Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

20. únor 2021
Předplatitelé

Specifická analýza (13095)

Vládní úředníci se na jedné straně opakovaně snaží předhazovat veřejnosti, že epidemická situace v České republice není tak špatná, jak se zdá, protože údaje jsou podle nich nadhodnocovány. Ale na druhé straně neustále mluví o nutnosti zpřísňovat opatření proti šíření viru SARS-CoV-2, čímž si jejich vyjádření odporují a lidé pak přestávají rozumět, co po nich vláda vlastně chce.

Tímto způsobem se předvedl také ministr zdravotnictví Jan Blatný, a to dokonce v době, kdy vláda v Poslanecké sněmovně žádala poslance o páté prodloužení nouzového stavu. Bylo to 21. ledna 2021 a ministr Blatný v ten den vystoupil v Poslanecké sněmovně celkem čtyřikrát. Při jeho třetím vystoupení zazněla i tato slova:

„(…) A to ještě pominu, že i smrti se vykazují úplně jinak, ale i když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má COVID, jako člověka, který zemřel na COVID, tak ten den máme kolem 150 mrtvých. (…)“

Není možné říct, že ministrova slova byla vytržena z kontextu, jelikož ať před ně, nebo za ně doplníme zbylá slova, tak význam vybraných slov zůstane stále stejný. Ale pro úplnost lze nahlédnout do stenografického zápisu 80. schůze Poslanecké sněmovny z 21. ledna 2021 (začátek zápisu ZDE a třetí vystoupení ministra zdravotnictví ZDE).

Ministr Blatný svá slova potvrdil v pořadu České televize „Otázky Václava Moravce“ ze dne 24. ledna 2021, kde na otázku moderátora Moravce, zda neexistuje okamžik, kdy lidově řečeno ulétl, a po přehrání jeho slov z Poslanecké sněmovny uvedl následující:

„Já si myslím, že jsem tady vůbec neulétl a že je to zase jenom jedna z těch věcí, jakým se dá ke stejné informaci přistoupit z různých pohledů. My víme, že zhruba 30 % ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. 10 %, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem, protože opravdu můžete zemřít na něco úplně jiného včetně té citované autonehody a ve chvíli, kdy se dostanete do nemocnice, je vám provedeno určité vyšetření, třeba CT a podobně, ale předtím se udělá z nějakého jiného důvodu test na COVID a máte ho pozitivní, potom do té statistiky zapadnete a určitě jste nezemřel na COVID, zemřel jste opravdu kvůli té autonehodě. Ale to je malé procento, ale není to nepravda. A potom je 60 %, kde ta pravděpodobnost je velká, ale není to jediný důvod. Vy máte koronavirus a k tomu máte třeba nádorové onemocnění…“ (přerušen moderátorem)

V následující analýze prokážeme, že vystupování ministra Blatného je mylné (doslova hloupé), a tím také pro důvěru občanů nešťastné. Prokážeme, že slova ministra jsou jen jeho osobními domněnkami* a že naopak, ať už úmyslně, či nevědomě (o to hůř) zatajil čistá fakta* neboli ta fakta, která by měl veřejnosti přednostně vysvětlit, případně by se na jejich vysvětlení měli ptát poslanci.

Nejedná se o první případ, kdy Ministerstvo zdravotnictví manipuluje s daty. Již v březnu 2020 jsme poukazovali na první manipulaci s vykazovanými čísly týkajícími se infikovaných osob (viz produkt 13077 Ministerstvo zdravotnictví ČR manipuluje s údaji nakažených osob) a v srpnu 2020 jsme v souhrnném hodnocení kromě jiných nedostatků poukazovali na to, jak se prostřednictvím jakýchsi auditů měnily se zpětnou platností údaje o koronavirové situaci v České republice (viz produkt 13084 Onemocnění COVID-19 a falešný přístup českých výkonných politiků a státních úředníků).

Ministr Blatný při svých vyjádřeních ukázal jak na neschopnost svých podřízených, tak na vlastní neschopnost své podřízené vést a řídit. Nyní se podrobněji podívejme, jaká je skutečná situace ohledně úmrtí českých občanů a o čem nikdo z vlády, natož z Ministerstva zdravotnictví nechce hovořit.  

