Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

28. červen 2021
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení s odborným výkladem (13104)

Velmi komplexní a rozsáhlejší rozbor údajné operace* ruské GRU v muničním areálu ve Vrběticích z pohledu jejího plánování, přípravy a provedení. I přes rozsáhlost odborného dokumentu jsme tento dokument ponechali jako jeden zpravodajský produkt* bez rozdělování do více produktů.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila trestní řízení* proti dvěma příslušníkům ruské vojenské zpravodajské služby* GRU* (GU*), které „důvodně“ podezřívá ze zapojení do výbuchů ve dvou skladových halách v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014. Vážný problém je však v tom, že cokoli se mělo v souvislosti s ruskou GRU a kauzou „Vrbětice“ řešit, tak se to mělo začít řešit nejpozději v roce 2018 včetně zahájení trestního řízení a informování vlády. Proč nejpozději v roce 2018, to je podrobně zdůvodněno v produktu 22039.

To, co se odehrálo v dubnu 2021 – rozuměj dramatické vystoupení dua Babiš–Hamáček a následné vyhoštění 18 ruských diplomatů – se mělo odehrát nejpozději na konci roku 2018. Pokud se tak nestalo a vše se odehrálo až na jaře 2021, a ještě k tomu na pozadí určitých politických událostí, měli by se všichni zákonodárci i členové vlády ptát, proč s tím policejní orgány, a především Bezpečnostní informační služba* (BIS) přicházejí až v roce 2021. Zákonodárci měli už dávno požadovat a členové vlády realizovat řízení proti odpovědným zpravodajským a policejním funkcionářům za zanedbání jejich zákonné odpovědnosti a povinností.

Pokud chtěly NCOZ a BIS spojit GRU s výbuchy ve Vrběticích, pak to měly učinit již v roce 2018. Informace, které obě složky předložily až nyní v roce 2021, musely být totiž dostupné už v roce 2018, kdy britské úřady uvolnily zásadní informaci, která měla být klíčovým dílkem do české skládanky (viz produkt 22039). Proč se BIS a NCOZ po téměř třech letech náhle probudily a přispěchaly s něčím, co měly předložit na podzim 2018? Buď mají obě složky neschopné vedení, anebo to hodně „smrdí“ komplotem ze strany bezpečnostních sil, což má svůj počátek u západního zahraničního partnera.

Závažnost situace je ale zvýšena tím, že ten zápach organizovaného spolčení páchne dvojnásob. Tu dvojnásobnou „smrdutou“ příchuť dodává vláda a zákonodárci, kteří toto nepochybné zpoždění vůbec neřeší a na nic se neptají (viz správné otázky v závěru produktu 22039 – odpovědi nejsou neznámé). To už pak není jen komplot bezpečnostních sil, ale také komplot vlády. A zdůrazňujeme, že se jedná o lehce doložitelná fakta, kterým nemůže nikdo uniknout. Všechno je otázkou času.

Toto dění je znakem úpadku České republiky, která se propadá stále hlouběji do područí cizí mocnosti, přičemž je zneužívána v boji proti předurčenému „nepříteli“. A je úplně jedno, že premiér Andrej Babiš neustále vykřikuje, že ČR je svrchovanou zemí, když se následně podřizuje cizím zájmům a souhlasí, aby český stát fungoval jako nástroj cizí mocnosti. Svrchovanost republiky navíc nezaručuje ani Ústava ČR, což by měl Babiš vědět a snažit se o nápravu (viz produkt 31016).

Komplot zástupců bezpečnostní komunity a politiků v kauze „Vrbětice“ byl již doložen několika zpravodajskými produkty, kde jsme se věnovali objasnění klamných* a vykonstruovaných stop*. K těmto falešným stopám* patří například údajný pobyt operativců* GRU v ostravském hotelu Corrado, kde oba ruští rozvědčíci měli zřejmě přechodné pomatení smyslů, když podle BIS a NCOZ oba v prostoru 30 x 50 m používali dva různé krycí doklady* (rozbor tohoto nesmyslu a dalších detailů viz produkt 12098 a produkt 13099). Další falešnou stopou je údajný e-mail, který měl být žádostí obou ruských zpravodajců* o vstup do muničního areálu ve Vrběticích (tuto stopu jsme kompletně „vygumovali“ v produktu 12099 a v produktu 12100). V tomto produktu se zaměříme na velmi chabé tvrzení NCOZ o akci GRU přímo uvnitř muničního areálu, která ale měla údajně vyvrcholit až mimo území ČR (za tímto výkladem samozřejmě původně stojí BIS a její zahraniční „našeptávači“).

Podle NCOZ byl cílem útoku vojenský materiál, který měl být v nejbližších dnech inkriminovaného období roku 2014 dopraven do Bulharska. Proto NCOZ prohlašuje, že k výbuchům nemělo dojít na území České republiky, protože to údajně mělo poškodit bulharského odběratele v zahraničí (ten měl vojenský materiál – zbraně a munici – vyvážet na Ukrajinu, za což ho měli Rusové potrestat a znemožnit).

