Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

15. červen 2020
Předplatitelé

Doplnění k řešení zpravodajského cvičení (33015)

Kromě několika zpravodajských analýz a hodnocení ke kauze údajné ruské hrozby proti třem nižším českým politikům jsme 29. května 2020 publikovali zpravodajské cvičení, v němž vedle uvedení do situace bylo zadání se šesti úkoly. O tři dny později 1. června jsme zveřejnili řešení zpravodajského cvičení. K úkolům patřilo také stanovit, zda může být pověřený vedoucí Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v Praze Andrej Končakov příslušníkem ruské zpravodajské služby a případně jaké služby. V řešení jsme v případě Končakova vymezili konkrétní ruskou zpravodajskou službu.

Dne 5. června 2020 byl Andrej Končakov společně se svým podřízeným kolegou Igorem Rybakovem vyhoštěn z České republiky (podrobněji viz produkt 12084). Následující den 6. června se v ruských médiích objevilo prohlášení jednoho významného ruského funkcionáře, čímž se potvrdilo řešení zpravodajského cvičení ohledně příslušnosti Končakova ke konkrétní zpravodajské službě. Ruský funkcionář navíc poskytl několik dalších zajímavých vodítek.

12. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12085)

Zpravodajský produkt je přímým pokračováním tématu započatého ve výstupu 12084.

V následující analýze* podrobně rozebereme obsah prohlášení premiéra Andreje Babiše k vyhoštění dvou ruských diplomatů a proč se toto prohlášení konalo zrovna v pátek, poskytneme analýzu závěrečné fabulace o údajném vnitřním boji ruských diplomatů a vysvětlení, proč žádný anonym neexistoval. Dále objasníme, proč byla klamná operace* Bezpečnostní informační služby* nepřipravená a překombinovaná, a ozřejmíme nesmysl, který uvedl novinář Ondřej Kundra, když s ním Česká televize po pátečním projevu premiéra vedla rozhovor.

Nejprve tedy k Babišovu prohlášení. V pátek 5. června 2020 pronesl premiér následující čtený text:

„Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o závěrech prověřování případu, který se týká údajného ohrožení českých regionálních politiků ze strany Ruska. Vzhledem k tomu, že se zde jedná o utajované skutečnosti, nebudu zacházet do podrobností. Každopádně z informací a předložených důkazů, které jsem obdržel od Bezpečnostní informační služby jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal cíleně naší Bezpečnostní informační službě smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Způsobil tak kromě zbytečného vytížení našich bezpečnostních složek další komplikaci v česko-ruských vztazích a poškození dobrého jména Ruské federace v České republice. My máme samozřejmě zájem na dobrých vztazích se všemi zeměmi, ale jsme svrchovaný stát a takovýhle akce na našem území nejsou přijatelné. Vzhledem k této situaci jsme přijali vhodná a situaci odpovídající opatření a dva pracovníci ruského velvyslanectví byli prohlášeni za persona non grata. Chtěl bych závěrem poděkovat za výbornou práci Bezpečnostní informační službě, která přes velký tlak a velmi ztížené podmínky dokázala v relativně krátkém čase rozkrýt celý případ a objasnit, co se přesně odehrálo. Děkuju.“

Prohlášení premiéra Babiše obsahuje 20 méně či více problematických položek. Ani se tomu nechce věřit – pouhých 187 slov a v průměru v každých devíti až deseti slovech se nachází nějaký problém. Proslovy Andreje Babiše obsahují vždy plno nedostatků bez ohledu na to, kdo je píše. Jsou to takzvané projevy z kategorie politického marketinku, které mohou zaujmout neznalou veřejnost a stejně tak neznalé politiky, ale které jsou ve skutečnosti povrchní a „kazové“. Podívejme se podrobněji na slabiny v prohlášení předsedy vlády k vyhoštění dvou ruských diplomatů a na ostatní body představené v prvním odstavci, které se s rozborem premiérova projevu překrývají.

8. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (12084)

Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček vystoupili v pátek 5. června 2020 na mimořádném brífinku vlády, kde oznámili vyústění a závěr ke kauze údajného ohrožení tří českých politiků ze strany Ruska (konkrétně měli být ohroženi dva komunální politici a jeden regionální politik). Babiš uvedl, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal Bezpečnostní informační službě* smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Jako závěr Babiš sdělil, že dva pracovníci ruského velvyslanectví byli prohlášeni za nežádoucí osoby (rozbor projevu premiéra viz navazující produkt 12085).

V tomto produktu předložíme přímé důkazy* o tom, že česká vláda v čele s Andrejem Babišem od počátku nebrala ruskou hrozbu* v podobě politických atentátů* vážně a nezabývala se tím, protože přinejmenším premiér věděl, co se za touto kauzou doopravdy skrývá. Babiš se svou vládou vyhoštěním dvou ruských diplomatů vykonal, co vykonat „musel“, ale nikoli ve prospěch České republiky, nýbrž ve prospěch západní mocnosti, které Babiš již několikrát podlézal.

Ve vztazích s Ruskou federací přebírá ve státní správě iniciativu Bezpečnostní informační služba (BIS) a Andrej Babiš ví, že jí musí nechat volné pole působnosti a přizpůsobit se jejím zpravodajským závěrům*, byť by byly jakkoli podivné a nepodložené. Česká vláda totiž BIS neřídí a BIS nepracuje pro českou vládu (nejenom tato kauza tuto skutečnost potvrdila – podrobněji dále v textu). Premiér Babiš si moc dobře uvědomuje, že je zde vyšší moc ve formě západní mocnosti, kterou je z jeho pohledu nutné uznávat, a proto už jednou prohlásil, že je potřeba respektovat požadavky zpravodajských služeb, přičemž myslel především požadavky BIS (blíže viz produkt 12075).

Než přistoupíme k jádru celé záležitosti, zastavme se ještě u krátkého vysvětlení: Tragikomické počínání ze strany pracovníků BIS je v médiích opakovaně, avšak nesprávně označováno za jakousi zpravodajskou hru*. Z odborného pohledu ale tuto činnost českých kontrazpravodajců* stále vedeme jako „obyčejnou“ klamnou operaci*, a nikoli jako zpravodajskou hru, což je mnohem vyšší úroveň zpravodajské činnosti*. V předchozích produktech jsme již vysvětlovali, proč se nemůže jednat o zpravodajskou hru (viz produkty 12081 a 12082).

Zpravodajská hra je vedena mezi dvěma soupeřícími zpravodajskými službami*, kdy se jedna služba snaží oklamat druhou službu nebo z ní „vytáhnout“ cenné relevantní informace*. Zpravodajská hra je zpravidla vedena prostřednictvím vlastního zdroje infiltrovaného* do cizí služby (viz také termín agent provokatér*) nebo prostřednictvím dvojitého agenta*, což se vztahuje k tzv. penetraci* cizí služby (dvojitý agent je často knižně označován jako agent krtek* a někdy se z původního anglického termínu „double agent“ používá také sousloví agent dublér*).

Cílem BIS ale nebylo a ani nemohlo být oklamat jednu z ruských zpravodajských služeb ani získat cenné informace. Rusové velmi dobře věděli, co se odehrává a také to, že se to odehrává mimo jejich komunitu. BIS se tedy nesnažila oklamat ruskou komunitu, natož jednu ze tří ruských zpravodajských služeb, jejichž zástupci na území ČR působí (viz produkty 33013 a 33014), ale snažila se oklamat jinou cílovou skupinu, popřípadě více cílových skupin. Pokud někdo někoho očerňuje, tak ho neklame, ale snaží se oklamat třetí stranu, aby tomuto očerňování uvěřila.

