Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

11. září 2021
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (13108)

Produkt přímo navazuje na hodnocení 13107, v němž jsme popsali dvě zvláštní události vzniklé 29. a 30. srpna 2021 (podrobněji viz následující odstavce). Tyto dvě události následovaly po jiných dvou událostech: po komplexním útoku* provedeném v Kábulu dne 26. srpna 2021 u letištního vstupu Abbey Gate a po úderu americkým bezpilotním letounem na východě Afghánistánu uskutečněném 28. srpna 2021 proti údajnému „plánovači“ komplexního útoku a jeho „pomocníkovi“, který mu podle Američanů mohl poskytovat jakoukoli podporu (pomoc při plánování útoku, dopravu, ubytování apod.). Američané tyto dvě osoby nazvali „planner“ a „facilitator“. Obě uvedené události (v pořadí první a druhá událost) jsou analyzovány a vyhodnoceny v produktu 12107 a v pokračujícím produktu 12108.

Po těchto prvních dvou výše vyjmenovaných událostech nastalých 26. a 28. srpna se s odstupem jednoho až dvou dnů odehrály další dvě události (viz zmíněné předchozí úvodní hodnocení 13107). V pořadí třetí událostí, která se stala 29. srpna 2021, byl úder řízenou střelou vedený z bezpilotního letounu na civilní vozidlo zaparkované ve dvoře v obytné části Kábulu. Podle vojenských a politických funkcionářů USA představovalo vozidlo bezprostřední hrozbu* pro kábulské letiště, protože údajně bylo naplněno výbušninami. Nikdo už ale nevysvětlil, proč byl na toto vozidlo veden úder v době, kdy zaprvé bylo zaparkované na dvoře obytného prostoru, zadruhé bylo ve vzdálenosti zhruba 3 km od letiště a zatřetí se kolem něj pohybovali civilisté včetně několika dětí. Všichni lidé, kteří se pohybovali na dvoře u zaparkovaného vozidla, zahynuli (přesný počet a věkové rozlišení obětí viz hodnocení 13107). V tomto smyslu je velmi zvláštní a zároveň podezřelé, že se nikdo odpovědných amerických činovníků neptá, proč porušili pravidla pro zahájení bojové akce (v angličtině známé pod termínem „Rules Of Engagement“ – ROE).

V pořadí čtvrtou událostí byla dne 30. srpna americká reakce proti údajným několika vystřeleným raketometným střelám, které měly být vypáleny směrem na letiště. Reakce se týkala použití obranného systému C-RAM [1], jehož prostřednictvím byly podle amerických představitelů vypálené rakety zničeny. Do reakce Američanů lze zahrnout i záhadné zničení civilního automobilu typu sedan, v jehož ohořelém vraku v prostoru zadních sedadel leželo improvizovaně vyrobené šestihlavňové raketometné odpalovací zařízení (šest spojených tubusů – viz obrázek).

O záhadném zničení vozidla typu sedan mluvíme proto, že se k tomu Američané ani slovem nevyjádřili, což má svůj význam (vysvětlení v další části produktu). Američtí činitelé se vyjádřili pouze ke zničení údajně vystřelených raket, ale zničení vozidla s raketometnými tubusy uvnitř vůbec nekomentovali. Záhadné je rovněž to, že nikdo nic neví o osádce vozu, případně o těch, kteří měli obsluhovat šestihlavňový raketomet.

Američtí novináři i televizní redaktoři přinesli o obou výše popsaných událostech (v pořadí třetí a čtvrtá událost) značně zkreslené až dezinformační informace, které jim v prvopočátku účelově poskytly „anonymní“ zdroje z Ministerstva obrany USA, případně „anonymní“ zdroje ze zpravodajské komunity* (více ke zmíněným dezinformacím* viz předchozí hodnocení 13107). Od amerických médií tyto překroucené informace přebírala další média včetně těch českých. Avšak americká strana ve svých pozdějších oficiálních prohlášeních některé prvotně uváděné informace nepotvrdila, přičemž je ani potvrdit nemohla. Oficiální prohlášení byla dosti stručná a obecná, což bylo záměrné, protože američtí představitelé nechtěli zabíhat do detailů, které by mohly odhalit, byť jen částečně, pravdivé pozadí obou událostí.

