Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
11. červenec 2021
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12103)

Na počátku května 2021 se v českých médiích šířilo vyjádření ředitele Vojenského zpravodajství* Jana Berouna, který se velmi zřetelně vyslovil v tom smyslu, že české zpravodajské služby* teprve hledají informace o zapojení ruské vojenské rozvědky* GRU*/GU* do výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích. V Berounově formulaci si tohoto sdělení možná všiml málokdo, ale použitá a zaznamenaná slova jsou natolik explicitní, že jejich význam nemůže nikdo popřít.

Berounova slova korespondují s vyjádřením Jiřího Mazánka, ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), který v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že vyšetřovatelé z NCOZ stále nemají dostatek důkazů*, aby mohli zahájit trestní stíhání (rozhovor byl na zpravodajském serveru Českého rozhlasu publikován 30. června 2021). Mazánek pak kromě tohoto zásadního sdělení přidal několik hanebných lží (lépe to už ani nazvat nelze) se snahou udržovat obraz o tom, že do vrbětické kauzy byli zapojeni operativci* ruské GRU (detailní rozbor Mazánkových výroků a dalších faktů a lží o kauze „Vrbětice“ viz produkt 11158).  

Ono to není o dostatku důkazů (i tady si Mazánek „lehce“ vymýšlel), nýbrž o takových důkazech (nejlépe přímých důkazech*), které by jednoznačně nasvědčovaly tomu, že byl ze strany GRU na území ČR spáchán trestný čin*. Pak by policisté museli neprodleně zahájit trestní stíhání neboli přejít z fáze prověřování do fáze vyšetřování*, přičemž to, kde se ruští operativci nyní nacházejí, nemá na zahájení trestního stíhání žádný vliv – zdůrazňujeme „na zahájení“ trestního stíhání, nikoli na jeho průběh. Pokud by to bylo o jakémsi dostatku důkazů, pak bychom se museli Mazánka ptát, co je podle něj dostatečný počet důkazů pro zahájení trestního stíhání. Je to 30 různých důkazů, nebo snad 50 důkazů? Vidíme, že je to hloupá otázka, kterou však reagujeme na Mazánkův hloupý výrok. 

Vraťme se k vyjádření ředitele Vojenského zpravodajství (VZ), který mluvil za všechny české zpravodajské služby, a podívejme se, co přesně ředitel VZ pronesl a co to znamená pro kauzu „Vrbětice“, pro počínání české vlády a pro samotné české zpravodajské služby (VZ, BIS* a ÚZSI*).

2. červenec 2021
Předplatitelé

Specifické hodnocení (12102)

Měsíc červen je komunitou LGBTQ+ považován za měsíc hrdosti (Pride Month). Uvedená komunita v tomto měsíci každoročně pořádá různé akce na podporu sexuálních a genderových menšin. Pro uvedené sousloví menšin je používána celosvětová zkratka SGM (Sexual and Gender Minorities), ale vymezení některých menšin (minorit) je matoucí a zároveň se obecně jedná o nikdy nekončící proces, což onu zmatenost ještě zvyšuje (blíže k tomuto vymezení i ve vztahu ke zpravodajským službám viz další část produktu).

Nejznámější aktivitou v průběhu „duhového měsíce“ jsou takzvané průvody hrdosti (pride parades), které jsou také známé jako festivaly hrdosti (pride festivals). Původ těchto oslav sahá do roku 1969, kdy byla právě v červnu podniknuta policejní razie proti jednomu gay baru v New Yorku. To vyústilo v demonstrace gayů a leseb za rovnoprávnost.

Oslavy měsíce hrdosti v podobě průvodů mají sloužit jako demonstrace za zákonná práva všech těchto menšin. Avšak spíše než o demonstrace za práva sexuálních a genderových menšin se jedná o rozjařenou propagaci komunity LQBTQ+, kde nechybí prvky exhibicionismu s různorodým sexuálním podtextem (BDSM/fetiš náhubky a jiné pomůcky, erotické oblečky, lascivní chování apod.). Formám lásky se meze nekladou, ale zapomíná se, že je to především věc intimity mezi blízkými lidmi. Jenže u průvodů komunity LGBTQ+ to vypadá, jako by chtěl každý své sexuální potřeby a touhy sdílet se všemi a rovnou na ulici. Pokud to tak není, měl by se změnit projev těchto průvodů.

