Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

ODBORNÁ ZPRAVODAJSKÁ NAUKA
Zpravodajský proces a jeho obsah ÚVODNÍK
10. leden 2017

Odborný výklad (21012)

Zpravodajský proces* je systematická a nepřetržitá činnost s cílem vytvořit zpravodajské vědění*. Sousloví „zpravodajské vědění“ je objasněno v příslušných produktech (viz odkazy níže1).

Zpravodajský proces je někdy nazýván jako zpravodajský cyklus. Odlišnosti v tomto označování, jakož i význam „cyklického zpravodajského procesu“ pro zpravodajskou činnost jsou vysvětleny v níže uvedených produktech, v nichž lze rovněž nalézt obecné seznámení s fázemi rozebíraného zpravodajského procesu:

V tomto odborném výkladu se soustředíme na stručný popis jednotlivých fází zpravodajského procesu a na zdůraznění jejich pravého účelu, jemuž by měly pro funkčnost celého procesu sloužit. Zpravodajský proces bychom mohli pro lepší porozumění přirovnat ke kruhu zrání, kde jeho dílčí fáze představují potřebu nejprve něco zasadit, poté určitými způsoby a vnějšími i vnitřními úpravami vypěstovat (nechat uzrát), následně sklidit a ve vhodném balení odeslat ke konzumaci (viz popis jednotlivých fází níže).

Z odborného a praktického hlediska agentura EXANPRO upřednostňuje zpravodajský proces se šesti fázemi:

  • 1. Plánování a řízení (Planning and Direction)
  • 2. Vydávání úkolů a získávání/sběr/shromažďování informací (Tasking and Collection)
  • 3. Zpracovávání a vytěžování (Processing and Exploitation)
  • 4. Analýza a produkce (Analysis and Production)
  • 5. Šíření a začlenění do rozhodovacího a plánovacího procesu (Dissemination and Integration)
  • 6. Hodnocení a zpětná vazba (Evaluation and Feedback)

 

1. Plánování a řízení (Planning and Direction)

První fáze zpravodajského procesu roztáčí celý proces a pokládá základy pro jeho další fáze. V této fázi jsou identifikovány první zpravodajské mezery* ve zpravodajském vědění v souvislosti s politikou vlády (příslušnou organizací) a s tím spojeným rozhodovacím procesem* příslušných politiků (vedoucích funkcionářů), což vyúsťuje ve formulování zpravodajských požadavků*. Z těchto požadavků jsou pak určeny prioritní zpravodajské požadavky*. Zpravodajské požadavky (včetně těch prioritních) jsou dále rozčleněny na specifické informační požadavky* (SIP). Veškeré požadavky udávají směr pro stávající a budoucí zpravodajské operace a jsou rovněž chápány jako vodítko pro zpravodajský personál, který na jejich základě provádí co nejefektivnější shromažďování potřebných informací s cílem vytvořit zpravodajské vědění k co nejlepšímu zaplnění zpravodajských mezer a tím uspokojení potřeb příslušných funkcionářů, potažmo institucí a operačních složek, jež toto vědění potřebují pro svoji činnost.

Sestavování zpravodajských požadavků a jejich členění na SIP podléhá specifickým pravidlům (viz příslušné produkty - připravujeme).

V praxi existuje ohledně této fáze nedostatek ve vztahu mezi vládou a státními zpravodajskými službami. Vládní činitelé nedokáží jasně formulovat své požadavky spojené s národní bezpečností a opakovaně (každoročně) schvalují stejný seznam požadavků, jež ve skutečnosti nejsou zpravodajskými požadavky, ale příliš obecným výčtem všeho možného, co jenom trochu souvisí s bezpečnostní oblastí. Takový plán požadavků postrádá svůj smysl, neboť neurčuje srozumitelné priority a další konkrétnosti, nýbrž alibisticky jmenuje obecné věci se snahou pokrýt vše, co by přicházelo v úvahu. Pro ilustraci to vypadá podobně, jako kdyby někdo periodicky vyjmenovával ty položky, které jsou již dávno dané určením příslušné služby a s tím souvisejícími zákony a dalšími ustanoveními. Jenomže zpravodajské požadavky a určení zpravodajské služby jsou dvě odlišné věci.

