Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

27. říjen 2020
Předplatitelé

Krátká analytická reakce (11141)

Krátká analytická reakce (KAR) je mezistupněm mezi souhrnným hodnocením 11140 a závěrečným hodnocením 11142. KAR reaguje na vývoj v posledních dnech (23.–25. října 2020) ohledně odvolávání ministra zdravotnictví Romana Prymuly z jeho funkce. Záměrně píšeme o odvolávání (nikoli odvolání) ve formě podstatného jména slovesného vzniklého z nedokonavého slovesa, protože proces zbavování ministra zdravotnictví jeho funkce nebyl stále dokonán a zatím zde chybí od prezidenta Miloše Zemana náznak, že by měl být dokonán v tomto týdnu.

Dnes v úterý 27. října se má prezident setkat s navrženým nástupcem a situace se může, ale také nemusí vyjasnit. Prezident se rovněž může vyjádřit až po státním svátku, tedy ve čtvrtek 29. října 2020. Každopádně již nyní je možné celkem závazně vyvodit, jak se prezident Zeman k situaci staví a jakou odezvu lze od něj očekávat.

KAR neřeší, proč se vyšehradská aféra odehrála, ale snaží se ukázat, jakým směrem se vyvíjí. V produktu 11140 jsme nastínili, co bylo příčinou Prymulova rychlého pádu (i když ještě úplně nepadl), ale bližší rozbor tohoto bodu společně se zákulisními praktikami hnutí ANO je součástí produktu 11142, který jako druhý díl navazuje na produkt 11140. V této souvislosti je však nutné podotknout, že je těžké hovořit o tom, že se Prymula stal obětí léčky, když vlastně on sám aktivně pomohl tuto léčku zrealizovat tím, že porušil vládní nařízení, na jehož znění se podílel. A znovu připomínáme, že se nemohlo jednat o jakési legitimní soukromé posezení, když se celá věc uskutečnila v prostoru určeném pro podnikání, a tedy v prostoru, na nějž se vztahovalo vládní nařízení (blíže vysvětleno v produktu 11140).

24. říjen 2020

Souhrnné hodnocení (11140)

Novináři z deníku Blesk přistihli ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jak se v pozdních hodinách 21. října 2020 setkal s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem v restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě. Blesk o této události informoval ve svém pátečním vydání 23. října 2020.

Nedostatky v nošení roušky nejsou u ministra Prymuly tou nejzávažnější věcí. To by museli už v dubnu 2020 odstoupit například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, neboť během konference Ústředního krizového štábu neměli nasazenou roušku. Závažnější než roušky je z pohledu uzavření stravovacích zařízení (platí od 14. října) setkání tří výše jmenovaných osob v uvedené restauraci včetně konzumace občerstvení (tento fakt i s občerstvením potvrdil sám Prymula). Ale úplně nejzávažnější je Prymulova vlastní a hodně nepovedená obhajoba, kterou by si vychutnal i nezkušený právník nebo vyšetřovatel laik (analytický rozbor viz navazující produkt 11142). Hlavní selhání politika nebývá v jeho prohřešku, nýbrž v následném mlžení, podsouvání výmyslů a v pozměňování vlastní výpovědi. Prohřeškem politik ještě nemusí ztratit svou čest, ale ztrácí ji, jakmile svůj prohřešek začne falešně obhajovat.

V případě ministra Prymuly dokazuje jeho falešná objahoba to, že ministr Prymula moc dobře ví, že ohledně schůzky v uzavřené restauraci nejednal správně. Prymula zřejmě jako někteří dřívější vrcholní politici počítal s tím, že nad ním jako členem vlády už nikdo není, a proto pod „rouškou tmy“ jednal tak, jako by se ho vládní nařízení netýkala. Jenže zapomněl na bulvár, s kterým se musí vždy počítat. A možná zapomněl ještě na něco jiného (podrobněji v navazujícím produktu 11142).

Velice zajímavá byla reakce premiéra Andreje Babiše, který velmi rychle ještě týž den dopoledne oznámil, že Prymulu vyzval k rezignaci a že pokud Prymula nerezignuje sám, tak podá prezidentovi návrh na jeho odvolání. K tak rychlé reakci mohl mít Babiš jen dva důvody, avšak ani jeden z obou důvodů nesouvisí s bojem proti koronaviru (bližší vysvětlení v navazujícím produktu 11142).

