Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

8. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (12084)

Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček vystoupili v pátek 5. června 2020 na mimořádném brífinku vlády, kde oznámili vyústění a závěr ke kauze údajného ohrožení tří českých politiků ze strany Ruska (konkrétně měli být ohroženi dva komunální politici a jeden regionální politik). Babiš uvedl, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal Bezpečnostní informační službě* smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Jako závěr Babiš sdělil, že dva pracovníci ruského velvyslanectví byli prohlášeni za nežádoucí osoby (rozbor projevu premiéra viz navazující produkt 12085).

V tomto produktu předložíme přímé důkazy* o tom, že česká vláda v čele s Andrejem Babišem od počátku nebrala ruskou hrozbu* v podobě politických atentátů* vážně a nezabývala se tím, protože přinejmenším premiér věděl, co se za touto kauzou doopravdy skrývá. Babiš se svou vládou vyhoštěním dvou ruských diplomatů vykonal, co vykonat „musel“, ale nikoli ve prospěch České republiky, nýbrž ve prospěch západní mocnosti, které Babiš již několikrát podlézal.

Ve vztazích s Ruskou federací přebírá ve státní správě iniciativu Bezpečnostní informační služba (BIS) a Andrej Babiš ví, že jí musí nechat volné pole působnosti a přizpůsobit se jejím zpravodajským závěrům*, byť by byly jakkoli podivné a nepodložené. Česká vláda totiž BIS neřídí a BIS nepracuje pro českou vládu (nejenom tato kauza tuto skutečnost potvrdila – podrobněji dále v textu). Premiér Babiš si moc dobře uvědomuje, že je zde vyšší moc ve formě západní mocnosti, kterou je z jeho pohledu nutné uznávat, a proto už jednou prohlásil, že je potřeba respektovat požadavky zpravodajských služeb, přičemž myslel především požadavky BIS (blíže viz produkt 12075).

Než přistoupíme k jádru celé záležitosti, zastavme se ještě u krátkého vysvětlení: Tragikomické počínání ze strany pracovníků BIS je v médiích opakovaně, avšak nesprávně označováno za jakousi zpravodajskou hru*. Z odborného pohledu ale tuto činnost českých kontrazpravodajců* stále vedeme jako „obyčejnou“ klamnou operaci*, a nikoli jako zpravodajskou hru, což je mnohem vyšší úroveň zpravodajské činnosti*. V předchozích produktech jsme již vysvětlovali, proč se nemůže jednat o zpravodajskou hru (viz produkty 12081 a 12082).

Zpravodajská hra je vedena mezi dvěma soupeřícími zpravodajskými službami*, kdy se jedna služba snaží oklamat druhou službu nebo z ní „vytáhnout“ cenné relevantní informace*. Zpravodajská hra je zpravidla vedena prostřednictvím vlastního zdroje infiltrovaného* do cizí služby (viz také termín agent provokatér*) nebo prostřednictvím dvojitého agenta*, což se vztahuje k tzv. penetraci* cizí služby (dvojitý agent je často knižně označován jako agent krtek* a někdy se z původního anglického termínu „double agent“ používá také sousloví agent dublér*).

Cílem BIS ale nebylo a ani nemohlo být oklamat jednu z ruských zpravodajských služeb ani získat cenné informace. Rusové velmi dobře věděli, co se odehrává a také to, že se to odehrává mimo jejich komunitu. BIS se tedy nesnažila oklamat ruskou komunitu, natož jednu ze tří ruských zpravodajských služeb, jejichž zástupci na území ČR působí (viz produkty 33013 a 33014), ale snažila se oklamat jinou cílovou skupinu, popřípadě více cílových skupin. Pokud někdo někoho očerňuje, tak ho neklame, ale snaží se oklamat třetí stranu, aby tomuto očerňování uvěřila.

