Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

12. červen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (13103)

Úvodní poznámka: Jedná se o velmi podrobnou a obsáhlou analýzu písemného a obrazového materiálu, což je z hlediska praktického výkladu přínosné pro všechny zpravodajské a bezpečnostní analytiky*.

V roce 2018 se v zahraničních médiích vyrojily zprávy o tom, jak vojáci, kteří při svých sportovních aktivitách používají fitness aplikace v mobilních telefonech, chytrých hodinkách nebo fitness náramcích, prozrazují polohu vlastní vojenské základny. Jedná se samozřejmě o notně nadnesené články, které nezapřou snahu o vytvoření senzacechtivého textu. Články s tímto obsahem převzala bez přemýšlení i česká média, a ještě je nešikovně rozváděla do absurdních rozměrů. Tyto články se občas objevují i v dnešní době se snahou na ně navázat s dalšími domnělými zajímavostmi o vyzrazování vojenských „tajemství“.

Pravda je však taková, že pokud by to měly být fitness aplikace, které svým přenosem informací do sdílených veřejných databází prozrazují vojenské základny a jiná zařízení, pak by tyto základny a zařízení nesměly být na zemském povrchu, ale někde pod ním čili v podzemí. Absurdnost novinářského sdělení lze vyčíst z napovídajícího infografického obrázku (viz níže), což je též vysvětleno na dalších detailnějších obrázcích (snímcích) v další části tohoto produktu.

Je sice určitý rozdíl v tom, zda vojáci používají fitness aplikace na zahraničních misích nebo na svých domovských základnách, ale pořád to nejsou fitness aplikace, které by měly mít vliv na odhalení vojenských základen kdekoli na světě, což platí i pro vojenské základny v zemích ozbrojených konfliktů*. Rozdíl v používání fitness aplikací doma a v zahraničí tkví v něčem jiném, a pokud mají tyto aplikace představovat nějaké riziko*, pak je to spojeno s jinými skutečnostmi než s jakýmsi odhalením základen.

Opravdový vztah mezi fitness aplikacemi a vojenskými základnami a skutečné způsoby získávání informací o vojenských základnách jsou velmi podrobně objasněny v další části tohoto produktu. V navazujícím produktu přidáváme popis pravdivé události, která se stala v Afghánistánu mezi Tálibánem a americkými kontrazpravodajskými důstojníky* (counterintelligence officers / CI offrs). Tato událost jednoznačně prokazuje, že jakési fitness aplikace jsou v souvislosti s odhalováním vojenských základen v zemích ozbrojených konfliktů více než podružnou záležitostí. Dále vysvětlíme, v čem spočívá skutečné riziko při používání fitness aplikací příslušníky ozbrojených sil a rozdíl v používání fitness aplikací na domovských a zahraničních základnách.

Než přistoupíme k podrobné analýze tohoto nadmíru zveličovaného jevu, předložíme příklady zavádějících textů z českých médií, které nám pomohou tuto analýzu provést. Prvním médiem je web Živě.cz, který před časem vydal článek s názvem Americká armáda má průšvih: vojáci s fitness náramky odhalili pozice tajných základen. Článek je krátký, a tak pro porozumění celého textového kontextu z něho předkládáme téměř celý následující text:

         

  

  

Používat fitness náramky, sportovní hodinky, nebo prostě jen aplikace v mobilu pro měření sportovních výkonů je už naprosto běžné, zejména v USA. A tak není divu, že si své sportovní výkony zaznamenávají i vojáci na misích. Teď se ale ukázalo, že je to poměrně závažný bezpečnostní problém.

Aplikace Strava je populární sociální sítí pro trackování a sdílení výkonů a map, které sportovci ujeli na kole nebo uběhli, přičemž tyto aktivity se ukládají jak v samotném zařízení, tak i v cloudu.

Na konci minulého roku provozovatelé Stravy zveřejnili zajímavou interaktivní mapu, která zobrazuje anonymizovaná data GPS ze všech sportovních výkonů na celosvětové mapě, takže lze velmi jednoduše vidět, kde se sportovci často pohybují.

Problém ale je, že fitness náramky i chytré hodinky či jen telefony s aplikací Strava používají i vojáci různých tajných základen, i když to mají často zakázané. Na mapě lze tak velmi jasně vidět, že se například běhá na poměrně odlehlém území, kde rozhodně není žádné město nebo vesnička.

Heatmapa je navíc tak detailní, že lze velmi dobře rozpoznat tvar a přesné umístění, což je pochopitelně zneužitelné pro nepřítele a útočníka, který tak více méně dostal přehled a pozice amerických vojenských základen na středním východě i jinde. U velkých vojenských komplexů na americkém území je pak možné ze záznamů pohybu lidí odhadnout, co se ve kterých částech nachází.