NCOZ tvrdí nebo se snaží vytvořit zdání, že důstojníci z GRU ve středu 15. října 2014 nepozorovaně pronikli do muničního areálu a následně do dvou skladových hal vzdálených od sebe zhruba 1,2 km, kde umístili výbušná zařízení. Co do skladových hal! Bylo to mnohem složitější. Po vniknutí do obou hal museli otevřít uzamčené a/nebo zaplombované bedny s vojenským materiálem (municí) a teprve do nich výbušná zařízení instalovat. Museli se dostat až do vnitřku beden, jelikož podle NCOZ a BIS mělo k výbuchům dojít mimo území ČR. Výbušná zařízení tak musela být umístěna uvnitř beden, které měly být transportovány.

Problém byl však v tom, že první výbuch nastal už 16. října 2014, a to uvnitř skladové haly č. 16 (viz obrázek). Po 48 dnech od prvního výbuchu čili 3. prosince 2014 nastala druhá exploze, a to ve skladové hale č. 12 (viz obrázek). Ministr vnitra Jan Hamáček k tomu v pořadu ČT „Otázky Václava Moravce“ vysílaném 18. dubna 2021 uvedl, že se v případě prvního výbuchu odehrálo něco, co nebylo takto plánováno, a že ten druhý výbuch nastal v situaci, která byla plánována, neboť bedny s vojenským materiálem měly být v té době už v Bulharsku. Větší hloupost už nemohl říct! Na jeho částečnou omluvu můžeme uvést, že to není z jeho hlavy. Původcem této náramné hlouposti je BIS a NCOZ, avšak Hamáček by měl být duševně natolik v kondici, aby tuto hloupost prohlédl. Ale jak se zdá, tak jeho schopnost myšlení je silně omezena, poněvadž si neuvědomuje, co znamená časový interval mezi oběma výbuchy či sériemi výbuchů pro prezentovanou údajnou sabotážní* akci GRU. Tuto nebetyčnou hloupost osvětlujeme dále v textu v části „Instalace výbušných zařízení“ a v části „Závěr“.

To, co uvedl Hamáček, který samozřejmě vycházel z informací od BIS a NCOZ, je ubohá fikce, která nemá s realitou nic společného. Je nutné zdůraznit, že Policie ČR, potažmo NCOZ nedisponuje žádným fotografickým materiálem nebo videozáznamem ani záznamem v „knize návštěv“ a ani jediným svědectvím o tom, že by dva dotyční Rusové byli uvnitř muničního areálu nebo se k němu jen přiblížili. Stejně tak NCOZ nedisponuje žádnými zbytkovými fragmenty údajných výbušných zařízení ani zbytkovými částicemi výbušniny použité v údajných výbušných zařízeních. Celé je to jen uměle vytvořený příběh, což někteří dnes nazývají preferovaným módním výrazem „narativ“ převzatým z anglického termínu „narrative“. Bylo to jako vymyslet filmový scénář, kde úkolem scénáristy bylo ztvárnit „poutavý“ příběh s propojením výbuchů ve Vrběticích na ruskou GRU a vše to sladit s určitými místy a dny. Ve filmovém scénáři je možné všechno, ale zpravodajští a policejní fabulátoři* zapomněli, že BIS a NCOZ nejsou filmové štáby.

V následující části zpravodajského produktu vysvětlíme, jak je to s plánováním sabotážních či destrukčních akcí, respektive jaké klíčové položky se při tomto plánování posuzují a co všechno se při plánování těchto akcí bere v úvahu. Na kauze „Vrbětice“ názorně ukážeme, jak si vedoucí funkcionáři BIS a NCOZ a členové vlády s tímto smyšleným sabotážním příběhem se zapojením ruské GRU pořádně „naběhli“ (popis akce je ve více bodech v „těžkém“ rozporu s realitou, přesněji s proveditelností některých popisovaných úkonů). S tím zároveň ozřejmíme, proč by žádná zpravodajská služba* neprovedla a ani by nedokázala provést akci, která je českými bezpečnostními složkami a politiky prostoduše a bez jediného přímého důkazu* a bez jediného pravého nepřímého důkazu* servírována veřejnosti.

21. červen 2021

Souhrnné hodnocení (12101)

Produkt navazuje na úvodní dokument 12048, kde jsou uvedeny tři základní otázky a jejich závěrečné odpovědi ke kauze „Skripal“ (incident se odehrál 4. března 2018). Tento pokračující produkt je souhrnným hodnocením pro následné podrobné zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce B, jejíž přesné znění je uvedeno dále v textu.

Pro úplnost uvádíme, že otázka A měla následující formulaci: „Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?“ Již 18. září 2018 (o dva dny dříve než jednostranně působící předsunutá organizace* Bellingcat) jsme na tuto otázku odpověděli kladně (viz úvodní dokument 12048) a tuto závěrečnou kladnou odpověď k otázce A jsme o několik dní později podrobně zdůvodnili ve třech produktech: 12049 (díl A-1/3)12050 (díl A-2/3) 12051 (díl A-3/3).