2. Vydávání úkolů a získávání/sběr/shromažďování informací (Tasking and Collection)

V této fázi je zahrnuta práce se zdroji a podřízenými agenturami (pobočkami/expoziturami či zahraničními pracovišti), které jsou úkolovány prostřednictvím SIP. Podřízené agentury provádějí činnost podle obdrženého plánu a rovněž řídí své zdroje. Zdroje*/operativci* jsou zasazovány do potřebných prostorů ve stanovených časových lhůtách/oknech, popřípadě jsou v těchto prostorech aktivovány či usměrňovány ve své činnosti. Jiní pracovníci se na konkrétní prostory a skupiny osob zaměřují vzdáleně pomocí specializovaných zařízení. Další zpravodajci vykonávají svou práci z jednoho místa vyhledáváním příslušných poznatků v informačních systémech a databázích.

Při této zpravodajské a informační činnosti jsou informace získávány, sbírány a shromažďovány. Získávání informací znamená, že jsou nabývány zpravodajsky aktivním způsobem. V tomto smyslu je pro nabytí informací nutné vynaložit určité úsilí, jelikož informace nejsou volně dostupné. Naproti tomu sběr informací znamená využít volně dostupných údajů např. z otevřených zdrojů a „běžně přístupného terénu“. Shromažďování informací je poté činnost, kdy se získané a „posbírané“ relevantní poznatky soustřeďují na jedno místo (specializovaná místa) za účelem jejich zpracování (3. fáze) a analýzy (4. fáze).

3. Zpracovávání a vytěžování (Processing and Exploitation)

Zpracovávání je přeměna shromážděných informací*, dat, údajů* a jiných položek do takové formy/podoby, která je použitelná pro provedení jejich analýzy v následující fázi. Položky, jež nejsou „čitelné“, jsou teprve po této fázi připraveny k analytickému procesu. Jedná se například o zpracování obrazového materiálu zachyceného na kinofilm nebo elektronickou paměťovou kartu, přepis audio záznamů nebo převedení dat ze SIM karty mobilního telefonu do textové podoby, překlad a přepis cizojazyčných materiálů, zpracování dat zachycených různými přístroji jako např. popis satelitního snímku, dekódování/dešifrování zpráv s uvedením jejich vzájemné souvislosti, převedení různých údajů do vhodného formátu apod. Patří sem také zpracování dat ze zajištěných věcí jako například počítačů včetně jakéhokoli softwaru, případně ve válečném období z ukořistěného materiálu různého druhu (textové a grafické dokumenty, vzorky výzbroje apod.).

Vytěžování* zde představuje výslednou kvalitu informace a znamená využití veškerých prostředků ke zpracování a rozvinutí všech obdržených dat do co nejvhodnější a úplnější (vyčerpávající) podoby pro následnou analýzu. Vytěžování je vlastně zužitkování všeho, co jednotlivé poznatky obsahují, čímž se vytvářejí co nejlepší podmínky pro pozdější analytický proces.

Vytěžování rovněž souvisí s informačním zdrojem, kde se jedná o získání (vytěžení) všeho, co zdroj k zájmové problematice může poskytnout.   

4. Analýza a produkce (Analysis and Production)

Tato fáze je považována za kritickou fázi celého zpravodajského procesu. V této fázi se ze zpracovaného a vytěženého materiálu (informací) vytváří zpravodajské vědění* s cílem najít dostatečné odpovědi na zpravodajské požadavky (především prioritní zpravodajské požadavky).

Analýza* (analytický proces) je stěžejní částí celé zpravodajské práce a jako taková je předmětem samostatných zpravodajských produktů (připravujeme).

Produkce zde zastupuje jak vytváření zpravodajských závěrů, tak převádění těchto závěrů do určité formy, která je srozumitelná pro uživatele (politiky, velitele) a která obsahuje všechny důležité položky. Takových forem může být celá řada. Většinou má ale taková forma podobu textového dokumentu doplněného podpůrnými obrázky a schématy. Jinou formou může být prezentace pro tzv. zpravodajský brífink.

5. Šíření a začlenění do rozhodovacího a plánovacího procesu (Dissemination and Integration)

Odpovědi na zpravodajské požadavky v podobě zpravodajského vědění a samostatných/podpůrných informací jsou prostřednictvím hotových (dokončených) zpravodajských produktů šířeny k uživatelům (zadavatelům). Šíření zpravodajských výstupů* musí splňovat stanovené časové lhůty pro odpovědi na jednotlivé zpravodajské požadavky. Rozdíl mezi šířením a distribucí je uveden v řešení a odůvodnění odpovědi na otázku č. 5 v dokumentu 21001 Souhrnný výklad – vědomostní test B (díl 1). Zároveň je zde uveden také důvod, proč je upřednostňován pojem „šíření“.

