Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

5. listopad 2020

Specifická analýza (13089)

Americké prezidentské volby pro rok 2020 se velmi negativně zapíšou do historie USA, a to bez ohledu na to, kdo se nakonec stane prezidentem Spojených států amerických pro následující období. To, co se událo v několika amerických státech během sčítání volebních hlasů, nemá v „demokratickém“ světě obdoby. Tím vůbec nemáme na mysli názory a vyjadřování různých zástupců z politického tábora Donalda Trumpa nebo Trumpa samotného, ale tvrdá fakta, která následně předložíme. Fakta, která předložíme se budou vztahovat ke státu Wisconsin, neboť ten se stal prvním z několika států, kde byl zaznamenán – hodně jemně řečeno – mysteriózní způsob sčítání a rozdělování volebních hlasů.

Poznámka: Vytváříme nezávislé a nestranné analytické produkty, což znamená, že nejsme závislí na žádném obchodním nebo politickém subjektu a stejně tak nejsme ani příznivci žádného subjektu, ať už doma, nebo v zahraničí.

Nejprve srovnání s minulými prezidentskými volbami. Toto srovnání má svůj význam pro doklad toho, že sčítání volebních hlasů bez toho, aby byl znám vítěz, trvá v současných volbách podezřele dlouho. A korespondenční hlasy v tomto sčítání nehrají zásadní roli, jak se některá média snaží veřejnosti podsunout a jak se někteří komentátoři mylně domnívají. A jak dále uvidíme, tak už vůbec žádnou roli nehrály ve státě Wisconsin.

Vítěz minulých prezidentských voleb v roce 2016 byl znám již v 9.00 hod. našeho času následujícího dne po dni voleb (hlasy se sice ještě dopočítávaly, ale výsledek už nemohl být zvrácen). Minulé prezidentské volby se odehrály 8. listopadu 2016 a téměř 60 mil. amerických voličů využilo možnost hlasovat před oficiálním dnem voleb (využili korespondenční hlasovací lístky nebo osobně odhlasovali dříve na příslušných místech). V letošních volbách konaných 3. listopadu využilo této možnosti více než 100 mil. voličů (více o amerických prezidentských volbách viz produkt 11143).

Další položkou je celkový počet voličů, kteří se zúčastnili prezidentských voleb. Minulých voleb se zúčastnilo téměř 129 mil. oprávněných voličů (celkový počet amerických voličů a průměrná i rekordní účast ve volbách viz produkt 11143). V současných volbách bylo do pozdních večerních hodin 5. listopadu sečteno přibližně 142 mil. hlasů a stále jsou ještě čtyři rozhodující státy, kde není jasný vítěz, a tím není jasný ani vítěz v celých Spojených státech. Oproti minulým volbám zde máme značné zpoždění ve sčítání, a to o více než 36 hodin. Celé to začalo tím, když se v některých státech zhruba po čtyřech až pěti hodinách od uzavření volebních místností sčítání hlasů zastavilo. Do té doby tyto státy sečetly 70 až 80 % odevzdaných nebo poslaných hlasů, ale poté se sčítání na několik hodin nepochopitelně zastavilo. Jakmile se sčítání zase trochu rozeběhlo, začaly se dít podivné věci. Jedna z těchto věcí byla úprava celkového počtu zúčastněných voličů.

Než se dostaneme k faktickým údajům o sčítání ve státě Wisconsin, řekněme si nejprve něco o korespondenčním hlasování. Korespondenční hlasování se v současných volbách velmi rozšířilo. Hlavním důvodem je pandemie nového koronaviru. A ze stejného důvodu funkcionáři v některých státech požadovali, aby se protáhla doba pro přijímání korespondenčních hlasovacích lístků až několik dnů za oficiální volební den. Hlavním argumentem bylo, že v období pandemie může být doručování hlasovacích lístků zpožděno. Ve 21 amerických státech plus Washington, D. C. byl tímto způsobem upraven volební zákon. Korespondenční hlasy v těchto státech mohou být započítány do sčítání, pokud na příslušná místa dorazí až 20 dnů po volbách. Počet přidaných dnů se v jednotlivých státech liší: jedná se o 3, 7, 9, 10, 14 a 17 dnů po volbách. Většina z těchto států si ale stanovila podmínku, že pro započítání později přijatého hlasovacího lístku musí být tento lístek opatřen poštovním razítkem s datem ne starším než 2. nebo 3. listopadu 2020 (opět dle pravidel jednotlivých států).