BIS ve své klamné operaci cílila na oklamání veřejnosti, novinářů a také výkonných politiků a zákonodárců (i když u členů vlády je to trochu jinak – více dále v textu). To jsou ty skutečné cílové skupiny, mezi které nemohla patřit ruská komunita. Proto se nemohlo ze strany BIS jednat o žádnou zpravodajskou hru. BIS navíc pro vedení zpravodajské hry nemá potřebné zpravodajské schopnosti ani řízené lidské zdroje*, které jsou potřebné pro „napojení“ na cizí zpravodajskou službu, aby mohla být taková hra zahájena (viz také termín ofenzivní kontrazpravodajství*, který se zpravodajskou hrou souvisí). Zpravodajská hra mezi dvěma službami je vysoce utajovanou činností, kdežto klamná operace s cílem ovlivnit vnímání veřejnosti, novinářů a politiků hojně využívá pro naplnění svého cíle sdělovací prostředky. Kromě toho je zpravodajská hra dlouhodobější záležitostí, jenže tato zpravodajská fraška v podání BIS skončila během pouhých 40 dnů (počítáno od uvolnění prvních informací dne 27. dubna do závěrečného prohlášení premiéra dne 5. června). Ale jak už jsme dříve uvedli, chápeme, že termín zpravodajská hra je novinářským stereotypem se snahou o atraktivnost, avšak z hlediska působení zpravodajských služeb se jedná o nesprávné označení a posouvání práce BIS na vyšší úroveň, kterou BIS svými pochybeními rozhodně nedosahuje.

A nyní se již seznamme s fakty, kterých si dosud nikdo nepovšimnul, natož aby je v rámci celé kauzy zdůraznil. K těmto faktům patří i to, že moderátor České televize Václav Moravec znal jednu informaci o několik dní dříve, než ji zveřejnili rádoby investigativní novináři. V navazujícím produktu 12085 rozebereme obsah Babišova prohlášení k vyhoštění dvou ruských diplomatů a proč se toto prohlášení konalo zrovna v pátek. Dále vysvětlíme, proč byla klamná operace BIS nepřipravená, hrozně překombinovaná a jaké skutečnosti odhalují to, že závěrečná fabulace* o vnitřním boji ruských diplomatů byla stejnou smyšlenou zpravodajskou historkou* jako historka o diplomatovi s toxiny ricin a saxitoxin. A v neposlední řadě doplníme, jaký nesmysl (už několikátý) uvedl novinář Ondřej Kundra, když s ním Česká televize po pátečním projevu premiéra vedla rozhovor.

5. červen 2020
Registrovaní

Specifické hodnocení – seriál ČT (13082)

Případ číslo 17 je spojen se zavádějícím vyjadřováním moderátorů a redaktorů České televize (ČT). Toto zavádějící vyjadřování se v některých formulacích posouvá až k dezinformování veřejnosti. Příkladů zavádějícího vyjadřování pracovníků ČT je mnoho, my jsme vybrali tři z nich. První příklad se týká vysílání českých vojáků do zahraničí, druhý souvisí s nouzovým stavem, který skončil ke dni 17. května, a poslední příklad se vztahuje k rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření přijatých v době nouzového stavu. Příklady jsou uvedeny v chronologickém pořadí čili posloupně tak, jak se odehrály.

Poznámka: Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

1. červen 2020
Předplatitelé

Zpravodajské cvičení – řešení a závěr (33014)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33013.

Řešení úkolů zpravodajského cvičení poodhalí působení ruských zpravodajských služeb v České republice, což je však možné vztáhnout i na jiné mocnosti, které mají své zastoupení v ČR. Řešení rovněž ukáže, jak diletantské snahy vyvíjejí příslušníci Bezpečnostní informační služby* (BIS), aby za pomoci předpojatých nebo neznalých novinářů a bez jakýchkoli pádných důkazů očerňovali ruský diplomatický sbor v ČR.

Nejčtenější zpravodajské produkty