Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

1. květen 2020
Předplatitelé

Analytická úloha s hodnocením (31015)

Zpravodajský produkt v podobě analytické úlohy volně navazuje na dva výstupy, které rozebíraly vládní úskok. Tímto úskokem se vláda chtěla zbavit své odpovědnosti za přijetí dvou konkrétních a pokračujících krizových opatření, což učinila tak, že tato opatření od určité doby převedla na jedno jediné ministerstvo. Této kauze ohledně pochybení vlády se včetně rozboru falešné obhajoby výkonných politiků věnují produkty 11131 a 11132.


ZADÁNÍ ANALYTICKÉ ÚLOHY (část A)

Následující analytická úloha se týká analýzy vládního dokumentu, který je jedním z více dokumentů spojených s výše zmíněnou kauzou. Zadání úlohy se skládá z předloženého dokumentu a úkolu pro jeho analýzu.

Dokument k analýze

Dokumentem k analýze je vládní dokument z kategorie písemností nazvaných jako „Usnesení vlády České republiky“. V tomto případě se jedná o „usnesení“ č. 309 ze dne 26. března 2020. Přečtěte si níže předložený vládní dokument a přejděte na úkol k jeho analýze uvedený pod kopií dokumentu.

Poznámka: Dokument předložený k analýze není shodný s dokumentem zobrazeným na obrázku u tohoto produktu v přehledu nejnovějších produktů. U obou zobrazených dokumentů se však jedná o problematické vládní dokumenty, pro které lze uplatnit stejný úkol k analýze se shodnými otázkami.

                     

 

Úkol k analýze

Obsah vládního dokumentu je z hlediska činnosti vlády nepřípustný. To ostatně vyplývá již z nadpisu zpravodajského produktu ve formě analytické úlohy. Vaším úkolem je prostřednictvím rozboru dokumentu najít odpovědi na následující otázky:

1) Proč by se dokument s tímto obsahem neměl nazývat Usnesením vlády ČR?

2) Jaký rozpor je v obsahu dokumentu ohledně přijetí krizového opatření?

3) Jaký problém se nachází v uvedeném mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví?

Poznámka: Pro řešení analytické úlohy není nutné znát obsah kauzy s pochybením vlády – je to ale vhodná pomůcka. Už při pohledu na obsah samotného vládního dokumentu je možné bez dalších doplňujících informací nalézt určité nesrovnalosti – to se vztahuje především k prvním dvěma otázkám. U třetí otázky je vhodné disponovat znalostí aktuální situace a znalostí příslušných zákonů.

Řešení analytické úlohy je uvedeno níže ve druhé části zpravodajského produktu (část B).

27. duben 2020
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (11132)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na výstup 11131.

Vláda v čele s Andrejem Babišem nedodržela zákonný postup pro řešení krizových situací, a tak soudu nezbývalo nic jiného než zrušit ta opatření, která byla přijata neoprávněně a kuriózně jen jedním ministrem. Jednalo se o opatření ohledně omezení volného pohybu osob a opatření o omezení maloobchodního prodeje.

U části veřejnosti se rozsudek soudu setkal s nevolí, protože tato část veřejnosti se domnívá, že soud vystoupil proti někomu, kdo chrání životy českých občanů. Jenže tato část veřejnosti se buď neseznámila s klíčovými fakty, anebo dosud neprohlédla či nechce prohlédnout dlouholeté pokrytectví premiéra Babiše. Domnělý ochránce Babiš v tomto případě žádným ochráncem není. Jak by mohl chránit občany ten, kdo se zbavil odpovědnosti v rozhodování o krizových opatřeních tím, že zmíněná opatření přenesl na jediného ministra? Vláda o těchto dvou výše jmenovaných opatřeních odmítla rozhodovat, tudíž vláda jako celek v této oblasti nikoho nechránila. Tito popuzení občané by se neměli obracet k soudci, ale k předsedovi vlády a ptát se ho, proč se on jménem vlády zřekl těchto opatření. Soudní rozhodnutí je možné považovat také za výzvu vládě, aby se znovu přihlásila ke své odpovědnosti a řešila krizovou situaci jako vládní sbor. 

