Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

14. březen 2020

Specifické hodnocení (11127)

Česká vláda uplatnila ústavní zákon o bezpečnosti České republiky (zákon č. 110/1998 Sb.) a kvůli šíření koronaviru SARS-CoV-2 na území ČR vyhlásila pro celé území republiky nouzový stav s účinností od 14. hodiny 12. března 2020 (viz web Úřadu vlády).

Nouzový stav může být vyhlášen nejdéle na dobu 30 dnů, čehož vláda plně využila. Poslanecká sněmovna může vyhlášení nouzového stavu kdykoli zrušit. Stejně tak vláda může rozhodnout o jeho zrušení před uplynutím stanovené doby. Nouzový stav však může být také prodloužen. K tomu už ale nestačí jen rozhodnutí vlády jako při počátečním vyhlášení nouzového stavu. Vláda může nouzový stav prodloužit pouze po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

V rámci vyhlášení nouzového stavu přijala vláda celou řadu opatření, přičemž k těm významnějším patří opatření na státních hranicích, opatření v oblasti cest do a ze zahraničí a opatření v osobní mezinárodní dopravě.

V různých komentářích se rázem začaly objevovat pochvalné příspěvky ve smyslu, že konečně máme schopnou vládu nebo že konečně máme vládu, která se nepodřizuje Bruselu. Tyto pochvalné komentáře ale zapomínají na to, že opatření na státních hranicích a opatření v oblasti cest do a ze zahraničí mají nejméně 14denní zpoždění (počítáno ode dne zjištění prvních případů infekce na území ČR do dne, kdy začínají platit příslušná opatření). Tímto zpožděním a počátečním alibistickým přístupem česká vláda zanedbala prvotní fázi boje proti šíření koronaviru na území ČR. Přitom každý jediný den v boji proti novodobé infekci, která se na území Evropy šíří velmi rychle, má zásadní význam. Toto zanedbání se nám bude do slova a do písmene vracet ještě několik týdnů, a to bez ohledu na to, zda byl vyhlášen nouzový stav a zda existují opatření na státních hranicích a opatření v cestování.

Slovo „vracet“ uvedené v odstavci výše v sobě skrývá dvojsmysl, neboť se vracejí neboli zpětně se do vývoje situace v ČR promítají následky zpožděné reakce vlády, ale vracejí se také tisíce českých občanů ze zimních dovolených v zahraničí, jimž vláda za poslední dva týdny nešikovně umožnila vycestovat do rizikových zemí, zvláště pak do Itálie. Vláda váhala a alibisticky po vzoru italské vlády označila za rizikové prostory jen několik málo italských regionů. Tímto váháním odcestovalo do Itálie velké množství českých turistů, kteří se vystavili a někteří stále ještě vystavují rizikovému prostředí, aby při svém návratu vystavovali Českou republiku zvýšené zátěži. Tuto zátěž neodstraní vyhlášení nouzového stavu ani přijatá opatření.

Více než 200 000 českých občanů je stále v zahraničí, z toho téměř 8 000 z nich na území Itálie. Ještě větší skupiny Čechů se nacházejí na území dalších rizikových zemí, které vláda za rizikové vyhlásila až 12. března. Jedná se především o Německo, Francii a Španělsko, kde by mělo být dohromady více než 100 000 občanů ČR. Už ve zpravodajském výstupu 11125 Koronavirus SARS-CoV-2 a česká národní bezpečnost (1/2) ze 4. března jsme negativně hodnotili přístup české vlády k situaci v Itálii a uváděli, že celá Itálie byla v té době již „dávno“ rizikovým územím (koronavirus se v Itálii začal velmi rychle šířit od 22. února).