BIS ve své klamné operaci cílila na oklamání veřejnosti, novinářů a také výkonných politiků a zákonodárců (i když u členů vlády je to trochu jinak – více dále v textu). To jsou ty skutečné cílové skupiny, mezi které nemohla patřit ruská komunita. Proto se nemohlo ze strany BIS jednat o žádnou zpravodajskou hru. BIS navíc pro vedení zpravodajské hry nemá potřebné zpravodajské schopnosti ani řízené lidské zdroje*, které jsou potřebné pro „napojení“ na cizí zpravodajskou službu, aby mohla být taková hra zahájena (viz také termín ofenzivní kontrazpravodajství*, který se zpravodajskou hrou souvisí). Zpravodajská hra mezi dvěma službami je vysoce utajovanou činností, kdežto klamná operace s cílem ovlivnit vnímání veřejnosti, novinářů a politiků hojně využívá pro naplnění svého cíle sdělovací prostředky. Kromě toho je zpravodajská hra dlouhodobější záležitostí, jenže tato zpravodajská fraška v podání BIS skončila během pouhých 40 dnů (počítáno od uvolnění prvních informací dne 27. dubna do závěrečného prohlášení premiéra dne 5. června). Ale jak už jsme dříve uvedli, chápeme, že termín zpravodajská hra je novinářským stereotypem se snahou o atraktivnost, avšak z hlediska působení zpravodajských služeb se jedná o nesprávné označení a posouvání práce BIS na vyšší úroveň, kterou BIS svými pochybeními rozhodně nedosahuje.

A nyní se již seznamme s fakty, kterých si dosud nikdo nepovšimnul, natož aby je v rámci celé kauzy zdůraznil. K těmto faktům patří i to, že moderátor České televize Václav Moravec znal jednu informaci o několik dní dříve, než ji zveřejnili rádoby investigativní novináři. V navazujícím produktu 12085 rozebereme obsah Babišova prohlášení k vyhoštění dvou ruských diplomatů a proč se toto prohlášení konalo zrovna v pátek. Dále vysvětlíme, proč byla klamná operace BIS nepřipravená, hrozně překombinovaná a jaké skutečnosti odhalují to, že závěrečná fabulace* o vnitřním boji ruských diplomatů byla stejnou smyšlenou zpravodajskou historkou* jako historka o diplomatovi s toxiny ricin a saxitoxin. A v neposlední řadě doplníme, jaký nesmysl (už několikátý) uvedl novinář Ondřej Kundra, když s ním Česká televize po pátečním projevu premiéra vedla rozhovor.

5. červen 2020
Registrovaní

Specifické hodnocení – seriál ČT (13082)

Případ číslo 17 je spojen se zavádějícím vyjadřováním moderátorů a redaktorů České televize (ČT). Toto zavádějící vyjadřování se v některých formulacích posouvá až k dezinformování veřejnosti. Příkladů zavádějícího vyjadřování pracovníků ČT je mnoho, my jsme vybrali tři z nich. První příklad se týká vysílání českých vojáků do zahraničí, druhý souvisí s nouzovým stavem, který skončil ke dni 17. května, a poslední příklad se vztahuje k rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření přijatých v době nouzového stavu. Příklady jsou uvedeny v chronologickém pořadí čili posloupně tak, jak se odehrály.

Poznámka: Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

1. červen 2020
Předplatitelé

Zpravodajské cvičení – řešení a závěr (33014)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33013.

Řešení úkolů zpravodajského cvičení poodhalí působení ruských zpravodajských služeb v České republice, což je však možné vztáhnout i na jiné mocnosti, které mají své zastoupení v ČR. Řešení rovněž ukáže, jak diletantské snahy vyvíjejí příslušníci Bezpečnostní informační služby* (BIS), aby za pomoci předpojatých nebo neznalých novinářů a bez jakýchkoli pádných důkazů očerňovali ruský diplomatický sbor v ČR.

29. květen 2020

Zpravodajské cvičení – zadání (33013)

Pro příznivce analytických úloh a všeobecně zpravodajských zápletek přinášíme produkt, který je zaměřen na řešení konkrétní zpravodajské situace. Jedná se o krátké zpravodajské cvičení, které by mělo být jednoduché pro zpravodajské profesionály a zábavné pro nadšence zpravodajské či „špionážní“ tematiky.

Poznámka: Analytické úlohy s různým obsahem a zaměřením lze nalézt v kategorii „Zpravodajské úlohy a cvičení“, kde jsou rozděleny do tří podkategorií: 

Uvedení do zpravodajského cvičení:

Zpravodajské cvičení* vychází ze skutečné situace, která je podrobně popsána a analyzována ve zpravodajských výstupech* 12081, 12082 a 12083. V těchto výstupech je objasněno, proč byla vzniklá situace vyhodnocena jako klamná operace* Bezpečnostní informační služby* (BIS) za přispění zahraničního partnera. V celé záležitosti údajného „muže s ricinem“ vyvstalo několik obecných i konkrétních otázek, a právě některé z nich jsou obsahem následujícího zpravodajského cvičení.   