Započítávání korespondenčních hlasovacích lístků přijatých několik dnů po volbách představuje určité riziko. Toto riziko se zvyšuje, pokud není nutné, aby byl lístek opatřen razítkem s příslušným datem, což se ze zmíněných 21 států týká osmi z nich. Za takových podmínek existuje možnost, aby se den nebo dva dny po volbách objevily pochybné korespondenční hlasovací lístky, které byly odeslány druhý den ráno po volbách podle toho, jak se vyvíjelo sčítání hlasů. Do volebního místa pak mohly tyto lístky dorazit ve stejný den odpoledne nebo druhý den ráno, tedy 4. nebo 5. listopadu. Tento způsob podvodu může být připraven předem a spuštěn během prvních hodin sčítání podle potřeby. Ale existují jednodušší způsoby v podvádění. Zde je nadmíru vhodné připomenout jeden příklad z minulých prezidentských voleb, který jsme zmínili v produktu 13014:

„Ještě horší výsledek nastal v pokusu o přepočítávání hlasů. Příkladem je stát Michigan, jenž byl jedním ze tří států, na něž bylo přepočítávání soustředěno kvůli těsné výhře Donalda Trumpa. V Michiganu Trump zvítězil o necelých 11 000 hlasů (celkem tam volilo zhruba 5,6 mil. občanů). Jenomže během přepočítávání se zjistilo, že jenom ve městě Detroit a jeho okolí dalo svůj hlas Clintonové o zhruba 1 500 lidí více, než bylo registrovaných voličů. Tyto hlasy byly odečteny a celé přepočítávání bylo raději zastaveno.“

Pokud se chce americký způsobilý občan zúčastnit voleb, musí se nejdříve zaregistrovat. Ale jak je z výše uvedeného příkladu vidět, někteří členové volebních komisí si nedělají starosti s prověřováním registrace. A pokud to vztáhneme na současné volby, tak členové volebních komisí, kteří jsou nakloněni Joeu Bidenovi, mohli rovněž úmyslně započítávat hlasy bez prověřování registrace, protože by hrozilo, že by nějaké hlasy pro Bidena museli vyřadit. V takové situaci je snadné připravit jakékoli množství vyplněných korespondenčních lístků předem a poslat je klidně několik dnů před volbami, aby pak změnily poměr hlasů u jednotlivých kandidátů.

Přijímání korespondenčních hlasů několik dnů po volbách je nešťastné také v tom, že po uzavření volebních místností a spočítání celkového počtu odevzdaných či do toho dne přijatých korespondenčních hlasů nemohou volební komise stále znát celkový počet zúčastněných voličů. Potom ale také nemohou ohledně celkového počtu přesně určit celek čítající 100 %. Přitom bylo ve všech amerických státech po uzavření volebních míst zahájeno sčítání hlasů z celku 100 %. Pokud se tedy objevilo, že je ve výše zmíněných 21 státech sečteno například 60 % hlasů z celkového počtu neboli ze 100 %, pak to nemusela být pravda. Následující den po volbách mohly být doručeny další korespondenční hlasy a početní stav celku se mohl změnit. A to se mohlo opakovat několikrát za den i v dalších dnech.    

Nyní se už ale podívejme na stát Wisconsin, kde byly zákulisní praktiky odstartovány. Důležitým faktem pro naši analýzu zaměřenou na stát Wisconsin je, že v tomto státě musely být všechny hlasy odevzdány nebo doručeny nejpozději do uzavření volebních míst. Někteří funkcionáři zde sice před volbami bojovali za to, aby mohly být korespondenční hlasovací lístky přijímány ještě šest dnů po volbách, přičemž nižší soudní instance jejich požadavku vyhověla, ale oponenti se odvolali a vyšší soudní instance toto rozhodnutí zablokovala. Ve Wisconsinu tak platilo, že všechny volební hlasy musely být odevzdány nebo přijaty do 20.00 hod. v den voleb. Takto voliče na svém webu informovala i volební komise ve Wisconsinu. Pro stát Wisconsin mělo tedy jednoznačně platit, že po uzavření všech volebních míst a sečtení volebních hlasů by se neměl jejich počet později zvyšovat nebo snižovat. Jenže právě v průběžných výsledcích u státu Wisconsin se tento celkový počet hlasů měnil. Jak je to možné? A to nebylo všechno! Nejdříve si ale rozeberme onen mysteriózně se měnící celkový počet zúčastněných voličů. (Pro úplnost uvádíme, že ve Wisconsinu je časový posun o 7 hodin dozadu oproti ČR – volební místnosti tam tak byly uzavřeny 4. listopadu ve 3.00 hod. ráno našeho času.)