Nemůžeme souhlasit ani s tím, že by se tato vláda vedená Andrejem Babišem nepodřizovala Bruselu. Všechno, co premiér Babiš se svou vládou činil, tak vždy s ohledem na Evropskou unii (EU), respektive Evropskou komisi. Předseda vlády Babiš se opakovaně a zbytečně vychloubá, že opatření, která Česká republika zavedla, byla svého druhu vždy první v Evropě či první v rámci zemí EU. Ve skutečnosti se o žádná účinná opatření nejednalo a Babišovy projevy a holedbání se jsou v tomto směru liché (viz produkt 11125 ze 4. března s doporučením k Itálii a produkt 11123 ze dne 20. února k pohybu osob z Číny do ČR).

Poznámka: Hodnocení českého premiéra v této záležitosti je součástí produktu nazvaného „Boj proti koronaviru versus žalostné vystupování premiéra Babiše“, v němž jsou rozebrány čtyři konkrétní příklady diletantského vystupování premiéra ČR, z nichž dva dokazují podřízenost a obavy z reakcí Evropské komise.  

Vláda zdůrazňuje, jak aktivně zrušila přímé lety do ČR z Číny, z Jižní Koreje a z několika málo italských regionů. Jenže k čemu byla tato opatření, když občané z vyjmenovaných zemí mohli do České republiky dále cestovat přes jiné oblasti? Tato opatření jim cestování pouze trochu znesnadnila, ale nic víc. V reálu se o žádná účinná opatření nejednalo, jelikož vláda se zaměřila jen na několik leteckých spojů, ale vůbec nebrala v úvahu pohyb osob.

Ani neustále omílaný „cílený screening“ na letištích žádným screeningem nebyl. Vyčlenění pracovníci letišť jen vizuálně a bez jakýchkoli přístrojů sledovali cestující vystupující z letadel, rozdávali jim letáky a namátkově se jich ptali, zda se cítí dobře. Toto jsme rozebírali už 1. února v produktu 11122 Jak řeší nový koronavirus vyspělé zpravodajské služby aneb Proč česká vláda vždy vyčkává a kopíruje západní země?

Za skutečná opatření (i když se zpožděním a tím s následky) můžeme považovat až opatření v cestování do a ze zahraničí se zveřejněním přehledu vysoce rizikových zemí ohledně přenosu nákazy (na seznamu je 15 zemí – viz web MZ ČR). Toto opatření bylo společně s dalšími opatřeními přijato v rámci vyhlášení nouzového stavu. Avšak v tomto případě musíme konstatovat, že česká vláda nebyla nijak „akční“ a už vůbec ne první, protože jí vzhledem k opatřením přijímaným okolními zeměmi nic jiného nezbývalo, což názorně dokazují fakta vypsaná v bodech níže:

  • 10. březnaRakouská vláda zakázala vstup Italům do své země s výjimkou těch, kteří předloží potvrzení o bezinfekčnosti (takové potvrzení je ale diskutabilní záležitostí).
  • 11. březnaSlovenská vláda učinila rozhodnutí o vyhlášení mimořádné situace s účinností od 12. března šesté hodiny ranní.
  • 11. březnaMaďarská vláda vyhlásila nouzový stav, přičemž zakázala vstup na své území občanům Itálie, Íránu, Číny a Jižní Koreje. K tomu Maďarsko zavedlo kontroly na vybraných hraničních přechodech a zbylé přechody uzavřelo.
  • 12. březnaČeská vláda vyhlásila nouzový stav.
  • 13. březnaSlovensko od ranních hodin uzavřelo hranice s ČR, Rakouskem, Maďarskem a Ukrajinou. Na slovenské území je povolen vjezd pouze kamionové přepravě a občanům Slovenska s trvalým nebo přechodným pobytem. Slovensko dále přerušilo mezinárodní leteckou, autobusovou i vlakovou dopravu.
  • 14. březnaČeská republika uzavřela hranice pro vstup cizinců z rizikových zemí. Výjimku mají cizinci s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem v ČR (to může být zneužitelné pro opakované cesty tam a zpět). Další výjimku mají cizinci, jejichž vstup je v zájmu ČR (to může být jak vhodná, tak ošidná věc). Omezení platí i v osobní mezinárodní dopravě. Fyzicky je prováděna ochrana hranic s Německem a Rakouskem a dále je toto opatření realizováno na takzvané vzdušné vnitřní hranici. (Podrobněji k jednotlivým opatřením viz web Úřadu vlády).

