Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Odborný výklad (21007)

Zpravodajské vědění1 jako výsledek zpravodajské činnosti, které je převedeno do zpravodajských produktů (výstupů), poskytuje základní „pohonnou látku“ pro rozhodovací proces vládních činitelů, případně vojenských či policejních velitelů. Tito funkcionáři jsou poté schopni efektivněji plánovat různé aktivity, lépe se připravit na budoucí vývoj, přijímat adekvátní bezpečnostní opatření a provádět účinnější vojenské a bezpečnostní operace. Avšak k tomu, aby výsledky zpravodajské činnosti dosahovaly úrovně co nejsilnější „pohonné látky“, musí zpravodajská činnost*, potažmo zpravodajský procesco nejvíce splňovat určité zásady, které označujeme jako zásady zpravodajské činnosti.

Zásady zpravodajské činnosti jsou propojeny s funkcemi zpravodajské činnosti2 a stejně jako s funkcemi zpravodajské činnosti, tak i se zásadami zpravodajské činnosti by měli být dobře obeznámeni rovněž členové vládního kabinetu, kteří podle zákona zpravodajské služby řídí. Uvedené zásady nejsou tedy věcí jen příslušníků zpravodajských služeb, ale také nutnou znalostí odpovědných politiků.

Agentura EXANPRO řadí do zásad zpravodajské činnosti 13 bodů, jejichž naplňováním je zajišťován kvalitní výkon zpravodajské práce. Zásady zpravodajské činnosti se svým obsahem vzájemně doplňují a také překrývají.

Centralizované řízení zpravodajské činnosti

Smyslem centralizovaného řízení veškerého zpravodajského úsilí je vyhnout se zbytečnému zdvojování stejných činností a zajistit hospodárné využití všech sil a prostředků se zahrnutím vzájemné zpravodajské podpory, ať už uvnitř jednotlivých prvků jedné agentury, nebo mezi více agenturami navzájem, což je často kvůli vzájemné rivalitě a snaze být nejlepší nelehká záležitost. Předchozí text napovídá, že centralizované řízení zajišťují jak vedoucí funkcionáři u své zpravodajské služby, tak výkonní politici v rámci celonárodní zpravodajské komunity prostřednictvím ředitelů jednotlivých služeb. Tuto činnost vládních činitelů stvrzuje zákon, který říká, že vláda odpovídá za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci.  

Schopnost reakce (pohotovost) zpravodajských agentur

Zpravodajská agentura musí být schopna poskytovat nepřetržitou službu tak, aby neustále plnila požadavky vedoucích politiků a vojenských velitelů, což je nezbytná zásada vzhledem k častým a rychlým změnám politické a bezpečnostní situace.

Systematické využívání zdrojů a agentur

Zdroje a agentury musí být systematicky využívány metodickým a reálným úkolováním3, což je založeno na znalosti jejich možností a omezení. Tato zásada musí být uplatňována jak ve vztahu zpravodajská služba vs. zdroje, tak stát vs. zpravodajské služby. Jsou to tedy také politici, kteří by měli systematicky úkolovat jednotlivé podřízené zpravodajské služby a nespokojit se se schvalováním rámcových a nekonkrétních úkolů pouze jednou za delší periodické období.

Nepřetržitá revize výsledků zpravodajské činnosti

Výsledky zpravodajské činnosti ve formě vytvořeného zpravodajského vědění* musí být neustále revidovány (přehodnocovány) vzhledem k novým poznatkům a v případě nutnosti upravovány tak, aby obsahovaly co nejobjektivnější a nejaktuálnější informace.

Výsledky zpravodajské činnosti můžeme rozdělit podle fází zpravodajského procesu na výsledky operativní činnosti a na výsledky analytické činnosti (zpravodajská operativní činnost a zpravodajská analytická činnost). Výsledkem operativní činnosti jsou získané a shromážděné informace a výsledkem analytické činnosti je vytvořené zpravodajské vědění právě z oněch získaných informací. Důležitější částí je nepřetržitá revize vytvořeného zpravodajského vědění, k čemuž však přispívá revize získaných informací. Proto je potřeba provádět nepřetržitou revizi výsledků v obou případech. U získaných informací to znamená zaobírat se důvěryhodností jejich obsahu a spolehlivostí zdrojů, které informace získaly. Tím vším je ovlivněn následující výběr zdrojů a jejich úkolování, popřípadě doplňující a prověřující úkolování zdrojů. 

Správnost zpravodajských závěrů

Vytvořené zpravodajské vědění musí být věcně správné s vyjádřením a pochopením faktů jako základních výchozích rysů zpravodajského závěru. V této oblasti je nutné zabránit technickým chybám, nesprávnému nahlížení na situaci (jejímu mylnému vnímání) a úsilí protivníka nás oklamat. Pro dodržení zásady správnosti je také nutné správně formulovat zpravodajské požadavky (otázky). Pokud nejsou zpravodajské požadavky správně sestaveny, nebudou zpravodajské produkty obsahovat ty správné informace pro rozhodovací proces příslušných funkcionářů. Tato zásada musí tedy opět vycházet od vládních činitelů jako prvotního a nejvyššího zadavatele úkolů.

