědčení o správnosti závěrů cizí mocnosti, jelikož činovníci zpravodajských služeb vědí nejlépe, jak se věci mají a jaké mají souvislosti, případně mohou vše velmi dobře ověřit (zvláště týká-li se to vlastního území). Jejich jednání je spíše hnáno pudem kariérní sebezáchovy, skrze něhož se podřizují hlavnímu nastavenému trendu, a to bez ohledu na fakta* a bez snahy odhalit nebo se alespoň přiblížit k pravdě. Příkladem takovéhoto jednání je ředitel vojenské zpravodajské služby* pojmenované jako Vojenské zpravodajství* (VZ).

Ředitel VZ Jan Beroun, aniž by musel, tak se o kauze „Vrbětice“ zvláštním způsobem vyjádřil pro Hospodářské noviny, avšak na druhou stranu ani nenaznačil nic o tom, že by VZ mohlo celou kauzu zvrátit. Zdůrazňujeme, že v případě ředitele Berouna nehodnotíme osobu jako konkrétního jedince, ale hodnotíme počínání této osoby ve významné národní záležitosti s přesahem do soupeření mezi USA a Ruskem (k tomuto soupeření viz např. produkt 11147 Studená válka nikdy neskončila – nyní pokračuje už svou třetí fází a blíží se do bodu konfrontace, a to i za podpory a spoluúčasti ČR).

Rozhovor s ředitelem VZ byl zveřejněn na portálu Hospodářských novin dne 4. května 2021. Přepsaný rozhovor do podoby článku byl opatřen následujícím úvodním odstavcem:

„Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Rusové podle ředitele vojenského zpravodajství Jana Berouna s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014. »Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Takže Rusové na to zjevně byli připravení a přizpůsobili tomu svou strategii,« říká Beroun v exkluzivním rozhovoru pro HN. (…)“

Od ředitele Berouna je to na adresu Rusů nešťastné vyjádření, které není založeno na žádných faktech, nýbrž jen na pouhých domněnkách* (chtěných domněnkách). Analytici Vojenského zpravodajství nemohou tvrzení svého ředitele ničím konkrétním doložit (podrobněji viz navazující produkt). Na druhou stranu může Vojenské zpravodajství lehce prokázat, že informace o zapojení zpravodajských důstojníků* ruské vojenské rozvědky* GRU*/GU* do výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích jsou klamnými informacemi vypuštěnými Bezpečnostní informační službou* (BIS), jejíž ředitel Michal Koudelka, od 16. srpna 2021 pověřený vedením BIS, už několik let pracuje ve prospěch cizí mocnosti.

Hned na první otázku redaktorky Hospodářských novin Markéty Řehákové směřující na vrbětickou kauzu ředitel VZ odpověděl, že obecně se k Vrběticím nechce vyjadřovat. Ale přitom se vyjádřil, jak Rusové s předstihem věděli, že ČR má důkazy o zapojení ruských zpravodajců* do výbuchů dvou muničních hal. Jenže ČR nikdy žádné relevantní důkazy neměla, proto policisté dosud nebyli schopni zahájit trestní stíhání a stále jen prověřují. O jakých důkazech ředitel VZ tedy hovořil? Pokud by chtěl opravdu hovořit o důkazech musel by zmínit fakta z inkriminovaného období spojená s Vojenským technickým ústavem (státní podnik s ústředím v Praze), který je prostřednictvím jednoho ze svých odštěpných závodů ve Slavičíně správcem vrbětického muničního areálu (odštěpný závod ve Slavičíně nese název Vojenský technický ústav výzbroje a munice – VTÚVM).

Vojenské zpravodajství je rozděleno na výzvědnou* a kontrazpravodajskou* část, a právě vojenští kontrazpravodajci* se už ze své profese zajímají o vojenské objekty na území ČR, a zvláště pak o ty objekty, do kterých přijíždějí návštěvy ze zahraničí, a ještě k tomu z postsovětských republik. Do tohoto zájmu pochopitelně spadá i Vojenský technický ústav, který ve vojenském muničním areálu Vrbětice v inkriminovaném období pronajímal prostory soukromým firmám a který do tohoto areálu vydával taktéž povolení ke vstupu včetně povolení ke vstupu zahraničním návštěvám. A právě zde míříme na existenci takzvaných kontradůkazů* (counterevidence), čímž míníme důkazy, případně protichůdné důkazy, které vyvracejí zdánlivé důkazy předložené ze strany BIS a následně i policejním útvarem NCOZ. Pokud by chtěl ředitel VZ existenci těchto kontradůkazů popřít, pak by musel zároveň připustit, že Vojenské zpravodajství selhalo v plnění svých kontrazpravodajských pracovních povinností a uložených úkolů, a to už v roce 2014, kdy se incident ve Vrbětičích odehrál.