K oslavám „duhového měsíce“ se každoročně připojují i státní organizace, přičemž nejzajímavější je, že se do těchto aktivit činorodě zapojují také zpravodajské služby* některých zemí. Prim v tomto zapojení hrají britské zpravodajské služby MI5* a MI6* (MI5 je též označovaná jako Security Service [bezpečnostní služba] a MI6 jako Secret Intelligence Service – SIS [tajná zpravodajská služba], úplnými oficiálními názvy pak jsou „Security Service MI5“ a „Secret Intelligence Service MI6“ – více k těmto službám viz Zpravodajský výkladový slovník).

V tomto směru oficiálním webovým stránkách zpravodajské služby MI5 po celý červen 2021 dominovala „duhová vlajka“ (viz infografický obrázek). Zástupci MI6 zase pekly dorty s duhovým symbolem a prodávali je pro charitativní účely. Obě britské služby vyvěsily nad svými ústředními budovami „duhovou vlajku“ (viz ústředí* MI6 s vlající vlajkou na infografickém obrázku).

Nyní si přiblížíme, jak své zapojení obě britské služby vysvětlují, což doplníme hodnocením, v čem spatřujeme z jejich strany pokrytectví. Dále přiblížíme komplikace spojené s efektivním fungováním zpravodajské služby a objasníme, co tento novodobý přístup znamená pro nábor nových zaměstnanců a pro tradičně stanovené podmínky pro jejich přijetí do různých zpravodajských funkcí.

21. červen 2021

Souhrnné hodnocení (12101)

Produkt navazuje na úvodní dokument 12048, kde jsou uvedeny tři základní otázky a jejich závěrečné odpovědi ke kauze „Skripal“ (incident se odehrál 4. března 2018). Tento pokračující produkt je souhrnným hodnocením pro následné podrobné zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce B, jejíž přesné znění je uvedeno dále v textu.

Pro úplnost uvádíme, že otázka A měla následující formulaci: „Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?“ Již 18. září 2018 (o dva dny dříve než jednostranně působící předsunutá organizace* Bellingcat) jsme na tuto otázku odpověděli kladně (viz úvodní dokument 12048) a tuto závěrečnou kladnou odpověď k otázce A jsme o několik dní později podrobně zdůvodnili ve třech produktech: 12049 (díl A-1/3)12050 (díl A-2/3) 12051 (díl A-3/3).

Příslušnost obou zmíněných Rusů k ruské GRU* (GU*) a jejich přítomnost v Salisbury v inkriminovaný den ale ještě neznamená, že právě oni spáchali čin za použití nervově paralytické látky či jiné chemické látky (použití jiné chemické látky vyplynulo ze zpravodajské analýzy*). Jejich přítomnost v Salisbury není přímým důkazem* toho, že spáchali uvedený čin. To, že se příslušníci GRU v inkriminovaný den pohybovali na místě činu nebo v jeho blízkosti, pouze dokazuje, že tam byli, ale nedokazuje to nic o spáchání předkládaného činu. Pro svou přítomnost v Salisbury mohli mít ve vztahu s bývalým dvojitým agentem* Sergejem Skripalem jiný důvod, než který jim přisuzují britské úřady, které přirozeně ani jiné podezřelé osoby nehledaly. Tento jiný důvod je součástí připravovaného podrobného zdůvodnění otázky C, která je včetně nastíněného zdůvodnění shrnuta v produktu 12048.