Objektivnost ve vytváření zpravodajských závěrů

Jakákoli zpravodajská interpretace poznatků nebo učiněný závěr musejí být objektivní (nestranné) a bez emocí nebo osobních předsudků4. Je nutné chránit zpravodajskou činnost a její výsledky před subjektivními názory a předjímanými závěry s vlivem určité předpojatosti4. K této zásadě také patří nepodlehnout politickým zábranám či zdrženlivosti kvůli prosazovaným politickým trendům. Zpravodajská činnost nesmí být řízena či prováděna manipulativně s cílem dosáhnout předem stanoveného výsledku (požadovaného přání). V zásadě objektivnosti platí vztah, ve kterém je vytvořené zpravodajské vědění jedním z faktorů, jež rozhodují o zvolení konkrétní politiky, avšak obráceně nemůže politika rozhodovat o tom, jaký výsledek bude zpravodajskou činností vytvořen (dosažen). 

Relevantnost informací a vytvořeného zpravodajského vědění

Informace a zpravodajské vědění jsou relevantní neboli důležité, pokud se vztahují ke zpravodajským požadavkům (otázkám) vedoucích funkcionářů, čímž zajišťují základ pro odpovědi na tyto požadavky. 

Akceschopnost informací a vytvořeného zpravodajského vědění

Akceschopnost značí, že výsledky zpravodajské činnosti mají takový význam, který umožňuje vedoucím funkcionářům (uživatelům zpravodajských výstupů) provést vlastní akci ve smyslu rozhodnutí o další činnosti podřízených orgánů (například bezpečnostních a vojenských složek). Zpravodajský výstup může být relevantní ke zpravodajským požadavkům, ale nemusí být akceschopný, což znamená, že příslušný výstup neposkytuje možnost provést politické či vojenské rozhodnutí.

Úplnost vytvořeného zpravodajského vědění

Zásadu úplnosti nelze zpravidla nikdy zcela dosáhnout, je však nutné zpravodajskou činnost zaměřit a provádět tak, aby úplnost byla dosahována v co nejvyšší možné míře vzhledem k situaci a stanoveným zpravodajským požadavkům. 

Přístupnost (dostupnost) informací a zpravodajských produktů

Jakákoli informace a zpravodajský produkt musejí být snadno dostupné těm, kteří je potřebují jak pro svou další zpravodajskou práci, tak pro svá politická a vojenská rozhodnutí. Pokud nejsou informace a produkty šířeny a nejsou ani dostupné, tak ztrácejí svoji hodnotu.

Využitelnost zpravodajských produktů

Zpravodajské produkty by měly být ve vhodném formátu, který vyhovuje uživatelům a usnadňuje jim porozumění obsahu produktů, čímž je vytvořen předpoklad pro rychlé využití produktů v praxi. Tvůrci produktů, do kterých je včleněno vytvořené zpravodajské vědění, by měli porozumět okolnostem, v rámci kterých jsou jejich produkty příslušnými funkcionáři využívány, a tomu také přizpůsobit i volbu formátu a způsob zpracování produktů.

Ochrana zdrojů

V celém zpravodajském procesu a dále při šíření zpravodajských produktů musí být ochrana zdrojů prvořadou záležitostí. Dodržení této zásady je jednou z důležitých podmínek pro zajištění nepřetržitého procesu získávání a shromažďování informací. 

Včasnost v poskytování výsledků zpravodajské činnosti

Zásada včasnosti převažuje všechny předešlé zásady, neboť je nutné tuto zásadu splnit beze zbytku jako celek. Nelze ji splnit jen částečně, což je u předešlých zásad možné, i když to ovlivňuje celkový výsledek. Při nesplnění zásady včasnosti se navíc ztrácí také naplnění ostatních zásad, ať už jsou naplněny v jakékoli míře. Celkový výsledek zpravodajské činnosti pozbývá platnosti, pokud není předán včas těm, kteří tento výsledek potřebují pro svá rozhodnutí. Právě z důvodu včasnosti se v dnešní době, kdy se situace rychle mění, často předává přímo získaná informace namísto vytvořeného zpravodajského vědění. Důvodem je zajistit včasné uvědomění o zlomových situacích, přičemž vyšší forma výstupu v podobě zpravodajského vědění* může být předána (šířena) dodatečně.   

Související zpravodajské produkty:


1 Tematika zpravodajského vědění je rozvedena v produktech 21005 Když se řekne zpravodajské vědění a 21006 Podoby zpravodajského vědění.

2 Funkce zpravodajské činnosti jsou rozebrány v produktu 22004 Málo viditelné funkce zpravodajské činnosti.

3 Metodickým úkolováním rozumíme promyšlenou, věcnou a ze strany vlády a vedení zpravodajských služeb organizovanou činnost. Reálným úkolováním pak nazýváme činnost, která je skutečně prováděna vládou jako nejvyšším řídícím orgánem a která vyúsťuje v ukládání nezbytných a proveditelných úkolů vždy podle potřeb reálné situace.

4 Odborný výklad o předsudcích (předpojatosti) ve zpravodajské analýze je obsahem vnitřně rozpracovaného produktu s pracovním názvem „Zpravodajské předsudky“ (viz možnost výběru tématu z Přehledu zájmových témat v kategorii Odborná zpravodajská nauka).

* Definice odborných termínů je dostupná v produktu 41001 Zpravodajský výkladový slovník – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 21007
Odborný výklad
© 2016 Agentura EXANPRO