Hodinu po uzavření volebních místností ve Wisconsinu byl celkový počet odevzdaných či přijatých hlasů 3 489 228. V tuto dobu bylo dvěma hlavním kandidátům přiděleno dohromady 976 984 hlasů, což podle komise ve Wisconsinu představovalo 28 % hlasů z celkového počtu odevzdaných/doručených hlasů (o/d hlasů). Trump v tomto čase vedl o 28 732 hlasů. O další hodinu později, tedy dvě hodiny po uzavření volebních místností bylo rozděleno už 42 % hlasů z celkového počtu, což dle údajů komise reprezentovalo 1 498 565 hlasů. Tady však nastala změna v celkovém počtu o/d hlasů směrem nahoru o 78 784 hlasů na celkových 3 568 012 hlasů (můžete si to přepočítat). Trumpův náskok se snížil na úroveň 24 913 hlasů. Poté se celkový počet o/d hlasů začal naopak snižovat, ale nikoli na úroveň počátečního stavu, jak by se dalo předpokládat, nýbrž hluboko pod tento stav. Po rozdělení 99,7 % všech o/d hlasů se celkový počet o/d hlasů zastavil na počtu 3 278 690, což je překvapivě o 289 322 hlasů méně, než tomu bylo dvě hodiny po uzavření volebních místností, a o 210 538 hlasů méně, než byl celkový počet o/d hlasů na počátku rozdělování hlasů.

Poznámka: Pro úplnost doplňujeme, že ve státě Wisconsin získal 38 414 hlasů ještě třetí kandidát Jo Jorgensenová (libertariánská aktivistka), ale tento počet nehraje žádnou roli a neovlivňuje doložené pochybné změny v celkovém počtu. Naopak chybí několik stovek až tisíc hlasů pro tohoto kandidáta získaných v momentu, kdy dva hlavní kandidáti získali dohromady 3 568 012 hlasů, což by ještě zvýšilo rozdíl mezi celkovým nejvyšším a celkovým nejnižším prezentovaným počtem o/d hlasů.  

Jak je možné, že se celkový počet zúčastněných voličů měnil s tak zásadním rozdílem? Někdo by mohl namítnout, že byly vyřazeny neplatné hlasy. Jenže je možné, aby bylo ve Wisconsinu neplatných více než 8 % hlasů z celkového počtu o/d hlasů? Z minulých prezidentských voleb lze odhadovat, že procento neplatných hlasů se bude v současných volbách pohybovat mezi 1 až 2 % (s přepočtem odlišné míry chybovosti u osobně odevzdaných a poštou odeslaných hlasů), což z celkového nejvyššího prezentovaného počtu o/d hlasů ve státě Wisconsin představuje zhruba 70 000 hlasů. Je zde tedy stále nějakých 220 000 hlasů navíc, které s tímto počtem nekorespondují. A nezapomeňme, že se v prvních dvou hodinách sčítání a rozdělování hlasů celkový počet o/d hlasů naopak navýšil, a to o 78 784 hlasů. To s vyřazováním neplatných hlasů už vůbec nekoresponduje. A když k tomu přidáme fakt, že Biden ve státě Wisconsin zvítězil o pouhých 20 808 hlasů neboli o 0,7 procentního bodu, tak tyto změny v počtech vyznívají velmi podezřele.

Výše popsané změny vypadají, jako by si volební komise ve Wisconsinu přidala od počátku sčítání volebních hlasů a během dalších dvou hodin přibližně 220 000 papírových hlasů navíc (po odečtu potenciálních neplatných hlasů), aby měla rezervu na jakousi manipulaci s hlasy. Postupem času a s vývojem v rozdělování hlasů byl počet přidaných hlasů snižován tak, aby se výsledný počet celkově započítaných hlasů co nejvíce přiblížil ke skutečnému počtu odevzdaných/přijatých a „platných“ hlasů, a zároveň tak, aby zajišťoval „hubené“ vítězství pro Bidena. Bylo by rovněž vhodné zjistit, kolik neplatných hlasů odevzdaných pro Trumpa bylo skutečně neplatných, nebo bylo vyřazeno s předpojatým záměrem. Tak jako tak je zde mnoho věcí, které by měly být důsledně a nestranně prověřeny včetně podání vysvětlení jednotlivými členy wisconsinské volební komise.  