Ředitel VZ Jan Beroun poskytl rozhovor Hospodářským novinám (HN) zhruba dva týdny poté, kdy s nepodloženým nařknutím Rusů vystoupili premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček (t. č. též úřadující ministr zahraničních věcí). Bylo tedy logické, že se redaktorka HN kromě jiného bude ptát také na kauzu „Vrbětice“, přičemž Beroun to musel předpokládat. Pak je možné uvažovat, že ředitel VZ poskytl rozhovor záměrně s cílem podpořit nařčení Rusů, a tím podpořit i falešnou práci BIS. Ředitel VZ v rozhovoru řekl, že se nechce k této kauze vyjadřovat, ale na druhou stranu neměl problém s tím, aby tvrdil, že Rusové na uvolnění nových informací k dané kauze byli připraveni, jako by snad chtěl poukázat na to, že Rusové o své vině vědí. Berounovo tvrzení je z faktického pohledu nesmysl a v navazujícím produktu to objasníme.

Podivné a rozporuplné rovněž je, že se Beroun ve stejném rozhovoru vyslovil tak, že zpravodajské služby se k vrbětické kauze snaží sehnat co nejvíce informací. To totiž znamená, že těch informací mají příslušné orgány stále nedostatek, čímž nelze vyvozovat žádný závěr. Proč tedy ta Berounova slova o tom, že Rusové o všem věděli s předstihem? Podrobněji k tématu shánění informací ke kauze „Vrbětice“ viz produkt 12103 Ředitel Vojenského zpravodajství potvrdil, že české zpravodajské služby teprve shánějí informace o zapojení ruské GRU do kauzy „Vrbětice“, což se shoduje s tápáním NCOZ.

Servilní přístup ředitele VZ Jana Berouna je zarážející. Je možné, že vedení BIS jako iniciátor celého komplotu vydalo směrem ke klíčovým státním orgánům signál, že „nyní už v tom jedeme všichni“ a že „ten, kdo v tom jet nechce, bude muset z kola ven, ale tím pádem ho to bude něco stát“. Anebo si Jan Beroun jako ředitel zpravodajské služby myslí, že ve prospěch plnění jakýchsi spojeneckých závazků ve prospěch USA může klamat a přispívat tím v boji proti Rusku, které je tzv. předurčeným nepřítelem. Možnost, že by Beroun nevěděl, jaké je zákulisí celé kauzy, vylučujeme, protože pak by to znamenalo, že je tato služba na velmi nízké úrovni (a to už jenom vzhledem k tomu, že zmíněné kontradůkazy se nacházejí ve vojenském prostředí).

Následující zpravodajské produkty* jsou svým obsahem těmi produkty, které by v kauzách jako je kauza „Vrbětice“, mělo vytvářet Vojenské zpravodajství a poskytovat je vládě a příslušným komisím a výborům obou komor Parlamentu ČR a taktéž Policii ČR. Obsah prvních dvou produktů souvisí se zmíněnými kontradůkazy:

V navazujícím produktu podrobně rozebereme výše uvedené tvrzení ředitele VZ a zevrubně objasníme zmíněné kontradůkazy vztahující se k Vojenskému technickému ústavu a k vrbětickému muničnímu areálu. Rovněž vysvětlíme, že existují další skupiny kontradůkazů, k čemuž doplníme oblasti, v nichž se tyto další kontradůkazy nacházejí. Na závěr s pomocí předložených a osvětlených kontradůkazů doložíme, proč se jedná o klamnou operaci* vedenou ze strany BIS a prováděnou ve prospěch cizí mocnosti.


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12109
Specifické hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO

Nejčtenější zpravodajské produkty