Obsah zpravodajského výstupu, pokud to jeho kvalita umožnuje, je zadavatelem (vedoucím funkcionářem) začleněn do jeho vlastního rozhodovacího procesu, potažmo do plánování, přípravy a vedení legitimních a odpovědných činností (příslušné politiky, vojenské operace apod.).

Některé informace mohou, nebo dokonce musí být šířeny dříve než ve fázi šíření. Jedná se přednostně o informace, u nichž by mohlo nastat nechtěné časové prodlení a jež se přímo vztahují ke zpravodajským požadavkům nebo důležitým záležitostem. Takové informace mohou být šířeny z jakékoli fáze zpravodajského procesu, jakmile se zjistí jejich závažnost (na obr. znázorněno červenou, modrou a zelenou elipsou a k tomu stejně zbarvenými šipkami). Analytici však i nadále s těmito informacemi pracují a dodatečně je v ucelenějším výstupu poskytují příslušným uživatelům.  

6. Hodnocení a zpětná vazba (Evaluation and Feedback)

Poslední fáze je neoddělitelnou součástí všech ostatních fází. Není prováděna samostatně, nýbrž napříč všemi fázemi tak, aby bylo zajištěno, že celý proces funguje podle očekávání. Celý zpravodajský personál na různých stupních hodnotí funkčnost každé fáze zpravodajského procesu (cyklu). Pokud se najdou místa pro vylepšení procesu, je vhodné provést nezbytné změny. Samozřejmě s hodnocením celého procesu souvisí i hodnocení práce vykonané zpravodajským osazenstvem. V podstatě lze ale shrnout, že zásadní pro toto hodnocení je, zdali byly dostatečně zodpovězeny zpravodajské požadavky.

Poznámka: Zpravodajský proces obsahuje ještě prvek nazvaný „spojení/předání“, jenž je viditelný mezi jednotlivými fázemi. Tento prvek má svůj význam v tom, že podle systémového nastavení může celý zpravodajský proces urychlit, anebo naopak zpomalit. Cílem samozřejmě je, aby toto nastavení poskytovalo pevné a hladké propojení všech fází a tím kompaktnost celého zpravodajského procesu.  


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze

1 Problematice zpravodajského vědění (vytvořeného zpravodajství) se věnují následující produkty:


Zpravodajský produkt 21012
Odborný výklad
© 2017 Agentura EXANPRO
7. říjen 2016

Odborný výklad (21011)

Cílem každé státní či soukromé zpravodajské agentury* je poskytovat relevantní* informace* a zpravodajské vědění*, což podléhá určitému procesu, který by měl tyto výsledky zajistit. Ve zpravodajské činnosti se jedná o proces zpravodajský, jehož základní verze by měla patřit do všeobecné nauky každého zpravodajského prvku bez ohledu na určení, charakter a velikost daného prvku. Nezáleží na tom, zda prvek působí na strategickém stupni nebo jen pro strategický stupeň přispívá (zpravodajská expozitura, zpravodajská skupina vojenského uskupení), zda se jedná o prvek analytický či operativní, případně zdrojový, zda je prvek státní nebo soukromý atd. Zpravodajský proces* je vhodné s úpravami aplikovat do všech zpravodajských struktur, a to jak z důvodu počátečních odborných znalostí jednotlivých specialistů, tak z důvodu znalostí o organizaci jako celku. Analytik*, operativec* nebo řídící pracovník, ti všichni by měli znát souhrnný způsob práce své organizace, svůj podíl ve zpravodajském úsilí a z toho vyplývající odpovědnost a význam vlastní práce pro celkový úspěch organizace. Jednotlivé profese se svojí činností překrývají, a proto je potřebné mít dostatečný přehled o svých spolupracovnících i v jiných zpravodajských odbornostech.

Zpravodajský produkt je volným pokračováním odborného výkladu 21010 Zpravodajský proces nebo zpravodajský cyklus?.

Zpravodajský proces má svoji definici a také skladbu. Definice je dostupná ve Zpravodajském výkladovém slovníku. Skladba základní verze zpravodajského procesu může mít podle rozdílného přístupu čtyři až šest fází, jež mohou být znázorněny a vysvětleny různými způsoby. Agentura EXANPRO upřednostňuje proces se šesti fázemi, který vysvětluje podle vlastního diagramu a vlastní organizace činnosti. Pro porozumění celému procesu je nutné objasnit jeho jednotlivé fáze a vztah mezi nimi.

