Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (12101)

Produkt navazuje na úvodní dokument 12048, kde jsou uvedeny tři základní otázky a jejich závěrečné odpovědi ke kauze „Skripal“ (incident se odehrál 4. března 2018). Tento pokračující produkt je souhrnným hodnocením pro následné podrobné zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce B, jejíž přesné znění je uvedeno dále v textu.

Pro úplnost uvádíme, že otázka A měla následující formulaci: „Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?“ Již 18. září 2018 (o dva dny dříve než jednostranně působící předsunutá organizace* Bellingcat) jsme na tuto otázku odpověděli kladně (viz úvodní dokument 12048) a tuto závěrečnou kladnou odpověď k otázce A jsme o několik dní později podrobně zdůvodnili ve třech produktech: 12049 (díl A-1/3)12050 (díl A-2/3) 12051 (díl A-3/3).

Příslušnost obou zmíněných Rusů k ruské GRU* (GU*) a jejich přítomnost v Salisbury v inkriminovaný den ale ještě neznamená, že právě oni spáchali čin za použití nervově paralytické látky či jiné chemické látky (použití jiné chemické látky vyplynulo ze zpravodajské analýzy*). Jejich přítomnost v Salisbury není přímým důkazem* toho, že spáchali uvedený čin. To, že se příslušníci GRU v inkriminovaný den pohybovali na místě činu nebo v jeho blízkosti, pouze dokazuje, že tam byli, ale nedokazuje to nic o spáchání předkládaného činu. Pro svou přítomnost v Salisbury mohli mít ve vztahu s bývalým dvojitým agentem* Sergejem Skripalem jiný důvod, než který jim přisuzují britské úřady, které přirozeně ani jiné podezřelé osoby nehledaly. Tento jiný důvod je součástí připravovaného podrobného zdůvodnění otázky C, která je včetně nastíněného zdůvodnění shrnuta v produktu 12048.

Ani použitá látka údajně identifikovaná jako látka ze skupiny Novičok neprokazuje, že čin spáchali Rusové (v tomto případě nelze hovořit ani o nepřímém důkazu*). Už v 90. letech 20. století měly vzorky látek ze skupiny Novičok k dispozici země jako Německo, Švédsko, Velká Británie, USA a další (to jsme s podrobnějšími informacemi uváděli už v květnu 2018 v produktu 13040 Britská propaganda v podání premiérky Theresy Mayové aneb Prezentace bez objasnění a v rozporu s fakty). Íránským vědcům se dokonce v roce 2016 podařilo vyrobit látky řady Novičok z komerčně dostupných surovin. Tento výzkum íránských vědců byl prováděn ve spolupráci s Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW). I tento poznatek* byl uveden ve výše zmíněném produktu. V produktu 13088 z října 2020 jsme tento souhrnný poznatek rozšířili o informaci, že v současné době existuje více než 20 zemí, které disponují nebo dokážou vyrobit látky řady Novičok.

Incident v Salisbury se odehrál 4. března 2018 a již 12. března žádala tehdejší britská premiérka Theresa Mayová o vysvětlení ruského velvyslance. Mayová tvrdila, že britská vláda nemá žádných pochyb o tom, že odpovědnost nese Rusko. To vysvětlila tím, že žádná země kromě Ruska nemá celkovou schopnost, záměr a motiv. K tomu dodala, že neexistuje žádné jiné přijatelné vysvětlení (podrobněji viz prezentace britské vlády v produktu 13040 – česká verze nebo v produktu 13029 – anglická verze).

Prohlášení britské premiérky bylo samozřejmě politicky motivované. Navíc se v případě schopnosti ohledně Novičoku přisuzované pouze Rusku jednalo a stále jedná o nespornou britskou lež (viz argumentace výše o zemích, které již v 90. letech tuto schopnost měly). Ani údajný ruský motiv nebyl ani trochu objasněn, natož prokázán. Ono to totiž nebylo možné objasnit, aniž by se do toho Britové nezamotali. Kdo měl a neměl motiv a proč je detailně rozebráno v produktu 12036 „Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana.