     
 
 

Říká se, že opatrnosti není nikdy dost, ale sdělení, že ve výsledné mapě aplikace lze vyčíst data o vojenských základnách, a ještě k tomu utajovaných, je opravdu úsměvné. Samotný článek si v několika položkách odporuje, což nazýváme interními rozpory*. Položky v článku jsou ale v rozporu také s dlouhodobě známými fakty a dříve získanými informacemi, což znamená, že článek obsahuje rovněž externí rozpory*. Komičnost i rozpory v článku jsou vysvětleny v další části produktu včetně toho, odkud jsou data o vojenských základnách skutečně získávána.

Druhým českým médiem je Prima, respektive Prima.iPrima.cz, kde byl publikován článek s titulkem Mobilní aplikace jako ohrožení americké bezpečnosti? Sportovní aktivity vojáků odhalily polohu tajných základen. Z tohoto článku jsme vybrali tento text:

         

  

  

Jde o běžnou fitness aplikaci pro nadšené běžce, cyklisty či plavce. Aplikace Strava se ale stala nečekaným rizikem. Pro udržení své kondice ji totiž používají také vojáci. Jenže se ukázalo, že data z aplikace mohou odhalit velice citlivé informace, včetně přesné polohy tajných vojenských základen. (…)

(…) Když se totiž zaměříme na tato území, je mapa temná. Výjimkou jsou právě zářící body, kde se s velkou pravděpodobností nachází americké vojenské jednotky. A to i v místech, kde by se oficiálně žádné vojenské základny vyskytovat neměly. Sociálními sítěmi se tak už šíří spekulace o poloze tajné základny CIA v Somálsku.

Tento problém ale neřeší jen Američané. I když se Strava používá především na Západě, nelze vyloučit, že aplikaci mají nainstalovanou také jednotlivci v ruské armádě. Toto by měl být podle stanice BBC snímek hlavní ruské vojenské základny v Sýrii, Hmeimim. Červené čáry mohou představovat běžecké trasy stejně jako trasu hlídky.

Poznámka redakce: Obrázek níže není prezentován přímo v článku, ale jedná se o snímek, o němž je v článku řeč. Ta nejtmavší skvrna podél pobřeží vlevo dole znázorňuje mezinárodní letiště Básila Asada v sysrkém guvernorátu Latákíja. (Básil Asad [Bassel al-Assad] byl starší bratr současného prezidenta Bašára Asada. Básil tragicky zahynul, proto prezidentskou funkci po svém otci převzal Bašár.) V severní části letiště byla vybudována ruská část s názvem Hmímím (anglický přepis: Hmeimim Air Base; ruský přepis: Хмеймим / Khmeimim). A právě v této severní části letiště jsou rozpoznatelné ony „červené čáry“ (snímek nebylo možné zvětšit a v současné době nejsou v databázi aplikace Strava ohledně letiště Hmímím žádné údaje).

V anglickém originále, který vycházel z poznatků studenta australské univerzity (uveřejněno na Twitteru), se u níže předloženého snímku dokonce píše, že je zde vidět ruský operační prostor Hmímím a také trasu hlídky v severovýchodním směru. Tím je myšlena čára v červenorůžovém odstínu vedoucí severně od základny směrem doprava. Proto nebyla kopie snímku z databáze aplikace Strava zaměřena jen na leteckou základnu, ale též na širší okolí základny. A proto není snímek tak detailní.

 

     
 
 

Že by fitness aplikace odhalila polohu utajované základny CIA* v Somálsku? Kdepak, to je jen zdání, protože samotné fitness aplikace nemohou nic odhalit. Navíc by bylo hodně zvláštní, kdyby operativci* CIA prostřednictvím fitness aplikace „vysílali“ své lokalizační údaje do veřejné databáze z utajované mise (více o působení CIA viz další část produktu). A že by fitness aplikace cosi odhalila o ruské letecké základně Hmímím v Sýrii? To je hodně mimo realitu. V další části produktu ozřejmíme, proč „červené čáry“ útočníkům v ničem nepomohou. Taktéž v tomto článku se nachází několik rozporů – například v tom, s jakými slovy je spojováno působení americké CIA. Vysvětlení je opět v další části produktu.

