Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly

je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním

skutečného významu těchto informací. 

18. březen 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (13096)

Česká televize (ČT) se v mnoha případech ve svých zpravodajských a publicistických pořadech snaží ze svého úhlu pohledu referovat o všemožných údajných dezinformacích* pocházejících z Východu, ale nijak neřeší skutečné dezinformace pocházející ze západních zemí. Ale ještě horší je, že ČT dezinformace také sama produkuje (disinformation made by ČT). Ukázkou dezinformací vytvořených Českou televizí je produkt 13082, v němž jsou rozebrány tři příklady zavádějícího až dezinformačního vyjadřování moderátorů ČT (první příklad se týká vysílání českých vojáků do zahraničí, druhý se vztahuje k nouzovému stavu a třetí je spojen s rozhodnutím soudu o zrušení některých opatření). Na konci zmíněného produktu jsou pak odkazy na dalších 16 produktů o prohlubující se nespolehlivosti ČT v mediálním zpravodajství.

Kromě vytváření nebo šíření dezinformací pocházejících ze západních zemí a přidružených neziskových nebo rádoby investigativních organizací, jakými jsou např. Člověk v tísni a Bellingcat (více o obou organizacích viz produkt 11147), se Česká televize angažuje také v zamlčování či upozaďování významných faktů a událostí. Příklad zamlčení významné události ze strany ČT je prezentován v produktu 13093.

V tomto produktu představíme nevěrohodné vystupování pracovníků ČT a ředitelky SÚKL Ireny Storové v souvislosti s podezřením na vážné vedlejší účinky vakcíny od firmy AstraZeneca (SÚKL – Státní úřad pro kontrolu léčiv). Jedná se o případ, kdy byla jedna věc spojená s vakcínou popřena, a to jak Českou televizí, tak ředitelkou Storovou, avšak následující den byla stejná věc naopak potvrzena. To se stalo, aniž by se kdokoli za své selhání v předkládaní nesprávných, či doslova falešných informací omluvil. A to redaktoři a moderátoři ČT poučují veřejnost, jak je důležité si informace ověřovat – často zdůrazňují ověřování alespoň ze dvou odlišných zdrojů.

Podívejme se nyní na přesnou a podrobnou analýzu* toho, jak pracovníci ČT a ředitelka SÚKL vystupovali a jak odkryli svou odbornou nezpůsobilost či morální pochybení se snahou hájit instituce Evropské unie a vakcínu britsko-švédské farmaceutické a biotechnologické společnosti AstraZeneca.

15. březen 2021
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11151)

Ruský velvyslanec Andrej Karlov, který působil v Turecku, byl zavražděn 19. prosince 2016 v Ankaře během svého proslovu při otevírání fotografické výstavy na téma „Rusko očima Turků“. Útočníkem byl turecký policista Mevlüt Mert Altintaş, který v době útoku nebyl ve službě (byl zrovna na několikadenní dovolené). Altintaş byl oblečen v civilním oděvu (oblek s kravatou) a pro vstup na vernisáž využil svůj policejní průkaz. Krátce po svém činu byl zastřelen zasahujícími policisty.

V souvislosti s vraždou ruského velvyslance bylo obviněno 28 osob včetně Fethullaha Gülena, tureckého duchovního, který od roku 1999 pobývá ve Spojených státech amerických. Gülen stojí v popředí hnutí, jež je po něm nazýváno Gülenovo hnutí. Toto hnutí bylo v červenci 2016 tureckou vládou obviněno z pokusu o státní převrat v Turecku a prohlášeno za teroristickou organizaci*. Od té doby vedou Turci toto hnutí jako Fethullahovo teroristickou organizaci s akronymem FETÖ (Fethullahçı Terör Örgütü). Po zavraždění ruského velvyslance turečtí představitelé prohlásili, že odpovědnost za organizaci úkladné vraždy nese FETÖ a že cílem bylo narušit turecko-ruské vztahy. Gülen ale odmítl jak nařčení ze zosnování pokusu o státní převrat, tak obvinění z vraždy velvyslance Andreje Karlova, přičemž vraždu sám ostře odsoudil. Od roku 2016 požaduje turecká vláda jeho extradici do Turecka.  