Z výše uvedených faktů je zcela patrné, že česká vláda se k účinnějším opatřením směrem k rizikovým zemím odhodlala či odvážila až na základě aktivního přístupu vlád okolních zemí.

V opatřeních přijatých v rámci nouzového stavu není úplně všechno v pořádku. Je zde například kontroverzní bod v opatření v oblasti cest do a ze zahraničí. Tento kontroverzní bod obsahuje následující text:

„Překračovat hranice v rámci přeshraničního styku bude povoleno pouze osobám, které prokáží, že jsou zaměstnány ve vzdálenosti do 100 km vzdušnou čarou od státní hranice.“

To znamená, že českým občanům pracujícím v Německu a Rakousku bude umožněno cestovat do těchto zemí. Pokud zvážíme, že v těchto dvou zemích pracuje několik tisíc Čechů a že jsou obě země na seznamu rizikových zemí, snižuje se rázem účinek opatření v cestování. Tito čeští zaměstnanci budou denně nebo týdně pendlovat sem a tam, čímž se mohou snadno stát přeshraničními přenašeči nákazy (nařízení o karanténě po příjezdu z rizikové země se na ně nevztahuje). A ani neustálé kontroly na hranicích s měřením teploty ve většině případů nic neodhalí nebo to odhalí pozdě čili až poté, kdy infikovaná osoba projde kontaktem s několika dalšími osobami.

Tento kontroverzní bod je rovněž zvláštní v tom, že poskytuje výhody určité skupině obyvatel, neboť mnoha lidem různých profesí, kteří ani nikam necestují a mají svou živnost na území ČR, byla vládními opatřeními jejich výdělečná činnost omezena, nebo dokonce úplně pozastavena.

Poznámka: V souvislosti s prací v zahraničí byla vzdálenost od českých hranic prodloužena z původních 50 km na 100 km.

V závěru zmíníme ještě jednu důležitou skutečnost, na kterou jsme upozorňovali a doporučovali určitá opatření v produktu 11126 ze dne 10. března. Tou skutečností je kybernetická bezpečnost* počítačových systémů zdravotnických zařízení, která má právě v době nastalé krizové situace zásadní význam. Dne 13. března se ale v období krizové situace udál první případ s kybernetickým útokem* cíleným na zdravotnické zařízení. Tímto zařízením byla Fakultní nemocnice Brno, jejíž provoz byl tímto napadením ochromen (v této nemocnici se provádí také testování biologických vzorků na přítomnost koronaviru).

Zde platí jedno podstatné pravidlo: Pokud chce vláda proti něčemu bojovat – tedy aktuálně proti šíření koronaviru, tak musí v prvé řadě zajistit ochranu vlastních klíčových sil a prostředků, které se na tomto boji značnou měrou podílejí – v tomto případě důležitých zdravotnických zařízení a zdravotnického personálu. Panují obavy, že se tak dosud nestalo a že kritické objekty nemají podporu vyčleněných specialistů a dostatečného počtu bezpečnostních pracovníků.          


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11127
Specifické hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO
10. březen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11126)

Produkt přímo navazuje na zpravodajský výstup 11125.