Co se týče voleb ve státě Wisconsin, tak ještě podezřelejší a pochybnější byl celkový vývoj v rozdělování hlasů, kdy bylo rozdělování hlasů v určité fázi na několik hodin téměř pozastaveno. Když se rozdělování hlasů znovu rozeběhlo, tak se po chvíli ve vedení náhle ocitl Joe Biden, který záhadně přeskočil Donalda Trumpa. Podrobněji se tomuto vývoji i s jeho rozborem věnujeme v navazujícím produktu 13090. 


Zpravodajský produkt 13089
Specifická analýza
© 2020 Agentura EXANPRO
3. listopad 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11143)

Dnes 3. listopadu 2020 se ve Spojených státech amerických uskuteční oficiální prezidentské volby. Zajímavostí je, že již více než 94 milionů amerických voličů využilo možnosti odvolit ještě před oficiálním dnem voleb, a to buď osobně na příslušných a k tomu určených místech, nebo odesláním korespondenčního hlasovacího lístku.

Populace USA dosahuje přibližně 328 milionů osob, přičemž počet oprávněných voličů pro volby v roce 2020 je odhadován na zhruba 235 milionů. To znamená, že ještě před dnem voleb odvolilo už 40 % oprávněných voličů (výše zmíněných 94 mil.). Avšak prezidentských voleb se již dlouhodobě zúčastňuje jen ± 55 % voličů, čímž můžeme upřesnit, že již odvolilo asi 72 % těch, kteří se voleb podle dlouhodobého průměru pravděpodobně zúčastní.

Podle několika posledních prezidentských voleb v USA je obvyklá volební účast necelých 130 mil. oprávněných voličů (oněch přibližně 55 %), ale pro volby v tomto roce se předpokládá, že by účast mohla stoupnout až ke 150 mil. osob, což by překročilo 63 %. Předpoklad vychází z množství voličů, kteří odvolili ještě před dnem voleb.

Počínaje prezidentskými volbami v roce 1972 nepřekročila volební účast 60 % (naposledy to bylo při volbách v roce 1968, kdy se k volbám dostavilo 60,9 % voličů a vítězem se stal republikán Richard Nixon). Ve 21. století byla prozatím nejvyšší účast v prezidentských volbách v roce 2008, a to na úrovni 57,1 % (podle jiných zdrojů dokonce překročila 58 %) se zvolením demokrata Baracka Obamy (to bylo jeho první funkční období). Celkový rekord ve volební účasti v amerických prezidentských volbách se váže zpátky až do roku 1888, kdy se voleb zúčastnilo 79,3 % voličů s vítězstvím republikána Benjamina Harrisona.

Zajímavé je, že se do voleb nezapojuje více než 100 mil. Američanů. Zde můžeme připomenout důvody pro neúčast v minulých amerických volbách v roce 2016, kdy mezi sebou soupeřili Donald Trump a Hillary Clintonová (voleb se zúčastnilo téměř 56 % voličů). Z provedeného průzkumu vyplynulo, že 18 mil. občanů mělo příliš nabytý program, než aby se věnovalo volbám. Dalších téměř 15 mil. lidí volby nezajímaly. Necelých 14 mil. osob odpovědělo, že se jim protivila volební kampaň i samotní kandidáti. Asi tři miliony voličů na volby zapomněli a více než 200 000 Američanům nevyhovovalo počasí. K dalším důvodům patřily nemoc nebo zdravotní postižení, nepřítomnost ve svém bydlišti, registrační problémy, nevyhovující volební místo, dopravní problémy a jiné důvody. Volební výsledky byly přitom v některých státech ve prospěch Trumpa velmi těsné. Některé uvedené důvody pro neúčast jsou v americké společnosti, která je hodnocena jako hodně politicky i jinak angažovaná, skutečně zarážející.