Ani použitá látka údajně identifikovaná jako látka ze skupiny Novičok neprokazuje, že čin spáchali Rusové (v tomto případě nelze hovořit ani o nepřímém důkazu*). Už v 90. letech 20. století měly vzorky látek ze skupiny Novičok k dispozici země jako Německo, Švédsko, Velká Británie, USA a další (to jsme s podrobnějšími informacemi uváděli už v květnu 2018 v produktu 13040 Britská propaganda v podání premiérky Theresy Mayové aneb Prezentace bez objasnění a v rozporu s fakty). Íránským vědcům se dokonce v roce 2016 podařilo vyrobit látky řady Novičok z komerčně dostupných surovin. Tento výzkum íránských vědců byl prováděn ve spolupráci s Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW). I tento poznatek* byl uveden ve výše zmíněném produktu. V produktu 13088 z října 2020 jsme tento souhrnný poznatek rozšířili o informaci, že v současné době existuje více než 20 zemí, které disponují nebo dokážou vyrobit látky řady Novičok.

Incident v Salisbury se odehrál 4. března 2018 a již 12. března žádala tehdejší britská premiérka Theresa Mayová o vysvětlení ruského velvyslance. Mayová tvrdila, že britská vláda nemá žádných pochyb o tom, že odpovědnost nese Rusko. To vysvětlila tím, že žádná země kromě Ruska nemá celkovou schopnost, záměr a motiv. K tomu dodala, že neexistuje žádné jiné přijatelné vysvětlení (podrobněji viz prezentace britské vlády v produktu 13040 – česká verze nebo v produktu 13029 – anglická verze).

Prohlášení britské premiérky bylo samozřejmě politicky motivované. Navíc se v případě schopnosti ohledně Novičoku přisuzované pouze Rusku jednalo a stále jedná o nespornou britskou lež (viz argumentace výše o zemích, které již v 90. letech tuto schopnost měly). Ani údajný ruský motiv nebyl ani trochu objasněn, natož prokázán. Ono to totiž nebylo možné objasnit, aniž by se do toho Britové nezamotali. Kdo měl a neměl motiv a proč je detailně rozebráno v produktu 12036 „Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana.

Nejasnosti a lži v případu „korunovala“ britská premiérka prohlášením ze 14. března 2018. Pro autentičnost prohlášení předkládáme kromě českého překladu taktéž původní anglickou verzi. Prohlášení tehdejší britské premiérky mělo následující strukturu:

„Na základě této (ruské) schopnosti spojené s jejich pověstí o provádění státem sponzorovaných úkladných vražd – včetně vražd bývalých zpravodajských důstojníků, které (Rusové) považují za legitimní cíle – dospěla britská vláda k závěru, že za tento bezohledný a zavrženíhodný akt je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko.“

„Based on this capability, combined with their record of conducting state sponsored assassinations – including against former intelligence officers whom they regard as legitimate targets – the UK Government concluded it was highly likely that Russia was responsible for this reckless and despicable act.“

Můžeme si povšimnout, že odpovědnost Ruska byla prezentována jako velmi pravděpodobná (highly likely), což ale podle britského závěru znamená, že zde stále existovala a dosud existuje pravděpodobnost v rozmezí 15 až 29 %, že za incident v Salisbury je odpovědný někdo jiný (více o vyjadřování pravděpodobnosti viz dokument 21009). Tento fakt ale britské vládě nevadil k tomu, aby ještě týž den (14. března 2018) označila 23 ruských diplomatů za nežádoucí osoby neboli „personae non gratae“ (v jednotném čísle: „persona non grata“). Tento uspěchaný, ale předem zamýšlený postup britské vlády měl pochopitelně souvislost s ruskými prezidentskými volbami, které se konaly 18. března 2018. Jedním z cílů britské vlády bylo zdiskreditovat politický režim v Rusku krátce před prezidentskými volbami (podrobněji viz produkt 12036).

Celkově neexistuje jediný přímý důkaz, který by usvědčoval dotyčné Rusy z činu, který veřejnosti předložily a popsaly britské úřady. V podrobném zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce B (přesné znění otázky viz níže) prokážeme, že nebylo možné, aby byl čin spáchán tak, jak je popisován britskými úřady. A už vůbec nebylo možné, aby byl tento čin spáchán nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok.

