Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (11153)

Od posledních voleb do Poslanecké sněmovny (2017) se novináři a veřejnost mohli posunout ve svém poznání ohledně vlády a politické opozice zase o kus dál. Záleží jen na tom, jak umějí „číst“ početná politická vyjádření a způsob vystupování jednotlivých politiků a zda při svém „čtení“ chtějí a dokáží být co nejvíce nestranní. Mnozí diváci, čtenáři a posluchači totiž k určitým politikům chovají svou nekritickou náklonnost, a naopak vůči jiným politikům nemohou skrýt svou předpojatou nelibost (u adorovaných politiků nevidí a nepřipouštějí jejich omyly a prohřešky, a naopak u neoblíbených politiků nikdy nepřiznají, že by mohli mít v některých věcech pravdu). To je nezastíraným problémem rovněž u některých novinářů a taktéž moderátorů České televize, kteří se občas neudrží a místo poskytování pravdivého a úplného zpravodajství a nestranného moderování dávají najevo své subjektivní pocity, jednostranné názory a s tím právě i tu osobní náklonnost nebo odpor k jednotlivým politikům a zemím.

Poznámka: Případy pochybení moderátorů a redaktorů ČT lze nalézt pod následujícími odkazy: Případ 2 – Výzkum veřejného mínění, Případ 3 – Člověk v tísni a východní Ukrajina, Případ 4 – Sarin v Sýrii, Případ 5 – Militant jako nelegální migrant, Případ 6 – Nedošetřený zásah do projevu prezidenta, Případ 7 – Manipulace s přípitkem šampaňským, Případ 8 – Islám a nejčastější britská chlapecká jména, Případ 9 – Předpojatí a manipulativní moderátoři, Případ 10 – Aféra Babčenko aneb Jak ČT zakrývá vlastní blamáž“, Případ 11 – Zaujatý redaktor, Případ 12 – Upoutávka ČT na vlastní dezinformační kampaň, Případ 13 – Sýrie versus Ukrajina, Případ 14 – Přerušené informování o vývoji v Sýrii ve vztahu k USA.

Čeští novináři často brojí proti premiéru Andreji Babišovi, ale už nechávají bez povšimnutí politickou opozici (především Piráty, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN). Přitom jak vláda, tak politická opozice vrší svá pochybení a provinění vůči českým bezpečnostním i ekonomickým zájmům. Ani současná vláda, ani současná politická opozice neřeší v prvé řadě české zájmy, potřeby českých občanů a prosperitu ČR, ale na prvním místě se zajímají o přístup k moci a s tím o co nejlepší vlastní pozici na české politické scéně. V žádném případě se nejedná o politický boj za prosazení a zavedení lepší národní politiky, nýbrž jen o politický boj o moc uvnitř ČR a z toho plynoucí výhody. Jinými slovy můžeme říct, že nikdo z českých politiků neusiluje o změnu systému, ale o přístup k tomuto systému (tento hodnotící závěr jsme zmiňovali již v produktu 11089 z listopadu 2018).

Nyní je příhodné připomenout, co jsme o české národní politice psali v dubnu 2016, což bylo přibližně v době, kdy byl spuštěn analytický web EXANPRO. V produktu 13001 Zavádějící vyjadřování českých funkcionářů jsme uvedli následující text:

         

  

  

Žádný vedoucí politik nikdy otevřeně neřekne, kam doopravdy směruje svoji zemi. Z toho také plyne fráze, že politika je jedno velké spiknutí.

Podpora politiky nadřazených mocností v EU a NATO jako té nejsprávnější možnosti je často ospravedlňována jako přirozené zachování demokratických principů a hodnot. Málokdo z politiků by veřejně připustil, že by to mohla být také cesta k poškozování vlastní země, anebo dokonce k postupnému sebezničení. Může to být považováno za pošetilé, ale politici malých zemí začleněných do mezinárodních struktur budou vždy manipulováni tak, aby sloužili zájmům cizích skupin a osob, které se cítí být předurčeny k provádění geopolitických změn bez ohledu na způsobené ztráty a škody, a to dokonce i v těch malých zemích, jejichž představitelé si myslí, že jim členství v nadnárodních organizacích poskytuje jakousi mezinárodní ochranu.