Reálné pochybnosti o oficiálním odůvodnění obou událostí jsme uvedli již 2. září v úvodním hodnocení 13107, kde jsme zahájili vysvětlování o tom, že americké akce proti údajným cílům v Kábulu nevycházely z faktického základu. Teprve až 11. září se v českých médiích, konkrétně na zpravodajském serveru Novinky.cz, objevil článek s názvem: „Američané si v Kábulu spletli auta. Neodpálili teroristy, ale civilisty včetně dětí, tvrdí NYT“. Článek vychází z videoreportáže deníku New York Times (NYT), která byla na webu NYT publikována 10. září 2021.

NYT v závěru reportáže naznačuje, že si američtí vojáci mohli civilní vozidlo zaparkované ve dvoře splést s později zničeným vozidlem spojovaným s pozdějším odpálením raketometných střel proti letišti, jelikož se v obou případech jednalo o bílou Toyotu Corolla typu sedan. Proto novináři ze serveru Novinky.cz do svého českého titulku k článku zvolili slova o tom, že si Američané v Kábulu spletli auta, k čemuž uvedli, že to tvrdí NYT. Jenomže NYT nic přímo netvrdí, pouze naznačuje a nechává na divácích, aby si z videoreportáže dali věci sami dohromady a domysleli si, proč američtí vojáci takto jednali. Každopádně pravda o pozadí obou událostí v Kábulu se shodnými vozidly není v tom, že by se Američané spletli, nýbrž v tom, že Američané provedli přesně to, co provést chtěli, a to ve vztahu ke všem čtyřem událostem nastalým v období 26. až 30. srpna 2021. Význam prvních dvou událostí (komplexní útok a vzdušný úder na východě Afghánistánu) jsme vyložili v produktu 12108. V nynějším produktu ozřejmíme význam zbylých dvou událostí a následně všechny události spojíme dohromady a objasníme jejich spojitost a celkový význam.

V následující části produktu odborně rozebereme obě zbylé popisované události (celkem se odehrály čtyři události) a odkryjeme jejich zákulisí. K tomu prozradíme způsob, jakým Američané uvolňují informace o svých akcích do médií. Dále vyložíme, proč Američané porušili svá vlastní pravidla pro provedení či zahájení bojové akce (ROE). A v neposlední řadě odhalíme, proč se během necelých čtyř dnů (počítáno na hodiny) odehrály v Kábulu tři různorodé incidenty (zřejmě se jedná o rekordní úkaz), ze kterých USA viní takzvaný Islámský stát Chorásán (IS-K).  

7. září 2021
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12108)

Produkt přímo navazuje na úvodní hodnocení 12107. V úvodním hodnocení jsme nastínili několik podivností spojených se sebevražedným útokem*, který se odehrál 26. srpna 2021 u jedné z bran kábulského letiště (brána „Abbey Gate“ – viz infografický obrázek). Blíže je útok i s počtem obětí popsán v úvodním hodnocení. V tomto produktu se zaměříme na podrobnější analýzu a odkrytí pozadí nastíněných podivností, které se týkají doby před incidentem, doby v době incidentu a doby po incidentu.

K těmto podivnostem patří zvláštní stupňované varování Ústřední zpravodajské služby USA (CIA*), která věděla poměrně přesně kdy a kde bude útok proveden. Dokonce věděla, že se bude jednat o komplexní útok*, což je útok provedený více útočníky, kteří používají více než jeden způsob útoku. Útok u Abbey Gate byl zahájen odpálením sebevražedného útočníka* a následován střelbou z ručních zbraní, kterou vedli nejméně další tři útočníci. A právě kvůli následné střelbě se zřejmě navýšil i počet mrtvých a raněných jak na straně amerických vojáků, tak na straně civilistů, kdy především civilisté mohli být zasaženi jak střelbou útočníků, tak odvetnou palbou amerických vojáků.