Prymula uvedl, že klidně rezignuje, pokud si to veřejnost přeje. Jenže záhy prokázal, že se mu vůbec rezignovat nechce, ať je názor veřejnosti, jaký je (podrobnější rozbor viz navazující produkt 11142). Ministr patrně sázel na svou domnělou popularitu, s níž se chlubil již na jaře 2020 (viz produkt 11133). Otřepaná fráze se slovy „pokud si to veřejnost přeje“ je frází pokryteckou a slabošskou, kterou nepoužívají příliš čestní a rozhodní politici. Podobně je tato fráze používána i při zvažování kandidatury na politickou funkci. Ale pokud někdo říká, že bude kandidovat, pokud si to veřejnost přeje, tak by raději kandidovat neměl, protože tím ukazuje svou nerozhodnost (váhavost) a snahu vytvořit si zdánlivou podporu (napřed musí být akce směrem k cíli, a pak může přijít i nějaká podpora, ale nejde to obráceně – to by nemusely být volební kampaně).  

Zastavme se ale ještě u nařízení vlády k uzavření stravovacích zařízení. V aktuální kauze ministra zdravotnictví se objevuje námitka, že vládní nařízení obsahuje formulaci, že vláda „zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb“, přičemž podle této námitky nebyla restaurace Rio’s Vyšehrad v inkriminovaném čase veřejnosti přístupná, a proto námitka uzavírá, že Prymula, Faltýnek a Havrlant byli soukromými hosty provozovatele. Jenže na tuto námitku existují dvě protinámitky.

První protinámitkou je to, že v případě stravovacích zařízení (restaurace, kavárny, bary apod.) je nutné rozlišovat veřejnost a personál. To znamená, že za veřejnost se považují všechny osoby, které stravovací zařízení navštěvují za účelem stravování (do stravování se počítá i konzumace nápojů). Z Prymulovy výpovědi víme, že trojice návštěvníků se v restauraci stravovala. Personál pak tvoří osoby, které ve stravovacím zařízení vykonávají svou práci. Personál tak může v uzavřené restauraci nadále vykonávat různou pracovní činnost (administrativa, úklid, úprava interiéru atd.). Trojice návštěvníků byla jednoznačně veřejností, kterou bychom mohli přesněji nazvat uzavřenou společností. Prymula ani Faltýnek tam určitě nepřišli pracovat na nějaký vedlejší pracovní poměr.

Druhou námitkou je to, že trojice návštěvníků nemohla tvořit soukromé hosty provozovatele už jenom proto, že má-li být restaurace podle nařízení vlády uzavřena, pak nemůže provozovatel, ale ani majitel přijímat hosty v prostorách restaurace, které jsou určeny k podnikání. Musely by to být prostory, které jsou skutečně soukromé a veřejnosti trvale nepřístupné (např. část objektu vyčleněná jako byt pro personál). Navíc víme, že Prymula za stravování uvnitř platil, což znamená, že ve vnitřních prostorách restaurace byla i přes zákaz vedena dál podnikatelská činnost (takže hosté se vším všudy).

Ovšem Prymula se vůbec nezabýval tím, zda se jednalo o stravovací zařízení a zda oni tři tvořili či netvořili veřejnost (zřejmě věděl, že tudy cesta nevede), ale svou obhajobu opřel o nařízení ohledně shromažďování, které mělo platit až od 6.00 hod. 22. října 2020, přičemž tvrdil, že salonek, kde seděli, nepatřil k přístupným prostorům restaurace. Prymula uvedl, že po příjezdu na Vyšehrad prošel přes restaurační zařízení do soukromých prostor vyšehradské kapituly. Jenomže salonek je součástí restaurace, a nikoli soukromým prostorem. Provinilci včetně provozovatele restaurace by museli prokázat, že před uzavřením restaurace nebyl salonek navštěvován hosty restaurace a že nebyl vyčleněn jako prostor k podnikání. Ale to se jim podaří jen těžko, když je salonek na webu restaurace prezentován jako její součást.

Pokud by si provozovatelé a majitelé restaurací mohli i po uzavření restaurací zvát do podnikových prostor své soukromé hosty, pak by nařízení o uzavření stravovacích zařízení postrádalo smysl. Ale tyto pokusy už tady byly, když byla otevírací doba restaurací omezena do 22.00 hod. a později do 20.00 hod. Hosté byli po uzavírací hodině přesunuti do zadní části restaurace nebo do prostoru v suterénu. Ale policisté se tyto prohřešky snažili odhalovat a předávat správním orgánům. V případě ministra Prymuly, poslance Faltýnka a ředitele Havrlanta se jedná o stejný prohřešek a stejným způsobem by měl být také řešen.

