Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Odborný výklad (21009)

Stanovení pravděpodobnosti* vzniku určité budoucí události (případně i jejího průběhu) a vyjádření míry přesvědčení (analytické důvěry*) o správnosti této předpovědi (predikce) jsou dvě odlišné věci a jako takové by měly být obě součástí zpravodajského výstupu (písemného i ústního) určeného pro podporu rozhodovacího procesu* politiků a vojenských velitelů. Netýká se to jen výstupů, jejichž obsahem je odhad budoucího vývoje, ale také produktů s analýzou dokonané události a jejích příčin nebo produktů s hodnocením aktuální situace (dění a jevů ve společnosti). Avšak pro výstupy spojené s budoucím vývojem mají stanovení pravděpodobnosti určitého směru a naplnění tohoto vývoje a vyjádření míry přesvědčení o správnosti učiněného závěru zásadní význam právě proto, že jsou tyto výstupy obvykle spojeny s nutností učinit rozhodnutí či přijmout opatření příslušnými funkcionáři.  

Pravděpodobností vyjadřujeme míru budoucího vývoje v konkrétním směru, což je důležité pro rozhodování a plánování další činnosti. Avšak tato pravděpodobnost se pojí ke zpravodajskému závěru, který byl vytvořen prostřednictvím analýzy dostupných nebo získaných informací. Záleží tedy, z jak kvalitních informací jsme čerpali, neboť od kvality informací se odvíjí i kvalita onoho zpravodajského závěru. Kvalitou informací míníme především jejich hodnověrnost. Pokud pracujeme s nedostatečně hodnověrnými informacemi, bude nedostatečně hodnověrný také vytvořený zpravodajský závěr nehledě na analytický proces, který může být sebelepší. Potom pravděpodobnost stanovená pro určitou záležitost ve zpravodajském výstupu bude postrádat svoji hodnotu. Proto je nutné doplňovat zpravodajské dokumenty určené výkonným funkcionářům o vyjádření míry přesvědčení o správnosti (pravdivosti) obsahu využitých informací.  

Vše tedy začíná od obsahu shromážděných jednotlivých informací a od zdrojů, od nichž tyto informace pocházejí, případně od dalších osob a prostředků, jež se podílely na jejich získání. U informací hodnotíme jejich věrohodnost a u zdrojů pak jejich spolehlivost. Hodnocení věrohodnosti a spolehlivosti je předmětem jiného vzdělávacího produktu (připravujeme).

Vyjádření pravděpodobnosti

Pravděpodobnost je možné vyjádřit dvěma způsoby: slovně a číselně. Používáme tedy slovní pravděpodobnost, jež je též nazývána jako pravděpodobnost subjektivní, a kvantitativní neboli statistickou pravděpodobnost. Obě položky můžeme formulovat i s použitím cizích slov jako verbální pravděpodobnost a numerickou pravděpodobnost. Výrazy jako „možné“, „pravděpodobné“, „nepravděpodobné“ apod. jsou používány ve výstupech se subjektivní pravděpodobností, kdežto vyjádření v procentech představuje obsah s pravděpodobností kvantitativní. Předložení pravděpodobnosti ve slovní podobě nemusí mít požadovaný účinek, neboť se jedná o vyjádření určitého rozmezí a uživatelé produktů mohou slovům přisoudit navíc jiný význam, než jaký používají analytici. Z tohoto důvodu je nutné, aby jakékoli odborné pojmy byly v dokumentu buď přesně specifikovány, anebo opatřeny vysvětlením.

Odhad pravděpodobnosti určité události (vývoje) vychází obecně z četnosti událostí minulých, z určité metody (vzorce) používané pro vytvoření predikce a z osobního úsudku založeného na zkušenostech a odborné způsobilosti.

Míra pravděpodobnosti určitého závěru (logického úsudku) závisí rovněž na počtu premis* (předpokladů), jež jsou považovány za pravdivé. Jedna správná premisa může představovat posun v míře pravděpodobnosti o 10 až 15 %.  