A do třetice se jedná o web oTechnice.cz, kde byl zveřejněn článek Fitness aplikace prozrazuje polohu vojenských základen. Z uvedeného článku prezentujeme následující text:

         

  

  

Zjistit kde se na světě nachází základny americké armády, případně kde je větší koncentrace amerických vojáků, není jednoduché ani pro hackery a nepřátelské špióny. US Army si na utajení opravdu zakládá. Občas se ale objeví drobný problém, který veškerou snahu o utajení může zhatit. A tím problémem může být například nevhodně použitá mobilní aplikace.

Touto aplikací je v USA velmi oblíbený fitness tracker Strava. Ten funguje na principu sdílení tras pro běh, lyžování nebo třeba jízdu na kole s ostatními. Mezi jejími uživateli, kterých má v současnosti více než jeden milion, jsou také američtí vojáci, kteří se z podstaty své profese musí udržovat v dobré fyzické kondici, což obnáší mimo jiné také běh.

Při pohledu na celosvětovou mapu aplikace Steva, se najednou objeví běžecké trasy uprostřed Afghánistánu, Sírie a dalších zahraničních lokalitách, často vprostřed liduprázdné pustiny. Ty pak na první pohled svítí jak vánoční stromečky. Jejich uživatelé budou totiž s velkou pravděpodobností Američané.

     
 
 

Uvedený web se zabývá technickými věcmi, ale jak je vidět, tak v případě fitness aplikací nedokáže spojit technické věci s realitou, čímž vytváří zavádějící výstupy. Pokud se web zabývá technologickými novinkami, pak lze předpokládat, že publikované texty budou na úrovni jak z hlediska technických záležitostí, tak z hlediska faktických poznámek a rovněž gramatiky. Chyby jsou lidské a přípustné, ale ne v takovém množství jako v případě vybraného krátkého textu. Takový text nebudí zrovna dobrý dojem a s ním i příslušný web, který takovéto texty prezentuje. V textu je kromě rozporů ohledně fitness aplikace možné najít několik faktických i gramatických chyb. Vyložení chyb je součástí následujícího rozboru.

Nyní přistoupíme k rozboru textů, který zároveň poslouží jako objasnění pro to, jak je to skutečně s fitness aplikacemi v rámci získávání informací o vojenských základnách. V navazujícím produktu popíšeme opravdové riziko při používání fitness aplikací příslušníky ozbrojených sil a přidáme případ z afghánské praxe, který fitness aplikace posílá na vedlejší kolej (několikanásobnou vedlejší kolej).

6. červen 2021

Úvod do problematiky (11156)

Vývoj chemických a biologických zbraní byl na vzestupu v průběhu první fáze studené války*. Nyní se nacházíme ve třetí fázi studené války, přičemž vývoj chemických a biologických zbraní nebyl nikdy přerušen. Podrobněji k fázím studené války a samotné studené válce viz produkt 11147 Studená válka nikdy neskončila – nyní pokračuje už svou třetí fází a blíží se do bodu konfrontace, a to i za podpory a spoluúčasti ČR – v produktu jsou odkazy na další související zpravodajské produkty*.

Různé mezinárodní úmluvy a dohody (konvence) o zákazu vývoje, výroby, skladování a používání bojových chemických a biologických látek jsou jednou stránkou věci – tou oficiální a papírovou, ale druhou stránkou věci – tou faktickou – jsou stále uplatňované utajované programy několika velmocí a přidružených zemí, což má souvislost s trvalým soupeřením mezi Západem, potažmo USA, a Východem, respektive Ruskou federací, s čímž souvisejí i takzvané zástupné války* (proxy wars).

S přechodem do třetí fáze studené války (počátek roku 2014) vojenští stratégové a plánovači a organizátoři vlivových operací* (jejich součástí jsou zvláštní operace* i operace pod falešnou vlajkou*) přeformulovali, pro jaké konkrétní operace, proti jakým cílům (jejich význam, lokalita a velikost – hromadné, skupinové a jednotlivé), v jakých prostorech či objektech (složení a vliv prostředí, uspořádání objektu apod.) a v jakém období je výhodné aplikovat bojové chemické nebo biologické látky (konkrétnější vymezení je součástí rozebírané problematiky rozdělené do dvou navazujících zpravodajských výstupů*).