Soudní proces s obviněnými byl zahájen v lednu 2019. Obvinění se týkala spolčení s teroristickou organizací, napomáhání k vraždě a stále ještě také zapojení do pokusu o státní převrat. Turecký soud vynesl rozsudek 9. března 2021. Svým rozsudkem odsoudil pět osob k odnětí svobody na doživotí (trest smrti byl v Turecku zrušen v roce 2002), dalších devět osob bylo odsouzeno k odnětí svobody v rozmezí 5 až 15 let a pět osob bylo zproštěno obvinění. U zbylých devíti obviněných osob včetně duchovního Gülena byl soudní proces kvůli jejich nepřítomnosti pozastaven a oddělen od hlavního procesu. Odsouzení odmítli všechna obvinění a je pravděpodobné, že se odvolají k vyššímu soudu.

Násilný čin můžeme označit za politickou vraždu čili atentát*. Rusové i Turci tuto vraždu navíc označili za teroristický čin*. Abychom pochopili, proč se tento incident odehrál, musíme znát odpovědi na tři následující otázky:

  • Proč byl cílem ruský velvyslanec?
  • Proč zrovna velvyslanec v Turecku?
  • Proč byl čin proveden zrovna v prosinci 2016?

Vražda ruského velvyslance byla zakončením půlročního vývoje ve vztahovém trojúhelníku tvořeném Spojenými státy, Tureckem a Ruskem. Vše začalo v červnu 2016, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan (Redžep Tajíp Erdoan) zaslal omluvný dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podrobně je tato záležitost analyzována v produktu 11029 Turecko mezi Spojenými státy a Ruskou federací (díl 1/2) a v navazujícím produktu 11030. Jenom den po zveřejnění tohoto dopisu obdrželi Turci varovný signál v podobě teroristického útoku na letišti v Istanbulu. Této události se věnuje produkt 11017 Hodnocení teroristického útoku na istanbulském letišti v Turecku.

Od odeslání omluvného dopisu neuplynul ani měsíc a v Turecku se odehrál pokus o státní převrat (15. a 16. července 2016). Pokus o převrat byl umnou vlivovou operací*, a i když se převrat vlastně nezdařil, tak cíle operace byly nadmíru splněny. Zní to trochu zvláštně, ale k porozumění je nutné vědět, kdo tento údajný převrat zorganizoval a proč. Převratovou událostí se zevrubně zabývají následující dokumenty, které poskytují odpovědi na to, kdo a proč tento pokus o převrat zorganizoval:

Vrcholem půlročního vývoje ve zmíněném vztahovém trojúhelníku byl významný úspěch syrských a ruských sil na bojišti v Sýrii. Tím úspěchem bylo ovládnutí klíčového města Aleppo, což byla na druhou stranu velká prohra pro Američany a jejich figurky na syrské šachovnici ve formě povstalců. Do poloviny prosince 2016 byl tento úspěch završen a několik dní nato se odehrála vražda ruského velvyslance. Ale ani vražda velvyslance Karlova nebyla ten večer osamocenou událostí, neboť měla souvislost s jiným incidentem, jenž se odehrál v místě vzdáleném 2 000 km od Ankary. Tato souvislost je detailně rozebrána v produktu 11039 Souvislost mezi vraždou ruského velvyslance v Ankaře a útokem v Berlíně.

Pokud si přečtete zpravodajské výstupy pod uvedenými odkazy, získáte ucelený obraz a porozumění o vývoji vzájemných vztahů v onom trojúhelníku tvořeném třemi zeměmi (USA, Turecko, Rusko). Přesto vám v následující části poskytneme další informace o aktuální situaci v tomto trojúhelníku a jejím vývoji.