Příslušnost obou zmíněných Rusů k ruské GRU* (GU*) a jejich přítomnost v Salisbury v inkriminovaný den ale ještě neznamená, že právě oni spáchali čin za použití nervově paralytické látky či jiné chemické látky (použití jiné chemické látky vyplynulo ze zpravodajské analýzy*). Jejich přítomnost v Salisbury není přímým důkazem* toho, že spáchali uvedený čin. To, že se příslušníci GRU v inkriminovaný den pohybovali na místě činu nebo v jeho blízkosti, pouze dokazuje, že tam byli, ale nedokazuje to nic o spáchání předkládaného činu. Pro svou přítomnost v Salisbury mohli mít ve vztahu s bývalým dvojitým agentem* Sergejem Skripalem jiný důvod, než který jim přisuzují britské úřady, které přirozeně ani jiné podezřelé osoby nehledaly. Tento jiný důvod je součástí připravovaného podrobného zdůvodnění otázky C, která je včetně nastíněného zdůvodnění shrnuta v produktu 12048.

Ani použitá látka údajně identifikovaná jako látka ze skupiny Novičok neprokazuje, že čin spáchali Rusové (v tomto případě nelze hovořit ani o nepřímém důkazu*). Už v 90. letech 20. století měly vzorky látek ze skupiny Novičok k dispozici země jako Německo, Švédsko, Velká Británie, USA a další (to jsme s podrobnějšími informacemi uváděli už v květnu 2018 v produktu 13040 Britská propaganda v podání premiérky Theresy Mayové aneb Prezentace bez objasnění a v rozporu s fakty). Íránským vědcům se dokonce v roce 2016 podařilo vyrobit látky řady Novičok z komerčně dostupných surovin. Tento výzkum íránských vědců byl prováděn ve spolupráci s Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW). I tento poznatek* byl uveden ve výše zmíněném produktu. V produktu 13088 z října 2020 jsme tento souhrnný poznatek rozšířili o informaci, že v současné době existuje více než 20 zemí, které disponují nebo dokážou vyrobit látky řady Novičok.

Incident v Salisbury se odehrál 4. března 2018 a již 12. března žádala tehdejší britská premiérka Theresa Mayová o vysvětlení ruského velvyslance. Mayová tvrdila, že britská vláda nemá žádných pochyb o tom, že odpovědnost nese Rusko. To vysvětlila tím, že žádná země kromě Ruska nemá celkovou schopnost, záměr a motiv. K tomu dodala, že neexistuje žádné jiné přijatelné vysvětlení (podrobněji viz prezentace britské vlády v produktu 13040 – česká verze nebo v produktu 13029 – anglická verze).

Prohlášení britské premiérky bylo samozřejmě politicky motivované. Navíc se v případě schopnosti ohledně Novičoku přisuzované pouze Rusku jednalo a stále jedná o nespornou britskou lež (viz argumentace výše o zemích, které již v 90. letech tuto schopnost měly). Ani údajný ruský motiv nebyl ani trochu objasněn, natož prokázán. Ono to totiž nebylo možné objasnit, aniž by se do toho Britové nezamotali. Kdo měl a neměl motiv a proč je detailně rozebráno v produktu 12036 „Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana.

Nejasnosti a lži v případu „korunovala“ britská premiérka prohlášením ze 14. března 2018. Pro autentičnost prohlášení předkládáme kromě českého překladu taktéž původní anglickou verzi. Prohlášení tehdejší britské premiérky mělo následující strukturu:

„Na základě této (ruské) schopnosti spojené s jejich pověstí o provádění státem sponzorovaných úkladných vražd – včetně vražd bývalých zpravodajských důstojníků, které (Rusové) považují za legitimní cíle – dospěla britská vláda k závěru, že za tento bezohledný a zavrženíhodný akt je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko.“

„Based on this capability, combined with their record of conducting state sponsored assassinations – including against former intelligence officers whom they regard as legitimate targets – the UK Government concluded it was highly likely that Russia was responsible for this reckless and despicable act.“

Můžeme si povšimnout, že odpovědnost Ruska byla prezentována jako velmi pravděpodobná (highly likely), což ale podle britského závěru znamená, že zde stále existovala a dosud existuje pravděpodobnost v rozmezí 15 až 29 %, že za incident v Salisbury je odpovědný někdo jiný (více o vyjadřování pravděpodobnosti viz dokument 21009). Tento fakt ale britské vládě nevadil k tomu, aby ještě týž den (14. března 2018) označila 23 ruských diplomatů za nežádoucí osoby neboli „personae non gratae“ (v jednotném čísle: „persona non grata“). Tento uspěchaný, ale předem zamýšlený postup britské vlády měl pochopitelně souvislost s ruskými prezidentskými volbami, které se konaly 18. března 2018. Jedním z cílů britské vlády bylo zdiskreditovat politický režim v Rusku krátce před prezidentskými volbami (podrobněji viz produkt 12036).

Celkově neexistuje jediný přímý důkaz, který by usvědčoval dotyčné Rusy z činu, který veřejnosti předložily a popsaly britské úřady. V podrobném zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce B (přesné znění otázky viz níže) prokážeme, že nebylo možné, aby byl čin spáchán tak, jak je popisován britskými úřady. A už vůbec nebylo možné, aby byl tento čin spáchán nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok.

V úvodním dokumentu 12048 ze září 2018 jsme u obecné závěrečné odpovědi na otázku B odpověděli s určitou pravděpodobností. Po postupném shromáždění dalších poznatků jsme v červnu 2021 (po téměř třech letech) tuto pravděpodobnost upravili (viz níže). Stejně tak jsme upravili i úroveň analytické důvěry k příslušnému závěru. Nyní už přistupme blíže k závěrečné odpovědi na otázku B a k představení aktualizovaných částí podrobného zdůvodnění dané odpovědi.