     
 
 

Vláda i opozice postupují stejně nevhodným a pokryteckým způsobem. Vláda se trvale podřizuje cizím mocnostem a koná podle jejich potřeb. Politická opozice sice řeční proti Babišovi, ale ve skutečnosti svými chybami nebo pasivitou, nutno dodat, že často úmyslnými chybami a úmyslnou pasivitou, podporuje Babišovu politiku, která je pro Českou republiku nevýhodná. Jak vláda, tak opozice úspěšně přeměňují Českou republiku na satelit západních mocností, přitom vykládají, že už nikdy nechtějí být satelitem, jako tomu bylo za éry Sovětského svazu. A tak tu máme situaci, kdy opozice kritizuje Babiše a kdy Babiš v obráceném gardu láteří na opozici, ale přitom všichni zastupují a prosazují stejnou politiku, pouze se přou o to, kdo bude u kormidla.

A co na to prezident Miloš Zeman? Ten řeší jen to, na čem má svůj osobní zájem, nebo to, co je spojeno s jeho blízkými spolupracovníky a s budoucím zajištěním jeho rodiny. A pokud se občas s nějakým zajímavým názorem vloží do některých palčivých problémů, pak se obvykle jedná jen o snahu se předvést. Zeman totiž těží z toho, že je „jenom“ prezidentem. Ačkoli prezident republiky patří do výkonné moci, tak není součástí vrcholného orgánu výkonné moci. Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda a prezident stojí mimo vládu a za činnost vlády ani neodpovídá – vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně (vše viz Ústava ČR). Zemanovi tak prezidentská funkce poskytuje větší prostor v řečnických otázkách, neboť jeho vyjádření k různým tématům nemají obvykle charakter rozhodování a prezident tak není vázán své názory prokázat ve svém rozhodovacím procesu* tak, jako členové vládního kabinetu. Naskýtá se tedy otázka, zda by vystupoval stejně ve funkci nejvyššího výkonného politika.

Ohledně lidí, kteří působí v politice, připomeneme jeden obecný a trvale platný poznatek. Tento poznatek jsme poprvé publikovali v dubnu 2016 a v upravené aktuální podobě jsme ho v březnu 2020 zahrnuly rovněž do obsahu produktu 11128. Jeho znění je následující:

         

  

  

„V politice a v předních funkcích jednotlivých zemí nejsou ti nejschopnější a nejmorálnější lidé, ale pouze ti, kteří vstoupili do politických stran a hnutí, anebo ti, kteří se politickými stranami nechali oslovit pro výkon politické funkce.“

     
 
 

V říjnu 2016 jsme v produktu 12016 k působení politiků uvedli pravidlo, které je schopen a ochoten dodržovat jen málokterý politik. Toto pravidlo zní:

         

  

  

„Pokud politik jedná podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, činí tak bez ohledu na to, zda si svým jednáním zachová nebo získá politickou funkci. Jestliže vidina politické funkce převáží, již to není jednání podle nejlepšího vědomí a svědomí.“ (Blíže je vědomí a svědomí vysvětleno v produktu 11152.)

     
 
 

Z hlediska politického a bezpečnostního vývoje je rozhodujícím rokem rok 2030. Tento rok se kvapem blíží, avšak vláda ani politická opozice stále nechápou a nechtějí chápat, co se děje v Evropě a celkově ve světě a k čemu nás to přibližuje. Všichni čeští politici si hlídají jen své pozice a počítají získané politické body. Proč je tento rok rozhodující, jsme poprvé nastínili v listopadu 2018 v produktu 11089. Podrobněji jsme význam roku 2030 rozebrali v květnu 2019 v produktu 11103 Přeceňované volby do Evropského parlamentu a podceňované hrozby pro ČR. Další hodnocení a předpověď vývoje k roku 2030 jsme přinesli v lednu 2020 v produktu 11120 Naplňování projektu USA pro 21. století nabírá stále větší zpoždění, což Američany nutí k nezodpovědným akcím. Následné hodnocení bezpečnostního vývoje k roku 2030 jsme rozšířili o problematiku šíření infekční nemoci COVID-19. Toto hodnocení jsme zveřejnili v polovině ledna 2021 v produktu 11146 Přeshraniční pendleři, zahraniční dovolenkáři, státní příslušnost, státní hranice, národní bezpečnost a krizové situace (1/2). Naposledy jsme vývoj bezpečnostní situace k roku 2030 rozvedli v souhrnném hodnocení s předpovědí na konci ledna 2021, což bylo obsahem produktu 11147 Studená válka nikdy neskončila – nyní pokračuje už svou třetí fází a blíží se do bodu konfrontace, a to i za podpory a spoluúčasti ČR.

