Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

20. únor 2020

Souhrnné hodnocení (11123)

Na pražském letišti se 3. února 2020 odehrála poutavá událost, která na jednu stranu přitáhla pozornost sdělovacích prostředků, avšak na druhou stranu ukázala jednu z dalších pokryteckých a „kabaretních“ aktivit české vlády. Pokrytectví lze spatřovat v tom, že vláda při svých aktivitách jedná výběrově, tedy že si selektivně volí pouze jednu aktivitu jako předstíranou reakci na širší fenomén, aby skrze tuto aktivitu klamně demonstrovala, že komplexně dbá o českou národní bezpečnost* a o české národní zájmy*.

Provedení jednorázové aktivity jako jediné reakce na širší fenomén nemůže být považováno za rozhodné a účinné opatření vlády, ale jen za výběrovou vládní show se snahou přesvědčit veřejnost, že vláda je připravena na profesionální řešení problému jako celku. Vládní kabinet svým počínáním odhalil, že způsob výběru aktivity, které se bude vláda věnovat a pokrývat ji svými státními silami a prostředky není primárně nastaven podle důležitosti vzhledem k národní bezpečnosti, kam patří i ochrana české populace, ale čistě podle politického kalkulu z hlediska získávání jakýchsi politických bodů skrze pozornost médií.

Tímto vykalkulovaným a pokryteckým přístupem nám vláda prezentovala jakousi show na ruzyňském letišti v Praze (Letiště Václava Havla Praha), kde 3. února 2020 krátce po půlnoci přistál český vojenský speciál Jakovlev Jak-40, který z Belgie do České republiky převážel pět Čechů a dva Slováky. Těchto sedm osob nejprve vzlétlo z čínského města Wu-chan, které se stalo epicentrem virové infekce způsobené novým koronavirem dříve označovaným jako 2019-nCoV a nověji jako SARS-CoV-2 (onemocnění způsobené tímto koronavirem se podle rozhodnutí Světové zdravotnické organizace nazývá Covid-19).

Zmínění Češi a Slováci byli z Wu-chanu evakuováni francouzským speciálem Airbus A340 společně s občany několika dalších evropských zemí. Francouzský vojenský speciál nejprve přistál na vojenské letecké základně Istres v jižní Francii (nedaleko města Marseille) a poté zamířil na letiště v Bruselu, přesněji na vojenskou část tohoto letiště označovanou jako letecká základna Melsbroek. Odtud byla skupina pěti Čechů a dvou Slováků přepravena českým vojenským speciálem do Prahy, kde byla za přítomnosti novinářů předvedena ona vládní výběrová show. V této show účinkovali zdravotníci ve speciálních ochranných oblecích, speciální zdravotnické vozidlo Atego pro převoz více pacientů, další zdravotnické vozidlo s krizovým manažerem a inspektorem ZZS, a policisté jako doprovod pro přesun z letiště do Nemocnice Na Bulovce, kde bylo pět českých cestujících umístěno do 14denní karantény a opakovaně vyšetřeno. (Slováci byli vozidlem slovenské záchranné zdravotní služby převezeni na Slovensko.)

Proti tomuto dílčímu opatření nelze nic namítat a my bychom to ani nikdy nenazvali vládní výběrovou show, pokud by jinými cestami a bez jakékoli pozornosti zdravotníků nepřijížděli do Prahy, potažmo do celé České republiky stovky dalších osob z Číny včetně Wu-chanu. Z Číny se takto do ČR bez jakékoli pozornosti českých odpovědných institucí vracejí další čeští občané, přijíždějí sem další čínští turisté (nyní skrze přestupní letiště), občané třetích zemí, kteří v posledních 14 dnech navštívili Čínu, čínští studenti, kteří studují na českých školách a rovněž Číňané, kteří trvale žijí v ČR a kteří se do českých měst vracejí z Číny, kam se vydali za svými příbuznými, aby s nimi oslavili příchod „Lunárního nového roku“, který letos připadl na 25. ledna.

