Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Odborný výklad (21006)

Před čtením (studiem) tohoto zpravodajského produktu je vhodné se nejprve seznámit s obsahem odborného výkladu 21005 s názvem Když se řekne zpravodajské vědění.

Zpravodajské vědění1 (intelligence) můžeme chápat jako jednotnou obecnou záležitost, ale můžeme ho také rozdělovat do různých podob, a to vždy podle konkrétních hledisek. Hlediskem může být to, zda se zpravodajská činnost provádí v zahraničí či na domácí půdě (zahraniční zpravodajství a kontrazpravodajství), zda je zpravodajské vědění vytvářeno v období války, anebo v obdobích jiných než válka (např. období míru, konfliktu nízké intenzity apod.). Další hledisko může být spjato s druhy zdrojů, jichž je využíváno k získávání informací a následného vytváření zpravodajského vědění (např. zpravodajské vědění z lidských zdrojů, zpravodajské vědění z technických zdrojů obecně atd.).2 Tady je však nutné podotknout, že cílem každé zpravodajské služby, která využívá různé zdroje, je spojit výsledky jejich činnosti do tzv. „všezdrojové analýzy“ a tím vytvořit „všezdrojové zpravodajské vědění“. Viditelným hlediskem, jímž lze vymezit podobu zpravodajského vědění především ve vojenské oblasti, je vojenský stupeň, na kterém se zpravodajská činnost provádí. Tak se může jednat o zpravodajskou činnost a vytvořené zpravodajské vědění na taktickém, operačním a strategickém stupni.3   

Vzhledem ke zpravodajské analýze je však pro podobu zpravodajského vědění základním a nejdůležitějším hlediskem povaha informací, které tak mohou patřit do množiny známých informací, množiny nově získaných (shromážděných) informací a množiny vytvářených pravděpodobnostních informací. Ve zpravodajské terminologii nazýváme tyto množiny jako „základní (popisné) zpravodajství“, „současné/aktuální (hodnotící) zpravodajství“ a „prediktivní (odhadovací) zpravodajství“. Tyto tři druhy zpravodajství v sobě zahrnují jak zpravodajskou činnost, tak vytvářené zpravodajské vědění.

Základní zpravodajství (basic intelligence) popisuje určité skutečnosti jako například geografický prostor či objekt/subjekt a průběžně o nich shromažďuje obecné, ale i detailní údaje. Nutně však nevysvětluje význam těchto skutečností a shromažďovaných údajů. Z tohoto důvodu se toto zpravodajství nazývá také jako „popisné“ (descriptive) nebo „reportážní“ (reportorial). Obecně toto zpravodajství obsahuje a pracuje s výchozími podklady, které sahají od současnosti až po určitou uplynulou dobu, která je v různých případech různě dlouhá. Tyto výchozí podklady jsou známá fakta, ucelené poznatky a vytvořené vědění o oblastech zpravodajského zájmu. Například u zájmové země se může jednat o záležitosti politické, ekonomické, sociologické, dopravní a telekomunikační, vojenské, přírodní a další. V případě teroristické skupiny pak o záležitosti spojené s její organizací, používanými metodami (způsoby činnosti), výzbrojí, biografickými údaji jednotlivých členů atd. Základní zpravodajství by se tedy mohlo nazývat i zpravodajstvím výchozím. Tyto výchozí podklady ze základního zpravodajství ve formě rozličných produktů (grafy, schémata, popisy, statistické údaje apod.) nebo i jednotlivých informací a faktů jsou využívány při plánování operací a také jako základ pro hodnocení nově získaných (shromážděných) informací.

Základní zpravodajské vědění je ukládáno do různých databází (archivů) a neustále aktualizováno, a to jak v míru, tak během vojenské operace, popř. zpravodajské a bezpečnostní činnosti. Příkladem tohoto zpravodajství mohou být rozmanité studie o různých zemích (country studies) a příručky známé jako „country books“, analýzy objektů/areálů a zařízení – objektové analýzy (installation analysis), přehledy o organizaci, výzbroji a rozmístění ozbrojených sil (order of battle overviews – ORBAT, OB), složky s takticko-technickými daty cílů (rozuměj výzbroje a techniky) apod.