Vývoj bezpečnostní situace v Evropě a potažmo v celém světě je důležitým faktorem pro vývoj v ostatních oblastech společenského života. Svízel s českými politiky, ať už se jedná o vládu, opozici, nebo prezidenta, je v tom, že příliš spoléhají na silnější mocnosti, jejichž požadavkům se podřizují. Čeští politici posouvají do popředí své osobní ambice a vlastní zájmy, popřípadě zájmy jednotlivých politických subjektů. Čeští politici považují malicherné soupeření mezi národními politickými subjekty za nejvyšší politiku. Jenže zapomínají, že ta nejvyšší politika vždy přesahuje státní hranice, a to právě proto, abychom si zachovali bezpečné prostředí na vlastním území.

V rámci národní bezpečnosti* je nutné zajistit a udržovat příznivé podmínky ve vztazích s ostatními zeměmi, ať už se jedná o sousední, nebo vzdálenější země. V rámci národní bezpečnosti musí vláda uplatňovat zásady v předcházení a potlačování vnějších bezpečnostních hrozeb* a podílet se na zachovávání mezinárodního míru, na řešení vzniklých konfliktů a zmírňování politického napětí. Pokud by česká vláda i Parlament ČR podle toho postupovaly, tak by nikdy nevyslaly české vojáky do Pobaltí, kteří tam od roku 2018 svou přítomností s dalšími vojáky z členských zemí NATO zbytečně provokují a eskalují napětí. Čeští politici se ale v tomto striktně podřizují západním mocnostem a jejich požadavkům. Prezident Zeman tuto vojenskou misi nikdy nezpochybnil ani nekritizoval. Oficiálním cílem pochybné mise je odstrašit Rusko od napadení pobaltských států.

Rusko pro Evropu a obecně pro Západ nepředstavuje předhazovanou a omílanou vojenskou hrozbu, nýbrž hrozbu obchodní. Záměrem Ruska není napadnout jakýkoli evropský stát, ale naopak s evropskými státy obchodovat. V tom je jeho obrovský potenciál, kterému se západní země snaží různými způsoby bránit, čímž podporují USA v utlumování jejich konkurenta. Rusko nemá žádný zájem na pustošení Evropy a rozdmýchávání konfliktů u svých hranic, ale vzhledem k politické, ekonomické a vojenské kampani Západu se připravuje na všechny možné alternativy (viz produkt 11076 „Strategické a operační cíle USA a Ruské federace v zahraniční politice – díl 2/2). To, co se stalo na Ukrajině, nebylo akcí Ruska, ale akcí Západu, přičemž Rusko provedlo svou reakci (viz produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině a produkt 11027 Analýza změny politického režimu na Ukrajině – díl 1/2).

Žalostný vývoj na české politické scéně, lhostejnost českých politiků k vývoji bezpečnostní situace v Evropě (ve světě) a nedostatečné porozumění situace ze strany novinářů lze shrnout do následujících titulků, které srozumitelně nastiňují a shrnují průběžný stav české vlády, prezidentského úřadu i stav Parlamentu ČR:

  • Zeman a vstup do NATO s okamžitým podílem ČR na zločinech proti lidskosti aneb Jak a proč to všechno začalo (rozšiřování NATO a počátek eskalace napětí v Evropě – viz produkt 11089 a viz druhá polovina produktu 13094)
  • Jsou Zemanovy vztahy s Čínou a Ruskem státnické, anebo více osobní a obchodní?
  • Fenomén Babiš jako povrchní slupka, pod níž se skrývá marketinkový produkt současné doby (viz produkt 11057)
  • Nešikovný Zeman v souboji se záludným ministrem Hermanem (produkt 13015)
  • Pomstychtivý Zeman a zahanbený Babiš (viz produkt 11108 a produkt 11109)
  • Zmatená opozice varuje před poloprezidentským systémem, který je ale vytvářen právě rétorikou opozice a submisivním vystupováním premiéra
  • Zeman a jeho nekritická adorace Izraele aneb Jak ČR kopíruje aktivity americké administrativy (upřednostnění Jeruzaléma před Tel Avivem), která potřebuje Izrael pro naplňování cílů své zahraniční politiky na Blízkém východě (viz produkt 11077Američané ztrácejí Sýrii, a proto musejí konat aneb Proč schválení ambasády v Jeruzalémě, vyvolání incidentu v Dúmá a vypovězení jaderné dohody s Íránem)
  • Společné úsilí Zemana, Babiše i kolaborující politické opozice ohledně české vojenské mise v Pobaltí, která je organizována ve prospěch zahraniční politiky USA (viz produkt 11051, produkt 11055 a produkt 11056)
  • Záchvěv Zemana směrem k USA aneb Tristní dopis do Venezuely (viz produkt 11098)
  • Babiš a jeho personální politika ve vládě aneb Nikdo nesmí přerůst premiéra nebo získat větší slávu než premiér a všichni musí zůstat za každou cenu loajální (rovněž musí být uspokojeny personální požadavky Zemana)
  • Babiš jako velitel družstva ministrů si neumí své družstvo pevněji zkompletovat, přičemž mu pořád někdo chybí nebo odchází – to není známka dobrého manažera, který se musí opakovaně zbavovat svých podřízených 
  • Zeman neví, koho USA považují za teroristy, přesto jim radí, s kým nemají vyjednávat (viz produkt 13094)
  • Zeman se hluboce mýlí, když si myslí, že u Kábulu se bojuje za Prahu aneb Jak Zeman dosud nepochopil, o co se hraje v Afghánistánu a kdo jsou hlavní aktéři (viz produkt 13094)
  • Pokrytecký Zeman a bázlivý Babiš ve vztahu k řediteli BIS* Koudelkovi aneb skutečné prohřešky BIS nechce nikdo vyšetřit ani potrestat (viz produkt 12091)
  • Babiš vytáhl na předsedu Pirátů Ivana Bartoše téma nelegální migrace, přitom se jejich politika v tomto příliš neliší a je stejně špatná (připravovaný produkt)
  • Tandem Zeman a Babiš a dostavba Dukovan aneb Zákulisní dohoda mezi prezidentem a premiérem a z toho plynoucí pokyny pro ministra Havlíčka (Babiš se snaží zůstat v pozadí)
  • Zmatená opozice si kvůli tendru na dostavbu Dukovan stěžuje u Babiše na ministra Havlíčka, jako kdyby nevěděla, že Havlíček jednal na zákulisní pokyn Babiše
  • Opozice tvrdí, že Rusko je pro dostavbu Dukovan bezpečnostním rizikem, ale už nechce připustit, že americko-kanadská firma představuje přinejmenším stejné riziko (BIS v tomto vyjadřuje jen politický a západem preferovaný závěr, nikoli odborné zpravodajské stanovisko)
  • Vláda na popud západních mocností finančně a jinak podporuje pochybné a politicky aktivní neziskové organizace (např. Evropské Hodnoty a Člověk v tísni), které pak vytvářejí vlastní dezinformační produkty a dopouštějí se trestných činů podle českého trestního zákoníku (například trestný čin pomluvy), nebo podle zákonů cizího státu (například neoprávněná činnost v Sýrii).

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11153
Souhrnné hodnocení
© 2021 Agentura EXANPRO

Specifická analýza a hodnocení (12096)

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (PSP ČR) kupí prohřešky vztahující se k její nelegitimní činnosti. V produktu 11152 jsme rozebrali pochybení PSP ČR v souvislosti s prodloužením doby nouzového stavu, což se týkalo toho, že poslanci, ačkoli kritizovali a neschválili postup vládního kabinetu, tak záhy nato zlegalizovali nezákonné konání vlády Andreje Babiše. Protiústavní činnost vlády později potvrdily Městský soud v Praze a také Ústavní soud ČR. Nejhorší pro vládnutí však je, že se v případě vlády nekoná žádná náprava, což je v české politice setrvalý stav, který nevede k lepšímu a spravedlivějšímu výkonu vládnutí. Tím ve vládě dále existují jenom odměny, a nikoli náležité tresty, čímž se otevírá cesta pro další vědomá pochybení. Vláda je ale odpovědna Poslanecké sněmovně, která tak má nad vládou určitou ústavní moc. Jenže PSP ČR má sama problémy v dodržování platných zákonů, a tak mezi Sněmovnou a vládou není vztah, kterým by Sněmovna jako zákonodárný prvek dbala na spravedlivý a přínosný výkon vlády, nýbrž vztah, v němž se dohadují dvě provinilé instituce.  