Cvičení se skládá ze dvou částí: zadání (viz text níže) a řešení se závěrem (viz také hyperlink na konci zadání).

ZADÁNÍ

Zpravodajský námět ke cvičení

V roli nezávislých analytiků jste se dozvěděli informaci, že muž, který měl do Prahy přivézt jed ricin a s pozdějším upřesněním také jed saxitoxin, je ruský diplomat Andrej Viktorovič Končakov. Doplňující přijatou informací je, že Končakov je příslušníkem ruské Federální bezpečnostní služby (FSB*), což je kontrazpravodajská* organizace (FSB má v jádru stejné určení jako BIS, avšak přes její širokou škálu úkolů a velkou míru zákonné odpovědnosti ji nelze s českou BIS srovnávat – BIS navíc není orgánem činným v trestním řízení, tak jako FSB). Obdržené informace je nutné podle níže stanovených úkolů ověřit a dospět k určitému závěru.

Pro splnění úkolů zpravodajského cvičení je nutné vyhledat relevantní informace*. Tyto informace se skládají ze dvou souborů informací. První soubor se vztahuje k informacím o osobě Andreje Končakova a druhý soubor pak k dílčím uveřejněným informacím, které spojují Končakova s takzvanou „ricinovou aférou“. Pro zjednodušení cvičení předkládáme první soubor zjištěných a ucelených informací o jmenované osobě. Sestavení tohoto souboru informací by jinak bylo prvním úkolem analytiků. Uvedený soubor obsahuje následující relevantní informace potřebné ke splnění níže vyjmenovaných úkolů zpravodajského cvičení:

Osoba Andrej Viktorovič Končakov

Andrej Končakov se narodil v roce 1986 v Moskvě. V Moskvě také vystudoval Národní výzkumnou jadernou univerzitu (Национальный исследовательский ядерный университет). Univerzita je známá pod akronymem MIFI (МИФИ – Московский инженерно-физический институт). Na univerzitě se Končakov věnoval oboru Mezinárodní vztahy. V České republice Končakov působí 6 až 7 let jako zástupce Federální agentury pro Společenství nezávislých států (SNS), krajany žijící v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráci.

Tato Federální agentura byla zřízena v září 2008 a spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace. Zmíněná Federální agentura má své zastoupení v 80 zemích. Toto zastoupení je naplňováno prostřednictvím 97 zastupitelských kanceláří, 73 Ruských středisek vědy a kultury (RSVK) v 62 zemích a 24 zástupců působících v rámci ruských ambasád ve 21 zemích.

V prosinci 2017 byl Končakov pověřen vykonáváním funkce vedoucího zástupce ruské Federální agentury v České republice a zároveň byl pověřen vykonáváním funkce vedoucího RSVK v Praze, přičemž tímto posunem získal diplomatický pas. Kromě svého mateřského jazyka ovládá Končakov češtinu, angličtinu a francouzštinu. RSVK pořádá různé výstavy, prezentace, koncerty, konference apod. Středisko je svou činností spojeno s ruským velvyslanectvím.

Cíl cvičení

Z předložených a vyhledaných relevantních informací splnit níže stanovené úkoly a z nich dospět k logickému závěru.

Úkoly ke cvičení

1) Vyhledejte dílčí relevantní informace, které Končakova mediálně spojují s tzv. „ricinovou aférou“ a vytvořte z nich soubor chronologicky uspořádaných informací (jedná se o druhý soubor informací, prvním souborem jsou osobní informace o Končakovovi – viz výše).

2) Na základě vyhledaných informací z předchozího bodu (úkolu) určete, jak čeští kontrazpravodajci* (příslušníci BIS), případně novináři a jejich zdroje dospěli k tomu, že Končakov byl tím mužem, jenž do ČR přivezl toxické látky.

Poznámka: V tomto bodě není podstatné řešit, zda Končakov skutečně do ČR přivezl výše uvedené toxiny, ale jen to, proč a jak byl s touto událostí spojen.