Poznámka: V bezpečnostní terminologii je komplexní útok nazýván rozšířeným termínem jako komplexní koordinovaný teroristický útok (Complex Coordinated Terrorist Attack – CCTA).

K dalším podivnostem a doslova k zanedbání odpovědnosti jednotlivých funkcionářů patřilo nepřijetí zvýšených bezpečnostních opatření. Dále bylo podivné, že se takzvaný Islámský stát Chorásán přihlásil k odpovědnosti za útok dosti opožděně. Podivností je i to, že ohledně této údajně odpovědné militantní skupiny panují určité nejasnosti. A poslední analyzovanou podivností je zajímavě rychlá odplata Američanů s použitím bezpilotního vzdušného prostředku proti údajnému plánovači útoku, který byl úderem dronu zabit na východě Afghánistánu. Vzdušný úder bezpilotním letounem byl proveden do 36 hodin po sebevražedném útoku – přesněji po komplexním útoku.

V následující části rozebereme všechny zmíněné podivnosti a vysvětlíme práci zpravodajských služeb* při odhalování bezprostředních bezpečnostních hrozeb* v Afghánistánu. K tomu doplníme, jaká zvýšená bezpečnostní opatření měla být přijata a proč se vlastně komplexní útok odehrál, respektive komu a jakým způsobem měl prospět.

2. září 2021

Souhrnné hodnocení (13107)

V předchozím produktu 12107 jsme načrtli podivnosti spojené se sebevražedným útokem* provedeným u jedné z letištních bran kábulského mezinárodního letiště dne 26. srpna 2021 (jednalo se o bránu Američany nazývanou jako Abbey Gate – viz infografický obrázek ve zmíněném produktu). V přímo navazujícím produktu hodláme tyto podivnosti podrobněji vysvětlit, avšak mezitím se v afghánské metropoli odehrály další dvě zvláštní události, u kterých se nyní chceme zastavit a před odkrytím jejich zákulisí je prvotně zhodnotit.

První událostí byl americký vzdušný úder vedený bezpilotním letounem MQ-9 Reaper, který startoval ze základny ve Spojených arabských emirátech (reaper v překladu znamená „žací stroj“, „sekačka“ nebo také „sekáč“ či ve vojenském žargonu „kositel“). Bezpilotní vzdušný prostředek Reaper vedl úder řízenou střelou Hellfire proti civilnímu vozidlu, které bylo údajně naplněno výbušným materiálem sestaveným jako improvizované výbušné zařízení* (IED) a bylo připraveno k bezprostřednímu použití jako zbraň proti letišti, respektive proti americkým vojákům, kteří se na letišti nacházeli.

Druhou událostí byla americká reakce proti údajným několika vystřeleným raketometným střelám, které byly vypáleny směrem na letiště. Reakce se týkala použití obranného systému C-RAM [1] a záhadného zničení civilního automobilu typu sedan, v jehož ohořelém vraku v prostoru zadních sedadel leželo improvizovaně vyrobené šestihlavňové odpalovací zařízení (šest spojených tubusů – viz obrázek). Toto vozidlo nevykazovalo znaky zásahu bezpilotním letounem (v americké vojenské terminologii je bezpilotní vzdušný prostředek obecně nazýván „Unmanned Aerial Vehicle“ – UAV).

Vše začalo důrazným varováním zpravodajských služeb* USA (stejně jako před sebevražedným útokem v prostoru Abbey Gate). Toto varování v sobotu večer 28. srpna (asi ve 21.00 hod. SELČ) veřejně sdělil americký prezident Joe Biden, jenž pronesl, že další útok proti letišti je velmi pravděpodobný v příštích 24 až 36 hodinách. Sousloví „velmi pravděpodobný“ je subjektivní vyjádření pravděpodobnosti*, tedy jak osobně hodnotíme další vývoj situace* ze známých a nově získaných informací a z jejich analýzy* a následné syntézy* souvisejících částí. Subjektivní pravděpodobnost můžeme převést na pravděpodobnost kvantitativní neboli procentuální. Termín „velmi pravděpodobný“ odpovídá 71–85 %, případně 76–90 % (podle toho, jakou škálu použijeme – více viz produkt 21009).