K činnostem Poslanecké sněmovny patří navrhování a schvalování zákonů, avšak na druhou stranu jsou to právě poslanci, kteří příslušné zákony nedodržují. Ve spojitosti se zřízením sněmovních orgánů pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb* porušuje Sněmovna dlouhodobě hned tři zákony, přičemž jeden z těchto zákonů porušuje dokonce ve třech bodech.

Tento analytický produkt rozebírá nezákonnou činnost Poslanecké sněmovny směrem k českým zpravodajským službám (BIS*, VZ* a ÚZSI*). Sněmovna je jednou ze tří institucí, jež mají ze zákona pravomoc a povinnost kontrolovat tři zmíněné služby (zbylými dvěma institucemi je přirozeně vláda a dále Orgán nezávislé kontroly [ONK], který však nebyl dosud ustaven, přičemž novela zákona o zpravodajských službách se zahrnutím ONK nabyla účinnosti 1. ledna 2018).  

V následující části produktu vysvětlíme, co všechno Sněmovna ve vztahu ke zpravodajským službám porušuje a také to, proč jsou za daný stav kromě funkcionářů PSP ČR zodpovědní také premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček. Dále objasníme, proč v této záležitosti negativně vyčnívá poslanec Jan Lipavský (Piráti), který dětinským a jednostranným způsobem vykládá o hrozbách pro Českou republiku.

Specifická analýza a hodnocení (13097)

V polovině března 2021 (přesně 17. března) jsme se snad ze všech sdělovacích prostředků mohli dozvědět, že americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za zabijáka. Téměř všechna média (zahraniční i domácí) to popisovala tak, jako by to přímo vyřkl sám Biden. Jenže Biden slovo „zabíják“ vůbec nezmínil. To ale novinářům a televizním moderátorům nevadilo a ihned celou věc posunuli tak, aby působila senzacechtivě. Na webových platformách českých médií jsme tak mohli číst následující titulky:

  • Česká televize (ČT24): „Přituhuje. Biden označil Putina za zabijáka, Kreml stáhl velvyslance“
  • CNN Prima NEWS: „Biden: Putin je zabiják. Zaplatí za snahy vměšovat se do prezidentských voleb“
  • CNN Prima NEWS: „Putin je zabiják, prohlásil Biden. (…)“
  • Seznam Zprávy: „Biden: Putin je zabiják. Brzy uvidíte, jakou cenu zaplatí“
  • Novinky: „Putin je zabiják. Zaplatí, prohlásil Biden“
  • iDNES: „Putin je zabiják, řekl americký prezident. Rusko stahuje svého velvyslance“
  • Blesk: „Putin je zabiják, opřel se Biden do ruského prezidenta. Moskva přikročila k odvetě“

U komerčních médií je typické, že využívají lidskou vášeň pro senzaci, a proto v titulcích posunují pravý význam událostí nebo (ne)vyřčených slov tak, aby působily přitažlivěji, čímž přirozeně vzbudí větší zájem čtenářů. Po přečtení celého článku pak čtenáři v lepším případě zjistí, že je to celé „trochu“ jinak. V tom horším případě se novináři ve svém článku ani nenamáhají poskytnout pravdivé vysvětlení celé události nebo předložit přesný výrok politika. Pokud však zvážíme, že mnoho lidí si přečte jen titulky článků a obsahem článků se již nijak zvlášť nezabývají, pak je pochopitelné, že i tímto způsobem se šíří dezinformace*, případně misinformace* (což se vztahuje k nevědomým čtenářům).

Jiná situace by měla být u České televize, která je televizí veřejné služby neboli veřejnoprávním médiem. Takové médium by nemělo mít důvod vytvářet senzacechtivé články a reportáže. Avšak to je jenom zdání, protože i Česká televize se už podílela na produkci nebo šíření bezpočtu dezinformací. Pro úplnost připomeňme například reportáž Jakuba Szántó o sarinu v Sýrii, která měla přímo lživý podtext (fakticky doloženo a objasněno v produktu 13027), nebo snahu ČT popřít fakt, že jméno zakladatele islámu „Mohamed“ (český přepis) je nejčastějším britským chlapeckým jménem (viz analytický produkt 13035). Nejnověji zpracovaným příkladem dezinformací vytvářených Českou televizí je dezinformace vyřčená několika pracovníky ČT a související s vakcínou AstraZeneca (viz produkt 13096).