OTÁZKA – B

Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?

ODPOVĚĎ ze září 2018

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 20 %, slovně = velmi nepravděpodobné.

Závěru je přiřazena střední analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ODPOVĚĎ z června 2021

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 5 %, slovně = téměř nemožné.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ

Tento závěr vychází z většího počtu poznatků a z podrobné analýzy, která vylučuje nemožné a neproveditelné položky. Tyto poznatky jsou prostřednictvím údajů předložených britskou stranou a za pomoci fotografií a obrazového (mapového) materiálu podrobně vysvětleny ve dvou navazujících produktech.

Obecně lze shrnout, že popisované použití nervově paralytické látky ze skupiny Novičok neodpovídá jak místně, tak ani časově, a dokonce ani obsahově tomu, co bylo předloženo britskými úřady.

Podrobné zdůvodnění je rozděleno do následujících částí:

  • a) Poloha Skripalova domu, přístup k němu a okolní prostředí
  • b) Časová a prostorová analýza videozáznamů (fotografií) s obviněnými Rusy a její porovnání s časovou a obsahovou osou případu
  • c) Současné jednoduché (nenápadné) a účinné způsoby likvidace osob s porovnáním činnosti (pohybu) obou Rusů v Salisbury
  • d) Výhody a nevýhody provedení útoku způsobem popisovaným britskými úřady včetně hodnocení stupně úspěšné proveditelnosti a hodnocení vhodnosti útoku v době, kdy Skripala přijela do Británie navštívit jeho dcera
  • e) Incidenty Novičok 1 a Novičok 2 na pozadí významných událostí ve světě a hodnocení prospěchu (tzv. „cui bono“)

Závěr o nemožnosti provedení chemického útoku ruskou GRU proti bývalému ruskému dvojitému agentovi a jeho dceři vychází rovněž z pozdějších poznatků, které se týkají skutečné akce, jež byla ze strany GRU plánována právě v době, kdy Skripala přijela do Británie navštívit jeho dcera. Tato akce se nezdařila, jelikož britská strana odhadla či rozkryla ruský záměr, načež přijala protiopatření a předběhla v činnosti ruské operativce* s cílem vytvořit vnímání situace tak, aby vše směřovalo proti ruské GRU.

Podrobné zdůvodnění, proč nemohl být ruskou GRU proveden útok chemickou látkou v anglickém městě Salisbury, je součástí dvou navazujících produktů, ve kterých je objasněno všech pět jednotlivých částí dotyčného zdůvodnění uvedených výše.


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12101
Souhrnné hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO
16. červen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza a předpověď (11157)

Slova o prolhanosti a primitivnosti jsou naprosto odpovídající. Nejedná se o žádnou nadsázku, nýbrž o přesné pojmenování reálného vystupování současného amerického prezidenta. Jak Joe Biden lže, to lehce prokážeme na skutečném příkladu zachyceném v tomto produktu. Prostřednictvím lží se Biden snaží předvést, jakým je rázným politikem a světovým vůdcem, avšak místo toho odhaluje svou primitivnost, neboť si ani neuvědomuje, jak lehce je možné jeho lži odhalit. Zde je konkrétní a prokázaný případ Bidenovy lži:

Úřad ředitelky národního zpravodajství* USA uvolnil 16. března 2021 dokument, ve kterém se uvádí, že Rusko provádělo vlivové operace* s cílem znevážit kandidaturu Joea Bidena, podpořit dřívějšího prezidenta Donalda Trumpa, podkopat veřejnou důvěru ve volební proces a zhoršit společenskopolitické rozdělení v USA.

Poznámka: Úřad ředitelky národního zpravodajství (Office of the Director of National Intelligence – ODNI) je v českých médiích nesprávně překládán a chybně prezentován. Ředitel/ka tohoto úřadu není ředitelem či ředitelkou všech zpravodajských služeb USA, jak si myslejí čeští novináři a televizní redaktoři (takovou pravomoc tento úřad nemá). Není ani vhodné tento úřad překládat jako národní zpravodajská služba, jak se v médiích rovněž objevuje, jelikož v sousloví není slovo „agency“ (v britské angličtině by to bylo slovo „service“). Podrobně je postavení ODNI ve zpravodajské komunitě* USA vysvětleno v produktu 13066. (Od ledna 2021 vede ODNI žena, jejíž jméno je Avril Haines.)

Ve stejný den, kdy byl uvolněn dokument ODNI (16. března), vedl moderátor George Stephanopoulos z americké televizní stanice ABC News rozhovor s Bidenem. Kromě jiného vznikla z tohoto interview dezinformace o tom, že Biden prohlásil Putina za zabijáka. Ve skutečnosti Biden toto slovo při rozhovoru vůbec nevyslovil. Iniciátorem této dramatičnosti byl samotný moderátor Stephanopoulos, který v tomto smyslu položil sugestivní otázku* či též návodnou otázku (podrobný rozbor viz produkt 13097).