8. březen 2021
Předplatitelé

Souhrnná analýza – případová studie (12095)

Bylo ráno 25. ledna 1993 a zaměstnanci americké zpravodajské služby* CIA* pracující přímo na ústředí* CIA v Langley v americkém státě Virginia přijížděli do práce. Krátce před 8. hodinou místního času zastavilo několik osobních vozidel pohybujících se východním směrem po státní silnici s označením VA 123 [1] před světelně řízenou křižovatkou, aby vyčkaly na signál se zeleným světlem pro odbočení vlevo na příjezdovou komunikaci vedoucí k hlavnímu vjezdu do areálu CIA (hlavní vjezd pro personál se nachází na jižní straně areálu, dále má pozemek CIA ještě severní vjezd pro personál a pak vjezd pro zásobování a pracovní vozidla – ten se nachází na západní straně areálu; areál má ještě několik menších vjezdů/výjezdů).

Hlavní vjezd do areálu CIA, kde se přirozeně provádějí bezpečnostní kontroly přijíždějících vozidel a jejich pasažérů, se nachází 400 m od světelně řízené křižovatky a přehrazuje celou příjezdovou komunikaci (viz obrázek s popisem výše). Kdo na hlavní silnici VA 123 zastaví před světelnou signalizací v jednom z odbočovacích pruhů pro odbočení vlevo, je jasné, že míří do objektu CIA, případně na parkoviště před vjezdem do objektu určené pro návštěvy a cizí osoby. Ve východním směru hlavní silnice VA 123 jsou před křižovatkou pro odbočení vlevo dva odbočovací pruhy, další dva pruhy jsou určeny pro pokračování v jízdě v přímém směru.

V uvedený den a hodinu vystoupil z jednoho z vozidel čekajících ve dvou odbočovacích pruzích muž ozbrojený dlouhou střelnou zbraní (čínská verze AK-47, model 56), vyběhl na úroveň prvních dvou vozidel a zahájil střelbu jednotlivými ranami na osoby ve vozidlech. Střílel přes čelní skla vozidel a uličkou mezi vozidly stojícími ve dvou odbočovacích pruzích postupoval k dalším vozidlům. Postupoval rychle a střílel vždy vpravo i vlevo, avšak vypálil „jen“ deset střel (útočná puška AK-47 je podle verze zpravidla vybavena zásobníky na 30 nábojů). Po skončení střelby, která mohla trvat maximálně 15 sekund, nasedl pachatel zpět do svého vozu a z místa činu ujel. Útok střelnou zbraní si vyžádal dva mrtvé a tři zraněné zaměstnance CIA. Údajný pachatel byl zadržen až po více než čtyřech letech v Pákistánu.

Poznámka 1: Některé závěry ze zkoumání místa činu předkládají, že útočník vystřelil celkem 11krát.

Poznámka 2: Analýza není speciálně zaměřena jen na samotný incident, který je rozebírán formou případové studie, ale také na souvislosti se zahraniční politikou USA v Asii, proto není analýza označována jako specifická, nýbrž jako souhrnná.

Souhrnná analýza je rozdělena do dvou zpravodajských výstupů*, v nichž vysvětlíme, jakou činnost tento incident odstartoval a jak byla tato činnost již ve druhé polovině 90. let převedena na pochybný hon na Usámu bin Ládina, který byl následně po útocích na půdě USA v roce 2001 Američany označen za „agresora“ a nejhledanějšího teroristu na světě, čímž americká administrativa odůvodnila svůj vpád do Afghánistánu. Dále objasníme, jak to vše ladilo s plánem americké expanzivní politiky na Středním východě [2] a v Jižní Asii [3] (názvy dle rozdělení geografických prostorů z pohledu CIA). A zároveň rozebereme nejasnosti související s incidentem před ústředím CIA a s jeho vyšetřováním. K tomu textově i obrazově vysvětlíme, co znamenají body na obrázku označené čísly 1, 2, 3 a jakou mají souvislost s analyzovaným incidentem.