Ministr zdravotnictví nemohl v době nouzového stavu o těchto dvou opatřeních rozhodovat jako osamocený ministr, a navíc charakter těchto opatření ani nepatřil do působnosti jeho resortu, čímž by o nich nemohl rozhodovat ani v době, kdy by žádný nouzový stav neplatil. Podrobně je selhání vlády a jejího předsedy Babiše objasněno v předchozím produktu.  

Následně na příkladech vystupování politiků k této kauze vysvětlíme, v čem tkví bezcharakternost premiéra Andreje Babiše, falešné služebnictví vicepremiéra Karla Havlíčka, bázlivost prvního vicepremiéra Jana Hamačka a zavádějící rétorika prezidenta Miloše Zemana. Ohodnotíme také zákonodárný sbor, který v této věci nepředvedl svou správnou kontrolní funkci, což se trvale opakuje.

25. duben 2020
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (11131)

Městský soud v Praze, který 23. dubna 2020 ve svém rozhodnutí zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví omezující maloobchod a volný pohyb osob, nemohl dospět k jinému závěru a rozhodně svým rozhodnutím ani v nejmenším nenarušil boj proti šíření nového koronaviru, jak subjektivně a falešně vykládají rozhodnutí soudu někteří výkonní politici včetně prezidenta Miloše Zemana.

Vláda s premiérem Andrejem Babišem v souvislosti s omezením pohybu osob a maloobchodního prodeje původně vydala správná a legitimní opatření nazvaná krizová opatření podle zákona o krizovém řízení (zákon č. 240/2000 Sb.). Avšak později při prodlužování těchto opatření už o nich nerozhodovala vláda (i když tak zdánlivě vystupovala), nýbrž náhle a podivně jen Ministerstvo zdravotnictví, které v tomto případě rozhodovalo jakoby samostatně, a tudíž podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.). Opatření už tak nemohla být nazvána jako krizová opatření, ale v souladu s tímto zákonem „jen“ jako mimořádná opatření.

Vláda pak tato mimořádná opatření přijatá Ministerstvem zdravotnictví (MZd) pokaždé účelově přikryla svým usnesením, v němž uvedla, že tato opatření bere na vědomí. Usnesení vlády ČR s větou, že vláda bere na vědomí mimořádná opatření MZd, neobsahují žádné rozhodnutí vlády v přijímaných opatřeních. Vláda v době nouzového stavu nechala v určitých záležitostech neoprávněně konat jen jedno ministerstvo a z promyšleného důvodu zůstala pohodlně stranou.

Než přistoupíme k podrobnějšímu rozboru a hodnocení chování některých politiků, podívejme se nejprve na text z předchozího zpravodajského produktu, který byl publikován ještě před vynesením rozsudku Městského soudu v Praze. V předchozích dvou produktech jsme vysvětlovali, jaký vztah by měl panovat mezi národní vládou, Bezpečnostní radou státu a Ústředním krizovým štábem. K tomu jsme v produktu 13081 v úvodním odstavci shrnuli následující:

         

  

  

Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu (BRS), což znamená, že předseda ÚKŠ předkládá vypracované návrhy na řešení dané krizové situace na schůzi BRS, pouze např. v případě nebezpečí z prodlení tyto návrhy předkládá přímo na schůzi vlády. Tedy ještě jednou: předseda ÚKŠ předkládá návrhy buď na schůzi BRS a ta je poté předkládá vládě jako celku, anebo jsou tyto návrhy předsedou ÚKŠ předkládány přímo vládě. V obou případech je koncovým orgánem vždy vláda, která ve sboru rozhodne. Ani BRS reprezentovaná částí vlády, ani ÚKŠ, stejně tak jednotlivý ministr nebo samotný předseda vlády, natož epidemiologové či hygienici nemají pravomoc, aby sami rozhodovali o národních otázkách a přijímaných krizových opatřeních. Takto je vše v souladu s ústavním zákonem č. 1, s ústavním zákonem č. 110, se zákonem č. 240 a se statuty BRS i ÚKŠ (přesné znění a názvy zmíněných zákonů viz předchozí produkt).