16. únor 2021
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11148)

Vláda požádala Poslaneckou sněmovnu už o šesté prodloužení nouzového stavu, který byl vládou původně vyhlášen s platností od 5. října 2020 (úmyslně až po krajských volbách). Páté prodloužení nouzového stavu mělo skončit odbitím půlnoci v neděli 14. února 2021. Vláda žádala o prodloužení o dalších 30 dnů. Avšak Poslanecká sněmovna při svém hlasování ve čtvrtek 11. února prodloužení nouzového stavu nepodpořila, a to ani na kratší období. Jenže záhy se ukázalo, že rozhodnutí Sněmovny nebylo podstatné, protože vláda ještě v neděli oznámila, že od pondělí 15. února zavádí nový nouzový stav. Předseda vlády Andrej Babiš to odůvodnil tím, že nový nouzový stav vláda vyhlásila na základě žádostí krajských hejtmanů a primátora hlavního města Prahy, čímž podle Babiše nastala zcela nová situace.

Závažný problém je v tom, že Babiš při svém odůvodňování vyhlášení nového nouzového stavu vědomě lhal (a nelhal poprvé). Tímto lhaním ještě více zdůraznil, jak vláda bezostyšně porušuje české zákony (nejedná se o žádné „ohýbání“ či „obcházení“ zákonů, nýbrž o jejich jednoznačné porušování). Následně podrobně rozebereme, proč bylo Babišovo odůvodnění lživé, k čemuž předložíme přímé důkazy*, a vysvětlíme, proč byl porušen zákon a jak byl pro podporu porušení jednoho zákona zneužit jiný zákon.   

Vyhlášení nového nouzového stavu tímto nezákonným způsobem může napáchat daleko větší škody, než kdyby byl nouzový stav na krátkou dobu přerušen. K tomu doplníme, jak měl Babiš, potažmo vláda, i hejtmani správně postupovat, a jak má nyní Sněmovna správně reagovat.

Následující analýza lživého vystupování českého premiéra a porušení ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a zneužití zákona o krizovém řízení by měla patřit do pracovní náplně Bezpečnostní informační služby* (BIS). Sama BIS prezentuje, že demokracie a ústavnost je jednou z osmi hlavních oblastí, kterými se příslušníci BIS při své práci zabývají, přičemž BIS samozřejmě vychází ze zákona o zpravodajských službách. Tam je jasně uvedeno, že do působnosti BIS kromě jiného patří získávání, shromažďování a vyhodnocování informací o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům ČR. A jak z analýzy srozumitelně vyplyne, tak Babiš s ostatními členy vlády tyto demokratické základy narušil.

Někdo by možná poznamenal, že BIS přece nebude vyhodnocovat informace o vlastní vládě. Jenomže jak je potom možné, že ředitel BIS Michal Koudelka před senátory vypovídal proti prezidentovi republiky? V minulém roce Koudelka před senátory z Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uvedl, že prezident a jeho blízcí spolupracovníci „velmi pravděpodobně“ iniciovali vznik dopisu z čínského velvyslanectví, který byl nalezen u zesnulého Jaroslava Kubery (tehdejší předseda Senátu). Ponechme nyní stranou, co znamená „velmi pravděpodobně“ a co svým vystoupením v Senátu Koudelka sledoval. BIS by měla prokázat svou nestrannost a nezávislost a neřešit jen ty, kteří se nechtějí podřídit politickému trendu Západu. V závěru nastíníme postup BIS při narušení demokratických základů České republiky.

12. únor 2021
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12094)

Titulek zpravodajského produktu bychom mohli pozměnit na následující otázku: Co mají společného Novičok, vojenská laboratoř Porton Down a údajná otrava Sergeje Skripala a Alexeje Navalného? Společného toho mají opravdu hodně, což je předmětem následné souhrnné analýzy.

Pokud ke zmíněné vojenské laboratoři jako bodu v terénu přidáme dvě jihoanglická města, kde byla nervově paralytická látka ze skupiny Novičok při prvních dvou incidentech údajně nalezena, pak se nám vytvoří zajímavý a poměrně malý geografický trojúhelník. Města Salisbury a Amesbury a základna Porton Down jsou opravdu blízcí sousedé. Když kolem obou měst a základny ohraničíme prostor, tak jeho výsledná plocha bude pouhých 130 km2. Pro lepší představu můžeme tuto plochu převést na čtverec, jehož každá strana by byla dlouhá přibližně 11,4 km. Můžeme si také tento prostor představit jako obdélník o rozměrech 18 km x 7,2 km. Z tohoto můžeme vidět, že se v případě obou míst incidentů a „klíčové“ vojenské laboratoře jedná o skutečně malý prostor (proč laboratoř nazýváme klíčovou, vysvětlujeme dále v textu).