2. březen 2021
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11150)

K titulku zpravodajského produktu by se hodilo doplnit následující dovětek: … aneb Jak využít maximum sil pro minimální výsledek.

Omezení volného pohybu osob, které vláda jako krizové opatření zavedla od 1. března 2021, vypadá jako výrazné zpřísnění boje proti šíření koronaviru, avšak tak to vypadá jenom na papíře. Ve skutečnosti bude mít toto opatření jen 10procentní účinek. Pokud bude účinek vyšší, tak jen díky lidem, kteří se rozhodli po tuto dobu omezit své cestování, aniž by ale museli. Ano, aniž by museli, protože opatření o omezení pohybu osob mezi okresy a uvnitř okresů má takové výjimky, které ho snižují na „dobrovolnou“ bázi. Stačí si dobře pročíst, co vláda nařizuje, zakazuje, stanovuje a doporučuje, poté to propojit s výjimkami, načež zjistíme, že je to celé nějaké podivné a že to vlastně pohyb osob zase až tak neomezuje (podrobnější vysvětlení dále v textu).

Navíc silně pochybujeme o tom, že si vláda propočítala, o kolik s tímto opatřením propojeným s 11 výjimkami sníží pohyb mezi územními hranicemi okresů. Pokud by si to předem propočítala, zjistila by, že se tento pohyb sníží jen minimálně. Do toho je nutné zahrnout fakt, že lze kontrolovat jen malou část projíždějících vozidel, což v další části produktu ukážeme na příkladu kontrol v Afghánistánu, kde i přes trvalou hrozbu teroristických útoků* s použitím vozidla není možné uvnitř země kontrolovat každé projíždějící vozidlo. Z těchto důvodů a z důvodu uvedeného v následujícím odstavci považujeme vládní opatření s cílem omezit pohyb osob mezi okresy za nepromyšlené plýtvání sil a prostředků Policie ČR, Armády ČR a Celní správy ČR (tyto složky se podílejí na kontrolách dodržování tohoto opatření). Vláda přeskakuje zcela primární opatření a neefektivně se vrhá na okresy, nehledě na to, že Armáda ČR by mohla být při zavedení primárního opatření nasazena mnohem efektivněji, a ještě by při tom mohla provádět vlastní výcvik (rozvedeno v další části produktu).

V médiích se objevují příspěvky, že se Česko zavírá, nebo že se Česko ponořilo do takzvaného „lockdownu“ (blíže k tomuto termínu viz produkt 42014). Tyto příspěvky ale samozřejmě nejsou pravdivé, protože kdokoli může vycestovat z České republiky a taktéž plno cizinců může do České republiky stále přijíždět. A to je ten největší paradox: vláda omezuje pohyb mezi okresy, ale přitom kdokoli z těchto okresů může vycestovat do zahraničí, a téměř kdokoli ze zahraničí do těchto okresů může volně přijíždět (tento paradox jsme zmiňovali již 26. února v produktu 42014). Vláda nezavedla žádná fyzická opatření na státních hranicích, čímž občané zemí EU, ale i ostatní, kteří se dostanou do prostoru EU, mohou volně „vkročit“ na území ČR a volně přes něj přejíždět třeba do další země (v tomto hledisku nesmíme opomenout ani nelegální migranty*, kteří přes ČR tranzitují v mnohem větších počtech, než je vláda ochotna připustit).

Odstavcem výše napovídáme, jak snadno lze přes výjimku vycestování z ČR cestovat napříč celou republikou (přes více okresů). Při současném přístupu vlády a formulaci krizových, mimořádných a ochranných opatření není v silách Policie ČR, aby někomu tento způsob cestování napříč republikou zakázala. Udělat by to sice mohla, ale to se může lehce obrátit proti ní (podrobnější vysvětlení dále v textu).