     
 

Výše zvýrazněný text je z hlediska porozumění otázek řízení státu ve spojení s uvedenými zákony klíčový. Náhlá nečinnost vlády směrem k některým opatřením a jejich delegování na Ministerstvo zdravotnictví skrývá více nedostatků, a to včetně toho, že premiér a přinejmenším i vicepremiéři umožnili ministru zdravotnictví překročit jeho pravomoce (což bylo ze strany premiéra požadováno), čímž však zanedbali pravomoce vlastní neboli vlády.

Kromě analýzy pochybení vlády zahrnuté v tomto produktu následně v pokračujícím produktu vysvětlíme, v čem tkví bezcharakternost premiéra Andreje Babiše, falešné služebnictví vicepremiéra Karla Havlíčka, bázlivost prvního vicepremiéra Jana Hamáčka a zavádějící rétorika prezidenta Miloše Zemana. Ohodnotíme také zákonodárný sbor, který se v této věci nepředvedl jako správný kontrolní orgán, což se trvale opakuje.

21. duben 2020
Předplatitelé

Odborný výklad a analýza současné praxe (13081)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na výstup 13080.

Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu (BRS), což znamená, že předseda ÚKŠ předkládá vypracované návrhy na řešení dané krizové situace na schůzi BRS, pouze např. v případě nebezpečí z prodlení tyto návrhy předkládá přímo na schůzi vlády. Tedy ještě jednou: předseda ÚKŠ předkládá návrhy buď na schůzi BRS a ta je poté předkládá vládě jako celku, anebo jsou tyto návrhy předsedou ÚKŠ předkládány přímo vládě. V obou případech je koncovým orgánem vždy vláda, která ve sboru rozhodne. Ani BRS reprezentovaná částí vlády, ani ÚKŠ, stejně tak jednotlivý ministr nebo samotný předseda vlády, natož epidemiologové či hygienici nemají pravomoc, aby sami rozhodovali o národních otázkách a přijímaných krizových opatřeních. Takto je vše v souladu s ústavním zákonem č. 1, s ústavním zákonem č. 110, se zákonem č. 240 a se statuty BRS i ÚKŠ (přesné znění a názvy zmíněných zákonů viz předchozí produkt).

V tomto zpravodajském výstupu* přinášíme přehledně popsaný přímý důkaz* o tom, jak vláda nerozhodovala ve sboru o nejméně jednom přijatém krizovém opatření tak, jak jí ukládá Ústava ČR, ale přitom k příslušnému opatření vypracovala dokument o usnesení vlády. Dále přiblížíme, jak se předseda vlády Andrej Babiš podle situace buď zbavuje odpovědnosti za přijatá opatření, anebo se za ně naopak chválí (příklad novějšího zbavování se odpovědnosti viz předchozí produkt).

Premiér Babiš se poprvé zbavoval odpovědnosti už na počátku března, kdy ještě nebyl aktivován ÚKŠ. V té době se jednalo o zrušení účasti diváků na 7. kole Světovém poháru v biatlonu sezóny 2019/2020 v Novém Městě na Moravě (závody 7. kola se konaly ve dnech 5.–8. března 2020). Babiš tehdy na otázku redaktora České televize ohledně kompenzací, které avizovali organizátoři soutěže, prohlásil toto:

„Ano, my jsme to samozřejmě slyšeli, my tomu rozumíme. Mě to velice mrzí, ale to není moje rozhodnutí nebo vlády. My skutečně máme tady hlavní hygieničku, máme tady náměstka ministra – epidemiologa, pana Prymulu, je to skutečně odborník, a bylo nám řečeno, že je to velké riziko, že skutečně tam přijdou ze zahraničí lidi, takže proto jsme přistoupili – má tam být koncentrace až 100 000 lidí na jednom místě – tak jsme se rozhodli v podstatě jako Bezpečnostní rada státu…“

Po přečtení výkladu o BRS a ÚKŠ předloženého v předchozím produktu a v úvodním shrnutí výše mohou pozorní čtenáři z proslovu premiéra sami odhalit dva vážné nedostatky.