V neděli ráno 29. srpna americký velvyslanec v Kábulu zesílil varování a vydal naléhavější výzvu, aby se američtí občané nepřibližovali k letišti. A náhle ještě tentýž den odpoledne provedli Američané úder bezpilotním vzdušným prostředkem proti civilnímu vozidlu, které jedna z obětí úderu právě zaparkovala v obytném prostoru přibližně 3 km severozápadně od letiště (úder byl proveden zhruba ve 14.00 hod. SELČ a 16.30 hod. místního času v Afghánistánu). V médiích se začaly objevovat zavádějící zprávy o tom, že vozidlo směřovalo k letišti a že v něm bylo více sebevražedných útočníků*. To jsou dva nepravdivé údaje. Zaprvé vozidlo nebylo v pohybu a zadruhé nikdo po zničení vozidla nenašel ostatky oněch útočníků a nevysvětlil, proč by tam mělo být více sebevražedných útočníků, když se podle zástupců ozbrojených sil USA mělo jednat o takzvané SVBIED, tedy o vozidlo upravené jako improvizované výbušné zařízení, jehož řidič jako jediná osoba ve vozidle koná sebevražednou misi (SVBIED – Suicide Vehicle-Born Improvised Explosive Device). Proč by tedy ve vozidle mělo být více útočníků?    

Podle posledních zpráv z Afghánistánu zahynulo v místě dopadu řízené střely vypálené z bezpilotního letounu deset osob, z toho pět dětí ve věku dvou až čtyř let (někteří místní obyvatelé tvrdí, že mrtvých je více). Mezi mrtvými jsou dále dva školáci ve věku devět a deset let, afghánský vojenský důstojník, majitel obchodu a tlumočník, který dříve pracoval pro Američany. Tyto údaje může být nyní složitější ověřit, ale zapojení Američané to ani ověřovat nechtějí. Nicméně z Kábulu od různých novinářů, kteří tam stále působí a kteří dorazili na místo dopadu střely z amerického dronu, přichází stále více detailních informací o civilních obětech včetně jejich jmen a jejich fotografií před úderem. Tyto informace převzala i americká CNN, avšak političtí a vojenští představitelé USA se k tomu nevyjadřují, ale ani to nerozporují, což už o něčem vypovídá.

V informování o vzdušném úderu provedeném přímo na obydlenou část afghánského hlavního města je velmi překvapivé, že dosud od žádných novinářů, komentátorů a bývalých vojenských i zpravodajských profesionálů nezaznělo důležité sdělení vztahující se k tomu, že Američané tímto úderem porušili svá vlastní pravidla pro provedení či zahájení bojové akce (v angličtině se tato pravidla nazývají „Rules of engagement“ – ROE). K těmto pravidlům i k jejich porušení se podrobněji vyjádříme v navazujícím produktu.

Internetové médium Seznam Zprávy k této události vydalo 29. srpna 2021 článek s názvem: „USA provedly v Kábulu útok na atentátníky, ti mířili k letišti“. Jak může někdo s takovou jistotou napsat titulek, ve kterém jsou dva nepravdivé údaje? V článku se dále uvádí, že atentátníci byli v autě a že se chtěli odpálit u letiště. Jenže k letišti nikdo nesměřoval a už vůbec se nejednalo o několik útočníků. Navíc by v tomto případě mohla platit jen jedna ze dvou uvedených položek. Autoři článku i šéfredaktor si zřejmě nedokázali uvědomit, že směšují dohromady dvě neslučitelné věci. Ve skutečnosti by se mohlo jednat buď o celé vozidlo jako SVBIED, anebo o více pěších sebevražedných útočníků. Ale nemohlo se to v tomto konkrétním případě týkat obou zmíněných věcí zároveň (bližší vysvětlení o sebevražedných operacích je součástí obsahu navazujícího produktu). Portál Seznam Zprávy ukázal, jak slepě přebírá informace, které později nepotvrdili ani představitelé z amerického „Velitelství Střed“ / „Centrální velitelství“  (US Central Command – CENTCOM), do jejichž oblasti patří i Afghánistán a kteří jsou zodpovědni za tuto údernou operaci.