V interview se moderátor Stephanopoulos pochopitelně zeptal na onen uvolněný dokument ODNI a přímo na hodnocení, které uvádělo, že vlivové operace v průběhu volební kampaně pro prezidentské volby USA v roce 2020 schválil sám ruský prezident Vladimir Putin. Biden se ve své reakci zaměřil na svůj telefonát s Putinem, který se odehrál 26. ledna 2021, přičemž odpověděl následujícími slovy:

„(…) Měli jsme dlouhý hovor, on a já -- znám ho (Putina) poměrně dobře. Já -- když rozhovor začal, já jsem řekl: »Já znám vás a vy znáte mě. Pokud zjistím, že se tohle stalo, pak buďte připraven«“.

A právě těmito slovy se Biden dopustil lži, a ještě k tomu ukázal svou primitivnost. Následně tuto lež a Bidenovu primitivnost detailně rozebereme.

12. červen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (13103)

Úvodní poznámka: Jedná se o velmi podrobnou a obsáhlou analýzu písemného a obrazového materiálu, což je z hlediska praktického výkladu přínosné pro všechny zpravodajské a bezpečnostní analytiky*.

V roce 2018 se v zahraničních médiích vyrojily zprávy o tom, jak vojáci, kteří při svých sportovních aktivitách používají fitness aplikace v mobilních telefonech, chytrých hodinkách nebo fitness náramcích, prozrazují polohu vlastní vojenské základny. Jedná se samozřejmě o notně nadnesené články, které nezapřou snahu o vytvoření senzacechtivého textu. Články s tímto obsahem převzala bez přemýšlení i česká média, a ještě je nešikovně rozváděla do absurdních rozměrů. Tyto články se občas objevují i v dnešní době se snahou na ně navázat s dalšími domnělými zajímavostmi o vyzrazování vojenských „tajemství“.

Pravda je však taková, že pokud by to měly být fitness aplikace, které svým přenosem informací do sdílených veřejných databází prozrazují vojenské základny a jiná zařízení, pak by tyto základny a zařízení nesměly být na zemském povrchu, ale někde pod ním čili v podzemí. Absurdnost novinářského sdělení lze vyčíst z napovídajícího infografického obrázku (viz níže), což je též vysvětleno na dalších detailnějších obrázcích (snímcích) v další části tohoto produktu.

Je sice určitý rozdíl v tom, zda vojáci používají fitness aplikace na zahraničních misích nebo na svých domovských základnách, ale pořád to nejsou fitness aplikace, které by měly mít vliv na odhalení vojenských základen kdekoli na světě, což platí i pro vojenské základny v zemích ozbrojených konfliktů*. Rozdíl v používání fitness aplikací doma a v zahraničí tkví v něčem jiném, a pokud mají tyto aplikace představovat nějaké riziko*, pak je to spojeno s jinými skutečnostmi než s jakýmsi odhalením základen.

Opravdový vztah mezi fitness aplikacemi a vojenskými základnami a skutečné způsoby získávání informací o vojenských základnách jsou velmi podrobně objasněny v další části tohoto produktu. V navazujícím produktu přidáváme popis pravdivé události, která se stala v Afghánistánu mezi Tálibánem a americkými kontrazpravodajskými důstojníky* (counterintelligence officers / CI offrs). Tato událost jednoznačně prokazuje, že jakési fitness aplikace jsou v souvislosti s odhalováním vojenských základen v zemích ozbrojených konfliktů více než podružnou záležitostí. Dále vysvětlíme, v čem spočívá skutečné riziko při používání fitness aplikací příslušníky ozbrojených sil a rozdíl v používání fitness aplikací na domovských a zahraničních základnách.

Než přistoupíme k podrobné analýze tohoto nadmíru zveličovaného jevu, předložíme příklady zavádějících textů z českých médií, které nám pomohou tuto analýzu provést. Prvním médiem je web Živě.cz, který před časem vydal článek s názvem Americká armáda má průšvih: vojáci s fitness náramky odhalili pozice tajných základen. Článek je krátký, a tak pro porozumění celého textového kontextu z něho předkládáme téměř celý následující text:

         

  

  

Používat fitness náramky, sportovní hodinky, nebo prostě jen aplikace v mobilu pro měření sportovních výkonů je už naprosto běžné, zejména v USA. A tak není divu, že si své sportovní výkony zaznamenávají i vojáci na misích. Teď se ale ukázalo, že je to poměrně závažný bezpečnostní problém.

Aplikace Strava je populární sociální sítí pro trackování a sdílení výkonů a map, které sportovci ujeli na kole nebo uběhli, přičemž tyto aktivity se ukládají jak v samotném zařízení, tak i v cloudu.

Na konci minulého roku provozovatelé Stravy zveřejnili zajímavou interaktivní mapu, která zobrazuje anonymizovaná data GPS ze všech sportovních výkonů na celosvětové mapě, takže lze velmi jednoduše vidět, kde se sportovci často pohybují.

Problém ale je, že fitness náramky i chytré hodinky či jen telefony s aplikací Strava používají i vojáci různých tajných základen, i když to mají často zakázané. Na mapě lze tak velmi jasně vidět, že se například běhá na poměrně odlehlém území, kde rozhodně není žádné město nebo vesnička.

Heatmapa je navíc tak detailní, že lze velmi dobře rozpoznat tvar a přesné umístění, což je pochopitelně zneužitelné pro nepřítele a útočníka, který tak více méně dostal přehled a pozice amerických vojenských základen na středním východě i jinde. U velkých vojenských komplexů na americkém území je pak možné ze záznamů pohybu lidí odhadnout, co se ve kterých částech nachází.