V době jmenování Romana Prymuly ministrem zdravotnictví jsme do plánu produkce zařadili stále ještě připravovaný dokument s následujícím názvem:

„Ministr Prymula není krizovým manažerem ani vojákem, ale jen specialistou na epidemiologii, avšak hlavně je egocentrickým individualistou, který upřednostňuje vlastní úspěch a profit před úspěchem celého týmu“

Pokud by měl být Prymula skutečným vojákem (jedno v jaké hodnosti), pak by musel prosazovat týmovou práci a dávat najevo, že je disciplinovaným členem týmu a že se jako člen týmu dokáže podřídit svému nejbližšímu nadřízenému. Jenom takto se dosahuje vítězství ve vojenské jednotce a podobně i v politickém týmu. Individualisté zde nemají místo. Pro ně jsou určeny jiné specifické profese jak ve vojenském, tak v politickém životě. Roman Prymula už od jara 2020 vystupuje neustále jenom sám za sebe, a ještě dosti neobratně. A může být odborníkem jakým chce, ale to nestačí. Voják musí oplývat disciplínou čili musí se umět vědomě podřídit zájmům celku. Prymula prokazuje přesný opak a snaží se o to, aby svým vystupováním a komunikací vyčníval nad ostatními. To ale na druhou stranu narušuje postup celku a komunikaci celku s veřejností. Prymula se aktivně se svými názory, někdy jen letmými nápady vystavuje na odiv raději novinářům a veřejnosti, než aby se snažil o lepší spolupráci uvnitř svého týmu neboli uvnitř národní vlády. Také to se stalo příčinou jeho rychlého pádu.

Prymulova kauza je rovněž problémem pro prezidenta Miloše Zemana, kterému to kazí obraz v udělování státních vyznamenání, jelikož Prymulovi již v dubnu 2020 přislíbil jedno z ocenění. Ceremoniál byl sice odložen na příští rok, ale seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejní na svých stránkách 28. října 2020. A právě podle tohoto data byla upravena výměna ministra zdravotnictví. Zeman teď hraje na zdrženou, přičemž se stal jakýmsi personalistou, který bude přes víkend a pondělí studovat spis nového ministerského kandidáta. V úterý 27. října by se měl prezident Zeman s novým kandidátem sejít a ve čtvrtek 29. října, tedy až po zveřejnění seznamu vyznamenaných, by měl nového kandidáta jmenovat ministrem. Jmenování ale není stále jisté. Prezident si vybral svůj několikadenní čas a bude přemýšlet, zda je možné tuto situaci ještě nějak zvrátit. Jako první varianta se nabízí to, že nový kandidát nebude vhodná osobnost pro tak náročný úkol, což může Zeman ospravedlňovat vlastní snahou ochránit občany před zákeřným virem. Ale jak už jsme uvedli na začátku, Prymulův prohřešek byla jedna věc, ale jeho falešná obhajoba byla druhou a tou horší věcí. Prymula tímto odkryl svou povahu, která se neslučuje s povahou ochránce národa.

Ministr Prymula je přes prostředníky spojen s Hradem a ještě v pátek 23. října cítil z Hradu silnou podporu. Tato podpora ale může do příštího týdne zeslábnout. Pokud bude Prymula odvolán, je jasné a přirozené, že mu bude nabídnuto místo v expertní skupině epidemiologů. Tam je jeho skutečné místo – vytváření podložených návrhů a doporučení. Otázkou však je, zda bude schopen efektivně pracovat se svými kolegy odborníky a zda bude podporou pro nového ministra zdravotnictví, nebo podrývačem jeho autority.    

V souvislosti s udílením státních vyznamenání a přístupem Romana Prymuly jsme do plánu produkce zařadili produkt s tímto názvem:   

„Státní vyznamenání není od Boha aneb Nejlepší ocenění je obstát sám před sebou“

Na závěr tohoto zpravodajského produktu pro lepší porozumění rozebírané problematiky připomeneme hodnocení Romana Prymuly vztahující se k jeho jmenování předsedou Ústředního krizového štábu na jaře 2020. Následující dva odstavce pocházejí z produktu 11136 Proč byl epidemiolog Prymula jmenován vládním zmocněncem aneb Už zase bezcharakterní Babiš:

         

  

  

(…) Už jenom to, že se Prymula bez férových a relevantních námitek nechal náhle a velmi rychle „pasovat“ do funkce předsedy Ústředního krizového štábu (ÚKŠ), vypovídá o jeho pokřiveném charakteru – samozřejmě to rovněž vypovídá o bezcharakternosti Andreje Babiše (podrobně viz produkt 11133 Premiér Babiš upřednostnil své politické cíle před bojem proti koronaviru). Prymula jako „pouhý“ epidemiolog a „pouhý“ náměstek ministra neměl v čele ÚKŠ co dělat, což se záhy potvrdilo tím, že byl po dvou týdnech vystřídán vicepremiérem a ministrem vnitra Hamáčkem, který měl ze své pozice mnohem lepší podmínky pro řízení ostatních zástupců z různých státních složek a pro jednání s ostatními členy vlády. Ve výše zmíněném produktu 11133 jsou uvedeny čtyři klíčové důvody, proč bylo jmenování Prymuly předsedou ÚKŠ nesmyslné, a také to, proč se i přesto Babiš k tomuto excesu rozhodl a prosadil svůj záměr ve vládě.