V úvodním dokumentu 12048 ze září 2018 jsme u obecné závěrečné odpovědi na otázku B odpověděli s určitou pravděpodobností. Po postupném shromáždění dalších poznatků jsme v červnu 2021 (po téměř třech letech) tuto pravděpodobnost upravili (viz níže). Stejně tak jsme upravili i úroveň analytické důvěry k příslušnému závěru. Nyní už přistupme blíže k závěrečné odpovědi na otázku B a k představení aktualizovaných částí podrobného zdůvodnění dané odpovědi.

OTÁZKA – B

Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?

ODPOVĚĎ ze září 2018

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 20 %, slovně = velmi nepravděpodobné.

Závěru je přiřazena střední analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ODPOVĚĎ z června 2021

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 5 %, slovně = téměř nemožné.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ

Tento závěr vychází z většího počtu poznatků a z podrobné analýzy, která vylučuje nemožné a neproveditelné položky. Tyto poznatky jsou prostřednictvím údajů předložených britskou stranou a za pomoci fotografií a obrazového (mapového) materiálu podrobně vysvětleny ve dvou navazujících produktech.

Obecně lze shrnout, že popisované použití nervově paralytické látky ze skupiny Novičok neodpovídá jak místně, tak ani časově, a dokonce ani obsahově tomu, co bylo předloženo britskými úřady.

Podrobné zdůvodnění je rozděleno do následujících částí:

  • a) Poloha Skripalova domu, přístup k němu a okolní prostředí
  • b) Časová a prostorová analýza videozáznamů (fotografií) s obviněnými Rusy a její porovnání s časovou a obsahovou osou případu
  • c) Současné jednoduché (nenápadné) a účinné způsoby likvidace osob s porovnáním činnosti (pohybu) obou Rusů v Salisbury
  • d) Výhody a nevýhody provedení útoku způsobem popisovaným britskými úřady včetně hodnocení stupně úspěšné proveditelnosti a hodnocení vhodnosti útoku v době, kdy Skripala přijela do Británie navštívit jeho dcera
  • e) Incidenty Novičok 1 a Novičok 2 na pozadí významných událostí ve světě a hodnocení prospěchu (tzv. „cui bono“)

Závěr o nemožnosti provedení chemického útoku ruskou GRU proti bývalému ruskému dvojitému agentovi a jeho dceři vychází rovněž z pozdějších poznatků, které se týkají skutečné akce, jež byla ze strany GRU plánována právě v době, kdy Skripala přijela do Británie navštívit jeho dcera. Tato akce se nezdařila, jelikož britská strana odhadla či rozkryla ruský záměr, načež přijala protiopatření a předběhla v činnosti ruské operativce* s cílem vytvořit vnímání situace tak, aby vše směřovalo proti ruské GRU.

Podrobné zdůvodnění, proč nemohl být ruskou GRU proveden útok chemickou látkou v anglickém městě Salisbury, je součástí dvou navazujících produktů, ve kterých je objasněno všech pět jednotlivých částí dotyčného zdůvodnění uvedených výše.


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12101
Souhrnné hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO
31. květen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (12100)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na úvodní hodnocení 12099, ve kterém jsme čtenáře uvedli do obecné problematiky „nových“ kriminalistických stop* v kauze „Vrbětice“ s představením e-mailu, jenž je policisty z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) považován za klíčovou stopu*, či dokonce důkazní stopu* ve vrbětickém incidentu. Údajný e-mail má dokazovat, že do incidentu v areálu muničního skladu ve Vrběticích byli zapojeni příslušníci ruské vojenské zpravodajské služby* GRU* (GU*).

V tomto produktu lehce prokážeme, že stopa v podobě e-mailu je podvrženou stopou, jež se skládá z vykonstruované části a klamné části (v rámci e-mailu byla spojena vykonstruovaná stopa* s klamnou stopou*). V několika bodech tuto e-mailovou stopu kompletně „vygumujeme“, a to míníme zcela vážně a doslova, jelikož proti poskytnutému odbornému analytickému rozboru nelze nijak oponovat. Na níže předložený detailní rozbor neexistují žádné relevantní protiargumenty*, natož vyvracející fakta*.

