Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

18. říjen 2020

Krátká analytická reakce (11139)

Vláda rozhodla o vybudování polní nemocnice s kapacitou 500 lůžek. Tato nemocnice má sloužit jako záložní zařízení pro případ, že by byla překročena kapacita 10 000 lůžek vyčleněná v nemocnicích v rámci intenzivní péče pro hospitalizované pacienty s onemocněním COVID-19. Budování polní nemocnice má trvat deset dnů, přičemž s její stavbou se začalo 17. října 2020. V ČR bylo k včerejšímu dni 17. říjnu 2020 aktuálně hospitalizováno 3 415 pozitivně diagnostikovaných osob, které potřebovaly nemocniční péči. Od 1. října 2020 přibylo v nemocnicích 2 439 pacientů s COVID-19 (počet za posledních 17 dnů), což je v průměru 143 pacientů denně. Avšak důležitější než denní průměr počítaný od 1. října je fakt, že se počet pacientů přijímaných do nemocnic neustále zvyšuje. Za poslední tři dny (od 15. do 17. října) se průměrný počet denního příjmu vyšplhal na 245 pacientů. Podle platného předpokladu má vzestupný trend pokračovat ještě nejméně dalších deset dní. Tolik základní fakta.

Faktické údaje* v odstavci výše ukazují varovný vývoj, na který vláda reaguje zarážejícím povrchním opatřením v podobě budování polní nemocnice s 500 lůžky. Z dosavadního vývoje je jasné, že počet denní hospitalizace přesáhne 300 pacientů a bude ještě několik dní stoupat. V tomto ohledu je nutné počítat, že se vyčleněná kapacita nemocnic naplní nejpozději za následujících 15 až 20 dnů. V tu dobu by už měla být sice vybudována polní nemocnice, ale svou kapacitou poskytne čas jen na dva dny, než bude zcela zaplněna. A co pak?

Někteří politici očekávají, že snad už za týden bychom mohli po přijatých opatřeních dosáhnout vrcholu. Jenže dosažením vrcholu zdaleka nic nekončí. Po dosažení vrcholu nenastane nulový počet nově infikovaných osob ani nulový počet nově hospitalizovaných pacientů. Po překonání vrcholu nastává sestupný trend, který je obvykle pozvolnější než nárůst, a proto bude trvat delší dobu. I pokud se bude snižovat denní průměr nově hospitalizovaných, tak v prvních týdnech sestupného trendu může stále počet hospitalizovaných přibývat (sice už ne tak prudce, ale pozvolný nárůst může ještě nějakou dobu trvat). Překonání vrcholu tak není vysvobozením, což znamená, že s dostatečnou lůžkovou kapacitou budeme muset počítat i nadále. Vláda má maximálně 15 dnů na to, aby vytvořila další zálohu lůžkových míst, k čemuž samozřejmě patří i odpovídající personál. Není možné jen tak očekávat, že se situace co nejdříve zvrátí k lepšímu. Pro zvládnutí jakékoli krizové situace* platí následující pravidlo: „Doufej v nejlepší, ale buď připraven na nejhorší.“


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Publikované zpravodajské produkty související s tematikou koronaviru SARS-CoV-2:

 

Zpravodajský produkt 11139
Krátká analytická reakce
© 2020 Agentura EXANPRO

 

12. říjen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (12089)

Na počátku října 2020 se ve sdělovacích prostředcích objevila zpráva, že Ministerstvo vnitra zaplatí 26 380 000 Kč za roušky a respirátory zabavené v březnu 2020 soukromé firmě v Lovosicích. Tehdy státní orgány dotčené firmě zabavily 680 000 chirurgických roušek a 28 000 respirátorů.

Ochranné prostředky měly původně patřit vlivné osobě z čínské komunity v ČR. Materiál se následně ocitl v rukou českého překupníka, který se ho pokoušel v předražené ceně prodat státu. Na základě této skutečnosti státní orgány zasáhly. Jelikož Policie ČR neshledala u dotčené firmy žádné protiprávní jednání, tak se Ministerstvo vnitra společně s Ústeckým krajem (podílel se na zabavení materiálu) dohodlo s „poškozenou“ firmou na finanční náhradě za zabavený materiál. Výše finanční náhrady vzešla z propočítání ceny roušky a respirátoru obvyklé v místě a čase.

Až potud by bylo vše v pořádku a případ by nebyl ničím zvláštní. Jenže to by nebyl český stát, aby se za takovýmto případem neskrývalo nic zvláštního. Do celého případu byla svým způsobem zapletena Bezpečnostní informační služba* (BIS), o které se v této souvislosti mlčí. Její zapojení bylo hned dvakrát nešťastné, přičemž se to týkalo i porušení zákona. Vláda přesto nevyvodila žádné důsledky a vedení BIS pokračuje ve své činnosti dál ve stejném personálním složení. Přitom se nejednalo o první pochybení BIS, ale už o několikáté provinění (blíže objasněno dále v textu). A ze zkušenosti můžeme doplnit, že další prohřešky budou za této neřešené situace následovat.