K prezidentským volbám uskutečněným v roce 2016 (Trump vs. Clintonová) jsme vytvořili celkem osm zpravodajských produktů. V těchto produktech je vysvětlen volební systém týkající se prezidentských voleb v USA, způsob hodnocení kandidátů do politických funkcí ze strany zpravodajských služeb apod. Přehled zmíněných produktů je následující:

V dnešních volbách se utkají Donald Trump, který svou funkci obhajuje, a Joe Biden, který od ledna 2009 do ledna 2017 působil ve funkci viceprezidenta po boku Baracka Obamy. Podle posledních průzkumů z 2. listopadu večer má Joe Biden náskok 6,5 procentního bodu, což ale stále o ničem nevypovídá. V minulých volbách ztrácel Donald Trump v předvečer voleb na svou protikandidátku Hillary Clintonovou 4 procentní body, a přesto vyhrál. V amerických prezidentských volbách není rozhodující celkový počet hlasů, nýbrž výsledky v jednotlivých státech, z kterých se teprve potom skládá konečný výsledek podle získaných takzvaných volitelů. V minulých volbách se toto pravidlo významně potvrdilo: V konečném součtu všech hlasů Clintonová získala o téměř 2,9 mil. hlasů více než Trump, ale z výsledků v jednotlivých státech naopak za Trumpem zaostala v počtu získaných volitelů (podrobnější vysvětlení včetně propočítaných výsledků minulých voleb viz produkt 11034)

Jaký bude výsledek klání Trump versus Biden? Jaké body jsou pro rozhodování voličů zásadní? Jak lze hodnotit jednotlivé kandidáty? A jaký povolební vývoj je možné očekávat?

1. listopad 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (11142)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na dokument 11140, ve kterém je počáteční vysvětlení a hodnocení rozebírané kauzy. V tomto produktu se podrobněji věnujeme tomu, proč se tato kauza odehrála, a tím i tomu, kdo ji zosnoval. S tím samozřejmě souvisí i to, proti komu měla být tato aféra namířena čili koho měla poškodit – nejednalo se jen o samotného Romana Prymulu, který si ke svému konci ve vládě dopomohl sám svým sebestředným jednáním se snahou převýšit premiéra Babiše (viz příklady a konečný vrchol v počínání Prymuly v analytické části produktu).

Vznik kauzy nenastal až schůzkou v restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě (21. října s uveřejněním fotografiií 23. října), ale sahá do první poloviny října 2020. Kromě toho nejsou do kauzy zapleteni jen účastníci schůzky, novináři z deníku Blesk a premiér Andrej Babiš, ale ještě jedna státní instituce (viz analýza dále v textu).

krátké analytické reakci 11141, jež je mezistupněm mezi dokumentem 11140 a tímto aktuálním produktem, jsme popisovali váhání prezidenta Miloše Zemana s odvoláním nyní už bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly. K tomu jsme předložili několik znaků počínaje doporučením Pražského hradu, které bylo sděleno přímo Prymulovi a které se týkalo jeho dalšího postupu v dané kauze. Proto Prymula v osudný den vyčkával a posouval svůj brífink, během něhož se nakonec k celé záležitosti vyjádřil se závěrem, že na svou funkci nerezignuje. Zeman hrál o čas, ale posléze si uvědomil, že tato bitva o jím opěvovaného Prymulu je nenávratně prohraná, a to i kvůli tragické obhajobě předložené a opakovaně měněné samotným Prymulou. Zeman tedy přistoupil na výměnu ministra zdravotnictví, přičemž je zde jedna zajímavost: Zeman nereagoval na premiérův návrh na odvolání Prymuly, který mu Andrej Babiš doručil v pátek 23. října, nýbrž těsně před jmenováním nového ministra zdravotnictví přijal Prymulovu demisi. To potvrdilo dohodu mezi prezidentem a Prymulou zmíněnou v krátké analytické reakci 11141. Přijetí demise a jmenování nového ministra se odehrálo ve stejný den, a to ve čtvrtek 29. října 2020.

V následující části analytického textu předložíme pozoruhodnou chronologii konkrétních událostí spojených s rozebíranou kauzou, objasníme spojitost mezi nimi a vypíchneme důležité body ve vystupování hlavních aktérů celé kauzy.

29. říjen 2020
Předplatitelé

Specifická analýza (12090)

Bezpečnostní informační služba* (BIS) vstoupila záhadným a dosud nevysvětleným způsobem do státní zakázky na informační systém elektronické dálniční známky (IS EDAZ). Aktivitou BIS se zabýval sněmovní Výbor pro bezpečnost, který dospěl k překvapivému závěru, že BIS postupovala v souladu se zákonem o zpravodajských službách*. To je samozřejmě nesmysl, protože žádný zákon ani jedné ze tří českých zpravodajských služeb neumožňuje, aby svévolně vstupovala do jakýchkoli státních zakázek. To je hodně nad rámec zákonné působnosti každé zpravodajské služby. Takový počin by nejprve musela schválit vláda jako celek, ale jak sám premiér Andrej Babiš přiznal, tak vláda jako celek o této zakázce a tím ani o vstupu BIS do zakázky na svých schůzkách v té době nejednala (podrobněji viz produkt 13076 Premiér Babiš podruhé prozradil, že ho české zpravodajské služby nezajímají a že vládní kabinet řídí nedostatečně).