Česká televize v souvislosti s Bidenem a jeho údajným tvrzením o Putinovi jako zabijákovi přinesla ve svých televizních zpravodajských pořadech zavádějící příspěvky, které neposkytovaly pravdivý popis rozhovoru s Bidenem. Příkladem jsou pořady „Události“ a „Horizont“.

V pořadu „Události“ vysílaném 17. března 2021 pronesla moderátorka Marcela Augustová tato slova:

„Rusko se podle amerických tajných služeb snažilo ovlivnit i loňské prezidentské volby ve Spojených státech. Konkrétně zpochybněním demokratického, a nakonec taky vítězného kandidáta Joea Bidena. Ten považuje svůj ruský protějšek za – cituji – zabijáka. (…)“

Moderátorka Augustová dokonce použila slovo „cituji“, což ještě více zesiluje domněnku*, že Putina nazval zabijákem sám Biden. Chyby se samozřejmě nedopustila jen moderátorka, nýbrž všichni pracovníci dané redakce, kteří příspěvek připravovali (moderátoři se na přípravě příspěvků podílejí).

V pořadu „Horizont“ rovněž vysílaném 17. března 2021 přednesla moderátorka Hana Scharffová následující text:

„Rusko stáhlo z USA svého velvyslance ke konzultacím. Reaguje tak na slova prezidenta Bidena, který svůj ruský protějšek Vladimira Putina označil za zabijáka. (…)“

Nyní předložíme, jak se celá záležitost s údajným tvrzením Bidena odehrála doopravdy a vysvětlíme, proč by tohle tvrzení Biden sám nevymyslel. Dále přiblížíme, jak se z rozhovorů s politiky prostřednictvím manipulace ze strany novinářů s využitím sugestivních či návodných otázek* vytvářejí senzacechtivé a cíleně zaměřené reportáže, a přidáme ještě další zajímavosti z rozebíraného tématu včetně další dezinformace České televize v této záležitosti.

Specifická analýza (11152)

Zpravodajský produkt volně navazuje na dokument 11148 Premiér Babiš vědomě lhal, když odůvodňoval vyhlášení nového nouzového stavu, čímž ještě více zdůraznil, že vláda porušila zákony.

Většina českých poslanců nevystupuje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jak se svým slibem dle Ústavy ČR všichni z nich zavázali. Nedostatky ve vědomí a svědomí poslanců jsou všeobecně a dlouhodobě známým faktem (viz příklady v produktech uvedených níže). Je to samozřejmě věc individuální a vždy se odvíjí od toho, jaké úrovně vědomí (vědění, znalostí) je jednotlivý poslanec schopen v určité záležitosti dosáhnout, a zároveň od toho, zda a v jaké míře si jednotlivý poslanec uvědomuje svou mravní odpovědnost za své konání čili zda vykonává svou práci svědomitě (poctivě) s ohledem na konkrétní projednávanou záležitost a zájmy českých občanů.

Poslanci se tedy rozhodují (hlasují) podle míry svých znalostí či míry získaného vědomí o příslušném problému a podle svých morálních kvalit (svědomí), které se pohybují na škále od zájmů českých občanů přes zájmy jedné politické strany či hnutí nebo osobní prospěch až po hájení zájmů cizích mocností. Pravdou je, že ačkoli by poslanci mohli oplývat dostatečnými znalostmi o projednávané otázce, tak se někteří z nich zaštiťují jen domnělými znalostmi z jedné strany (které jsou mnohdy předpojaté), přičemž větší část poslanců postrádá především svědomí, protože konečné rozhodnutí není obvykle činěno v zájmu všeho lidu (jak je uvedeno v Ústavě ČR), ale především v zájmu vlastního politického zisku, nebo dokonce v zájmu cizích mocností či nadnárodních spolků (EU, NATO), což je často v rozporu se zachováváním bezpečného prostředí v Evropě a s ochranou vlastních občanů před jevy a událostmi s negativními účinky (dopady).