Současné/aktuální zpravodajství (current intelligence) je zpracováváno ve formě popisu určitých současných událostí následovaném komentářem, vysvětlením nebo hodnocením, což posouvá tento popis do širších souvislostí a vztahuje ho k pravděpodobným příčinám. Aktuální zpravodajství tedy popisuje určité právě uskutečněné nebo odehrávající se události a hodnotí/vysvětluje, proč se udály (hledá příčiny), jaký mají význam apod. Proto se někdy toto zpravodajství také nazývá jako „hodnotící“ (evaluative), nebo „vysvětlující“ (explanatory). Je zpravidla spjato s aktuální vojenskou operací nebo politickou kampaní. Příkladem tohoto zpravodajství jsou denní nebo týdenní zpravodajské souhrny/informace (Daily/Weekly INTSUMs4), zpravodajská hodnocení (intelligence assessments), zpravodajské brífinky o aktuálním dění apod.

Aktuální zpravodajské vědění je pohonem (rotorem) pro vytváření zpravodajských předpovědí (prediktivního zpravodajského vědění), k čemuž je souběžně využíváno i základního zpravodajství, které v tomto případě představuje pomyslný stator (viz obrázek níže).

Prediktivní/odhadovací zpravodajství předpovídá/odhaduje/propočítává, co se stane, tedy jaký vývoj událostí lze očekávat. Používá určité pracovní techniky, jejichž prostřednictvím se snaží vymodelovat či odhadnout vývoj v určité oblasti (například variantu činnosti nepřátelské jednotky nebo teroristické skupiny). Prediktivní zpravodajství se ze známých faktů, aktuálních událostí a zjištěných příčin snaží stanovit pravděpodobnostní vývoj situace a určit budoucí účinky (dopady) jak již uskutečněných, tak budoucích událostí.

Anglické ekvivalenty pro označení této kategorie zpravodajského vědění jsou následující: „predictive“ (predikční, předpovědní), „estimative“ (odhadovací) a používá se také slovo „speculative“ (spekulativní). Příkladem tohoto zpravodajství mohou být dokumenty zpracovávané v rámci zpravodajské přípravy operace/bojiště (varianty činnosti protivníka, model událostí, předpověď počasí apod.) a dokumenty vytvářené jako předpověď vývoje pro různé geografické prostory. Rozsáhlejším zpravodajským dokumentem v rámci prediktivního zpravodajství je „Zpravodajský odhad“ (Intelligence Estimate), který může být produkován jak na různých vojenských stupních, tak na národní úrovni, kde se již nazývá „Národní zpravodajský odhad“. Dokument řeší vývoj situace v zájmových regionech (prostorech) s ohledem na národní bezpečnost a národní zájmy a tím také se zaměřením na možné bezpečnostní hrozby a rizika s tím spojená. Uvedený dokument pomáhá formulovat bezpečnostní a zahraniční politiku země.5

Mezi třemi rozebranými podobami zpravodajského vědění můžeme vymezit jednoduchý vztah: Prediktivní zpravodajské vědění vzniká sloučením základního a aktuálního zpravodajského vědění, k čemuž je však zapotřebí použít vhodných zpravodajských dovedností a technik (viz obrázek). 

Podoby zpravodajské činnosti a výsledného zpravodajského vědění, které jsou utvářeny do určitých zpravodajských kategorií, slouží funkcím zpravodajské činnosti6 – naplňují jejich obsah a tím zajišťují jejich funkčnost, čímž také ukazují na funkční zpravodajskou službu.

Související zpravodajské produkty:


1 Podrobněji o zpravodajském vědění viz produkt 21005 Když se řekne zpravodajské vědění.

2 Využíváním specifických lidských a technických zdrojů jsou vymezovány konkrétní oblasti zpravodajské činnosti včetně jejího výsledku. Tyto oblasti jsou nazývány zpravodajskými obory neboli disciplínami (viz Zpravodajský výkladový slovník). 

3 Blíže o zpravodajském vědění na taktickém, operačním a strategickém stupni viz produkt 41001 Zpravodajský výkladový slovník – sjednocená verze.

4 INTSUM - Intelligence Summary (zpravodajský souhrn)

V České republice není problematice „Národního zpravodajského odhadu“ věnována patřičná pozornost.

Tematika klíčových funkcí zpravodajské činnosti je předmětem produktu 22004 Málo viditelné funkce zpravodajské činnosti.


Zpravodajský produkt 21006
Odborný výklad
© 2016 Agentura EXANPRO