2. září 2016

Odborný výklad (21010)

Každá činnost v jakékoli profesi je prováděna podle určitých zásad, které svojí podobou vytvářejí celou škálu různých alternativ. Tato škála může začínat jednoduchým souborem základních bodů a končit podrobným výčtem konkrétních pravidel a instrukcí. Jakékoli zásady by měly příslušnou činnost usnadňovat a nikoli ji svazovat. Vybrané praktické zásady jsou pak ve spojení s reálnou situací využívány pro tvorbu různých pracovních a operačních postupů hovorově nazývaných jako „kuchařka“. Stejně je tomu i ve zpravodajské činnosti, kde je výchozí soubor všeobecných zásad reprezentován základním modelem zpravodajské činnosti, o kterém se hovoří buď jako o zpravodajském procesu, anebo zase jindy jako o zpravodajském cyklu.

Toto dvojaké označení mate i zpravodajské specialisty, což je často důvodem k tomu, že tuto věc raději dále nerozebírají. Jenže se jedná o základní zpravodajský model, od kterého se odvíjí další souvislosti, a proto je důležité co nejpřesněji odlišit a definovat počáteční termíny ve zpravodajském názvosloví. Zpravodajský důstojník, především pak zpravodajský analytik se snaží vytvořit co nejlepší zpravodajské vědění1* o určité záležitosti, ale jak dobře rozliší fakta*, předpoklady*, domněnky* a další položky, když od samého počátku nebude mít jasno v tom, co je cyklus a co je proces? Vycházíme z profesionální zásady, že zpravodajské vědění začíná znalostí definic odborných termínů, což považujeme za důležité právě při práci s informacemi*, jež obsahují množství různorodých údajů*. Avšak stejně jako ve všech oblastech, tak i v odborném zpravodajském názvosloví není nic neměnného a vše se neustále vyvíjí v prostoru a času (bližší vysvětlení v závěru produktu).

Postavení výchozího zpravodajského modelu není narušováno jen jeho dvojakým označováním, ale také polemikou, zda model nepředstavuje jakousi fádní šablonu, která je již dávno překonána, čímž nemá přílišného praktického využití.  

Co vlastně výchozí zpravodajský model představuje? Jedná se o proces nebo cyklus? Je model překonaný a v praxi nepoužitelný, anebo je stále platným souborem zpravodajských zásad?

21. červenec 2016

Odborný výklad (21009)

Stanovení pravděpodobnosti* vzniku určité budoucí události (případně i jejího průběhu) a vyjádření míry přesvědčení (analytické důvěry*) o správnosti této předpovědi (predikce) jsou dvě odlišné věci a jako takové by měly být obě součástí zpravodajského výstupu (písemného i ústního) určeného pro podporu rozhodovacího procesu* politiků a vojenských velitelů. Netýká se to jen výstupů, jejichž obsahem je odhad budoucího vývoje, ale také produktů s analýzou dokonané události a jejích příčin nebo produktů s hodnocením aktuální situace (dění a jevů ve společnosti). Avšak pro výstupy spojené s budoucím vývojem mají stanovení pravděpodobnosti určitého směru a naplnění tohoto vývoje a vyjádření míry přesvědčení o správnosti učiněného závěru zásadní význam právě proto, že jsou tyto výstupy obvykle spojeny s nutností učinit rozhodnutí či přijmout opatření příslušnými funkcionáři.  

16. červen 2016

Odborný výklad (21008)

Před čtením (studiem) tohoto zpravodajského produktu je vhodné se nejprve seznámit s obsahem odborného výkladu 21005 s názvem Když se řekne zpravodajské vědění.

Zpravodajské vědění používáme tam, kde je obtížné získat ucelené faktické či pravdivé údaje, popřípadě v situaci, kdy tyto údaje ještě nemáme k dispozici, avšak je nutné učinit „nějaký“ závěr pro podporu rozhodovacího procesu politiků a vojenských velitelů. Můžeme tak vytvářet zpravodajské vědění o události, která se již odehrála, kdy se snažíme objasnit příčiny a pozadí jejího vzniku a závěry využít pro další šetření či pro přijetí konkrétních opatření a pro usměrnění následné činnosti vojenských a bezpečnostních složek, anebo můžeme formovat zpravodajské vědění o tom, co se teprve stane (například ve spojitosti s vývojem v určité oblasti nebo vývojem a dopady konkrétní již iniciované události apod.). Zkoumání příčin a sestavování či odhadování budoucího vývoje jsou sice dvě odlišně vymezené položky, současně se však jedná o položky, které se ve zpravodajském odvětví vzájemné prolínají. 

Vytváření zpravodajského vědění o budoucím vývoji neboli sestavování prediktivního zpravodajského vědění (predictive intelligence) je hlavní činností zpravodajských služeb a zpravodajských štábů, ale zároveň také činností nejobtížnější.