Je opravdu zarážející, že tuto podvrženou stopu podporují a potvrzují jak funkcionáři NCOZ v čele s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem, tak funkcionáři státního zastupitelství v čele s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Oba jmenovaní se tímto způsobem vyjadřovali na tiskové konferenci 19. dubna 2021, kde byly promítnuty fotokopie krycích dokladů* důstojníků GRU, které jako jediné mají pravdivý základ, avšak nemají žádnou souvislost s Českou republikou. Kopie krycích cestovních dokladů měly být součástí údajné e-mailové žádosti o povolení vstupu do areálu muničního skladu ve Vrběticích. Jenže lehce prokazatelným faktem je, že žádná e-mailová žádost se zmíněními kopiemi krycích pasů neexistuje.

Pro kriminalisty vyšetřující tuto kauzu, ale také pro dozorujícího i dohledového státního zástupce nemělo být vůbec složité rozpoznat celou řadu nedostatků v této zdánlivě klíčové stopě. Tato domnělá důkazní stopa už měla být dávno odmítnuta a zároveň s tím mělo být zahájeno šetření* s cílem zjistit, kdo a proč se snažil ovlivnit vyšetřování*. Proč se tak dosud nestalo a proč všichni zaangažovaní vydávají neexistující e-mailovou žádost a k České republice se nevztahující krycí cestovní doklady za klíčovou stopu v kauze „Vrbětice“, to ví jen oni sami a několik dalších osob z jejich okolí. V případě zaangažovaných osob se však jedná o provinění, které jen tak nezmizí. Často platí, že ten funkcionář nebo hodnostář, který si chce zachovat svoji kariéru, si na druhé straně nemůže zachovat svoji čest. Ale vždy je na výběr.

Kromě rozboru záhadného e-mailu, falešně prezentovaného jako pravá internetová stopa, na faktech objasníme, proč uváděná spolupráce mezi rádoby investigativní skupinou Bellingcat (blíže ke skupině Bellingcat viz produkt 12093) a novináři z Respektu není ohledně rozebírané kauzy na takové úrovni, jak se uvádí, a že se jedná pouze o snahu zakrýt řízené úniky informací*, a to ze dvou rozdílných míst. Tím máme na mysli úniky informací od zahraniční zpravodajské služby* přes prostředníky ke skupině Bellingcat a k několika dalším zahraničním médiím a pak úniky informací od Bezpečnostní informační služby* (BIS) přes prostředníky k novinářům týdeníku Respekt. Zahraniční zpravodajská služba je hlavním zdrojem všech nových informací ke kauze „Vrbětice“ a zároveň hlavním zosnovatelem zpravodajské historky* se zapojením ruské GRU. Od této zahraniční služby plynou informace také k BIS a ta pak kromě úniku informací k vybraným českým novinářům zřizuje v českém terénu požadované falešné stopy, a to za dohledu a možná i asistence západních operativců* působících v ČR.

Příkladem falešných stop je ostravský hotel Corrado, kde se BIS přes majitele hotelu nesmyslně snaží z obou Rusů udělat hlupáky, když tvrdí, že každý ze dvou důstojníků GRU použil v prostoru 50 x 30 m (hotel a přilehlá hotelová střelnice) dvě různé identity čili dva různé krycí doklady, a to jenom proto, aby si je NCOZ mohla později snadněji spojit s oním e-mailem, kde byly kopie pasů na jména shodná se jmény, kterými se Rusové „chlubili“ v hotelové střelnici, kdežto v hotelové recepci se „kasali“ jinými doklady na jména kupodivu shodná se jmény, pod kterými v roce 2018 vystupovali v Británii. Tento stupidně vytvořený spojovací článek mezi příslušníky zpravodajské služby a místem činu není možné použít ani ve špionážním filmu. Podrobně je falešná stopa v hotelu Corrado objasněna v produktu 13099.

Nyní už ale přistupme k zevrubné analýze pochybné stopy v podobě e-mailu se žádostí o vstup do muničního areálu s přiložením kopie krycích dokladů včetně vysvětlení jejich skutečného původu.