Pokud by Prymula oplýval určitou morálkou a podporoval by odborné řízení, tak by sám premiérovi sdělil zmíněné důvody, proč nemůže zastávat funkci předsedy ÚKŠ, a trval by na tom, aby ÚKŠ podle původního statutu řídil ministr vnitra. To se však nestalo a Prymula si vychutnával své pochybné zviditelnění jako předseda ÚKŠ prostřednictvím každodenních vstupů do médií. Prymula ve výstupech v médiích vystupoval stále více jen sám za sebe, čímž podrýval autoritu přinejmenším ministra zdravotnictví. I poté, kdy byl z funkce předsedy ÚKŠ „sesazen“ s odůvodněním, že bude užitečnější na poli takzvané „chytré karantény“, se četnost jeho výstupů v médiích nesnižovala (Prymula byl z funkce předsedy ÚKŠ odvolán 30. března 2020). (…)

     
 
 

V navazujícím produktu 11141 se budeme věnovat analytickému rozboru vystupování a vyjadřování premiéra Babiše, ministra Prymuly a poslance Faltýnka s přiblížením jejich negativních rolí v celé kauze. Kromě toho zmíníme několik zajímavých souvislostí včetně zákulisní práce hnutí ANO a důvodů k rychlé reakci Andreje Babiše.


Zpravodajský produkt 11140
Souhrnné hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO
21. říjen 2020
Předplatitelé

Specifické hodnocení (13088)

České sdělovací prostředky přinesly 22. září 2020 zprávu o tom, že ruský prezident Vladimir Putin při telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem nadhodil hypotézu*, že si kritik Kremlu Alexej Navalnyj mohl vzít jed ze skupiny Novičok sám. Podle mediální zprávy ruský prezident dále navrhl, že by se vyšetřování mohlo zaměřit na stopy, které vedou do Lotyšska, kde podle něj žije jeden z výrobců Novičoku. Česká média vycházela ze zprávy francouzského deníku Le Monde, jehož redaktoři se odkazovali na své vlastní zdroje. Rozhovor mezi oběma prezidenty se uskutečnil 14. září 2020 z iniciativy francouzské strany.

Sdělení působí dojmem, že se Putin trochu pomátl a že snad ani neví, jak by ze sebe smyl údajnou vinu. Avšak to je to, oč tu běží. Takto přesně to má působit, přičemž údajnou věrohodnost tohoto tvrzení má podpořit skutečnost, že informace o Putinových slovech pocházejí přímo z rozhovoru mezi Macronem a Putinem. Jenže tento novinářský výstup byl podvrženou slovní montáží, která se zařadila do velké množiny dílčích a uměle vytvořených útoků vedených proti ruské vládě v čele s Vladimirem Putinem s cílem jeho diskreditace před západní veřejností a se snahou ospravedlnit postup Západu v uvalování dalších sankcí proti Rusku a ruským představitelům.

Podivnou otravu Navalného vysoce účinnou nervově paralytickou látkou, jejíž účinky Navalnyj zázračně přežil bez jakékoli újmy na zdraví, jsme rozebírali v následujících produktech:

V následující části přiblížíme, jaký byl obsah rozhovoru mezi oběma státníky v souvislosti s otravou Navalného, dále jakým způsobem byl proveden řízený únik informací* a co tento únik znamená a jak byla upravena Putinova slova, aby vyzněla tak, jak vyzněla. Kromě toho zmíníme, jak jsou takové rozhovory prováděny a jaké další osoby se jich mohou účastnit. Poskytneme také informaci, jaké země a přibližně odkdy disponují nebo pracovaly s látkami řady Novičok.