Zmíněné velitelství ve svém oficiálním prohlášení jen stroze uvedlo, že úder byl veden na vozidlo, které představovalo bezprostřední hrozbu, a že civilní ztráty se vyhodnocují. Zástupci z daného velitelství pouze doplnili, že zde byly silné druhotné exploze, které podle nich naznačovaly, že ve vozidle bylo značné množství výbušného materiálu, což podle nich vedlo ke zničení vozidla a což opět podle nich mohlo zapříčinit dodatečné ztráty na lidských životech. Avšak z místa nikdo žádné druhotné výbuchy vozidla nepotvrdil (pokud by skutečně nastaly druhotné výbuchy, tak ty je možné vysvětlit i jinak – viz navazující produkt). A zničení vozidla odpovídá účinku střely vypálené z bezpilotního letounu (to lze porovnat s jinými vozidly, která byla zasažena nikoli kvůli výbušnému zařízení uvnitř, ale kvůli tomu, že v nich z pohledu Američanů cestovala klíčová osoba určená k eliminaci* (příkladem je úder proti íránskému generálmajorovi Kásimu Sulejmánímu provedený 3. ledna 2020 – více informací viz produkt 11121). Každopádně v oficiálním prohlášení CENTCOMu nebylo nic o útočníkovi, natož o více útočnících, což už bylo vyloučeno i tím, že CENTCOM se tvrzením o druhotných explozích přiklání k závěru o SVBIED, čímž je naznačen maximálně jeden útočník.

Rovněž Česká televize přišla bez rozmyslu s informacemi, které později nikdo nepotvrdil a které nemohly být pravdivé ani na počátku. V pořadu „Události“ vysílaném 29. srpna 2021 zazněla v reportáži následující slova: „Raketa z amerického dronu večer zasáhla auto, kterým měli jet k letišti sebevražední atentátníci.“ Američané řekli, že vozidlo představovalo bezprostřední hrozbu, a novináři to hned převedli na to, že se vozidlo pohybovalo k letišti a další novináři tuto zkomolenou informaci bez rozpaků přebírali a šířili ji dál. Vozidlo bylo přitom zaparkované ve dvoře v obydlené části města, což je patrné také z pořízených fotografií a videí (viz obrázek). A už vůbec v něm nejelo více sebevražedných útočníků, což by byl i v reálné situaci nesmysl, pokud by se jednalo o SVBIED (bližší vysvětlení o sebevražedných operacích je součástí obsahu navazujícího produktu). Ani to nebylo večer, jak tvrdí ČT, ale později odpoledne místního času, kdy v ČR bylo o dvě a půl hodiny méně. Česká televize ve svých publicistických pořadech poučuje diváky, aby bez rozmyslu nepřebírali a nešířili neověřené informace, ale přitom tak sama opakovaně činí.

Druhá událost s údajnými raketometnými střelami je podivná nejméně ve čtyřech bodech. Prvním bodem je to, že odpalování raket je spojováno s osobním automobilem typu sedan. Druhou podivností je záhadné zničení tohoto automobilu. Třetí bod se vztahuje k tomu, že nikdo nic neví o osádce vozu, případně o těch, kteří měli obsluhovat šestihlavňový raketomet. A konečně čtvrtým bodem je to, že se k tomuto vozidlu a jeho záhadnému zničení ani slovem nevyjádřil nikdo z americké strany. Ke zničenému vozidlu nebylo vydáno žádné oficiální prohlášení. Generálmajor William Taylor, zástupce ředitele Společného štábu [2] při Ministerstvu obrany USA, pouze oznámil, že ráno 30. srpna v 7.30 hod. místního času (5.00 hod. SELČ) bylo na kábulské letiště vypáleno pět raket a že vojenské síly USA úspěšně použily opatření pro ochranu vlastních sil a útok zmařily.