27. květen 2021

Úvodní hodnocení (12099)

Obnovená kauza „Vrbětice“ přinesla velké množství klamných* nebo zcela vykonstruovaných stop*, u kterých je možné jejich klamný či vykonstruovaný charakter lehce prokázat (jinak bychom o nich nehovořili jako o obecně falešných stopách – viz též produkt 13099). Avšak zvláštní je, že funkcionáři státního zastupitelství a Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) jednají a vyjadřují se tak, jako by tyto stopy byly naprosto stoprocentní. To vyvolává otázku, zda je jejich odborná způsobilost na dostatečné úrovni, nebo zda jsou tak morálně slabí a nechtějí se protivit nastavenému politickému trendu, a proto se bez zdráhání zapojili do tohoto politického divadla.

Každou zjištěnou a zajištěnou stopu* je nutné v rámci jejího vyhodnocení posoudit také z hlediska její pravosti a skutečné souvislosti s vyšetřovaným případem. Potom je teprve možné takovou stopu zahrnout do vyšetřovacího procesu. Avšak u shromážděných domnělých stop, které mají souviset s pohybem dvou důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby* GRU* (GU*) po území České republiky nikdo jejich pravost a souvislost vůbec neposuzuje. Jako by všichni bezmezně věřili všemu, co jim předloží nebo na co je nasměruje Bezpečnostní informační služba* (BIS).

Pochybných stop se v této kauze vyrojila celá řada a není možné jich analyticky popsat více najednou. Proto se na počátku zaměříme jen na jednu z nich, zato však na takovou stopu, která je na jedné straně policisty a státními zástupci považována za klíčovou, ale která na straně druhé po důkladné analýze „bourá“ celou kauzu postavenou na zapojení ruské GRU. Tou stopou je předhazovaný tajemný e-mail, jenž nedokáže skrýt zákulisní praktiky zaměstnanců státních institucí.

Policejní vyšetřovatelé zahrnuli do obnoveného vyšetřování* jakýsi e-mail údajně psaný dvěma ruskými zpravodajskými důstojníky*, kteří mají být pachateli výbuchů v areálu muničního skladu ve Vrběticích. Podle BIS ruští operativci* napsali e-mail jako žádost o vstup do areálu muničního skladu. Do e-mailu měli dokonce vložit fotokopie svých krycích dokladů*. Tyto informace byly předány novinářům z časopisu Respekt, kteří je v elektronické nebo tištěné formě publikovali již od 17. dubna večer (v ten den se konalo dramatické vystoupení dua Babiš–Hamáček - viz produkt 12097). O několik dní později se ale dozvídáme, kupodivu od stejných novinářů, že odesílatelem e-mailu měla být Národní garda Tádžikistánu. Tato informace se objevila i v zahraničních médiích a pozornější čtenáři si jistě povšimnou, že dotčená informace vykazuje rozpory, které patří jak do kategorie externích rozporů*, tak do kategorie interních rozporů* (podrobně jsou tyto rozpory rozebrány v následujícím zpravodajském produktu).

Jaká to náhlá změna! Jako by snad policisté či kontrazpravodajci z BIS nedokázali z e-mailu vyčíst podepsaného odesílatele hned napoprvé, přičemž jim ani nevadí, že jim nepřetržitě unikají informace k novinářům (řízené úniky informací se už staly součástí většiny případů se zapojením BIS). Rovněž novináři Respektu (a nejen ti) by měli více přemýšlet nad náhlými změnami v informacích a zamyslet se sami nad sebou, jakými informacemi se nechávají „krmit“ a co všechno jsou kvůli senzaci schopni „pozřít“ – s přesnějším doplněním: „pozřít“, poté kvůli zkaženosti informační potravy „vyzvracet“ a znovu „pozřít“ v jiné podobě, i když zase zkažené.

Policisté tento e-mail považují za významnou stopu, kterou povýšili na stopu důkazní (viz důkazní stopa*). Jenže tento e-mail vůbec nic nedokazuje, a především nedokazuje přítomnost ani jednoho z Rusů v areálu muničního skladu. Naopak dokazuje spolčení několika osob s cílem svést vyšetřování do jediného požadovaného směru za použití zákulisních a nezákonných praktik. Obsah e-mailu se totiž skládá z napůl vykonstruovaného a napůl klamného obsahu (vysvětlení termínů a jejich rozdílu je součástí navazujícího produktu – viz též ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK).