Popisovaná výběrová vládní show se odehrála na letištním terminálu č. 4, který je spravován Armádou ČR. Avšak v civilní části letiště, kde v té době každý týden přistávalo několik přímých leteckých spojů z Číny, se žádná show se zdravotnickým personálem navlečeným „od hlavy k patě“ do ochranných obleků nekonala. Cestující z Číny, ať už byli občany jakýchkoli zemí, tak přímo z letiště volně vyráželi do víru české metropole a nikdo se nezajímal o to, zda by mohli být nakaženi novým koronavirem. A nějaký údajný „cílený screening“, který má být na českých letištích prováděn a který vláda alibisticky předhazuje médiím a veřejnosti, je jen potvrzením vládní přetvářky, neboť domnělý screening není žádným screeningem, ale jen občasným vizuálním pozorováním cestujících, jež vzhledem k inkubační době není založeno na reálných základech (viz také produkt 11122). Proč se tedy vláda v jednom případě předvádí a ostatní početné případy nechává bez povšimnutí? (Odpovíme v závěru dokumentu.)   

Ve stejném týdnu, kdy se pěti Čechům cestujícím z Wu-chanu věnovala na pražském letišti skupina zdravotníků se speciální výbavou, přistávali na stejném letišti (jiný terminál) další cestující z Číny a poskytovali rozhovory českým novinářům. Takto například České televizi poskytl rozhovor Slovák studující v Číně, který do Prahy přiletěl 4. února přímo z Wu-chanu s přestupem v Moskvě. Ve stejný den přistálo v Praze letadlo s přímým letem z Číny (Šanghaj), z něhož kromě několika Číňanů vystoupili také tři Češi. Těmto cestujícím se ale nikdo nevěnoval, a tak mohli v poklidu odkráčet kamkoli chtěli. (Oba případy viz pořad ČT „Události“ vysílaný 4. února 2020.)

Jiným příkladem je muž čínské národnosti, který pracuje v asijském bistru v Přelouči. Tento muž se 3. února vrátil z Číny (ve stejný den v Praze přistála také pětice „opečovávaných“ Čechů) a 11. února byl s podezřením na infekční chorobu Covid-19 převezen do krajské nemocnice v Pardubicích. Následné vyšetření ale přítomnost koronaviru v těle nepotvrdilo.

Tím, co jsme uvedli, nechceme říct, že by vláda měla přistupovat ke všem cestujícím z Číny stejným způsobem jako k pětici Čechů, což by ani vzhledem k nutnému vyčlenění značného počtu sil a prostředků nebylo možné kvalitně pokrýt (na to existují jiná účinnější opatření), ale chceme poukázat na falešný přístup vlády, která se snaží přes jednorázovou výběrovou show klamně dokládat, že má situaci pod kontrolou.

Otázkou je, proč jen konkrétní skupince pěti Čechů byla poskytnuta taková nadstandardní péče (někdo tuto skupinku může nazývat „nešťastníky“, protože si je pro svou reklamu vybrala vláda). K tomu se přidává další otázka na to, kdo zaplatil jejich převoz z Číny přes Francii a Belgii do Čech. Pokud vše hradil stát, tak tím naznačil, že i ostatní Češi, kteří se chtějí vrátit z Číny – přinejmenším z Wu-chanu, by měli mít nárok alespoň na proplacení letenky (Wu-chan je hlavním městem čínské provincie Chu-pej a jeho populace dosahuje téměř 12 milionů obyvatel).

Podle stejného vládního precedentu by jakýkoli Čech, který se do ČR vrátil z Číny, měl mít nárok na speciální odvoz z letiště do nemocnice a na 14denní karanténu s příslušnou péčí. Jak by asi reagoval personál v Nemocnici Na Bulovce, kdyby nyní obdržel z pražského letiště telefonát od českého občana, jenž by prohlásil, že se právě vrátil z Wu-chanu a že čeká na speciální odvoz do nemocnice, kde chce být preventivně hospitalizován? Byl by organizován stejný konvoj vozidel i s policejním doprovodem? A jak by si tuto osobu zdravotníci přebírali ve veřejném prostoru letiště a jak by například řešili potenciální kontaminaci okolí virem SARS-CoV-2?