20. duben 2020
Předplatitelé

Odborný výklad a analýza současné praxe (13080)

V souvislosti s bojem proti šíření nového koronaviru SARS-CoV-2 můžeme sledovat práci tří státních prvků, tedy národní vlády, Bezpečnostní rady státu (BRS) a Ústředního krizového štábu (ÚKŠ). Tyto prvky se personálně prolínají, avšak každý z těchto prvků má své určení, přičemž mezi těmito prvky panuje přesně definovaný vzájemný vztah. Potíž je však v tom, že někteří politici v čele s premiérem Babišem vystupují v médiích způsobem, kterým dávají až příliš najevo, jak ohledně tohoto vztahu a smyslu (určení) jednotlivých prvků tápou, případně jak se zbavují odpovědnosti. Přitěžující okolností je to, že si ze svých diletantských výstupů vůbec nic nedělají a ve svých neodborných výstupech pokračují (zřejmě si to ani neuvědomují).

Hlavním specialistou na tyto výstupy je předseda vlády Andrej Babiš, který ve spojení s těmito státními prvky již několikrát exceloval. Nutno podotknout, že podobným diletantským způsobem vystupují i někteří novináři včetně redaktorů či moderátorů České televize, kteří by o těchto státních orgánech měli něco vědět. 

Poznámka: Na Andreje Babiše se zaměřujeme pouze proto, že je ve funkci premiéra, čímž nese vysokou míru odpovědnosti za národní bezpečnost* a další důležité oblasti. V menší míře v roli zákonodárců hodnotíme politickou opozici, která není zastoupena ve vládě. Zároveň netvrdíme, že by opoziční politici byli na místě Babiše odborně způsobilejšími a morálnějšími výkonnými politiky.

Předseda vlády Andrej Babiš již dříve několikrát odhalil, jak se svou vládou pochybně řídí, lépe řečeno neřídí jiné státní prvky, což se týkalo zpravodajských služeb*. V případě zpravodajských služeb je premiér Babiš dokonce toho názoru, že je potřeba respektovat jejich požadavky (přesná slova premiéra), jako by to byly samy služby, které si určují zaměření své zpravodajské práce. Podrobněji k (ne)řízení zpravodajských služeb viz následující produkty:

Pochybnosti v řízení státních organizací se dotýkají také Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost* (NÚKIB). Blíže se tomuto tématu věnuje produkt 11107 Nezpůsobilost NÚKIB byla předeslána neplánovaným vznikem tohoto úřadu a konkrétními věcmi ohledně nedostatků v odborné způsobilosti pak produkt 13073 Výroční zpráva NÚKIB obsahuje hrubé nedostatky a neznalost českých zákonů.

Poznámka: Ani současné varování vydané NÚKIB ohledně hrozby v podobě kybernetického napadení českých nemocnic nedokazuje vysokou úroveň NÚKIB, ale naopak podle zpravodajské analýzy* dokládá zneužití tohoto úřadu cizí mocností v rámci uskutečnění klamné operace*, přičemž bez plánovaných dopadů bylo využito či zneužito také několik českých nemocnic jako potvrzující kulisy popisované kybernetické činnosti.

Národní vláda by měla být tím nejvyšším a nejkompetentnějším národním orgánem, jenže premiér Babiš tuto zákonnou zásadu ve vztahu ke zpravodajským službám a nyní i ve vztahu k Bezpečnostní radě státu a Ústřednímu krizovému štábu již několikrát popřel.

Nejčtenější zpravodajské produkty