Klamným obsahem e-mailu jsou přiložené kopie pasů, které sice mají pravdivý základ, ale vůbec se nevztahují k aktivitě ruských vojenských rozvědčíků* na území ČR, a tím pádem se nevztahují ani k vrbětické kauze (viz podrobná analýza v navazujícím produktu). BIS toto zkopírované vyobrazení krycích cestovních dokladů obdržela od svého zahraničního partnera, jenž je loutkovodičem české BIS a ta zase usměrňovatelem české vlády a její politiky.

Pokud podrobněji přistoupíme k údajnému e-mailu, pak je na prvním místě velmi podezřelé, že je všude zveřejňována jen jeho příloha čili dva krycí cestovní doklady na jména Ruslan Tabarov a Nicolai Popa (Nikolaj Popa), kdežto samotný e-mail se žádostí o vstup do muničního skladu se dosud nikde veřejně neobjevil. A NCOZ a státní zastupitelství mohou jen stěží namítat, že v průběhu vyšetřování nelze obsah e-mailu zveřejnit, když už zástupci obou institucí zveřejnili kopie krycích dokladů, které byly součástí e-mailu. Navíc všichni už přece vědí, že údajný e-mail byl žádostí o vstup do areálu muničního skladu, a také to, kdo byl autorem tohoto e-mailu i jeho adresátem. Veřejnost díky novinářům už dokonce zná více těchto autorů, tak v čem je problém? Kromě toho již byla zveřejněna elektronická komunikace mezi výkonným ředitelem společnosti IMEX GROUP Petrem Bernatíkem ml. a generálním ředitelem bulharské společnosti EMCO Emilianem Gebrevem z října 2014. Co je na diskutovaném e-mailu tak zvláštního a tajemného, že nebyl zveřejněn společně s přiloženými fotokopiemi pasů a společně s korespondencí mezi dvěma klíčovými společnostmi? A určitě se po vyložení výše uvedených faktů nelze odvolávat na to, že by to narušilo vyšetřování.

Ohledně záhadného e-mailu je pro zástupce státních institucí těžké oficiálně zveřejnit nebo novinářům postranně podstrčit tu část, která je zcela vykonstruovaná (nemusí ani fyzicky plně existovat). Na druhou stranu klamná část (fotokopie pasů) postavená na „pravdivých“ údajích, i když využitých pro jinou situaci, nevzbudí při zveřejnění u občanů pochyby o celkové prezentované zpravodajské historce*. Naproti tomu samotná vykonstruovaná e-mailová žádost může obsahovat více znaků, které mohou snížit věrohodnost elektronického dopisu, případně ho mohou znevěrohodnit úplně. Tyto znaky a obecnou zvláštnost záhadného e-mailu objasníme v následujícím analytickém produktu.

V závěru úvodního hodnocení a uvedení do problematiky kriminalistických stop* v kauze „Vrbětice“ z pohledu zpravodajských analytiků* ještě poukážeme na roli všech novinářů, kteří ani v této kauze nedokážou pokládat ty správné otázky. Nikdo z novinářů se neptal na zveřejnění písemné žádosti o vstup do areálu muničního skladu. Nikdo ani nepoložil konkrétní otázky k této žádosti (přesněji viz navazující produkt). A nikdo se konkrétněji neptal na Vojenský technický ústav (VTÚ), který byl podle policejních vyšetřovatelů a BIS do této e-mailové komunikace zapojen, natož aby se někdo ptal přímo těch zaměstnanců VTÚ, kteří v té době měli cokoli do činění s muničním skladem ve Vrběticích a s povolováním vstupu do tohoto areálu.

Poznámka: Podrobná analýza záhadného e-mailu s rozborem jeho klamné a vykonstruované části včetně jeho posílání a přeposílání je obsahem navazujícího produktu 12100.

Související zpravodajské produkty:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12099
Úvodní hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO

Nejčtenější zpravodajské produkty