Obecně je možné hodnotit, že plány na použití bojových chemických a biologických látek se rozšířily i na období mimo ozbrojené konflikty, ať už se jedná o operace větší, nebo operace dílčí. Kromě toho se s těmito látkami (zbraněmi) nově počítá rovněž pro období „předehry“ před ozbrojenou konfrontací. Můžeme to přirovnat k dělostřelecké přípravě, což je palba dělostřelectva vedená na předem vybrané cíle a prostory protivníka před útokem (ofenzivou) vlastních sil. V závislosti na druhu a rozsáhlosti operace a složitosti terénu (včetně klimatu a aktuálního počasí) může dělostřelecká příprava trvat několik minut až několik hodin, v některých případech dokonce několik dnů. Dělostřelecká příprava nemusí být nepřetržitá, ale může být vedena v určených a různě dlouhých intervalech. Stejně tak tempo dělostřelecké přípravy může být různé a může se měnit i během procesu dělostřelecké přípravy. Dělostřelecká příprava má vlastním silám poskytnout určitou výhodu ještě před zahájením útoku. Podobně můžeme v současné době hovořit o chemické nebo biologické přípravě. Obzvláště biologická příprava nabývá na svém významu, neboť je složité zjistit a prokázat její původ, a tím tento jev spojit s aktivitou protivníka. Z tohoto důvodu může biologická příprava probíhat několik měsíců i několik let, a to v různých intervalech. Nevýhodou je samozřejmě šíření biologické nákazy nechtěnými směry.

O bojových chemických a biologických látkách hovoříme také jako o chemických a biologických zbraních, což je souhrnné označení, které zahrnuje jak bojové chemické a biologické látky, tak prostředky jejich dopravy na cíl. Látky mohou být pro své použití připraveny jak vojenským způsobem (jako náplň do různé vojenské munice), tak způsobem, který umožňuje jejich skryté „nevojenské“ použití. Z toho vyplývá, že ani prostředky jejich dopravy na cíl nemusí být ryze vojenské.

Základem bojových chemických látek jsou otravné látky, které se dělí do několika kategorií. V uvedení do problematiky chceme nastínit, že jednou z významných kategorií otravných látek jsou psychoaktivní látky. Tyto látky jsou využívány nejen proti lidským cílům, ale také pro stimulaci vlastních „lidských nástrojů“, a to zpravidla při těch zpravodajských operacích s utajovaným pozadím, které jsou postaveny na hrubém fyzickém kontaktu a kinetických účincích použitých zbraní. To se například vztahuje k některým teroristickým útokům provedeným v západních zemích od roku 2015 (podrobněji je tato záležitost objasněna v jednom ze dvou navazujících zpravodajských produktů).

Biologické zbraně mají oproti chemickým zbraním jednu velkou výhodu, která jejich masovější použití rozšiřuje mimo období ozbrojených konfliktů* či období války* mnohem více než v případě chemických zbraní. Smysl této výhody jsme již nastínili výše, avšak bližší vysvětlení této výhody je zahrnuto v jedné ze dvou hlavních částí rozdělených do dvou navazujících produktů.

Tímto se dostáváme k šíření koronaviru SARS-CoV-2. Původ tohoto viru nebyl stále objasněn, a už vůbec nebyl objasněn jeho přenos na člověka. Někteří naopak prohlašují, že vědci původ viru prokázali, přičemž tvrdí, že nový typ koronaviru je výsledkem přirozené evoluce. Velmi podrobně a odborně se tím, co vědci vědí, nebo spíše co nevědí, zabývá produkt 13079.

Ohledně šíření nového koronaviru ve světě jsme v produktu 11126 Koronavirus SARS-CoV-2 a česká národní bezpečnost (2/2) z března 2020 uvedli jeden zajímavý analytický závěr:

         

  

  

Z analýzy a hodnocení vývoje v šíření koronaviru SARS-CoV-2 vyplývá, že ve světě nebylo jen jedno ohnisko nákazy, odkud se koronavirus šířil dál, byť by bylo prvním místem, kde byl nový typ koronaviru zaznamenán. Ve světě vznikla další tři ohniska, která svojí povahou neodpovídají tomu, že by tam byl virus zavlečen primárně z Číny, případně z Číny přes jinou zemi.

     
 
 

Na konci výše zmíněného produktu jsme tento závěr lehce rozšířili. Nyní se k této záležitosti vrátíme v aktuálně rozebírané problematice, která je rozdělena do dvou hlavních částí. Po této úvodní části pokračuje uvedená problematika v dalších dvou produktech, z nichž se každý věnuje jedné hlavní části. První hlavní část nese název „Přiblížení chemických a biologických zbraní (látek)“. Druhá hlavní část má titulek „Příprava a vedení aktivit za použití chemických a biologických zbraní (látek)“. Ve druhé části je pro tuto problematiku zahrnuta také předpověď.

Utajovaná chemická a biologická válka je součástí velkého soupeření ve světě. Toto soupeření je prostoupeno všemi možnými oblastmi, které se prolínají, a to především skrze vedené aktivity. Jednou z takových aktivit je obnovená kauza „Vrbětice“ záměrně svedená do nového a jen jednoho směru (podrobněji viz produkt 12099, v němž jsou uvedeny odkazy na další produkty související s touto kauzou).