Ohledně zničeného civilního vozu stojícího na ulici tu jsou jen zprávy novinářů, kteří své informace čerpají kdovíodkud. Například Česká televize v pořadu „Události“ ze dne 30. srpna 2021 sdělila, že zničené auto užívalo improvizované odpalovací zařízení. Jenže jak mohl civilní automobil tohoto typu a bez zjevných úprav užívat raketometné odpalovací zařízení? To pracovníky ČT netrápí. Prostě to někdo neoficiálně řekl, a tak to redaktoři ČT použili do svých zpráv. Tím ale ukázali, jak jsou náchylní k manipulaci. Stačí ukázat obrázek jakéhokoli vozidla, v jehož vnitřku leží spojené tubusy, a novináři z toho ihned udělají zprávu, že automobil byl používán jako „rampa“ pro raketometné zařízení. Takto o tom psali zahraniční novináři s použitím anglického slova „platform“, ale čeští novináři to v různých verzích po nich bez uvážení přebírali.

navazujícím produktu odborně rozebereme obě popisované události a odkryjeme jejich zákulisí a k tomu také způsob, jakým Američané uvolňují informace o svých akcích do médií. Dále vyložíme, proč Američané porušili svá vlastní pravidla pro provedení bojové akce (ROE). A v neposlední řadě odhalíme, proč se během čtyř dnů odehrály v Kábulu tři různorodé incidenty (zřejmě se jedná o rekordní úkaz), za které USA viní takzvaný Islámský stát Chorásán (IS-K / IS-Ch).

Výběr zpravodajských produktů souvisejících s problematikou Afghánistánu:


[1] Obranný systém C-RAM je zaměřený proti raketám a dělostřeleckým a minometným granátům. Proto akronym C-RAM (Counter Rocket, Artillery, and Mortar). Systém detekuje a ještě ve vzduchu ničí přibližující se projektily. K tomu používá odpovídající munici. Systém rovněž poskytuje včasné varování.

[2] Ředitel štábu je jiná funkce než náčelník štábu. V americkém vojenském prostředí je ředitel štábu se svou skupinou jakousi provozní jednotkou, která zabezpečuje chod příslušného štábu. Ředitel štábu je tedy manažerem, který asistuje náčelníkovi štábu. Ředitel Společného štábu při Ministerstvu obrany USA asistuje náčelníkovi Společného štábu, který je ale na této strategické úrovni nazýván předsedou Společného štábu, jelikož Společný štáb je na této úrovni složen již ze dvou náčelníků štábů a dále pak ze dvou náčelníků operací, jednoho náčelníka úřadu a jednoho komandanta. Tito náčelníci a jeden komandant pocházejí z jednotlivých druhů vojsk (Pozemní síly, Námořní síly, Vzdušné síly, Námořní pěchota, Národní garda a nově vzniklé Vesmírné síly).

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13107
Souhrnné hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO
29. srpen 2021
Registrovaní

Úvodní hodnocení (12107)

Na úvod je nutné sdělit, že Ministerstvo obrany USA (Pentagon) upřesnilo, že při incidentu v Kábulu dne 26. srpna 2021 se jednalo o jeden sebevražedný útok* následovaný akcí několika dalších útočníků, kteří vedli střelbu z ručních zbraní na americké vojáky. Sebevražedný útok a následná střelba se odehrály u brány do areálu letiště na jeho východní straně (úplný název letiště je Mezinárodní letiště Hámida Karzaje). Původní zprávy hovořily o dvou sebevražedných útocích, přičemž druhý útok se měl odehrát u hlídaného vjezdu do ulice k hotelu Baron. Vjezd do ulice k hotelu se nachází na stejné komunikaci jako zmíněná brána do prostoru letiště, ale asi 200 m před touto bránou (Američané tuto letištní bránu nazývají Abbey Gate).