V tomto produktu představíme tři druhy závažnějších hrozeb, které v případě jejich naplnění mohou ochromit chod země mnohem výrazněji než šíření vážného virového onemocnění. Dále vysvětlíme, jaké čtyři položky musí obsahovat systémový přístup vlády v boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 a jak by tyto položky měly být naplňovány v praxi. K tomu doplníme jednu obecnou, avšak neméně důležitou položku.

předchozím výstupu jsme souhrnně hodnotili situaci ve světě, v Evropě a v České republice. Dále jsme hodnotili přístup vlády ČR, přijímaná opatření a rezervy v činnosti státních orgánů. K tomu jsme předpověděli, kdy počet nakažených osob v České republice dosáhne čísla 100 a co to bude pro ČR znamenat. Podobně jsme postupovali i s předpovědí pro 600 nakažených osob a vysvětlili, proč jsme zvolili zrovna toto číslo. Taktéž jsme popsali vzestupný a sestupný trend v šíření koronaviru.

Při publikování předchozího výstupu jsme hodnotili situaci se stavem ke 4. březnu 2020, kdy bylo v ČR osm nakažených osob. Vývoj za první týden ode dne, kdy byly v ČR potvrzeny první nakažené osoby, odpovídá předpovědi s bližšími časovými hranicemi uvedenými v předcházejícím produktu.

Situace v Evropě je ovlivněna především situací v Itálii. Již v předchozím výstupu jsme uváděli, že podle určitého měřítka se situace v Itálii těsně přiblížila k situaci v Číně. Nyní po několika dnech je situace v Itálii už několikanásobně horší než situace na pevninské části Číny. Bylo tedy možné předpokládat, že italská vláda bude muset přistoupit k izolaci určitých částí Itálie, což se také k 8. březnu 2020 stalo. O dva dny později vyhlásila italská vláda karanténu pro celou zemi.

předešlém produktu ze 4. března jsme uváděli, že ohledně nákazy v Itálii je už „dávno“ rizikovým prostorem celá Itálie, a nikoli jen několik italských regionů, jak k tomu alibisticky a z obav z reakcí Evropské komise přistoupila česká vláda (opatření v rámci národní bezpečnosti* nejsou a nemohou být podmíněna souhlasem Evropské komise – viz vysvětlení v předchozím výstupu). Je nutné si uvědomit, že během posledních pěti dnů (od 5. do 9. března) podlehlo nemoci Covid-19 [1] v Itálii na 350 lidí, čímž smrtnost [2] koronaviru na území Itálie přesáhla 5 % → z každých 100 nakažených osob zemřelo v průměru 5 osob (před pěti dny byla smrtnost v Itálii na úrovni 3,5 %; nyní je smrtnost koronaviru v Itálii vyšší než v Číně). A není podstatné, jak někteří neustále zdůrazňují, že umírají především starší lidé nebo lidé, kteří mají z různých zdravotních důvodů oslabený imunitní systém. Prostě umírají lidé, kteří mohli dále žít.

Česká vláda včele s premiérem Andrejem Babišem je „originální“ v tom, že její členové v rámci učiněných opatření neustále zdůrazňují, že Česká republika jako první země v Evropské unii přijala toto a toto opatření. Mohli jsme to opakovaně slyšet od předsedy vlády, vicepremiéra Karla Havlíčka, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně financí Aleny Schillerové. Ještě z jejich strany chybí dříve tak často používané tvrzení, že jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě (platilo pro rok 2017, za rok 2018 se ČR umístila na sedmém místě a za rok 2019 to bylo místo desáté). Vláda by měla vědět, že nestačí být první a že nestačí ani to, kolika opatření se tato „prvenství“ týkají. Včasnost provedených opatření je důležitá, ale stejně tak je důležité, jak účinná a organizovaná (bez chaosu a nedorozumění) tato opatření jsou. Pokud tato opatření nejsou účinná a organizovaná, pak nejsou ani včasná, čímž se jedná o falešná prvenství. Vychloubání vlády prvenstvím by se dalo pochopit, pokud by se členové vládního kabinetu na druhou stranu dokázali bez přetvářky přihlásit k vlastním chybám a chybám státních institucí a zdravotnických zařízení, které vláda prostřednictvím svých ministerstev řídí (podrobněji dále v textu).