     
 
 

Říká se, že opatrnosti není nikdy dost, ale sdělení, že ve výsledné mapě aplikace lze vyčíst data o vojenských základnách, a ještě k tomu utajovaných, je opravdu úsměvné. Samotný článek si v několika položkách odporuje, což nazýváme interními rozpory*. Položky v článku jsou ale v rozporu také s dlouhodobě známými fakty a dříve získanými informacemi, což znamená, že článek obsahuje rovněž externí rozpory*. Komičnost i rozpory v článku jsou vysvětleny v další části produktu včetně toho, odkud jsou data o vojenských základnách skutečně získávána.

Druhým českým médiem je Prima, respektive Prima.iPrima.cz, kde byl publikován článek s titulkem Mobilní aplikace jako ohrožení americké bezpečnosti? Sportovní aktivity vojáků odhalily polohu tajných základen. Z tohoto článku jsme vybrali tento text:

         

  

  

Jde o běžnou fitness aplikaci pro nadšené běžce, cyklisty či plavce. Aplikace Strava se ale stala nečekaným rizikem. Pro udržení své kondice ji totiž používají také vojáci. Jenže se ukázalo, že data z aplikace mohou odhalit velice citlivé informace, včetně přesné polohy tajných vojenských základen. (…)

(…) Když se totiž zaměříme na tato území, je mapa temná. Výjimkou jsou právě zářící body, kde se s velkou pravděpodobností nachází americké vojenské jednotky. A to i v místech, kde by se oficiálně žádné vojenské základny vyskytovat neměly. Sociálními sítěmi se tak už šíří spekulace o poloze tajné základny CIA v Somálsku.

Tento problém ale neřeší jen Američané. I když se Strava používá především na Západě, nelze vyloučit, že aplikaci mají nainstalovanou také jednotlivci v ruské armádě. Toto by měl být podle stanice BBC snímek hlavní ruské vojenské základny v Sýrii, Hmeimim. Červené čáry mohou představovat běžecké trasy stejně jako trasu hlídky.

Poznámka redakce: Obrázek níže není prezentován přímo v článku, ale jedná se o snímek, o němž je v článku řeč. Ta nejtmavší skvrna podél pobřeží vlevo dole znázorňuje mezinárodní letiště Básila Asada v sysrkém guvernorátu Latákíja. (Básil Asad [Bassel al-Assad] byl starší bratr současného prezidenta Bašára Asada. Básil tragicky zahynul, proto prezidentskou funkci po svém otci převzal Bašár.) V severní části letiště byla vybudována ruská část s názvem Hmímím (anglický přepis: Hmeimim Air Base; ruský přepis: Хмеймим / Khmeimim). A právě v této severní části letiště jsou rozpoznatelné ony „červené čáry“ (snímek nebylo možné zvětšit a v současné době nejsou v databázi aplikace Strava ohledně letiště Hmímím žádné údaje).

V anglickém originále, který vycházel z poznatků studenta australské univerzity (uveřejněno na Twitteru), se u níže předloženého snímku dokonce píše, že je zde vidět ruský operační prostor Hmímím a také trasu hlídky v severovýchodním směru. Tím je myšlena čára v červenorůžovém odstínu vedoucí severně od základny směrem doprava. Proto nebyla kopie snímku z databáze aplikace Strava zaměřena jen na leteckou základnu, ale též na širší okolí základny. A proto není snímek tak detailní.

 

     
 
 

Že by fitness aplikace odhalila polohu utajované základny CIA* v Somálsku? Kdepak, to je jen zdání, protože samotné fitness aplikace nemohou nic odhalit. Navíc by bylo hodně zvláštní, kdyby operativci* CIA prostřednictvím fitness aplikace „vysílali“ své lokalizační údaje do veřejné databáze z utajované mise (více o působení CIA viz další část produktu). A že by fitness aplikace cosi odhalila o ruské letecké základně Hmímím v Sýrii? To je hodně mimo realitu. V další části produktu ozřejmíme, proč „červené čáry“ útočníkům v ničem nepomohou. Taktéž v tomto článku se nachází několik rozporů – například v tom, s jakými slovy je spojováno působení americké CIA. Vysvětlení je opět v další části produktu.

A do třetice se jedná o web oTechnice.cz, kde byl zveřejněn článek Fitness aplikace prozrazuje polohu vojenských základen. Z uvedeného článku prezentujeme následující text:

         

  

  

Zjistit kde se na světě nachází základny americké armády, případně kde je větší koncentrace amerických vojáků, není jednoduché ani pro hackery a nepřátelské špióny. US Army si na utajení opravdu zakládá. Občas se ale objeví drobný problém, který veškerou snahu o utajení může zhatit. A tím problémem může být například nevhodně použitá mobilní aplikace.

Touto aplikací je v USA velmi oblíbený fitness tracker Strava. Ten funguje na principu sdílení tras pro běh, lyžování nebo třeba jízdu na kole s ostatními. Mezi jejími uživateli, kterých má v současnosti více než jeden milion, jsou také američtí vojáci, kteří se z podstaty své profese musí udržovat v dobré fyzické kondici, což obnáší mimo jiné také běh.