Následující tři týdny nic nevyřeší. Počty nově infikovaných osob se sice mohou snížit, ale pro další období to nebude mít zásadní význam. Vláda dlouhodobě zapomíná či se kvůli reakcím Evropské komise a též kvůli případným soudním žalobám bojí zavést to nejzákladnější opatření, čímž vlastně jako by naznačovala, že snad ani neví, odkud do České republiky přicházejí a budou i nadále přicházet nové varianty nejnovějšího koronaviru a jejich mutace. A nedávno přijatý groteskní zákaz cestovat do některých afrických a jihoamerických zemí jenom zoufalou činnost vlády potvrzuje. (Důležitost tohoto nejzákladnějšího opatření zmiňujeme už od března 2020 – některé body z dříve publikovaných produktů připomeneme dále v textu.)

Následně všechny zmíněné věci podrobněji objasníme a taktéž vysvětlíme, proč se média pletou i v tom, že příbuzní se mohou v rámci okresu navštěvovat jen v nutných případech, nebo že lidé, kteří si jako místo pobytu vybrali svou chatu či bydliště svého přítele/přítelkyně v jiném okresu, musejí v tomto okresu setrvat po celou dobu platnosti tohoto opatření, tedy celé tři týdny. K tomu ozřejmíme, že lidé se mohou ve svých domácnostech dál volně navštěvovat, aniž by cokoli porušili. A na závěr vyložíme, jaké problémy mohou na straně Policie ČR vzniknout při snaze „trestat“ zdánlivě neoprávněný pohyb mezi okresy.

26. únor 2021
Registrovaní

Odborný výklad a hodnocení (42014)

Členové českého vládního kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 už několik měsíců používají anglický termín „lockdown“. Později tento termín dokonce vylepšili na sousloví „tvrdý lockdown“. Problémem však je, že vláda dosud neporozuměla významu, či přesněji řečeno současnému významu tohoto slova, což dokazuje i to, že sami členové vlády se nedokážou shodnout na definici tohoto slova (viz polemika na dálku mezi předsedou vlády Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným na konci roku 2020).

K této vládní nevědomosti by se hodila velmi příhodná otázka na to, proč členové vlády tento termín vlastně používají, když jim je jako anglický výraz zcela cizí. To už ale narážíme na vliv západního prostředí na český jazyk, nebo lépe na některé osoby, které se ve své mluvě řídí pravidlem, že čím více cizích slov budou používat, tím erudovaněji a zasvěceněji budou před ostatními vypadat. To je samozřejmě mylný předpoklad a také jiné téma. Vraťme se zpátky k našemu lockdownu.

Pokud používáme jakékoli termíny, musíme znát jejich správné definice, anebo tyto termíny pro naše potřeby sami vhodně definovat. To je základ pro jakoukoli další činnost, která pak bude vycházet z jasného porozumění a bude se zakládat na srozumitelné komunikaci mezi jakýmikoli pracovníky, v tomto případě na srozumitelné komunikaci mezi výkonnými politiky. Už hodně práce bylo zmařeno jenom proto, že zapojené osoby nebyly seznámeny s používanou odbornou terminologií a ani se tím samy nezabývaly, čímž neznaly význam používaných termínů a posléze mylně interpretovaly své aktivity a poznatky. Každá práce začíná u znalosti toho, co právě řešíme a co diskutujeme. Pokud chce vláda používat termín „lockdown“, měla by vědět, co přesně je tím označováno, anebo tento termín pro své potřeby jasně definovat.

Následně podrobně vysvětlíme, co znamená anglický termín „lockdown“ a jaká je historie tohoto slova. Dále objasníme, za jakých situací a jakým způsobem je lockdown uplatňován. A na závěr zhodnotíme, jak si v této záležitosti vede česká vláda včetně předložení slabých míst v činnosti české vlády.

Nejčtenější zpravodajské produkty