Ohledně koronaviru a jeho šíření ve světě je zde jeden zajímavý analytický závěr. Z analýzy a hodnocení vývoje v šíření koronaviru SARS-CoV-2 vyplývá, že ve světě nebylo jen jedno ohnisko nákazy, odkud se koronavirus šířil dál, byť by bylo prvním místem, kde byl nový typ koronaviru zaznamenán. Ve světě vznikla další tři ohniska, která svojí povahou neodpovídají tomu, že by sem byl virus zavlečen primárně z Číny, případně z Číny přes jinou zemi.

4. březen 2020
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11125)

Nový typ koronaviru SARS-CoV-2 nebo také CoV-SARS2 (dříve 2019-nCoV), který způsobuje onemocnění Covid-19, byl 1. března 2020 v prvních třech případech potvrzen v České republice. V následujících třech dnech bylo potvrzeno dalších pět případů. Česká republika tak ke 4. březnu 2020 registruje osm případů příslušného virového onemocnění (z toho se jedná o dvě cizinky).

Ohledně šíření nového virusu panují rozpolcené názory. Jedna strana tvrdí, že se nejedná o nic závažného a nebezpečného, k čemuž ještě před několika dny až týdny stoupenci tohoto názoru dodávali, že mnohem větším problémem je virus chřipky, který na území ČR způsobil celoplošnou epidemii. Druhá strana zastává opačný názor a na nový typ koronaviru pohlíží jako na novodobou metlu lidstva. Zastánci tohoto opačného názoru se dívají do budoucnosti se značnými obavami. Která ze dvou zmíněných stran je blíže pravdě?

Určitým vodítkem pro hodnocení závažnosti situace může být to, že kvůli šíření koronaviru již několikrát zasedala Bezpečnostní rada státu (BRS). Zasedala snad BRS kvůli chřipce? Zasedání BRS je dokladem také toho, že problém s koronavirem SARS-CoV-2 je spojován s národní bezpečností*, což je postoj shodný s postojem vlád ostatních zemí. Tento postoj je v pořádku, protože národní bezpečnost se netýká jen terorismu* nebo vojenské intervence, ale také jiných forem ohrožení vlastního národa, k nimž patří i ohrožení biologického původu. Jinou věcí je to, jaké závěry byly na zasedání BRS přijaty z pohledu toho, zda jsou tyto závěry vůči aktuální situaci a jejímu vývoji adekvátní a dostatečně preventivní reakcí, anebo zda se víc jedná o alibismus vládního kabinetu a pokryteckou rétoriku, která nepřispívá k uspokojivému řešení problému.

Česká vláda v této záležitosti už před měsícem prokázala dvojí přístup a nesystémovost, což bylo obsahem produktu 11123 Výběrová show české vlády pro pět Čechů na letišti kvůli koronaviru. Prvním výstupem v této problematice byl produkt 11122 Jak řeší nový koronavirus vyspělé zpravodajské služby aneb Proč česká vláda vždy vyčkává a kopíruje západní země?.

Podívejme se nyní podrobněji, jak bychom měli z hlediska národní bezpečnosti hodnotit virus SARS-CoV-2 a jaký lze očekávat vývoj v tomto směru. K tomu už předem doplňujeme, že existují nejméně tři druhy vážnějších hrozeb*, které v případě jejich naplnění mohou ochromit chod země mnohem výrazněji než šíření vážného virového onemocnění (jejich popis viz navazující produkt).

V následující části produktu rovněž rozebereme, co by pro Českou republiku znamenalo 100 nakažených osob a čemu bychom čelili, kdyby počet infikovaných lidí v ČR přesáhl číslo 600. V navazujícím produktu vysvětlíme, jaké čtyři položky musí obsahovat systémový přístup vlády a jak by tyto položky měly být naplňovány v praxi.

