Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

4. červenec 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11134)

Svržení režimu Muammara Kaddáfího v Libyi v roce 2011 nebylo povstáním libyjského lidu, ale jen určitých skupin podporovaných ze západních zemí. Svržení Kaddáfího bylo předem připraveno a schváleno Spojenými státy americkými (za prezidenta Baracka Obamy), přičemž na realizaci plánu se podílelo několik dalších západních zemí. Mezi hlavní prosazovatele silového zásahu v Libyi patřily Francie a Velká Británie (podrobněji dále v textu).

Ve zpravodajském výstupu 11035 z listopadu 2016 jsme ohledně Libye uvedli následující text:

         

  

  

„Také povstalecké aktivity v Libyi měly od svého počátku zahraniční podporu, která přerostla v letecké údery západních zemí. Američané věděli, že Libye za režimu Muammara Kaddáfího nemůže patřit do jejich sféry vlivu*, ale pro ruskou stranu to tak úplně neplatilo. Tím se dostáváme k dalšímu z cílů vojenské výpravy proti libyjské vládě, jímž bylo zabránit možnosti, aby se Libye v budoucnu stala zázemím pro ruskou zahraniční politiku v Africe a zadním podpůrným dvorkem pro politiku na Blízkém východě. Tak bylo rozhodnuto o destabilizaci Libye, přičemž Američané se prozíravě nezúčastnili vzdušných úderů (pouze je logisticky podporovali), aby snad nebyli obviňováni jako hlavní viník za rozklad severoafrické země. O to víc se činili v přípravě a řízení vojenské pozemní jednotky, která byla sestavena z libyjské diaspory a která zasáhla do povstaleckých bojů v Libyi včetně navádění bojových letounů západní koalice na cíle vládních sil.“

     
 

Výše zmíněný produkt s hyperlinkem nese název Nelegální migrace jako plánovaný a řízený proces (díl 1/2). A právě nelegální migrace byla dalším z cílů vojenského tažení proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Tento cíl se týkal uvolnění migračního směru ze severní Afriky do Evropy (více viz příslušný produkt a následný text v tomto zpravodajském výstupu).

V případě situace v Libyi byla sice přijata rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973, avšak ta byla při vojenských úderech značně překročena čili de facto porušena (podrobněji dále v textu). Tím bylo porušeno mezinárodní právo neboli soubor mezinárodních právních norem, které upravují právní vztahy mezi jednotlivými státy s cílem podporovat světový mír, a tím zajistit mírovou existenci a plynulý vývoj mezinárodního společenství.

Ruská vláda považuje svůj tehdejší přístup k situaci v Libyi za velkou chybu, kterou později nechtěla opakovat (případ Sýrie). Svou chybu se ruští představitelé snaží od počátku destabilizace Libye z pohledu svých zájmů napravit (podrobněji dále v textu).

Zvláštním aktérem v dění na území Libye je Turecko, které pro své vlastní zájmy (zájmy současné turecké vlády) balancuje ve vztazích mezi USA a Ruskem.

Zajímavým faktorem ve vývoji bezpečnostní situace v Libyi jsou militantní skupiny vzešlé z „Libyjské islámské bojové skupiny“ (LIFG – Libyan Islamic Fighting Group). LIFG měla vazby na americkou zpravodajskou službu CIA* a britskou zpravodajskou službu MI6* (SIS*). Takové vazby s přeměnou původního militantního uskupení na jiné bojové skupiny nekončí. (O uskupení LIFG pojednává produkt 12028 Pokračující nejasnosti ve vyšetřování útoku v Manchesteru s vazbami na MI6 a CIA.)

Soupeření mocností o sféru vlivu v Libyi je jako v jiných případech jednoduché a složité zároveň. Vždy se jedná o to, čeho konkrétně chtějí jednotlivé mocnosti dosáhnout a proč, a co jsou schopny pro dosažení svých cílů obětovat. To následně souvisí s tím, zda si všechny zapojené mocnosti a mocnosti se schopností ovlivnit vývoj uvědomují, co svým konáním, ale také nekonáním mohou způsobit.

26. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12086)

Začíná se stávat pravidlem, že Bezpečnostní informační služba* (BIS) veřejně odůvodňuje a obhajuje svou práci. Připomeňme písemný výstup ředitele BIS pojmenovaný jako Prohlášení ředitele BIS Michala Koudelky k činnosti této služby, kterým ředitel BIS nekvalifikovaně a zbytečně veřejně reagoval na kritiku ze strany prezidenta České republiky. Prohlášení Michala Koudelky jsme i se slabou činností odpovědných zákonodárců a výkonných politiků hodnotili v produktu 12057 BIS se dlouhodobě diskredituje a někteří ji za to ještě chválí. Nejnovějším veřejným výstupem BIS je její vyjádření k případu vyhoštění dvou pracovníků ruského zastupitelského úřadu v Praze v souvislosti s údajným anonymním dopisem o ohrožení českých komunálních politiků. BIS své vyjádření 12. června 2020 umístila na svůj web pod názvem Případ ‚ohrožení českých komunálních politiků‘ – dohady vs. fakta.

Poznámka: Tento produkt je již devátým zpravodajským výstupem, který se věnuje kauze falešného ohrožení českých komunálních politiků a pochybné práci BIS. Přehled s odkazy na všechny předchozí výstupy je uveden v závěru produktu.

Vždy působí zvláštně, když má vedení jakékoli zpravodajské služby* pocit, že se musí veřejně vyjádřit a poskytnout svůj pohled na určitou záležitost. Zpravodajské služby obecně tohle obvykle nedělají, protože k tomu nemají žádný důvod, ať už se to týká jakékoli kauzy a jakéhokoli vyznění dané kauzy. Ale především zpravodajské služby takto nepostupují už jenom proto, aby zabránily šíření čehokoli, co se týká vnitřních věcí a názorů hlavních představitelů příslušné služby. Čím více se zpravodajské služby veřejně vyjadřují, tím více poskytují informací o prostředí dané služby a o myšlenkových pochodech jejích pracovníků. A to není dobré, neboť čím více se zástupci zpravodajských služeb vyjadřují, tím více také odhalují to, co by mělo zůstat skryto. Ještě vážnější problém je v tom, že všechno, co zpravodajské služby veřejně uvedou, může být použito proti nim, a to zvláště za předpokladu, že vyjádření obsahuje rozpory a faktické chyby, které prokazují nízkou odbornou úroveň personálu příslušné služby. A právě rozpory a faktické chyby, to je případ vyjadřování BIS (konkrétní příklady dále v textu).

Skuteční zpravodajští profesionálové plní své úkoly, předkládají své závěry vládě a mlčí (nic neprozrazují a veřejně se nevyjadřují). BIS má mlčení dokonce ve svém motu: AUDI – VIDE – TACE (naslouchej, dívej se a mlč). Avšak hlavní funkcionáři BIS nemlčí, jelikož mají stálé nutkání vyjadřovat se k různým záležitostem. Tímto je možné říct, že BIS své moto nenaplňuje. Pokud má někdo nutkání se k něčemu neustále veřejně vyjadřovat, pak není vhodným typem, aby vykonával profesi zpravodajského důstojníka*. Zpravodajský důstojník musí oplývat disciplínou s vysokou mírou sebeovládání. Můžeme se ptát, co je to v BIS za profesionály, když mají pořád potřebu něco veřejnosti vysvětlovat.

Takový postup BIS může souviset s tím, že vedení BIS cítí, že jejich služba selhává, a proto se opakovaně snaží svou práci obhajovat. Jenže tady představitelé BIS narážejí, neboť s každým svým výstupem odkrývají další a další nedostatky ve vlastních řadách a ve své práci. Tak je tomu i v případě vyjádření BIS k vyhoštění dvou ruských pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze. BIS by přitom stačilo, kdyby zveřejnila jeden klíčový důkaz, který by mohl všechno ozřejmit a který by měl mnohem větší hodnotu než bezcenné a rozvláčné vyjádření na webu BIS. O jaký důkaz se jedná a proč se BIS brání jeho zveřejnění, když už se rozhodla pro veřejnou obhajobu své práce?