Poznámka: Přibližně 500 m za Abbey Gate je další brána, která se nazývá East Gate (Východní brána). Na severní straně letiště, kde je situována vojenská letištní část, se nachází brána pojmenovaná jako North Gate (Severní brána). A nakonec je na jižní straně letiště hlavní vjezd k civilní části letiště, který je v angličtině nazýván jako Main Entrance (někdy také jako South Gate – Jižní brána).

Síla výbuchu a blízkost mezi Abbey Gate a přístupem k hotelu Baron způsobila, že část lidí si myslela, že cílem útoku byl hotel. K tomu dopomohla skutečnost, že hotel Baron byl používán pro shromažďování cizinců k evakuaci z Afghánistánu (většinou zde byli Američané a Britové). Z tohoto důvodu se část lidí v širším prostoru na východní straně před letištěm „automaticky“ (subjektivně) domnívala, že cílem musel být jmenovaný hotel. Proto zde byla v rozmezí několika minut takzvaná dvojí „svědectví“ (telefonáty) o jednom incidentu podávaná z prostoru před letištěm a následně i hlášení novinářů, ale také vojenských představitelů USA o dvou sebevražedných útocích. První hlášení přicházela o pravém útoku u Abbey Gate (jasná identifikace místa incidentu ze strany amerických vojáků) a po několika minutách se přidávala mylná hlášení o údajném útoku v blízkosti hotelu Baron.

Sebevražedný útok se odehrál ve čtvrtek 26. srpna 2021 přibližně v 17.50 hod. místního času (15.20 hod. středoevropského letního času – SELČ). Počet mrtvých civilistů přesáhl číslo 170 (mezi nimi jsou i dva britští občané). Více než 200 lidí bylo zraněno (někde se uvádí dokonce počet přesahující 1 000 osob). Citelné ztráty zaznamenaly také ozbrojené síly USA. Při útoku bylo zabito 13 amerických vojáků (11 příslušníků námořní pěchoty a po jednom příslušníkovi z námořních sil a pozemních sil). Zraněno bylo 18 amerických vojáků. Ti jsou nyní v péči lékařů v americké vojenské nemocnici v německém městě Landstuhl. Nemocnice je vzdálena asi 4 km vzdušnou čarou od americké letecké základny Ramstein, která je významným leteckým uzlem ozbrojených sil USA pro aktivity v Evropě, severní Africe a v Asii včetně Blízkého východu. (Stav vojenských lidských ztrát [mrtví a zranění] je ke dni 27. srpna 2021.)

V následující části úvodního hodnocení incidentu u kábulského letiště nastíníme několik podivností, které se týkají doby před incidentem, doby v době incidentu a doby po incidentu. Patří sem zvláštní stupňované varování americké CIA* a DIA*, nepřijetí zvýšených bezpečnostních opatření, opožděné přihlášení k odpovědnosti za útok, nejasnosti ohledně odpovědné militantní skupiny IS-K (IS-Ch) a zajímavě rychlá odplata Američanů s použitím bezpilotního vzdušného prostředku proti údajnému plánovači útoku.

24. srpen 2021
Předplatitelé

Specifické hodnocení a předpověď (11162)

Od mimořádného vystoupení předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) a místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD) k údajnému zapojení ruské vojenské rozvědky* GRU*/GU* do výbuchů ve Vrběticích uplynuly už více než čtyři měsíce, avšak Policie ČR, respektive jeden z jejích útvarů s názvem Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), který kauzu řeší, v této věci dosud nezahájil trestní stíhání*. To ale vládě, přesněji Babišovi a Hamáčkovi vůbec nevadilo a s největší servilitou k západní mocnosti prosazovanou prostřednictvím ředitele BIS* Michala Koudelky předběhli veškerý vývoj v kauze, když bez zahájení trestního stíhání a s tím i bez oficiálního obvinění kohokoli ihned vyhostili 18 ruských diplomatů.