Velké soupeření ve světě směřuje k rozhodujícímu roku 2030. O tomto roku jsme se zmiňovali už v několika zpravodajských produktech (poprvé v listopadu 2018), což jsme shrnuli v produktu 11153 do následujícího odstavce:

         

  

  

Z hlediska politického a bezpečnostního vývoje je rozhodujícím rokem rok 2030. Tento rok se kvapem blíží, avšak vláda ani politická opozice stále nechápou a nechtějí chápat, co se děje v Evropě a celkově ve světě a k čemu nás to přibližuje. Všichni čeští politici si hlídají jen své pozice a počítají získané politické body. Proč je tento rok rozhodující, jsme poprvé nastínili v listopadu 2018 v produktu 11089. Podrobněji jsme význam roku 2030 rozebrali v květnu 2019 v produktu 11103 Přeceňované volby do Evropského parlamentu a podceňované hrozby pro ČR. Další hodnocení a předpověď vývoje k roku 2030 jsme přinesli v lednu 2020 v produktu 11120 Naplňování projektu USA pro 21. století nabírá stále větší zpoždění, což Američany nutí k nezodpovědným akcím. Následné hodnocení bezpečnostního vývoje k roku 2030 jsme rozšířili o problematiku šíření infekční nemoci COVID-19. Toto hodnocení jsme zveřejnili v polovině ledna 2021 v produktu 11146 Přeshraniční pendleři, zahraniční dovolenkáři, státní příslušnost, státní hranice, národní bezpečnost a krizové situace (1/2). Naposledy jsme vývoj bezpečnostní situace k roku 2030 rozvedli v souhrnném hodnocení s předpovědí na konci ledna 2021, což bylo obsahem produktu 11147 Studená válka nikdy neskončila – nyní pokračuje už svou třetí fází a blíží se do bodu konfrontace, a to i za podpory a spoluúčasti ČR.

     
 
 
 

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11156
Úvod do problematiky
© 2021 Agentura EXANPRO
31. květen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (12100)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na úvodní hodnocení 12099, ve kterém jsme čtenáře uvedli do obecné problematiky „nových“ kriminalistických stop* v kauze „Vrbětice“ s představením e-mailu, jenž je policisty z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) považován za klíčovou stopu*, či dokonce důkazní stopu* ve vrbětickém incidentu. Údajný e-mail má dokazovat, že do incidentu v areálu muničního skladu ve Vrběticích byli zapojeni příslušníci ruské vojenské zpravodajské služby* GRU* (GU*).

V tomto produktu lehce prokážeme, že stopa v podobě e-mailu je podvrženou stopou, jež se skládá z vykonstruované části a klamné části (v rámci e-mailu byla spojena vykonstruovaná stopa* s klamnou stopou*). V několika bodech tuto e-mailovou stopu kompletně „vygumujeme“, a to míníme zcela vážně a doslova, jelikož proti poskytnutému odbornému analytickému rozboru nelze nijak oponovat. Na níže předložený detailní rozbor neexistují žádné relevantní protiargumenty*, natož vyvracející fakta*.

Je opravdu zarážející, že tuto podvrženou stopu podporují a potvrzují jak funkcionáři NCOZ v čele s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem, tak funkcionáři státního zastupitelství v čele s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Oba jmenovaní se tímto způsobem vyjadřovali na tiskové konferenci 19. dubna 2021, kde byly promítnuty fotokopie krycích dokladů* důstojníků GRU, které jako jediné mají pravdivý základ, avšak nemají žádnou souvislost s Českou republikou. Kopie krycích cestovních dokladů měly být součástí údajné e-mailové žádosti o povolení vstupu do areálu muničního skladu ve Vrběticích. Jenže lehce prokazatelným faktem je, že žádná e-mailová žádost se zmíněními kopiemi krycích pasů neexistuje.

Pro kriminalisty vyšetřující tuto kauzu, ale také pro dozorujícího i dohledového státního zástupce nemělo být vůbec složité rozpoznat celou řadu nedostatků v této zdánlivě klíčové stopě. Tato domnělá důkazní stopa už měla být dávno odmítnuta a zároveň s tím mělo být zahájeno šetření* s cílem zjistit, kdo a proč se snažil ovlivnit vyšetřování*. Proč se tak dosud nestalo a proč všichni zaangažovaní vydávají neexistující e-mailovou žádost a k České republice se nevztahující krycí cestovní doklady za klíčovou stopu v kauze „Vrbětice“, to ví jen oni sami a několik dalších osob z jejich okolí. V případě zaangažovaných osob se však jedná o provinění, které jen tak nezmizí. Často platí, že ten funkcionář nebo hodnostář, který si chce zachovat svoji kariéru, si na druhé straně nemůže zachovat svoji čest. Ale vždy je na výběr.