Zmíněné incidenty byly předmětem těchto zpravodajských výstupů:

Vojenská základna Porton Down má ohledně nervově paralytických látek svou temnou minulost. Do kategorie nervově paralytických látek náleží i látky ze skupiny Novičok, což je souhrnné označení pro látky této skupiny. Chemické látky řady Novičok patří k těm dosud nejúčinnějším bojovým otravným látkám právě z kategorie nervově paralytických látek. Temná minulost britské základny Porton Down i s utajovanou současností přispívá nejenom k objasnění kauzy „Skripal“, ale taktéž k objasnění kauzy „Navalnyj“, a tím i k tomu, co je pravda a co je lež neboli záměrná politická dezinformace* či zpravodajská fabulace* obvykle doplňovaná zpravodajskou historkou* nebo rovnou několika historkami.   

7. únor 2021
Registrovaní

Analytická úloha (31019)

Přinášíme řešení analytické úlohy, jejíž zadání je obsahem produktu 31017 s upřesněním v produktu 31018. Z odpovědí, které jsme obdrželi, můžeme konstatovat, že správné řešení dosáhlo úrovně 43 %. Z toho vyplývá, že 57 % řešitelů analytické úlohy neodpovědělo správně.

Pro správné vyřešení jakékoli analytické úlohy je důležité si důkladně přečíst celé zadání a případné doplňující upřesnění. Dále je důležité pozorně si prohlédnout přiložený obrázek, fotografii nebo jinou ilustraci. Obrázek v naší analytické úloze není skutečnou fotografií, ale i přesto spolu s podpůrnými informacemi poskytuje dostatečné vodítko pro správné vyřešení úlohy. Není vhodné hledat na obrázku to, co tam není. Je důležité ujasnit si, co na obrázku vidíme a toto zrakové vnímání propojit s písemným zadáním úlohy.

Výsledné řešení analytické úlohy má jako nabytá znalost své praktické využití kdekoli v terénu, přičemž je možné tuto konkrétní nabytou znalost dál rozšiřovat o další související vědomosti. Jedná se zejména o vědomosti v oblasti určování času a světových stran, a to bez moderních aplikací či mobilních telefonů, které nebudou vždy k dispozici, anebo nebudou vždy plně funkční.

V následující části objasňujeme postup při řešení analytické úlohy a předkládáme její správný výsledek.

31. leden 2021
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11147)

O studené válce* panuje obecně nesprávné povědomí, že skončila rozpadem Sovětského svazu (rok 1991). Avšak ve skutečnosti pádem Sovětského svazu skončila jen její první fáze, případně období. Rokem 1992 začala druhá fáze studené války a politickým převratem na Ukrajině (rok 2014) byla zahájena fáze třetí.

V současném vztahu mezi USA a Ruskou federací se nejedná o žádnou novou studenou válku, ale nepřetržitě o jedno a to samé soupeření, které má od počátku studené války stále tentýž cíl. Trvalé soupeření mezi oběma velmocemi má nepřetržitě stejný cíl proto, jelikož tohoto cíle nebylo nikdy dosaženo. Pokud si tedy budeme myslet, že pádem Sovětského svazu studená válka skončila, a ještě navíc, že studenou válku vyhrály Spojené státy americké, pak jsme nerozpoznali skutečný cíl této studené války, čímž nemůžeme porozumět ani současnému dění mezi USA a Ruskem se zapojením Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Zpravodajský výstup volně navazuje na dokument, který byl jako první dokument uveřejněn v kategorii „Reálné zpravodajské výstupy“. Tímto prvním a stále aktuálním dokumentem je produkt 11001 Studená válka nikdy neskončila publikovaný v březnu 2016 (počátek webu EXANPRO). K dalším zpravodajským produktům, které se věnují soupeření mezi USA a Ruskem, patří následující výstupy:

Jaký je hlavní cíl studené války a do jakých dimenzí se studená válka posunula? Jak dlouho bude trvat třetí fáze studené války a co bude následovat potom? Na tyto otázky odpovídáme v následující části včetně toho, jakou roli na tomto poli sehrávají různé neziskové organizace (např. Člověk v tísni), které nemohou zapřít svůj politický, a ještě k tomu jednostranný aktivismus ve jménu svých zahraničních, ale i domácích finančních dárců, dále skupiny zdánlivých investigativních novinářů (např. skupina Bellingcat) a „zajímaví“ jednotliví političtí aktivisté (např. záměrně zviditelňovaný „pěšák“ Alexej Navalnyj).

Nejčtenější zpravodajské produkty