19. červen 2020
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (11133)

Zpravodajský produkt přináší jeden z příkladů o tom, jak premiér Andrej Babiš upřednostňuje svůj prospěch a dosažení vlastních politických cílů před zájmy České republiky a jejích občanů. České občany a český stát potřebuje pouze k prosazování vlastních záměrů, a proto se prezentuje jako zdánlivý ochránce všeho českého. Ale už několikrát odhalil, co se skutečně skrývá za jeho veřejnou image.

Mnozí lidé si stále myslí, že Andrej Babiš je ten nejlepší politik od listopadu 1989, avšak to je pouhá iluze a Babiše lze z pohledu těchto lidí nazvat „schopným“ iluzionistou. Ve skutečnosti není Babiš o nic lepší než jeho předchůdci. Vidíme to v závislém vztahu Babiše na Evropské unii (zvláště na Evropské komisi), v podřízeném vztahu k NATO, v podivné politické machinaci s vytvářením českých servilních příspěvků do rozjitřeného vztahu mezi USA a Ruskem apod. Ani s tou nelegální migrací* to není ze strany Babiše tak, jak sám prezentuje – to už je ale téma pro samostatný produkt. Česká politická scéna již dlouhá léta postrádá smělé a schopné politiky s opravdovým národním cítěním. A nepatří sem ani hnutí SPD, které Babišovi už několikrát podlézalo a které se nechá ohlupovat státními institucemi (např. dvakrát oklamaný [možná chtěně] předseda Výboru pro bezpečnost Radek Koten – viz produkt 12081). A podle programu, který sice vypadá odvážně, ale přesto obsahuje několik vad, to nebude ani hnutí Trikolóra.

Níže uvádíme výběr hlavních produktů od října 2017, jež se vztahují k Andreji Babišovi a jeho politickému manévrování:

Předkládaný příklad chování premiéra Babiše souvisí s vyhlášením nouzového stavu. Je naprosto přirozené, a ze zákona dokonce nutné, že pokud vláda vyhlásí na celém území republiky nouzový stav, tak zároveň aktivuje Ústřední krizový štáb (ÚKŠ), který by měl navázat spojení s krizovými štáby na nižší úrovni (krizové štáby krajů), čímž se od počátku zajišťuje jednotný postup (koordinace) a zpětná vazba od nižších celků se shromažďováním nedostatků v řešení situace a důležitých informací potřebných pro nepřetržitou analýzu, vyhodnocování, plánování, organizování a realizaci činností v řešení krizové situace (viz též produkt 11128). Avšak kvůli Babišovým politickým intrikám nebyl ÚKŠ aktivován. V aktivaci ÚKŠ nastalo několikadenní zpoždění, neboť premiér Babiš přestal náhle řešit krizovou situaci a řešil svého politického konkurenta v podobě koaličního partnera. Nikde zatím nebylo prezentováno, co všechno Babiš svým politikařením narušil a že i samotné vyhlášení nouzového stavu bylo nejméně o týden zpožděno z politických důvodů. Minimálně v této době Babiš české občany před šířením infekční nemoci nechránil, jenže jeho obdivovatelé jsou k této události nevšímaví.

Podobně vláda jako celek občany nechránila, když se zřekla některých opatření a lstivě je přehodila na jediné ministerstvo, čímž opatření ztratila status vládních krizových opatření. V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že soud žádná vládní opatření nezrušil, ale zrušil jen některá opatření Ministerstva zdravotnictví, která byla nelegitimní (podrobněji analyzováno v produktech 11131, 11132, 31015 a z hlediska zavádějících výstupů v médiích také v produktu 13082).

Poznámka: Vyhlášení nouzového stavu hned neznamená, že musí být přijata spousta krizových opatření. Všechno je na rozhodnutí vlády, a nikoli na rozhodnutí epidemiologů či hygieniků, jak tvrdil Babiš („Já nic nerozhoduju. My exekuujeme to, co říkají experti, krorý tomu skutečně rozumí.“ – viz přesná citace celého Babišova prohlášení v produktu 11128). Epidemiologičtí experti mohou rozumět své oblasti, ale nikoli celému státnímu systému, který je nutný pro chod státu. Experti jsou odbornými poradci, ale vždy rozhoduje vláda, a to v širších souvislostech, tedy i s ohledem na jiné oblasti.