Není pochyb o tom, že jednání vlády bylo pokrytecké (nebylo míněno vážně) a velmi alibistické (vláda tak jednala jenom proto, aby jí v tomto exponovaném případě nemohlo být nic vytknuto). Vláda tedy na jedné straně považuje nový koronavir (2019-nCoV / SARS-CoV-2) za nebezpečnou infekci, u které je nutné v případě pěti Čechů dopravených do vlasti státními prostředky přijmout „maximální“ možná opatření, ale na druhé straně zase ukazuje, že koronavir za nic nebezpečného nepovažuje, když nechává do Prahy přijíždět jiné Čechy z Číny běžnými aerolinkami a s nimi desítky až stovky Číňanů, kteří přímo z letiště volně vyrážejí do rušných ulic Prahy a do jiných českých měst (před 9. únorem se jednalo o přímé letecké spoje z Číny, ale obecně se to týká i jiných letů, které jsou používány jako lety přestupní, přičemž nelze zapomínat ani na pozemní dopravu ze sousedních zemí).

Selektivní přístup vlády jen k pětici Čechů nelze ospravedlňovat ani tím, že s nimi na palubě francouzského vojenského dopravního letounu cestoval nakažený Belgičan, neboť to se prokázalo až 4. února, kdy bylo všech pět Čechů již hospitalizováno v pražské nemocnici. Během předváděné show na letišti nebylo ještě nic známo. Ani při příletu jiných Čechů z Číny do Prahy není nic definitivního a konečného známo o jejich zdravotním stavu a stejně tak o stavu jejich spolucestujících.

Zájem vrátit se z Wu-chanu do České republiky projevili zpočátku dva čeští studenti a později se k nim přidali tři další čeští občané. Vláda o této skutečnosti začala jednat s Francií, což se v českých médiích objevilo nejméně týden před zrealizováním evakuace (Francie v té době připravovala evakuaci vlastních občanů). Předseda vlády Andrej Babiš se novinářům doslova chlubil, jak česká vláda jedná s Francií a jak je s ní v nepřetržitém kontaktu. Byla to obvyklá Babišova snaha vytvořit dojem, jak to vláda umí a jak je kompetentní. Jenže jednat v současné době na bilaterální úrovní není nic tak obtížného. Stejně tak domluvit přepravu několika českých občanů zvládá kdejaký úředník na ministerstvu, zvláště vydají-li se patřičné pokyny českým zastupitelským úřadům ve Francii a v Číně.

V procesu evakuace ale figuroval ještě jeden významný aspekt, jímž byla ukázka péče o české občany. A to bylo to podstatné, co chtěla vláda zúročit. Tato záležitost měla velkou mediální pozornost a vláda chtěla ukázat, jak odpovědně k celé záležitosti přistupuje, a to včetně ohledu na virovou infekci. Vláda tedy zahájila přípravu na výběrovou show, aby na malém vzorku českých občanů a za pomoci sdělovacích prostředků prokázala své schopnosti. Ve zprávách se začaly objevovat věty typu „Na pražském letišti vrcholí přípravy na přijetí českých a slovenských občanů“, „Na letišti bude nachystaný vyškolený tým záchranářů a hasičů“, „Pro Čechy a Slováky, kteří v neděli večer přiletí z čínského Wu-chanu, bude na Letišti Václava Havla nachystaný obří tým odborníků“ nebo „Konkrétní úkoly se budou rozdělovat až na místě mezi pražské hasiče, policisty a specialisty z Orgánu ochrany veřejného zdraví“

Cílem bylo zorganizovat vše na nejlepší možné úrovni, ale jen pro tento jeden případ, protože nad ním od samého počátku převzala svou záštitu česká vláda. Ostatní navrátilci z Číny cestují v soukromém režimu, a proto mohou zůstat „ve stínu“ a bez jakékoli pozornosti. Tento rozdílný přístup české vlády prokazuje, že celá aktivita byla z velké části prováděna jako show pro média a veřejnost a jen z malé části pro zdraví a bezpečnost české populace a českých cestujících, kteří se pohybují z Číny do ČR.

Vládní kabinet můžeme přirovnat k politickému kabaretu, kde jsou zvláštní zábavnou a selektivní formou předváděny jen dílčí aktivity, které odhalují, že národní vláda nemá žádný systémový a účinný přístup k řešení a zvládání záležitostí na národní úrovni.