Špatné práci poslanců jsme se věnovali již dříve, a to například v případu, kdy jejich práce nebyla provedena v zájmu zachovávání mezinárodního míru, a tedy ani v zájmu všeho lidu, jak ukládá Ústava ČR, a navíc byla porušením článku 1 Severoatlantické smlouvy (vysvětleno uvnitř prvního z níže uvedených produktů). Také jsme se věnovali nečestnému (bez svědomí) a podřízenému (podlézavému) vystupování českých poslanců, kteří až dezinformačním způsobem hájili zájmy cizí mocnosti. Zde jsme ukázali a analyzovali klamné vystupování zástupců z ČSSD, ANO, KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Níže předkládáme dva zpravodajské produkty, které obsahují zmíněné skutečnosti:

V tomto zpravodajském výstupu rozebereme zmatečnou a nelegitimní činnost poslanců, která se vztahuje k vnitřním záležitostem ČR a práci poslanců ve dnech 11., 18. a 26. února 2021 se zahrnutím tří schůzí Poslanecké sněmovny (83., 86. a 88. schůze). Na všech třech schůzích byl projednáván nouzový stav, přičemž jednotlivá usnesení Poslanecké sněmovny nebyla vůbec konzistentní a z hlediska legitimity si odporovala. To potvrzuje i fakt, že Poslanecká sněmovna ve dvou případech raději ani písemně nezaznamenala, k čemu se vlastně vyslovila. To mohl ovlivnit předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (hnutí ANO), který je ochráncem Babišových myšlenek a pochybných skutků (podrobněji v další části produktu). Výsledek každého projednávaného bodu by měl být písemně zaznamenán v oficiálních dokumentech Sněmovny, ať už jsou výsledná stanoviska kladná, nebo záporná.

Specifická analýza (13096)

Česká televize (ČT) se v mnoha případech ve svých zpravodajských a publicistických pořadech snaží ze svého úhlu pohledu referovat o všemožných údajných dezinformacích* pocházejících z Východu, ale nijak neřeší skutečné dezinformace pocházející ze západních zemí. Ale ještě horší je, že ČT dezinformace také sama produkuje (disinformation made by ČT). Ukázkou dezinformací vytvořených Českou televizí je produkt 13082, v němž jsou rozebrány tři příklady zavádějícího až dezinformačního vyjadřování moderátorů ČT (první příklad se týká vysílání českých vojáků do zahraničí, druhý se vztahuje k nouzovému stavu a třetí je spojen s rozhodnutím soudu o zrušení některých opatření). Na konci zmíněného produktu jsou pak odkazy na dalších 16 produktů o prohlubující se nespolehlivosti ČT v mediálním zpravodajství.

Kromě vytváření nebo šíření dezinformací pocházejících ze západních zemí a přidružených neziskových nebo rádoby investigativních organizací, jakými jsou např. Člověk v tísni a Bellingcat (více o obou organizacích viz produkt 11147), se Česká televize angažuje také v zamlčování či upozaďování významných faktů a událostí. Příklad zamlčení významné události ze strany ČT je prezentován v produktu 13093.

V tomto produktu představíme nevěrohodné vystupování pracovníků ČT a ředitelky SÚKL Ireny Storové v souvislosti s podezřením na vážné vedlejší účinky vakcíny od firmy AstraZeneca (SÚKL – Státní úřad pro kontrolu léčiv). Jedná se o případ, kdy byla jedna věc spojená s vakcínou popřena, a to jak Českou televizí, tak ředitelkou Storovou, avšak následující den byla stejná věc naopak potvrzena. To se stalo, aniž by se kdokoli za své selhání v předkládaní nesprávných, či doslova falešných informací omluvil. A to redaktoři a moderátoři ČT poučují veřejnost, jak je důležité si informace ověřovat – často zdůrazňují ověřování alespoň ze dvou odlišných zdrojů.

Podívejme se nyní na přesnou a podrobnou analýzu* toho, jak pracovníci ČT a ředitelka SÚKL vystupovali a jak odkryli svou odbornou nezpůsobilost či morální pochybení se snahou hájit instituce Evropské unie a vakcínu britsko-švédské farmaceutické a biotechnologické společnosti AstraZeneca.

Nejčtenější zpravodajské produkty