Následně i s předloženými důkazy objasníme, čeho se předseda vlády Andrej Babiš dopustil a jak kvůli svým politickým cílům narušil chod důležitých státních orgánů.

15. červen 2020
Předplatitelé

Doplnění k řešení zpravodajského cvičení (33015)

Kromě několika zpravodajských analýz a hodnocení ke kauze údajné ruské hrozby proti třem nižším českým politikům jsme 29. května 2020 publikovali zpravodajské cvičení, v němž vedle uvedení do situace bylo zadání se šesti úkoly. O tři dny později 1. června jsme zveřejnili řešení zpravodajského cvičení. K úkolům patřilo také stanovit, zda může být pověřený vedoucí Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v Praze Andrej Končakov příslušníkem ruské zpravodajské služby a případně jaké služby. V řešení jsme v případě Končakova vymezili konkrétní ruskou zpravodajskou službu.

Dne 5. června 2020 byl Andrej Končakov společně se svým podřízeným kolegou Igorem Rybakovem vyhoštěn z České republiky (podrobněji viz produkt 12084). Následující den 6. června se v ruských médiích objevilo prohlášení jednoho významného ruského funkcionáře, čímž se potvrdilo řešení zpravodajského cvičení ohledně příslušnosti Končakova ke konkrétní zpravodajské službě. Ruský funkcionář navíc poskytl několik dalších zajímavých vodítek.

12. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12085)

Zpravodajský produkt je přímým pokračováním tématu započatého ve výstupu 12084.

V následující analýze* podrobně rozebereme obsah prohlášení premiéra Andreje Babiše k vyhoštění dvou ruských diplomatů a proč se toto prohlášení konalo zrovna v pátek, poskytneme analýzu závěrečné fabulace o údajném vnitřním boji ruských diplomatů a vysvětlení, proč žádný anonym neexistoval. Dále objasníme, proč byla klamná operace* Bezpečnostní informační služby* nepřipravená a překombinovaná, a ozřejmíme nesmysl, který uvedl novinář Ondřej Kundra, když s ním Česká televize po pátečním projevu premiéra vedla rozhovor.

Nejprve tedy k Babišovu prohlášení. V pátek 5. června 2020 pronesl premiér následující čtený text:

„Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o závěrech prověřování případu, který se týká údajného ohrožení českých regionálních politiků ze strany Ruska. Vzhledem k tomu, že se zde jedná o utajované skutečnosti, nebudu zacházet do podrobností. Každopádně z informací a předložených důkazů, které jsem obdržel od Bezpečnostní informační služby jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal cíleně naší Bezpečnostní informační službě smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Způsobil tak kromě zbytečného vytížení našich bezpečnostních složek další komplikaci v česko-ruských vztazích a poškození dobrého jména Ruské federace v České republice. My máme samozřejmě zájem na dobrých vztazích se všemi zeměmi, ale jsme svrchovaný stát a takovýhle akce na našem území nejsou přijatelné. Vzhledem k této situaci jsme přijali vhodná a situaci odpovídající opatření a dva pracovníci ruského velvyslanectví byli prohlášeni za persona non grata. Chtěl bych závěrem poděkovat za výbornou práci Bezpečnostní informační službě, která přes velký tlak a velmi ztížené podmínky dokázala v relativně krátkém čase rozkrýt celý případ a objasnit, co se přesně odehrálo. Děkuju.“

Prohlášení premiéra Babiše obsahuje 20 méně či více problematických položek. Ani se tomu nechce věřit – pouhých 187 slov a v průměru v každých devíti až deseti slovech se nachází nějaký problém. Proslovy Andreje Babiše obsahují vždy plno nedostatků bez ohledu na to, kdo je píše. Jsou to takzvané projevy z kategorie politického marketinku, které mohou zaujmout neznalou veřejnost a stejně tak neznalé politiky, ale které jsou ve skutečnosti povrchní a „kazové“. Podívejme se podrobněji na slabiny v prohlášení předsedy vlády k vyhoštění dvou ruských diplomatů a na ostatní body představené v prvním odstavci, které se s rozborem premiérova projevu překrývají.

Nejčtenější zpravodajské produkty