Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení a předpověď (12088)

Podivnou kauzu o údajném „ruském zabijákovi s ricinem“, ze které se podle Bezpečnostní informační služby* (BIS) vyklubala ještě podivnější kauza o údajném vnitřním boji mezi pracovníky ruské ambasády v Praze, kdy jeden z nich poslal BIS anonymní dopis s hodně přemrštěným textem, jsme analyzovali a hodnotili v následujících zpravodajských produktech*:

Podivná kauza (dodejme, že byla podivná záměrně) obsahovala celou řadu zvláštností až nesmyslů. Jednou z těchto zvláštností byly podezřele neobvyklé a opakovaně se stupňující úniky utajovaných informací*, kdy se veřejnost s každým únikem informací dozvídala další detaily z dotyčné kauzy.

U úniků informací směrem k novinářům rozlišujeme dvě základní věci, a to kdy se únik odehrál a kdy se únik projevil. Když novinář uniklé informace zveřejní ve svém článku, tak to nemůžeme považovat za dobu úniku informací, nýbrž za dobu, kdy se tento únik projevil. Skutečný únik informací se odehrává v době, kdy jsou tyto informace jakýmkoli způsobem předány příslušnému novináři, což může být různě dlouhá doba předtím, než se novinář a odpovídající redakce rozhodnou tyto informace zveřejnit, čímž se únik projeví.

První únik informací se projevil 27. dubna 2020 prostřednictvím týdeníku Respekt, ve kterém byl zveřejněn článek s názvem „Muž s ricinem“. Článek napsal novinář Ondřej Kundra, jenž ve svých novinářských výstupech spojených se zpravodajskými službami neustále prokazuje základní neznalosti o jejich práci (viz například produkt 12046 Čeští novináři píší o Skripalově stopě v ČR a opět dokládají svou základní neznalost o práci zpravodajských služeb (1/2) s pokračováním v produktu 12047).

Poznámka: Úplně prvním výstupem souvisejícím s diskutovanou kauzou byl obecný článek o ruské hrozbě pro české komunální politiky. Článek byl zveřejněn 21. dubna 2020 na webu Respektu a nesl název „Starosta Kolář čelí bezpečnostnímu ohrožení kvůli Koněvovi a je pod ochranou“. V tomto článku se ale ještě nenacházely konkrétní uniklé utajované informace a článek samotný měl spíše sloužit jako úvodní upozornění pro čtenáře na nadcházející dějství.

Další hlavní úniky informací se projevily publikováním článků v Lidových novinách a na webovém portálu Seznam Zprávy. Jednalo se o článek s názvem „Před Rusem s ricinem varoval anonym“ (Lidové noviny dne 9. května 2020) a o článek s titulkem „Ruský špion: V kufru jsem vezl dezinfekci a bonbony“ (Seznam Zprávy dne 10. května 2020). Všechny tři zmíněné články jsou blíže rozebrány v produktu 12081 a v produktu 12082.

Kvůli únikům utajovaných informací podala BIS dne 6. května 2020 trestní oznámení k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Personál zastupitelství v čele s Lenkou Bradáčovou přirozeně nechtěl záležitost nijak komentovat. BIS svým oznámením v té době reagovala na článek v časopise Respekt vydaný 27. dubna 2020. První otázkou je, proč BIS reagovala až po devíti dnech, respektive proč tak dlouho otálela a co nakonec bylo impulsem k podání oznámení (vysvětlení dále v textu).

K podanému trestnímu oznámení ze strany BIS je vhodné si připomenout lehce upravený text z produktu 12081 publikovaný 11. května 2020. Text má následující obsah:

         

  

  

Někdo by mohl namítnout, že BIS by přece kvůli úniku informací nepodala trestní oznámení sama na sebe. Jenže tato námitka vinu z BIS nestírá, ba naopak by mohla být přitěžující okolností s ohledem na to, jakým způsobem BIS trestní oznámení podala a jakým způsobem bude BIS ovlivňovat činnost příslušného státního zástupce či zástupkyně. Zvláštní je, že se BIS s podáním trestního oznámení a prohlášením o své nevině aktivně snaží o své vlastní vyloučení z podílu na úniku informací. Je tedy zásadní, zda bude vyšetřování* pokrývat všechny zúčastněné složky včetně BIS, anebo zda bude vedeno jen mimo BIS. Mluvčí BIS Ladislav Šticha uvedl, že z dosavadního šetření* vyplynulo, že k nezákonnému prozrazení utajovaných informací došlo mimo BIS. Jenže dosavadní šetření bylo provedeno prvkem BIS, a to Odborem inspekce BIS. Tento odbor je přímo podřízen řediteli BIS, takže co by tento odbor mohl z hlediska vedení zpravodajských operací ze strany BIS vyšetřit?

  

  

         

Od podání trestního oznámení uplynulo téměř pět měsíců a stále není znám výsledek. Je jasné, že nejenom v českém prostředí může vyšetřování* jakéhokoli případu trvat neúměrně dlouho, přičemž se může neustále protahovat. Nadto nikdo nebude spěchat s vyšetřováním, jež se týká BIS, Policie ČR a výkonných politiků. Obecně se může zdát, že pět měsíců je krátká doba, avšak pro tento případ existuje jednoduchý a účinný postup, během něhož je možné dospět k prvnímu průlomu ve vyšetřování do několika málo týdnů.

Vážným nezpochybnitelným závěrem je, že BIS pochybila tak jako tak: Pokud za únikem informací nestojí nikdo z BIS, pak samotná BIS pochybila v uvolňování některých konkrétních utajovaných informací jiným státním subjektům, čímž ohrozila utajené a bezpečné provedení vlastní zpravodajské operace* (podrobné vysvětlení dále v textu). Jestliže mluvíme o pochybení, máme na mysli nedbalostní čin, ale taktéž se mohlo ze strany BIS jednat o záměr, což by bylo úmyslným činem. V obou případech to vrhá špatné světlo na práci BIS.

V následující části vysvětlíme, proč BIS otálela s podáním trestního oznámení a co bylo impulsem k tomuto podání. Dále objasníme jednoduchý a účinný postup při vyšetřování úniku informací v této konkrétní kauze a ozřejmíme možné pochybení BIS v uvolňování informací státním subjektům.

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.