Při pohledu na celosvětovou mapu aplikace Steva, se najednou objeví běžecké trasy uprostřed Afghánistánu, Sírie a dalších zahraničních lokalitách, často vprostřed liduprázdné pustiny. Ty pak na první pohled svítí jak vánoční stromečky. Jejich uživatelé budou totiž s velkou pravděpodobností Američané.

     
 
 

Uvedený web se zabývá technickými věcmi, ale jak je vidět, tak v případě fitness aplikací nedokáže spojit technické věci s realitou, čímž vytváří zavádějící výstupy. Pokud se web zabývá technologickými novinkami, pak lze předpokládat, že publikované texty budou na úrovni jak z hlediska technických záležitostí, tak z hlediska faktických poznámek a rovněž gramatiky. Chyby jsou lidské a přípustné, ale ne v takovém množství jako v případě vybraného krátkého textu. Takový text nebudí zrovna dobrý dojem a s ním i příslušný web, který takovéto texty prezentuje. V textu je kromě rozporů ohledně fitness aplikace možné najít několik faktických i gramatických chyb. Vyložení chyb je součástí následujícího rozboru.

Nyní přistoupíme k rozboru textů, který zároveň poslouží jako objasnění pro to, jak je to skutečně s fitness aplikacemi v rámci získávání informací o vojenských základnách. V navazujícím produktu popíšeme opravdové riziko při používání fitness aplikací příslušníky ozbrojených sil a přidáme případ z afghánské praxe, který fitness aplikace posílá na vedlejší kolej (několikanásobnou vedlejší kolej).

6. červen 2021

Úvod do problematiky (11156)

Vývoj chemických a biologických zbraní byl na vzestupu v průběhu první fáze studené války*. Nyní se nacházíme ve třetí fázi studené války, přičemž vývoj chemických a biologických zbraní nebyl nikdy přerušen. Podrobněji k fázím studené války a samotné studené válce viz produkt 11147 Studená válka nikdy neskončila – nyní pokračuje už svou třetí fází a blíží se do bodu konfrontace, a to i za podpory a spoluúčasti ČR – v produktu jsou odkazy na další související zpravodajské produkty*.

Různé mezinárodní úmluvy a dohody (konvence) o zákazu vývoje, výroby, skladování a používání bojových chemických a biologických látek jsou jednou stránkou věci – tou oficiální a papírovou, ale druhou stránkou věci – tou faktickou – jsou stále uplatňované utajované programy několika velmocí a přidružených zemí, což má souvislost s trvalým soupeřením mezi Západem, potažmo USA, a Východem, respektive Ruskou federací, s čímž souvisejí i takzvané zástupné války* (proxy wars).

S přechodem do třetí fáze studené války (počátek roku 2014) vojenští stratégové a plánovači a organizátoři vlivových operací* (jejich součástí jsou zvláštní operace* i operace pod falešnou vlajkou*) přeformulovali, pro jaké konkrétní operace, proti jakým cílům (jejich význam, lokalita a velikost – hromadné, skupinové a jednotlivé), v jakých prostorech či objektech (složení a vliv prostředí, uspořádání objektu apod.) a v jakém období je výhodné aplikovat bojové chemické nebo biologické látky (konkrétnější vymezení je součástí rozebírané problematiky rozdělené do dvou navazujících zpravodajských výstupů*).

Obecně je možné hodnotit, že plány na použití bojových chemických a biologických látek se rozšířily i na období mimo ozbrojené konflikty, ať už se jedná o operace větší, nebo operace dílčí. Kromě toho se s těmito látkami (zbraněmi) nově počítá rovněž pro období „předehry“ před ozbrojenou konfrontací. Můžeme to přirovnat k dělostřelecké přípravě, což je palba dělostřelectva vedená na předem vybrané cíle a prostory protivníka před útokem (ofenzivou) vlastních sil. V závislosti na druhu a rozsáhlosti operace a složitosti terénu (včetně klimatu a aktuálního počasí) může dělostřelecká příprava trvat několik minut až několik hodin, v některých případech dokonce několik dnů. Dělostřelecká příprava nemusí být nepřetržitá, ale může být vedena v určených a různě dlouhých intervalech. Stejně tak tempo dělostřelecké přípravy může být různé a může se měnit i během procesu dělostřelecké přípravy. Dělostřelecká příprava má vlastním silám poskytnout určitou výhodu ještě před zahájením útoku. Podobně můžeme v současné době hovořit o chemické nebo biologické přípravě. Obzvláště biologická příprava nabývá na svém významu, neboť je složité zjistit a prokázat její původ, a tím tento jev spojit s aktivitou protivníka. Z tohoto důvodu může biologická příprava probíhat několik měsíců i několik let, a to v různých intervalech. Nevýhodou je samozřejmě šíření biologické nákazy nechtěnými směry.

O bojových chemických a biologických látkách hovoříme také jako o chemických a biologických zbraních, což je souhrnné označení, které zahrnuje jak bojové chemické a biologické látky, tak prostředky jejich dopravy na cíl. Látky mohou být pro své použití připraveny jak vojenským způsobem (jako náplň do různé vojenské munice), tak způsobem, který umožňuje jejich skryté „nevojenské“ použití. Z toho vyplývá, že ani prostředky jejich dopravy na cíl nemusí být ryze vojenské.