Agentura EXANPRO uplatňuje následující podobu a škálu subjektivní a kvantitativní pravděpodobnosti:

Subjektivní pravděpodobnost Kvantitativní pravděpodobnost
Jisté  100 %
Téměř jisté 86 - 99 % (91 - 99 %)
velmi pravděpodobné 71 - 85 % (76 - 90 %)
Pravděpodobné 56 - 70 % (61 - 75 %)
Možné (rovnoměrné vyhlídky, vyrovnaná příležitost) 46 - 55 % (41 - 60 %)
Nepravděpodobné 31 - 45 % (26 - 40 %)
Velmi nepravděpodobné 16 - 30 % (11 - 25%)
Téměř nemožné 1 - 15 % (1 - 10%)
Nemožné (neproveditelné) 0 %

 

Míra přesvědčení o správnosti (analytická důvěra)

Analytická důvěra neboli míra přesvědčení o správnosti využívaných informací je ohodnocení prováděné zpravodajskými analytiky, jímž sdělují výkonným politikům a vojenským velitelům, jaké mají pochybnosti o stanovené pravděpodobnosti určitého vývoje ve zpravodajského závěru. Úroveň přesvědčení o správnosti využívaných informací pomáhá analytikům stanovit, zda je potřeba získat další informace a z jakých zdrojů.   

Analytická důvěra ve shromážděné informace a vytvořený zpravodajský závěr záleží na již zmíněné spolehlivosti zdrojů a věrohodnosti informací (což vychází i ze vzájemného potvrzení informací), na využití metod strukturované analýzy a odborné způsobilosti v řešené problematice, dále na objemu vzájemné spolupráce příslušných specialistů, složitosti analytického úkolu a času, který je k dispozici.

Ve světě zpravodajské analýzy jsou obvykle používány tři stupně pro zdůraznění analytické důvěry pro obsah využívaných informací a vytvářených zpravodajských předpovědí:

  • Vysoká analytická důvěra – úsudek založený na informacích s vysokou kvalitou (věrohodné a potvrzené), nelze však zcela vyloučit riziko, že míra důvěry nemusí být vzhledem k informacím stanovena správně
  • Střední (přiměřená) analytická důvěra – úsudek založený na věrohodných a přijatelných informacích, ale s nedostatečným potvrzením
  • Nízká analytická důvěra – dostupné informace mají nízkou věrohodnost (pochybný charakter), nejsou ucelené (jsou neúplné), jsou slabě potvrzené až nepotvrzené a mohou existovat nedostatky u využívaných zdrojů

ZÁVĚR

Z obsahu odborného výkladu může vyplynout názor, že zpravodajské závěry* s nízkou analytickou důvěrou by neměly být šířeny uživatelům. Jenže ve skutečnosti existuje stále hodně případů, kdy jsou k dispozici jen informace s nižší kvalitou, a pokud musí analytici naplnit zpravodajský požadavek do určitého času, tak nezbývá, než použít pro sestavení závěru dostupné informace, ale s vyjádřením nízké analytické důvěry. U informací obecně je nutné počítat i s jejich záměrně klamnou povahou (provádění klamných operací).

K politickému a vojenskému rozhodování je vždy potřebný nějaký zpravodajský závěr (zpravodajské vědění). Pokud má být rozhodovací proces co nejlepší, je samozřejmě nutné, aby byl naplněn co nejlepším zpravodajským závěrem, jež je akceschopný1 čili umožňuje vedoucím funkcionářům provést vlastní akci ve smyslu rozhodnutí v příslušné záležitosti. Avšak i přesto, že dostupné informace často neumožňují zformovat zpravodajský závěr na vysoké úrovni, potřebují politici a velitelé vědět vše, co je v dané záležitosti k dipozici. Jakkoli vyjádřená pravděpodobnost budoucího vývoje a stanovená analytická důvěra jsou pořád položky, jež mohou přispět k rozhodovacímu procesu vedoucích činitelů.  

Zpravodajský závěr pro výkonné funkcionáře, který se vztahuje k předpovědi určitého vývoje, by měl kromě předpovědi (predikce) samotné obsahovat také míru pravděpodobnosti, s jakou se určitý vývoj odehraje, a stupeň analytické důvěry pro vytvořenou předpověď a její pravděpodobnost.  

Příklady:

  • Militantní organizace IBRA plánuje provést teroristický útok v západní Evropě. Pravděpodobnost provedení útoku skupinou tří a více osob je 50 %. Závěru byla přiřazena střední analytická důvěra.
  • Provedení přímé agrese ruských ozbrojených sil proti pobaltským republikám je hodnocena 5% pravděpodobností s vysokou analytickou důvěrou.  

Poznámka: Termíny jako pravděpodobnost, analytická důvěra, správnost a s tím spojená přesnost, klamné operace apod. jsou rovněž součástí ZPRAVODAJSKÉHO VÝKLADOVÉHO SLOVNÍKU.


1 Akceschopnost zpravodajského závěru patří  mezi zásady zpravodajské činnosti, viz produkt 21007 Zásady zpravodajské činnosti".

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze


Zpravodajský produkt 21009
Odborný výklad
© 2016 Agentura EXANPRO