3) Určete, jaké zpravodajské služby Ruské federace mohou mít své zástupce na svém velvyslanectví v Praze. Odůvodněte jejich přítomnost na ruské ambasádě. Uvažujte tři následující ruské služby:

  • a) Hlavní správa rozvědky // Hlavní správa Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace* (GRU* / ГРУ // GU GŠ OS RF / ГУ ГШ ВС РФ)
  • b) Federální bezpečnostní služba (FSB* / ФСБ)
  • c) Služba vnější rozvědky (SVR* / СВР)

Poznámka: Příslušnost jakéhokoli ruského diplomata k ruské zpravodajské službě ihned neznamená, že dotyčný diplomat páchá nezákonnou činnost. Zpravodajská činnost se skládá ze široké škály činností, kde převažují legální formy sběru a získávání informací. Špionáž či vyzvědačství (podle českého trestního zákoníku) tvoří jen malé procento zpravodajské činnosti (podrobněji viz Vědomostní test D nazvaný „Dokáže se BIS vypořádat s těmito odbornými otázkami?).

4) Po splnění předchozích úkolů odpovězte na otázku, zda je možné, aby byl Končakov příslušníkem FSB, jak je popisováno ve zveřejněných informacích. Zdůvodněte, proč je to možné, anebo proč to není možné.

Poznámka: Jako častá námitka proti jeho příslušnosti k FSB se v různých komentářích objevuje tvrzení, že FSB je bezpečnostní službou, která v rámci svého určení působí jen na území Ruské federace.

5) Pokud jste zamítli Končakovovu příslušnost k FSB, uveďte, proč je ze strany BIS s touto službou spojován. Dále uveďte, zda je možné a proč, aby Byl Končakov příslušníkem jedné ze dvou zbylých výše vyjmenovaných ruských služeb.

6) Na základě splněných úkolů vytvořte závěr, zda jsou uvolněné informace v médiích o zapojení Končakova do „ricinové aféry“ věrohodné (pravdivé), anebo nevěrohodné (falešné). Svůj závěr stručně zdůvodněte a uveďte, co z toho vyplývá.

 

Řešení zpravodajského cvičení s vytvořeným závěrem

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

  • Pro splnění úkolů je vhodné využít obsah produktů 12081, 12082 a 12083, ve kterých lze nalézt podstatnou část informací.
  • Pro splnění úkolů je vhodné seznámit se s působností jednotlivých ruských zpravodajských služeb a se způsoby jejich činnosti (týká se úkolů 3, 4 a 5).
  • Druh vzdělání a další kvalifikace může rozhodovat o přijetí do konkrétní zpravodajské služby.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 33013
Zpravodajské cvičení – zadání
© 2020 Agentura EXANPRO
25. květen 2020
Předplatitelé

Specifická analýza – pohled zpravodajský (12083)

Zpravodajský produkt* je přímým pokračováním problematiky započaté ve zpravodajském výstupu 12082. Obecné úvodní hodnocení celé záležitosti je dostupné v dokumentu 12081, kde jsme problematiku nastínili ze čtyř pohledů, a to z pohledu zpravodajského, politického, novinářského a vyšetřovacího. V tomto produktu budeme pokračovat z pohledu zpravodajského čili z pohledu zapojení zpravodajských služeb*.

V následující pokračující analýze* objasníme, proč nemohl Bezpečnostní informační službu* (BIS) varovat anonym, případně že anonym byl velmi dobře znám. K tomu vyložíme, jak se pracuje se zprávou od anonyma a jak se zprávou od partnerské služby. Dále dovysvětlíme, jak jsme předeslali v předchozím produktu, proč BIS konala na základě informace od partnerské služby, a rovněž proč by tuto informaci američtí partneři nikdy BIS neposkytli, pokud by byla pravdivá. Taktéž ozřejmíme, jak byl změnou data příjezdu ruského diplomata zpochybněn celý zpravodajský příběh* o muži s ricinem, což jsme již načali v předchozím produktu. Tato zpravodajská chyba se zásadně dotkla nejméně dvou oblastí klamné operace* BIS, čímž i s dalšími chybami vystoupily na povrch slabé stránky příslušníků BIS v provádění těchto operací. V závěru dokumentu pohovoříme o zdrojích novinářů a doplníme, s čím byla tato klamná operace spojena, což ještě více zvýrazní zapojení zahraničního partnera.

Nejčtenější zpravodajské produkty