Základem bojových chemických látek jsou otravné látky, které se dělí do několika kategorií. V uvedení do problematiky chceme nastínit, že jednou z významných kategorií otravných látek jsou psychoaktivní látky. Tyto látky jsou využívány nejen proti lidským cílům, ale také pro stimulaci vlastních „lidských nástrojů“, a to zpravidla při těch zpravodajských operacích s utajovaným pozadím, které jsou postaveny na hrubém fyzickém kontaktu a kinetických účincích použitých zbraní. To se například vztahuje k některým teroristickým útokům provedeným v západních zemích od roku 2015 (podrobněji je tato záležitost objasněna v jednom ze dvou navazujících zpravodajských produktů).

Biologické zbraně mají oproti chemickým zbraním jednu velkou výhodu, která jejich masovější použití rozšiřuje mimo období ozbrojených konfliktů* či období války* mnohem více než v případě chemických zbraní. Smysl této výhody jsme již nastínili výše, avšak bližší vysvětlení této výhody je zahrnuto v jedné ze dvou hlavních částí rozdělených do dvou navazujících produktů.

Tímto se dostáváme k šíření koronaviru SARS-CoV-2. Původ tohoto viru nebyl stále objasněn, a už vůbec nebyl objasněn jeho přenos na člověka. Někteří naopak prohlašují, že vědci původ viru prokázali, přičemž tvrdí, že nový typ koronaviru je výsledkem přirozené evoluce. Velmi podrobně a odborně se tím, co vědci vědí, nebo spíše co nevědí, zabývá produkt 13079.

Ohledně šíření nového koronaviru ve světě jsme v produktu 11126 Koronavirus SARS-CoV-2 a česká národní bezpečnost (2/2) z března 2020 uvedli jeden zajímavý analytický závěr:

         

  

  

Z analýzy a hodnocení vývoje v šíření koronaviru SARS-CoV-2 vyplývá, že ve světě nebylo jen jedno ohnisko nákazy, odkud se koronavirus šířil dál, byť by bylo prvním místem, kde byl nový typ koronaviru zaznamenán. Ve světě vznikla další tři ohniska, která svojí povahou neodpovídají tomu, že by tam byl virus zavlečen primárně z Číny, případně z Číny přes jinou zemi.

     
 
 

Na konci výše zmíněného produktu jsme tento závěr lehce rozšířili. Nyní se k této záležitosti vrátíme v aktuálně rozebírané problematice, která je rozdělena do dvou hlavních částí. Po této úvodní části pokračuje uvedená problematika v dalších dvou produktech, z nichž se každý věnuje jedné hlavní části. První hlavní část nese název „Přiblížení chemických a biologických zbraní (látek)“. Druhá hlavní část má titulek „Příprava a vedení aktivit za použití chemických a biologických zbraní (látek)“. Ve druhé části je pro tuto problematiku zahrnuta také předpověď.

Utajovaná chemická a biologická válka je součástí velkého soupeření ve světě. Toto soupeření je prostoupeno všemi možnými oblastmi, které se prolínají, a to především skrze vedené aktivity. Jednou z takových aktivit je obnovená kauza „Vrbětice“ záměrně svedená do nového a jen jednoho směru (podrobněji viz produkt 12099, v němž jsou uvedeny odkazy na další produkty související s touto kauzou).

Velké soupeření ve světě směřuje k rozhodujícímu roku 2030. O tomto roku jsme se zmiňovali už v několika zpravodajských produktech (poprvé v listopadu 2018), což jsme shrnuli v produktu 11153 do následujícího odstavce:

         

  

  

Z hlediska politického a bezpečnostního vývoje je rozhodujícím rokem rok 2030. Tento rok se kvapem blíží, avšak vláda ani politická opozice stále nechápou a nechtějí chápat, co se děje v Evropě a celkově ve světě a k čemu nás to přibližuje. Všichni čeští politici si hlídají jen své pozice a počítají získané politické body. Proč je tento rok rozhodující, jsme poprvé nastínili v listopadu 2018 v produktu 11089. Podrobněji jsme význam roku 2030 rozebrali v květnu 2019 v produktu 11103 Přeceňované volby do Evropského parlamentu a podceňované hrozby pro ČR. Další hodnocení a předpověď vývoje k roku 2030 jsme přinesli v lednu 2020 v produktu 11120 Naplňování projektu USA pro 21. století nabírá stále větší zpoždění, což Američany nutí k nezodpovědným akcím. Následné hodnocení bezpečnostního vývoje k roku 2030 jsme rozšířili o problematiku šíření infekční nemoci COVID-19. Toto hodnocení jsme zveřejnili v polovině ledna 2021 v produktu 11146 Přeshraniční pendleři, zahraniční dovolenkáři, státní příslušnost, státní hranice, národní bezpečnost a krizové situace (1/2). Naposledy jsme vývoj bezpečnostní situace k roku 2030 rozvedli v souhrnném hodnocení s předpovědí na konci ledna 2021, což bylo obsahem produktu 11147 Studená válka nikdy neskončila – nyní pokračuje už svou třetí fází a blíží se do bodu konfrontace, a to i za podpory a spoluúčasti ČR.

     
 
 
 

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11156
Úvod do problematiky
© 2021 Agentura EXANPRO

Nejčtenější zpravodajské produkty