Kromě rozboru záhadného e-mailu, falešně prezentovaného jako pravá internetová stopa, na faktech objasníme, proč uváděná spolupráce mezi rádoby investigativní skupinou Bellingcat (blíže ke skupině Bellingcat viz produkt 12093) a novináři z Respektu není ohledně rozebírané kauzy na takové úrovni, jak se uvádí, a že se jedná pouze o snahu zakrýt řízené úniky informací*, a to ze dvou rozdílných míst. Tím máme na mysli úniky informací od zahraniční zpravodajské služby* přes prostředníky ke skupině Bellingcat a k několika dalším zahraničním médiím a pak úniky informací od Bezpečnostní informační služby* (BIS) přes prostředníky k novinářům týdeníku Respekt. Zahraniční zpravodajská služba je hlavním zdrojem všech nových informací ke kauze „Vrbětice“ a zároveň hlavním zosnovatelem zpravodajské historky* se zapojením ruské GRU. Od této zahraniční služby plynou informace také k BIS a ta pak kromě úniku informací k vybraným českým novinářům zřizuje v českém terénu požadované falešné stopy, a to za dohledu a možná i asistence západních operativců* působících v ČR.

Příkladem falešných stop je ostravský hotel Corrado, kde se BIS přes majitele hotelu nesmyslně snaží z obou Rusů udělat hlupáky, když tvrdí, že každý ze dvou důstojníků GRU použil v prostoru 50 x 30 m (hotel a přilehlá hotelová střelnice) dvě různé identity čili dva různé krycí doklady, a to jenom proto, aby si je NCOZ mohla později snadněji spojit s oním e-mailem, kde byly kopie pasů na jména shodná se jmény, kterými se Rusové „chlubili“ v hotelové střelnici, kdežto v hotelové recepci se „kasali“ jinými doklady na jména kupodivu shodná se jmény, pod kterými v roce 2018 vystupovali v Británii. Tento stupidně vytvořený spojovací článek mezi příslušníky zpravodajské služby a místem činu není možné použít ani ve špionážním filmu. Podrobně je falešná stopa v hotelu Corrado objasněna v produktu 13099.

Nyní už ale přistupme k zevrubné analýze pochybné stopy v podobě e-mailu se žádostí o vstup do muničního areálu s přiložením kopie krycích dokladů včetně vysvětlení jejich skutečného původu.


27. květen 2021

Úvodní hodnocení (12099)

Obnovená kauza „Vrbětice“ přinesla velké množství klamných* nebo zcela vykonstruovaných stop*, u kterých je možné jejich klamný či vykonstruovaný charakter lehce prokázat (jinak bychom o nich nehovořili jako o obecně falešných stopách – viz též produkt 13099). Avšak zvláštní je, že funkcionáři státního zastupitelství a Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) jednají a vyjadřují se tak, jako by tyto stopy byly naprosto stoprocentní. To vyvolává otázku, zda je jejich odborná způsobilost na dostatečné úrovni, nebo zda jsou tak morálně slabí a nechtějí se protivit nastavenému politickému trendu, a proto se bez zdráhání zapojili do tohoto politického divadla.

Každou zjištěnou a zajištěnou stopu* je nutné v rámci jejího vyhodnocení posoudit také z hlediska její pravosti a skutečné souvislosti s vyšetřovaným případem. Potom je teprve možné takovou stopu zahrnout do vyšetřovacího procesu. Avšak u shromážděných domnělých stop, které mají souviset s pohybem dvou důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby* GRU* (GU*) po území České republiky nikdo jejich pravost a souvislost vůbec neposuzuje. Jako by všichni bezmezně věřili všemu, co jim předloží nebo na co je nasměruje Bezpečnostní informační služba* (BIS).

Pochybných stop se v této kauze vyrojila celá řada a není možné jich analyticky popsat více najednou. Proto se na počátku zaměříme jen na jednu z nich, zato však na takovou stopu, která je na jedné straně policisty a státními zástupci považována za klíčovou, ale která na straně druhé po důkladné analýze „bourá“ celou kauzu postavenou na zapojení ruské GRU. Tou stopou je předhazovaný tajemný e-mail, jenž nedokáže skrýt zákulisní praktiky zaměstnanců státních institucí.