8. říjen 2020
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a doporučení (11138)

Jakmile politik není sám sebou, a to se týká i celých politických subjektů, tak přestává u voličů existovat. Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček si může oblékat mikiny všech barev, ale to mu nepomůže, když se v politických i personálních záležitostech neustále podvoluje silnějšímu koaličnímu partnerovi, jímž je premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. A předseda KSČM Vojtěch Filip si může jak chce neustále vystupovat v tom smyslu, že jeho strana rozhoduje o bytí či nebytí současné vlády, když ji déle než dva roky ve všem podporuje a prakticky nikdy se proti Babišovi politicky nevyhranil. Pouhá rétorika nepřevedená do praxe není žádné vyhranění, to je jen ukázka hloupé politické domýšlivosti.

Babiš je na rozdíl od submisivního sociálního demokrata Hamáčka a domýšlivého komunisty Vojtěcha zcela jiným politikem. I když Babiš někdy zmatkuje (viz např. produkt 11128), ukazuje svou nízkou odbornou způsobilost (viz např. produkt 13076), mlží (viz např. produkt 11072), neříká celou pravdu (viz např. produkt 12075), nebo dokonce lže (viz např. produkt 12085 nebo produkt 13087), tak je na české politické scéně stále sám sebou a ve svém chování je konzistentní, což jeho voliči hodnotí jako velmi pozitivní atribut (už nezkoumají jeho pochybení nebo věrohodnost jeho slov – ostatně, kdo z politiků nelže?). Babiš je v politice sám za sebe a třeba proti všem ostatním politickým subjektům, ale je to on, kdo určuje politický směr hnutí ANO a její samostatnou čili nezávislou politiku na české politické scéně (ohledně politické nezávislosti mluvíme o českém prostředí, nikoli o prostředí ve vztahu ČR k zahraničním zemím – tam je situace jiná). Můžeme tohle říct o ČSSD a KSČM? Nemůžeme! Tyto dvě strany se totiž v roce 2018 vzdaly své politické nezávislosti a své vlastní rozpoznatelné politiky a naivně se usadily ve stínu hnutí ANO. To, že mají na papíře svůj vlastní program, ještě neznamená, že v praxi prosazují svou vlastní politiku.

Od listopadu 2018 jsme v souvislosti s ČSSD a KSČM několikrát hodnotili působení obou stran na české politické scéně a tato hodnocení se ve výsledcích aktuálních krajských voleb výrazně potvrdila (volby se odehrály 2. a 3. října 2020). Kromě toho vystupování zástupců obou stran v předvolebních debatách neodpovídalo jejich zařazení v příslušných politických stranách a vykazovalo jasné znaky závislosti na jiném politickém subjektu. Změny, které teď obě strany musí provést, měly být provedeny už po jejich debaklu ve volbách do Evropského parlamentu (květen 2019).   

V následující části rozebereme chronologii dřívějších hodnocení vztahujících se na působení obou stran, dále hodnocení vystupování jejich zástupců v televizních debatách před volbami do krajských zastupitelstev a vyslovíme doporučení pro další politické období.

1. říjen 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza (13087)

Nyní již bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odstoupil ze své funkce 21. září 2020. Svou rezignaci oznámil ve stejný den na ranní tiskové konferenci. Přitom ještě v neděli 20. září byl hostem v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ a jeho chování ani jeho slova nevykazovaly žádné znaky toho, že by v daný moment byť jenom uvažoval o rezignaci. Vojtěch v uvedeném televizním pořadu dal navíc jasně najevo, že se chystá na pondělní schůzi vlády, a také naznačil, co tam chce v souvislosti se šířením koronaviru SARS-CoV-2 probírat. Ani jízlivé narážky moderátora Moravce a Vojtěchova obtíž na ně reagovat nebyly tou pravou přímou příčinou, proč Vojtěch následující den narychlo svolal tiskovou konferenci, na níž oznámil své rozhodnutí odstoupit z funkce.

Tou pravou příčinou byl okamžitý nátlak premiéra Andreje Babiše vzešlý z rychlého doporučení jeho PR poradců a z blízkosti termínu krajských voleb (PR – Public Relations = vztahy/styk s veřejností). Spouštěčem pro ono rychlé doporučení a následné Babišovo rozhodnutí byl paradoxně právě zmíněný pořad ČT se svým dílem z 20. září 2020, který definitivně přeměnil už dřívější úvahy o výměně ministra Vojtěcha na rychlou realizaci.

Vojtěch neodstoupil ze svého vlastního rozhodnutí a Babiš se o celé události nevyjadřoval pravdivě. Podívejme se na podrobnější rozbor Vojtěchova a Babišova konání včetně předložení důkazů o politických intrikách premiéra Babiše. Kromě toho nabídneme další analytické postřehy.