Nesystémový přístup vlády se kromě ochrany veřejného zdraví projevuje i v jiných oblastech. Například v oblasti zahraniční politiky propojené s vojenskou politikou neexistuje žádný národní systémový přístup v organizování zahraničních vojenských misí, který by vycházel z národních zájmů a potřeb v udržování mezinárodního míru (výrazným příkladem je ve více směrech zbytečná mise českých vojáků v Pobaltí, která navíc porušuje článek 1 Severoatlantické smlouvy). Zahraniční mise jsou českou vládou organizovány jen podle potřeb západních mocností v čele s USA, přičemž vláda tyto potřeby vydává za jakési české závazky ve vztahu k NATO. Ve skutečnosti se jedná jen o pouhou podřízenost a strojenou loajalitu k mocenské politice západních zemí.

Související zpravodajský produkt:


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11123
Souhrnné hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO
10. únor 2020
Předplatitelé

Specifické hodnocení a předpověď (12076)

Produkt přímo navazuje na hodnocení 12075. Podívejme se ještě jednou na to (tentokrát s přesnou citací), co v souvislosti s informačním systémem elektronické dálniční známky (IS EDAZ) požadovali zástupci Bezpečnostní informační služby* (BIS) podle jejich vyjádření. Zde je přesný přepis části textu BIS:

„BIS žádala o možnost v případě plnění úkolů získat data o registrační značce včetně fotografie výřezu registrační značky a případně, umožní-li to systém, pouze čelní (tzn. přehledové) fotografie automobilu, tak jak je měl systém běžně poskytovat. Jednalo by se o stejný typ fotografie, jaké dnes získává Policie ČR při kontrolách rychlosti.“

Pozorní čtenáři si jistě po přečtení textu BIS položí otázku, proč BIS vstupovala do zakázky a jednala s Ministerstvem dopravy, když požadovala pouze výše uvedené položky. Vždyť záznam o registrační značce a tovární značce vozidla jsou základní údaje pro identifikaci jakéhokoli vozidla a pro správnou funkci IS EDAZ včetně dohledávání neplatících řidičů musí být vždy zaznamenávány. Tyto záznamy v dnešní době navíc nemohou sloužit jen ke kontrole elektronických dálničních známek, ale zcela jistě se počítá, že systém bude také sloužit k odhalování kradených vozidel, a to kradených jak na území ČR, tak v zahraničí, včetně falešných registračních značek nebo značek používaných na jiných vozidlech, než je uvedeno v registračních údajích. Tato funkce systému byla jistě projednána s Policií ČR. Proč by tedy BIS požadovala něco, co je již v zakázce dané?

Vnímaví čtenáři si také určitě všimli, že BIS ve svém textu píše, že požadovala něco, co měl systém běžně poskytovat. Ale proč požadovali něco, o čem už věděli, že to systém bude poskytovat? Vyjádření BIS je plné rozporů, a proto ho lze hodnotit jako klamné a neposkytující pravdivé zdůvodnění. Jaký byl skutečný zákulisní záměr BIS ve spojení s IS EDAZ?    

7. únor 2020
Předplatitelé

Specifické hodnocení (12075)

Nejdůležitějším komponentem v souhrnné zakázce na elektronické dálniční známky je dílčí zakázka na informační systém, který je označován zkratkou IS EDAZ (informační systém elektronické dálniční známky). Tento informační systém je důležitý ze dvou důvodů: Jednak je důležitým základem pro fungování celé soustavy elektronických dálničních známek, neboť bude podporovat komplexní agendu časového zpoplatnění pro vozidla do 3,5 tuny, a jednak bude tento systém vytvářet významnou databázi osobních a technických údajů, které jsou zajímavé pro bezpečnostní* a zpravodajské služby*.

Zapojení Bezpečnostní informační služby* (BIS) do zakázky na informační systém k elektronickým dálničním známkám má svou souvislost s návštěvou ředitele BIS Michala Koudelky v ústředí CIA* v Langley, kde doprovázel předsedu vlády Andreje Babiše (viz produkt 11097 Skutečné důvody, proč byl český premiér pozván do Bílého domu a proč zrovna na březen 2019 a produkt 12061 Jaký význam měla návštěva českého premiéra v ústředí CIA?).

