Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Odborný výklad (21008)

Před čtením (studiem) tohoto zpravodajského produktu je vhodné se nejprve seznámit s obsahem odborného výkladu 21005 s názvem Když se řekne zpravodajské vědění.

Zpravodajské vědění používáme tam, kde je obtížné získat ucelené faktické či pravdivé údaje, popřípadě v situaci, kdy tyto údaje ještě nemáme k dispozici, avšak je nutné učinit „nějaký“ závěr pro podporu rozhodovacího procesu politiků a vojenských velitelů. Můžeme tak vytvářet zpravodajské vědění o události, která se již odehrála, kdy se snažíme objasnit příčiny a pozadí jejího vzniku a závěry využít pro další šetření či pro přijetí konkrétních opatření a pro usměrnění následné činnosti vojenských a bezpečnostních složek, anebo můžeme formovat zpravodajské vědění o tom, co se teprve stane (například ve spojitosti s vývojem v určité oblasti nebo vývojem a dopady konkrétní již iniciované události apod.). Zkoumání příčin a sestavování či odhadování budoucího vývoje jsou sice dvě odlišně vymezené položky, současně se však jedná o položky, které se ve zpravodajském odvětví vzájemné prolínají. 

Vytváření zpravodajského vědění o budoucím vývoji neboli sestavování prediktivního zpravodajského vědění (predictive intelligence) je hlavní činností zpravodajských služeb a zpravodajských štábů, ale zároveň také činností nejobtížnější.

Všeobecným cílem zpravodajského vědění (intelligence) je se co nejvíce přiblížit pravdě. Opačně můžeme říci, že cílem je odstraňovat nejistotu v poznávání zájmového subjektu či objektu v určitém prostoru a času (obecně hovoříme o situaci1). Jinými slovy cílem je objasňovat skutečný význam veškerého zájmového dění včetně informací v různé formě, které jsou s tímto děním spojeny.

Zpravodajské vědění může mít několik podob2, ale je to především jeho podoba s prediktivní (předpovědní) povahou, jež ho odlišuje od objemu všech ostatních informací.3 Na rozdíl od základního a aktuálního zpravodajského vědění2 bývá prediktivní zpravodajské vědění z přirozených důvodů nejvíce vzdáleno pravdě.

Přiblížit se pravdě při hledání příčin něčeho, co se již událo, je snazší, než předpovídání budoucích událostí (vývoje) čili vytváření prediktivního zpravodajského vědění. Není to jenom proto, že se události ještě neodehrály, ale také proto, že lidé mají moc ovlivnit jejich průběh v jakémkoli okamžiku. Operativci v terénu získají informace a analytici v ústředí dospějí k závěru, že velitel militantní skupiny se rozhodne provést útok na konkrétní objekt v určitém časovém okně. Jenže i když může být tento závěr správný, tak je obvykle správný jen pro tu aktuální chvíli získání informací a jejich analýzy. Nikdo nezaručí, že uvedený velitel nezmění své rozhodnutí, anebo že provedení útoku bude ovlivněno vnějšími vlivy: skupina neobdrží zásilku zbraní a munice, důležití příslušníci skupiny se stanou oběťmi jakékoli nehody apod. Z toho plyne, že variantu činnosti útočníků (protivníka) nelze předvídat jenom jedním závěrem a v jednu chvíli, s tím žádní zpravodajští důstojníci nevystačí. Proto je nutné stanovit vždy několik variant činnosti.

Hlavním faktorem pro vytváření variant je čas, který mají zpravodajští analytici k dispozici. Při nedostatku času, což je velmi obvyklý případ, se stanovují alespoň dvě varianty, a to v prvním pořadí varianta nejpravděpodobnější a poté varianta nejnebezpečnější. V dalším pořadí a při dostatku času se vytvářejí další možné varianty (méně pravděpodobná, nejméně pravděpodobná).

Pro sestavování variant existují základní pravidla, mezi něž patří, že varianty musejí být založeny na faktických údajích, musejí být proveditelné a vzájemně odlišné. Nejedná se o fantazírování, ani o lehce pozměněné modifikace jedné hlavní varianty.

Z čeho vycházejí jednotlivé (zmíněné) varianty, proč se vytvářejí v těchto formách, co je jejich obsahem a jaká jsou pravidla pro jejich sestavování je předmětem jiného specifického odborného výkladu (připravujeme). Podrobnější vhled do této problematiky je součástí praktických zaměstnání.

Vývoj situace se samozřejmě nemusí plně shodovat s naším zpravodajským věděním, ale důležité je zpravodajské vědění o budoucím vývoji nepřetržitě přehodnocovat a vzhledem k situaci (nová fakta a nově získané informace) upravovat. Pro vytvoření zpravodajské předpovědi (prediktivního zpravodajského vědění) nebudeme mít nikdy všechny potřebné informace, avšak v tomto ohledu je podstatné co nejlépe identifikovat tzv. zpravodajské mezery4 ve znalostech a správným úkolováním zdrojů tyto mezery co nejvíce zaplnit. Identifikace zpravodajských mezer a úkolování zdrojů patří rovněž mezi nepřetržité procesy zpravodajské činnosti.

Prediktivní zpravodajská činnost nemůže fungovat (být kvalitní) bez zpravodajské činnosti, jež se týká základního a aktuálního zpravodajského vědění. Všechny tyto tři podoby zpravodajského vědění společně vytvářejí určitou zpravodajskou rovnici (viz produkt 210062 s grafickým znázorněním rovnice). Z tohoto důvodu se vedou databáze informací a zpracovávají se zpravodajské analýzy a zpravodajská hodnocení o objektech (subjektech) zájmu a odehraných událostech, což je významný podklad pro tvorbu prediktivního zpravodajského vědění.

Pokud chceme něco předvídat (predikovat), musíme nejenom vědět co a jak, ale také co tím máme splnit neboli na čem se máme podílet a k čemu tím máme přispět, což se týká převážně funkcí zpravodajské činnosti. Podobně je důležitá znalost zásad zpravodajské činnosti (viz související produkty).

Související zpravodajské produkty:


1 Situaci vyjadřujeme několika faktory, které zpřehledňují zpravodajskou, vojenskou a bezpečnostní činnost. Objasnění pojmu situace včetně faktorů, jež ji vytvářejí, je uvedeno v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze".

2 Podoby zpravodajského vědění jsou podrobně rozebrány ve stejnojmenném produktu 21006.

3 Vztah mezi zpravodajským věděním a informací je vysvětlen v souhrnném výkladu k vědomostnímu testu B (díl 1), otázka 1.

4 Definice termínu „zpravodajská mezera“ je uvedena v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 21008
Odborný výklad
© 2016 Agentura EXANPRO