Policejní vyšetřovatelé zahrnuli do obnoveného vyšetřování* jakýsi e-mail údajně psaný dvěma ruskými zpravodajskými důstojníky*, kteří mají být pachateli výbuchů v areálu muničního skladu ve Vrběticích. Podle BIS ruští operativci* napsali e-mail jako žádost o vstup do areálu muničního skladu. Do e-mailu měli dokonce vložit fotokopie svých krycích dokladů*. Tyto informace byly předány novinářům z časopisu Respekt, kteří je v elektronické nebo tištěné formě publikovali již od 17. dubna večer (v ten den se konalo dramatické vystoupení dua Babiš–Hamáček - viz produkt 12097). O několik dní později se ale dozvídáme, kupodivu od stejných novinářů, že odesílatelem e-mailu měla být Národní garda Tádžikistánu. Tato informace se objevila i v zahraničních médiích a pozornější čtenáři si jistě povšimnou, že dotčená informace vykazuje rozpory, které patří jak do kategorie externích rozporů*, tak do kategorie interních rozporů* (podrobně jsou tyto rozpory rozebrány v následujícím zpravodajském produktu).

Jaká to náhlá změna! Jako by snad policisté či kontrazpravodajci z BIS nedokázali z e-mailu vyčíst podepsaného odesílatele hned napoprvé, přičemž jim ani nevadí, že jim nepřetržitě unikají informace k novinářům (řízené úniky informací se už staly součástí většiny případů se zapojením BIS). Rovněž novináři Respektu (a nejen ti) by měli více přemýšlet nad náhlými změnami v informacích a zamyslet se sami nad sebou, jakými informacemi se nechávají „krmit“ a co všechno jsou kvůli senzaci schopni „pozřít“ – s přesnějším doplněním: „pozřít“, poté kvůli zkaženosti informační potravy „vyzvracet“ a znovu „pozřít“ v jiné podobě, i když zase zkažené.

Policisté tento e-mail považují za významnou stopu, kterou povýšili na stopu důkazní (viz důkazní stopa*). Jenže tento e-mail vůbec nic nedokazuje, a především nedokazuje přítomnost ani jednoho z Rusů v areálu muničního skladu. Naopak dokazuje spolčení několika osob s cílem svést vyšetřování do jediného požadovaného směru za použití zákulisních a nezákonných praktik. Obsah e-mailu se totiž skládá z napůl vykonstruovaného a napůl klamného obsahu (vysvětlení termínů a jejich rozdílu je součástí navazujícího produktu – viz též ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK).

Klamným obsahem e-mailu jsou přiložené kopie pasů, které sice mají pravdivý základ, ale vůbec se nevztahují k aktivitě ruských vojenských rozvědčíků* na území ČR, a tím pádem se nevztahují ani k vrbětické kauze (viz podrobná analýza v navazujícím produktu). BIS toto zkopírované vyobrazení krycích cestovních dokladů obdržela od svého zahraničního partnera, jenž je loutkovodičem české BIS a ta zase usměrňovatelem české vlády a její politiky.

Pokud podrobněji přistoupíme k údajnému e-mailu, pak je na prvním místě velmi podezřelé, že je všude zveřejňována jen jeho příloha čili dva krycí cestovní doklady na jména Ruslan Tabarov a Nicolai Popa (Nikolaj Popa), kdežto samotný e-mail se žádostí o vstup do muničního skladu se dosud nikde veřejně neobjevil. A NCOZ a státní zastupitelství mohou jen stěží namítat, že v průběhu vyšetřování nelze obsah e-mailu zveřejnit, když už zástupci obou institucí zveřejnili kopie krycích dokladů, které byly součástí e-mailu. Navíc všichni už přece vědí, že údajný e-mail byl žádostí o vstup do areálu muničního skladu, a také to, kdo byl autorem tohoto e-mailu i jeho adresátem. Veřejnost díky novinářům už dokonce zná více těchto autorů, tak v čem je problém? Kromě toho již byla zveřejněna elektronická komunikace mezi výkonným ředitelem společnosti IMEX GROUP Petrem Bernatíkem ml. a generálním ředitelem bulharské společnosti EMCO Emilianem Gebrevem z října 2014. Co je na diskutovaném e-mailu tak zvláštního a tajemného, že nebyl zveřejněn společně s přiloženými fotokopiemi pasů a společně s korespondencí mezi dvěma klíčovými společnostmi? A určitě se po vyložení výše uvedených faktů nelze odvolávat na to, že by to narušilo vyšetřování.