Jako první zpravodajský výstup k problematice elektronických dálničních známek byl zpracován dokument 13076 Premiér Babiš podruhé prozradil, že ho české zpravodajské služby nezajímají a že vládní kabinet řídí nedostatečně.

Od konce ledna 2020 se ve sdělovacích prostředcích objevují zprávy o tom, že BIS chtěla prostřednictvím informačního systému EDAZ „špiclovat“ řidiče, potažmo celé posádky vozidel na českých dálnicích. Zástupci BIS se brání, že v rámci plnění svých úkolů žádali pouze o data o registrační značce vozu včetně fotografie výřezu registrační značky a případně, umožní-li to systém, pouze čelní (tzn. přehledové) fotografie automobilu, tak jak je měl systém běžně poskytovat (viz vyjádření na webu BIS).

Zástupci BIS by však učinili nejlépe, kdyby se vůbec nevyjadřovali, protože se u nich projevuje už tradiční vlastnost ve smyslu, že čím více mluví, tím více prozradí (v českém slangu se již dlouhodobě ujala fráze, že sami na sebe všechno „vykecají“). V určité komunitě analytiků* se při „aférách“ BIS často objevuje následující výzva: „Počkejme si na vyjádření BIS a nechme je, ať se opět sami usvědčí.“

Ze všech poznatků (i přímých poznatků ze sdělení BIS) a dlouhodobého sledování činnosti BIS lze jednoznačně vyhodnotit, že Bezpečnostní informační služba požadovala mnohem víc než jen to, co podsouvá veřejnosti, a že se primárně nejedná o boj proti terorismu, ale že se toto „sledování“ přednostně vztahuje na určitou komunitu osob. V tomto kontextu je rovněž zvláštní, že poslanci z Výboru pro bezpečnost (především Radek Koten z SPD, Robert Králíček z ANO a Pavel Žáček z ODS) se v médiích vyjadřují způsobem, jako by měli omezené rozlišovací schopnosti. Přitom se už nesporně jedná o provalenou operaci* BIS podporovanou premiérem, která měla a stále má přinést značný prospěch pro BIS a některé západní služby v získávání přesně definovaných informací v reálném čase* (real-time information). Jednalo se ze strany poslanců o úmysl něco zakrýt, anebo o neznalost a naivitu? Pokud to byl úmysl, tak byl velmi průhledný a nešikovný.

Velmi zvláštní je také role premiéra, který zapojení BIS do zakázky jen netečně přihlížel. Jenže takovéto zapojení BIS do státní zakázky měla schválit celá vláda, jelikož je to vláda, která jako jeden celek ukládá zpravodajským službám ČR úkoly a schvaluje jejich činnost nad rámec jejich působnosti. A aktivní zapojení BIS do zakázky či tendru je hodně nad rámec jejího výkonu.  

1. únor 2020
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11122)

Pro mnohé bude možná překvapením, když dáváme nový koronavirus (2019-nCoV) do souvislosti s činností zpravodajských služeb*, avšak ve vyspělých zpravodajských službách jsou infekční choroby z endemického i epidemiologického hlediska jak celosvětově, tak podrobněji v zájmových prostorech* jednou z věcí, kterými se zabývá samostatné zpravodajské odvětví nazývané zdravotní zpravodajství* (Medical Intelligence).

Zdravotní zpravodajství nebo také zdravotní zpravodajské vědění* je definováno jako zpravodajský produkt (výsledek) všezdrojové analýzy* informací týkajících se zdravotních hrozeb z celého světa se zahrnutím zdravotnických schopností a možností zahraničních zemí, zdravotních rizik prostředí včetně infekčních onemocnění, biotechnologického a biomedicínského vývoje národního i vojenského významu a dalších souvisejících položek. Zdravotní zpravodajství se ve své specifické působnosti podílí také na podpoře v oblasti ochrany vlastních sil [1], což se vztahuje zejména k příslušníkům ozbrojených sil v zahraničních vojenských operacích a k diplomatickému personálu na zahraničních misích.