Ve sněmovním Výboru pro bezpečnost jsou zástupci ze všech politických subjektů zastoupených v Poslanecké sněmovně. Předsedou výboru je poslanec Radek Koten (SPD). „Očišťující“ závěr výboru o svévolné aktivitě BIS jednoznačně dokládá, že v Poslanecké sněmovně napříč celým politickým spektrem chybí vůle a kuráž odkrývat a postihovat prohřešky státních institucí, a zvláště pak prohřešky BIS, které se množí včetně řízených úniků* utajovaných informací* (viz produkt 12089 s odkazy uvnitř na další produkty k dané problematice).

V zákoně o zpravodajských službách není ani slovo o tom, že by zpravodajské služby ČR mohly vstupovat do zakázek a doplňovat jejich zadání podle svých potřeb. Zde měla padnout ze strany členů bezpečnostního výboru první a základní otázka v tomto znění: „Na základě jakého úkolu uloženého a schváleného vládou vstupovala BIS do vládní zakázky?“ 

Členové výboru svým závěrem učinili hlupáky nejenom ze sebe, ale také z občanů České republiky. Podrobně je tato záležitost rozpracována a vysvětlena v produktu 12075 Jaký byl skutečný záměr BIS ve sledování vozidel/osob a proč poslanci působí tak omezeně a premiér lhostejně? (1/2).

IS EDAZ je součástí systému elektronického mýtného, v rámci něhož je vedena evidence údajů o mýtném (evidence obsahuje údaje o provozovatelích vozidel a jejich vlastnících, údaje o čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného a další údaje). K této evidenci by měly mít přístup české zpravodajské služby, avšak jsou zde dva legislativní rozpory v tom, jaké konkrétní zpravodajské služby mají zákonné právo pro tento přístup a jakým způsobem může být tento přístup uplatňován. Především pro BIS tak nejsou některé věci tak samozřejmé, jak si příslušníci této služby myslí. Uvedený problém objasňuje následující analýza.

27. říjen 2020
Předplatitelé

Krátká analytická reakce (11141)

Krátká analytická reakce (KAR) je mezistupněm mezi souhrnným hodnocením 11140 a závěrečným hodnocením 11142. KAR reaguje na vývoj v posledních dnech (23.–25. října 2020) ohledně odvolávání ministra zdravotnictví Romana Prymuly z jeho funkce. Záměrně píšeme o odvolávání (nikoli odvolání) ve formě podstatného jména slovesného vzniklého z nedokonavého slovesa, protože proces zbavování ministra zdravotnictví jeho funkce nebyl stále dokonán a zatím zde chybí od prezidenta Miloše Zemana náznak, že by měl být dokonán v tomto týdnu.

Dnes v úterý 27. října se má prezident setkat s navrženým nástupcem a situace se může, ale také nemusí vyjasnit. Prezident se rovněž může vyjádřit až po státním svátku, tedy ve čtvrtek 29. října 2020. Každopádně již nyní je možné celkem závazně vyvodit, jak se prezident Zeman k situaci staví a jakou odezvu lze od něj očekávat.

KAR neřeší, proč se vyšehradská aféra odehrála, ale snaží se ukázat, jakým směrem se vyvíjí. V produktu 11140 jsme nastínili, co bylo příčinou Prymulova rychlého pádu (i když ještě úplně nepadl), ale bližší rozbor tohoto bodu společně se zákulisními praktikami hnutí ANO je součástí produktu 11142, který jako druhý díl navazuje na produkt 11140. V této souvislosti je však nutné podotknout, že je těžké hovořit o tom, že se Prymula stal obětí léčky, když vlastně on sám aktivně pomohl tuto léčku zrealizovat tím, že porušil vládní nařízení, na jehož znění se podílel. A znovu připomínáme, že se nemohlo jednat o jakési legitimní soukromé posezení, když se celá věc uskutečnila v prostoru určeném pro podnikání, a tedy v prostoru, na nějž se vztahovalo vládní nařízení (blíže vysvětleno v produktu 11140).

Nejčtenější zpravodajské produkty