24. září 2020
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (11137)

V březnu 2020 vyhlásila vláda nouzový stav, který i s prodloužením trval od 12. března do 17. května 2020. Zvláštností bylo, že s vyhlášením nouzového stavu nebyl zároveň aktivován Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Ten byl kvůli politickým vrtochům premiéra Andreje Babiše aktivován s několikadenním zpožděním (podrobněji viz produkt 11133 Premiér Babiš upřednostnil své politické cíle před bojem proti koronaviru).

Nově byl ÚKŠ aktivován 21. září 2020, ale zase nebyl vyhlášen žádný krizový stav. Aktivace a činnost ÚKŠ souvisí s existenci konkrétního krizového stavu, avšak vláda dosud neoznámila, v jakém krizovém stavu se nacházíme. Jedná se o štáb krizový a ten by měl svou prací reagovat na určitou krizovou situaci, která je převedena do konkrétního krizového stavu. Ke krizovým stavům patří stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav (blíže ke krizovým stavům včetně toho, kdo a podle jakého zákona může konkrétní stav vyhlásit a pro jaké území viz další část analytického produktu).

Kromě výše uvedeného předseda vlády Babiš ve svých vystoupeních předvedl, že nerozumí významu ÚKŠ (nebo mu zkrátka rozumět nechce), a to ani z pohledu zákona, ani z pohledu statutu ÚKŠ, který jeho vláda už dvakrát aktualizovala (k 15. březnu 2020 a k 21. září 2020). Babišův politický přístup a odborná neznalost jsou velmi zarážející, ale už ne tak překvapující, neboť již několikrát za svou politickou éru Babiš prezentoval, že neví nebo nechce vědět, kdo a jak řídí příslušné státní instituce – on totiž do vrcholné politiky přišel kvůli něčemu jinému. Příkladem neřízení státních institucí jsou české zpravodajské služby, na což jsme se z přirozených důvodů primárně zaměřili a tento problém vysvětlili již v roce 2017 v produktu 12032 A. Babiš ve své knize odhalil, že vláda ani on sám nevědí, kdo řídí české zpravodajské služby a dále v roce 2020 v produktu 13076 „Premiér Babiš podruhé prozradil, že ho české zpravodajské služby nezajímají a že vládní kabinet řídí nedostatečně.

Andrej Babiš v rámci boje proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 mnohé udivil rovněž svým tvrzením o tom, že vláda nemá finální rozhodnutí a že to zásadní rozhodnutí mají epidemiologové (viz pořad České televize s názvem „Události, komentáře Speciál“ vysílaný 15. dubna 2020 a taktéž produkt 13080 s podrobným vysvětlením). Pravda je taková, že finální rozhodnutí má vždycky vláda. Epidemiologové o ničem nerozhodují, ale jako odborný pracovní orgán navrhují či doporučují. A vláda může a nemusí rozhodnout podle jejich doporučení (nebo může toto doporučení upravit). Význam rozhodnutí vlády je v tom, že své rozhodnutí musí umně skloubit s ostatními oblastmi důležitými pro chod státu jako komplexního celku. Vláda je orgán, který má vrcholnou rozhodovací pravomoc a který pro dosažení co nejlepšího rozhodnutí využívá svých pracovních a poradních orgánů, které ale žádnou rozhodovací pravomoc nemají. Problematika ÚKŠ je rozpracována v produktu 13080 Jaký vztah by měl panovat mezi národní vládou, Bezpečnostní radou státu a Ústředním krizovým štábem? (1/2) s pokračováním v produktu 13081.

Z vyjádření premiéra Babiše k obnovení činnosti Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) můžeme vypíchnout následující slova:

„(ÚKŠ) není zřízen teď nově na to, aby řídil Ministerstvo zdravotnictví a dával nějaké epidemiologické prognózy nebo návrhy. Ústřední krizový štáb je zřízen od toho, aby se stal platformou hlavně pro kraje.“

V těchto několika slovech jsou hned tři odborné chyby, chcete-li omyly, kterých se Babiš dopustil. Další chybou je i to, když Babiš v jiném proslovu připustil, že o aktivaci ÚKŠ rozhodl na základě požadavků krajských hejtmanů, kteří si stěžovali na špatnou komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví.

Poznámka: Ze statutu ÚKŠ plyne, že o aktivaci ÚKŠ rozhoduje předseda vlády, a v době jeho nepřítomnosti v ČR nebo z jiných závažných důvodů první místopředseda vlády nebo jiný předsedou vlády pověřený místopředseda.  

V následujícím textu objasníme čtyři zmíněné odborné chyby ve vyjádření a v konání premiéra Babiše a podrobněji rozebereme krizové stavy.

Nejčtenější zpravodajské produkty