18. říjen 2020

Krátká analytická reakce (11139)

Vláda rozhodla o vybudování polní nemocnice s kapacitou 500 lůžek. Tato nemocnice má sloužit jako záložní zařízení pro případ, že by byla překročena kapacita 10 000 lůžek vyčleněná v nemocnicích v rámci intenzivní péče pro hospitalizované pacienty s onemocněním COVID-19. Budování polní nemocnice má trvat deset dnů, přičemž s její stavbou se začalo 17. října 2020. V ČR bylo k včerejšímu dni 17. říjnu 2020 aktuálně hospitalizováno 3 415 pozitivně diagnostikovaných osob, které potřebovaly nemocniční péči. Od 1. října 2020 přibylo v nemocnicích 2 439 pacientů s COVID-19 (počet za posledních 17 dnů), což je v průměru 143 pacientů denně. Avšak důležitější než denní průměr počítaný od 1. října je fakt, že se počet pacientů přijímaných do nemocnic neustále zvyšuje. Za poslední tři dny (od 15. do 17. října) se průměrný počet denního příjmu vyšplhal na 245 pacientů. Podle platného předpokladu má vzestupný trend pokračovat ještě nejméně dalších deset dní. Tolik základní fakta.

Faktické údaje* v odstavci výše ukazují varovný vývoj, na který vláda reaguje zarážejícím povrchním opatřením v podobě budování polní nemocnice s 500 lůžky. Z dosavadního vývoje je jasné, že počet denní hospitalizace přesáhne 300 pacientů a bude ještě několik dní stoupat. V tomto ohledu je nutné počítat, že se vyčleněná kapacita nemocnic naplní nejpozději za následujících 15 až 20 dnů. V tu dobu by už měla být sice vybudována polní nemocnice, ale svou kapacitou poskytne čas jen na dva dny, než bude zcela zaplněna. A co pak?

Někteří politici očekávají, že snad už za týden bychom mohli po přijatých opatřeních dosáhnout vrcholu. Jenže dosažením vrcholu zdaleka nic nekončí. Po dosažení vrcholu nenastane nulový počet nově infikovaných osob ani nulový počet nově hospitalizovaných pacientů. Po překonání vrcholu nastává sestupný trend, který je obvykle pozvolnější než nárůst, a proto bude trvat delší dobu. I pokud se bude snižovat denní průměr nově hospitalizovaných, tak v prvních týdnech sestupného trendu může stále počet hospitalizovaných přibývat (sice už ne tak prudce, ale pozvolný nárůst může ještě nějakou dobu trvat). Překonání vrcholu tak není vysvobozením, což znamená, že s dostatečnou lůžkovou kapacitou budeme muset počítat i nadále. Vláda má maximálně 15 dnů na to, aby vytvořila další zálohu lůžkových míst, k čemuž samozřejmě patří i odpovídající personál. Není možné jen tak očekávat, že se situace co nejdříve zvrátí k lepšímu. Pro zvládnutí jakékoli krizové situace* platí následující pravidlo: „Doufej v nejlepší, ale buď připraven na nejhorší.“


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Publikované zpravodajské produkty související s tematikou koronaviru SARS-CoV-2:

 

Zpravodajský produkt 11139
Krátká analytická reakce
© 2020 Agentura EXANPRO

 

12. říjen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (12089)

Na počátku října 2020 se ve sdělovacích prostředcích objevila zpráva, že Ministerstvo vnitra zaplatí 26 380 000 Kč za roušky a respirátory zabavené v březnu 2020 soukromé firmě v Lovosicích. Tehdy státní orgány dotčené firmě zabavily 680 000 chirurgických roušek a 28 000 respirátorů.

Ochranné prostředky měly původně patřit vlivné osobě z čínské komunity v ČR. Materiál se následně ocitl v rukou českého překupníka, který se ho pokoušel v předražené ceně prodat státu. Na základě této skutečnosti státní orgány zasáhly. Jelikož Policie ČR neshledala u dotčené firmy žádné protiprávní jednání, tak se Ministerstvo vnitra společně s Ústeckým krajem (podílel se na zabavení materiálu) dohodlo s „poškozenou“ firmou na finanční náhradě za zabavený materiál. Výše finanční náhrady vzešla z propočítání ceny roušky a respirátoru obvyklé v místě a čase.

Až potud by bylo vše v pořádku a případ by nebyl ničím zvláštní. Jenže to by nebyl český stát, aby se za takovýmto případem neskrývalo nic zvláštního. Do celého případu byla svým způsobem zapletena Bezpečnostní informační služba* (BIS), o které se v této souvislosti mlčí. Její zapojení bylo hned dvakrát nešťastné, přičemž se to týkalo i porušení zákona. Vláda přesto nevyvodila žádné důsledky a vedení BIS pokračuje ve své činnosti dál ve stejném personálním složení. Přitom se nejednalo o první pochybení BIS, ale už o několikáté provinění (blíže objasněno dále v textu). A ze zkušenosti můžeme doplnit, že další prohřešky budou za této neřešené situace následovat.