Prvek zdravotního zpravodajství je zpravidla součástí vojenských zpravodajských služeb*. Ve Spojených státech amerických takto funguje Národní centrum zdravotního zpravodajství (National Center for Medical Intelligence – NCMI), které je integrální součástí americké vojenské zpravodajské služby DIA(Defense Intelligence Agency).

V českém prostředí jsme v tomto poněkud pozadu. České zdravotnictví včetně vojenského lékařství je sice funkční, ale analýzy, hodnocení a předpovědi zdravotních hrozeb a rizik ve smyslu zpravodajské činnosti* a podpory rozhodovacího procesu členů vládního kabinetu nejsou v České republice prováděny. Je pokrokové, že v české vojenské zpravodajské službě čili ve Vojenském zpravodajství* vzniklo Satelitní centrum ČR (SATCEN ČR) a že se buduje Národní centrum kybernetických operací (NCKO), ale jaksi se pozapomnělo na jednu významnou oblast hrozeb, která má svůj biologický původ. Je nutno dodat, že biologické hrozby* mohou být jak samovolné, tak řízené ze strany státních i nestátních aktérů.

29. leden 2020
Předplatitelé

Specifické hodnocení (13076)

Předseda vlády Andrej Babiš má pro někoho pověst muže na svém místě, alespoň podle počtu voličů a jeho příznivců. Je však divné, že lidé, které si on sám jako premiér vybírá do vlády, už takovou pověst nemají. Samozřejmě máme na mysli ministry za hnutí ANO, ať už se jedná o členy hnutí ANO, nebo nestraníky za ANO, u kterých Babiš může přímo ovlivnit jejich jmenování. Neuvažujeme ministry za ČSSD – tam si Babiš vybral do vlády celou ČSSD a personální obsazení ve vládě si řeší „víceméně“ samotné vedení ČSSD.

Druhá vláda Andreje Babiše jmenovaná v červnu 2018, která již získala důvěru Poslanecké sněmovny, je činná zhruba půldruhého roku. Za tu dobu však její sestavu opustilo už pět ministrů za hnutí ANO. Ministři odcházejí zpravidla tehdy, když udělají chybu. Avšak premiér vždy zůstává. Takto nyní ve vládě zůstává i Andrej Babiš, i když se svým slabým výkonem a ignorantským přístupem podílel na selhání svých podřízených členů vládního kabinetu.

Velmi dobrou ukázkou Babišova pokryteckého postoje je aktuální případ posledního odvolaného ministra. Posledním „odejitým“ ministrem se stal Vladimír Kremlík, jenž zastával funkci ministra dopravy (20. ledna ho premiér navrhl odvolat a 23. ledna byl prezidentem ČR odvolán – ve funkci tak strávil pouhých devět měsíců). Jeho odvolání premiér Babiš odůvodnil tím, že pochybil v zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám, do které měly být zapojeny také zpravodajské služby.

To, co všechno k této kauze Babiš sdělil, můžeme považovat za několikanásobná sebeusvědčující prohlášení o jeho vlastní spoluvině. V tomto případu už podruhé prokázal, že i přesto, že vláda v čele s ním jedná téměř každý týden, tak neřeší podstatné záležitosti a dlouhodobě se nezajímá ani o skutečnou práci českých zpravodajských služeb (za rok 2019 vláda absolvovala 44 vlastních jednání, z toho v srpnu 2019 bylo kvůli letní dovolené jen jedno zasedání vlády a v prosinci 2019 kvůli vánočním svátkům se konala jen dvě zasedání).

Babiš už jednou bezděčně odhalil, že neví, kdo a jak vlastně řídí české zpravodajské služby (viz produkt 12032), což následně svou neznalostí potvrdila také ministryně Jana Maláčová (viz produkt 12057).

Premiér Andrej Babiš se měl o uvedenou zakázku trvale zabývat již od září 2019, a to minimálně ze tří závažných důvodů (vysvětlení dále v textu). Čím Babiš nyní potvrdil, že vláda české zpravodajské služby neřídí? A čím Babiš celkově a prokazatelně pochybil ve spojení se zmíněnou zakázkou?