Nejasnosti a lži v případu „korunovala“ britská premiérka prohlášením ze 14. března 2018. Pro autentičnost prohlášení předkládáme kromě českého překladu taktéž původní anglickou verzi. Prohlášení tehdejší britské premiérky mělo následující strukturu:

„Na základě této (ruské) schopnosti spojené s jejich pověstí o provádění státem sponzorovaných úkladných vražd – včetně vražd bývalých zpravodajských důstojníků, které (Rusové) považují za legitimní cíle – dospěla britská vláda k závěru, že za tento bezohledný a zavrženíhodný akt je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko.“

„Based on this capability, combined with their record of conducting state sponsored assassinations – including against former intelligence officers whom they regard as legitimate targets – the UK Government concluded it was highly likely that Russia was responsible for this reckless and despicable act.“

Můžeme si povšimnout, že odpovědnost Ruska byla prezentována jako velmi pravděpodobná (highly likely), což ale podle britského závěru znamená, že zde stále existovala a dosud existuje pravděpodobnost v rozmezí 15 až 29 %, že za incident v Salisbury je odpovědný někdo jiný (více o vyjadřování pravděpodobnosti viz dokument 21009). Tento fakt ale britské vládě nevadil k tomu, aby ještě týž den (14. března 2018) označila 23 ruských diplomatů za nežádoucí osoby neboli „personae non gratae“ (v jednotném čísle: „persona non grata“). Tento uspěchaný, ale předem zamýšlený postup britské vlády měl pochopitelně souvislost s ruskými prezidentskými volbami, které se konaly 18. března 2018. Jedním z cílů britské vlády bylo zdiskreditovat politický režim v Rusku krátce před prezidentskými volbami (podrobněji viz produkt 12036).

Celkově neexistuje jediný přímý důkaz, který by usvědčoval dotyčné Rusy z činu, který veřejnosti předložily a popsaly britské úřady. V podrobném zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce B (přesné znění otázky viz níže) prokážeme, že nebylo možné, aby byl čin spáchán tak, jak je popisován britskými úřady. A už vůbec nebylo možné, aby byl tento čin spáchán nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok.

V úvodním dokumentu 12048 ze září 2018 jsme u obecné závěrečné odpovědi na otázku B odpověděli s určitou pravděpodobností. Po postupném shromáždění dalších poznatků jsme v červnu 2021 (po téměř třech letech) tuto pravděpodobnost upravili (viz níže). Stejně tak jsme upravili i úroveň analytické důvěry k příslušnému závěru. Nyní už přistupme blíže k závěrečné odpovědi na otázku B a k představení aktualizovaných částí podrobného zdůvodnění dané odpovědi.

OTÁZKA – B

Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?

ODPOVĚĎ ze září 2018

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 20 %, slovně = velmi nepravděpodobné.

Závěru je přiřazena střední analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ODPOVĚĎ z června 2021

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 5 %, slovně = téměř nemožné.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ

Tento závěr vychází z většího počtu poznatků a z podrobné analýzy, která vylučuje nemožné a neproveditelné položky. Tyto poznatky jsou prostřednictvím údajů předložených britskou stranou a za pomoci fotografií a obrazového (mapového) materiálu podrobně vysvětleny ve dvou navazujících produktech.

Obecně lze shrnout, že popisované použití nervově paralytické látky ze skupiny Novičok neodpovídá jak místně, tak ani časově, a dokonce ani obsahově tomu, co bylo předloženo britskými úřady.

Podrobné zdůvodnění je rozděleno do následujících částí:

  • a) Poloha Skripalova domu, přístup k němu a okolní prostředí
  • b) Časová a prostorová analýza videozáznamů (fotografií) s obviněnými Rusy a její porovnání s časovou a obsahovou osou případu
  • c) Současné jednoduché (nenápadné) a účinné způsoby likvidace osob s porovnáním činnosti (pohybu) obou Rusů v Salisbury
  • d) Výhody a nevýhody provedení útoku způsobem popisovaným britskými úřady včetně hodnocení stupně úspěšné proveditelnosti a hodnocení vhodnosti útoku v době, kdy Skripala přijela do Británie navštívit jeho dcera
  • e) Incidenty Novičok 1 a Novičok 2 na pozadí významných událostí ve světě a hodnocení prospěchu (tzv. „cui bono“)

Závěr o nemožnosti provedení chemického útoku ruskou GRU proti bývalému ruskému dvojitému agentovi a jeho dceři vychází rovněž z pozdějších poznatků, které se týkají skutečné akce, jež byla ze strany GRU plánována právě v době, kdy Skripala přijela do Británie navštívit jeho dcera. Tato akce se nezdařila, jelikož britská strana odhadla či rozkryla ruský záměr, načež přijala protiopatření a předběhla v činnosti ruské operativce* s cílem vytvořit vnímání situace tak, aby vše směřovalo proti ruské GRU.

Podrobné zdůvodnění, proč nemohl být ruskou GRU proveden útok chemickou látkou v anglickém městě Salisbury, je součástí dvou navazujících produktů, ve kterých je objasněno všech pět jednotlivých částí dotyčného zdůvodnění uvedených výše.


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12101
Souhrnné hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO

Nejčtenější zpravodajské produkty