K výše uvedenému se pojí tři následující otázky:

  • Má vláda k dispozici vypracovaný a průběžně aktualizovaný pravděpodobný odhad dalšího vývoje?
  • Je vláda se svými institucemi plně připravena na nejpravděpodobnější variantu vývoje?
  • Rozumí a počítá vláda také s nejnebezpečnější variantou?
28. únor 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11124)

Vztahy mezi Irákem a Spojenými státy americkými „lehce“ ochladly po úspěšném atentátu* Američanů na významného íránského hodnostáře provedeném 3. ledna 2020 na iráckém území (blíže k této události viz produkt 11121). Irácký parlament, konkrétněji Sněmovna reprezentantů vydala 5. ledna prohlášení k irácké vládě, aby ukončila přítomnost zahraničních vojáků v čele s USA v zemi. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí dal sice najevo, že bude tímto směrem jednat, avšak již 10. ledna 2020 jsme v samostatné adresné analýze predikovali, že irácká vláda ve skutečnosti nechce Američany vytěsnit ze svého území a že na to ani nemá dostatečnou kuráž s doplněním, že plán Američanů je z určitých důvodů zůstat v Iráku natrvalo, čemuž se iráčtí politici podřizují. Taktéž jsme již v roce 2017 předpověděli, že se členské země NATO budou na požadavek vlády USA nechávat stále více vtahovat do různých podpůrných misí na Blízkém východě [1] ve prospěch amerických aktivit a zahraniční politiky USA.

Obě predikce byly potvrzeny vystoupením generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který se 12. a 13. února 2020 vyjádřil pro média. V uvedených dvou dnech se konalo zasedání ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance. Při prvním vystoupení 12. února Stoltenberg prohlásil, že ministři obrany zemí NATO souhlasí s rozšířením výcvikové mise v Iráku, čímž vlastně reagovali na lednovou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během druhého vystoupení k novinářům 13. února generální tajemník NATO sdělil, že irácká vláda potvrdila zájem o to, aby NATO pokračovalo ve výcviku, poradenství a zvyšování vojenských schopností iráckých ozbrojených sil.

Co ukázalo na to, že irácká vláda nechce Američany vypudit ze svého území, i když se irácký parlament a premiér Mahdí chovali jinak? Proč Spojené státy potřebují zůstat v Iráku? A proč jsou aktivity členských zemí NATO v Iráku prospěšné především pro Američany, a nikoli toliko pro vytváření bezpečného prostředí v regionu? Přečtěte si zbylou část zpravodajského produktu.  

25. únor 2020
Předplatitelé

Analytická úloha s hodnocením (31014)

Ve formě analytické úlohy přinášíme druhý přímý důkaz* odborné nezpůsobilosti Bezpečnostní informační služby* (BIS). První důkaz* je rozebrán a objasněn v produktu 31013.

Oba přímé důkazy odborné nezpůsobilosti BIS byly formou jinotajů nastíněny v úvodním hodnocení Výroční zprávy BIS za rok 2018 (produkt 12072), přičemž oba jinotaje byly představeny jako analytická úloha s možnou účastí čtenářů.

Hovoříme záměrně a správně o přímých důkazech, jelikož text výroční zprávy byl vypracovaný pracovníky BIS, čímž odborné chyby ve zprávě přímo potvrzují neboli přímo dokazují nízkou odbornou úroveň BIS.

V tomto produktu představíme řešení druhého jinotaje, jehož znění je následující:

„Jablko je ovoce i zelenina dohromady.“

Výše uvedené tvrzení, pochopitelně ve formě neodborného textu k příslušné zpravodajské záležitosti, prohlašuje BIS ve své výroční zprávě. Úkolem bylo najít ve zprávě BIS text, který tomuto jinotaji odpovídá a případně uvést, proč mu odpovídá. Podívejme se, jaké je řešení této analytické úlohy a jaké je objasnění konkrétního odborného pochybení BIS.