Ohledně záhadného e-mailu je pro zástupce státních institucí těžké oficiálně zveřejnit nebo novinářům postranně podstrčit tu část, která je zcela vykonstruovaná (nemusí ani fyzicky plně existovat). Na druhou stranu klamná část (fotokopie pasů) postavená na „pravdivých“ údajích, i když využitých pro jinou situaci, nevzbudí při zveřejnění u občanů pochyby o celkové prezentované zpravodajské historce*. Naproti tomu samotná vykonstruovaná e-mailová žádost může obsahovat více znaků, které mohou snížit věrohodnost elektronického dopisu, případně ho mohou znevěrohodnit úplně. Tyto znaky a obecnou zvláštnost záhadného e-mailu objasníme v následujícím analytickém produktu.

V závěru úvodního hodnocení a uvedení do problematiky kriminalistických stop* v kauze „Vrbětice“ z pohledu zpravodajských analytiků* ještě poukážeme na roli všech novinářů, kteří ani v této kauze nedokážou pokládat ty správné otázky. Nikdo z novinářů se neptal na zveřejnění písemné žádosti o vstup do areálu muničního skladu. Nikdo ani nepoložil konkrétní otázky k této žádosti (přesněji viz navazující produkt). A nikdo se konkrétněji neptal na Vojenský technický ústav (VTÚ), který byl podle policejních vyšetřovatelů a BIS do této e-mailové komunikace zapojen, natož aby se někdo ptal přímo těch zaměstnanců VTÚ, kteří v té době měli cokoli do činění s muničním skladem ve Vrběticích a s povolováním vstupu do tohoto areálu.

Poznámka: Podrobná analýza záhadného e-mailu s rozborem jeho klamné a vykonstruované části včetně jeho posílání a přeposílání je obsahem navazujícího produktu 12100.

Související zpravodajské produkty:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12099
Úvodní hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO
22. květen 2021
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (11155)

Na počátku května se Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) začala z vlastní iniciativy zabývat okolnostmi neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Tento počin 6. května 2021 potvrdila vedoucí Odboru komunikace a vnějších vztahů Policejního prezidia Kateřina Rendlová. Následně se 17. května dozvídáme, že NCOZ ve věci neuskutečněné cesty do Moskvy zahájila úkony trestního řízení* pro podezření ze spáchání dvou trestných činů*. Jedná se o trestné činy ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

Ze spáchání výše uvedených trestných činů je podezřelý právě vicepremiér Hamáček. Může to vypadat jako vážný případ, jenže trestní řízení v podání NCOZ není ničím jiným než fraškou, protože se neopírá o relevantní fakta*, ale naopak vychází z mylných předpokladů* a z novinářských domněnek*.

Jediné, co Hamáček spáchal, je to, že si vymyslel, že cesta do Moskvy měla být zastíracím manévrem. Avšak tohle Hamáčkovo vymýšlení nelze napasovat na žádný paragraf trestního zákona. Kdyby takový paragraf existoval, musela by policie zahájit velké množství trestních řízení proti mnoha lidem včetně politiků. Hamáčkova nešikovnost i důvody, které k ní vedly, jsou rozebrány v produktu 13101.

Policisté zahájili trestní řízení na základě nápovědy novinářů ze serveru Seznam Zprávy a podle stejné nápovědy se upnuli na mediálně propíranou a tím i proslulou schůzku, která se konala 15. dubna v Hamáčkově ministerské kanceláři (viz produkt 13101). Podle novinářů Janka Kroupy a Kristiny Cirokové chtěl Hamáček v Moskvě ohledně kauzy „Vrbětice“ provést výměnný obchod. Podle jmenovaných novinářů měl Hamáček tento výměnný obchod zmínit právě 15. dubna na schůzce ve své kanceláři (podrobněji viz uvedený produkt). Jenomže tato schůzka a její účastníci nemohou být pro NCOZ prvořadým zaměřením. Policisté by se měli primárně zaměřit na jednání Výboru pro zpravodajskou činnost (VZČ), které se konalo 7. dubna 2021. Obsah jednání VZČ v uvedený den může mnohé vysvětlit a zároveň vyústit v odložení nebo zastavení trestního řízení (podle toho, zda je přípravné stadium trestního řízení ve fázi prověřování, anebo už ve fázi vyšetřování). Obsah schůzky z 15. dubna je ve vztahu k jednání VZČ dne 7. dubna zcela podružný (podrobné vysvětlení je obsahem další části produktu).

Pokud bychom hypoteticky připustili, že Hamáček alespoň jeden ze dvou trestných činů spáchal (již příprava obou činů je trestná), pak by nemohl být obviněn a obžalován jenom Hamáček, nýbrž spolu s ním i premiér Andrej Babiš a další členové vlády (viz objasnění v další části produktu).

Nejčtenější zpravodajské produkty