Příznivci Andreje Babiše tvrdí, že premiér neměl jinou možnost a že byl pod tlakem. To je však charakteristické myšlení těch, kteří si předpojatým způsobem nepřipouštějí pochybení u jejich dlouhodobě oblíbeného politika. V reálu existuje vždycky jiná možnost, a to i když je politik pod tlakem. Příznivci takového politika by se měli ptát, co je to vlastně za tlak, který na politika působí, a proč ho na sebe nechává působit. Buď politik jedná v souladu s platnými zákony ve prospěch své země, kterou ve své vrcholné politické funkci zastupuje, anebo se kvůli vlastnímu prospěchu a pro zachování své politické funkce podřizuje jinému subjektu (např. cizí mocnosti, vlivové skupině apod.), což už ale není jednání podle nejlepšího vědomí a svědomí, a často ani v souladu s platnými zákony.

Babiš s Hamáčkem přece mohli ve svém veřejném vystoupení sdělit, jaké podezření ze strany BIS a NCOZ panuje, ale zároveň mohli a měli zdůraznit, že opatření vlády budou následovat až přinejmenším po zahájení trestního stíhání a obvinění konkrétních osob. Ale dosud nebylo žádné trestní stíhání zahájeno, natož pak vypracována obžaloba a na jejím základě zahájen soudní proces. Jak je vůbec možné, že Babiš s Hamáčkem za podpory ostatních členů vlády, ale i za podpory politické opozice takto spěšně a unáhleně jednali? Pokud neslouží nebo se nepodřizují cizí mocnosti či jiné vlivové skupině osob, pak k tomu neměli žádný důvod.

Politická opozice prostřednictvím sněmovních výborů a komisí začala ihned přijímat svá usnesení, aby údajný trestný čin* ruských rozvědčíků* odsoudila (viz produkt 11160). Stejně jako vládě, tak ani opozici nevadilo, že v kauze chybí relevantní důkazy*, pro jejichž absenci NCOZ nemohla a stále nemůže zahájit trestní stíhání. Zkrátka rozhodujícím kritériem bylo, že to směřovalo proti Rusku, a tak poslanci nelenili a okamžitě to využili k tomu, aby se začali předvádět, kdo je tím největším oponentem té ruské „říše zla“. A ani zástupci z poslaneckého klubu SPD nejednali odlišně, ale překvapivě se v jednom z usnesení připojili k ostatním politickým subjektům (to důkazně doložíme v jednom z následujících produktů). Poslanci z hnutí SPD nejsou tak rozhodní (odhodlaní), jak si jejich voliči myslí.

Kauza „Vrbětice“ s údajným zapojením Rusů je rozsáhlým trestním proviněním a morálním selháním funkcionářů BIS a NCOZ (včetně zapojených státních zástupců), k nimž můžeme přičíst i celou řadu politiků (viz produkt 11158 s odkazy na související výstupy uvnitř dokumentu). Nyní je hlavní břemeno na příslušnících NCOZ a dozorujícím státním zástupci (Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka Zlín), kteří budou muset nově nastavenou kauzu „Vrbětice“ někam dovést.

V následující části zpravodajského produktu* předložíme, jaké mají NCOZ a státní zastupitelství možnosti a co bude muset následovat, aby se autoři (BIS) a spoluautoři (NCOZ + stát. zastupitelství) tohoto bezprecedentního komplotu neznemožnili ještě více. K tomu je však nutné doplnit, že už to, jak byla celá kauza přes všechny ty dubnové „přesvědčivé“ řeči ředitele NCOZ Jiřího Mazánka a tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana (viz produkt 11158) prezentována, aniž by bylo zahájeno trestní stíhání, je známkou výrazné diskreditace zapojených bezpečnostních složek a angažovaných politiků.

Nejčtenější zpravodajské produkty