Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

ODBORNÁ ZPRAVODAJSKÁ NAUKA
Zpravodajský proces a jeho obsah ÚVODNÍK
11. září 2018
Předplatitelé

Odborný výklad (21013)

Mnozí akademici, novináři a politici stále častěji tvrdí, že informace* bez uvedení zdroje* je nevěrohodná. Je to samozřejmě hrubý teoretický i praktický omyl. Pravda je taková, že u informace bez uvedení zdroje neplatí, že je nevěrohodná, ale že může být nevěrohodná. Stejně tak u informace s uvedeným zdrojem platí, že může být jak věrohodná, tak nevěrohodná. Věrohodnost informací totiž nezáleží jenom na zdroji samotném, a to ani v případě jedná-li se o známý zdroj.

Lidé, kteří propagují myšlenku, že informace bez uvedení zdroje je nevěrohodná, se dopouštějí odborné chyby v tom, že při hodnocení informace slučují dvě různé položky dohromady, a to zdroj informace a obsah informace. Lidé, kteří takto jednají, kladou vždy rozhodující důraz na zdroj, přičemž ihned nesmyslně odmítají obsah informace, jakmile nevědí nic o jejím zdroji. Je to buď jejich nevědomost o tom, jak se hodnotí informace, anebo záměr, jímž chtějí z nějakého důvodu přispět do prosazovaného politického trendu v boji proti takzvaným „alternativním médiím“.

Podívejme se na odborný výklad o tom, jakým způsobem se informace hodnotí a co pro dané hodnocení znamená zdroj informace a obsah informace. U informací z otevřených zdrojů zmíníme také třetí položku, jíž je způsob sdělení informace.

10. leden 2017
Předplatitelé

Odborný výklad (21012)

Zpravodajský proces* je systematická a nepřetržitá činnost s cílem vytvořit zpravodajské vědění*. Sousloví „zpravodajské vědění“ je objasněno v příslušných produktech (viz odkazy níže1).

Zpravodajský proces je někdy nazýván jako zpravodajský cyklus. Odlišnosti v tomto označování, jakož i význam „cyklického zpravodajského procesu“ pro zpravodajskou činnost jsou vysvětleny v níže uvedených produktech, v nichž lze rovněž nalézt obecné seznámení s fázemi rozebíraného zpravodajského procesu:

V tomto odborném výkladu se soustředíme na stručný popis jednotlivých fází zpravodajského procesu a na zdůraznění jejich pravého účelu, jemuž by měly pro funkčnost celého procesu sloužit. Zpravodajský proces bychom mohli pro lepší porozumění přirovnat ke kruhu zrání, kde jeho dílčí fáze představují potřebu nejprve něco zasadit, poté určitými způsoby a vnějšími i vnitřními úpravami vypěstovat (nechat uzrát), následně sklidit a ve vhodném balení odeslat ke konzumaci (viz popis jednotlivých fází níže).

7. říjen 2016
Registrovaní

Odborný výklad (21011)

Cílem každé státní či soukromé zpravodajské agentury* je poskytovat relevantní* informace* a zpravodajské vědění*, což podléhá určitému procesu, který by měl tyto výsledky zajistit. Ve zpravodajské činnosti se jedná o proces zpravodajský, jehož základní verze by měla patřit do všeobecné nauky každého zpravodajského prvku bez ohledu na určení, charakter a velikost daného prvku. Nezáleží na tom, zda prvek působí na strategickém stupni nebo jen pro strategický stupeň přispívá (zpravodajská expozitura, zpravodajská skupina vojenského uskupení), zda se jedná o prvek analytický či operativní, případně zdrojový, zda je prvek státní nebo soukromý atd. Zpravodajský proces* je vhodné s úpravami aplikovat do všech zpravodajských struktur, a to jak z důvodu počátečních odborných znalostí jednotlivých specialistů, tak z důvodu znalostí o organizaci jako celku. Analytik*, operativec* nebo řídící pracovník, ti všichni by měli znát souhrnný způsob práce své organizace, svůj podíl ve zpravodajském úsilí a z toho vyplývající odpovědnost a význam vlastní práce pro celkový úspěch organizace. Jednotlivé profese se svojí činností překrývají, a proto je potřebné mít dostatečný přehled o svých spolupracovnících i v jiných zpravodajských odbornostech.

Zpravodajský produkt je volným pokračováním odborného výkladu 21010 Zpravodajský proces nebo zpravodajský cyklus?.

Zpravodajský proces má svoji definici a také skladbu. Definice je dostupná ve Zpravodajském výkladovém slovníku. Skladba základní verze zpravodajského procesu může mít podle rozdílného přístupu čtyři až šest fází, jež mohou být znázorněny a vysvětleny různými způsoby. Agentura EXANPRO upřednostňuje proces se šesti fázemi, který vysvětluje podle vlastního diagramu a vlastní organizace činnosti. Pro porozumění celému procesu je nutné objasnit jeho jednotlivé fáze a vztah mezi nimi.

2. září 2016
Předplatitelé

Odborný výklad (21010)

Každá činnost v jakékoli profesi je prováděna podle určitých zásad, které svojí podobou vytvářejí celou škálu různých alternativ. Tato škála může začínat jednoduchým souborem základních bodů a končit podrobným výčtem konkrétních pravidel a instrukcí. Jakékoli zásady by měly příslušnou činnost usnadňovat a nikoli ji svazovat. Vybrané praktické zásady jsou pak ve spojení s reálnou situací využívány pro tvorbu různých pracovních a operačních postupů hovorově nazývaných jako „kuchařka“. Stejně je tomu i ve zpravodajské činnosti, kde je výchozí soubor všeobecných zásad reprezentován základním modelem zpravodajské činnosti, o kterém se hovoří buď jako o zpravodajském procesu, anebo zase jindy jako o zpravodajském cyklu.

Toto dvojaké označení mate i zpravodajské specialisty, což je často důvodem k tomu, že tuto věc raději dále nerozebírají. Jenže se jedná o základní zpravodajský model, od kterého se odvíjí další souvislosti, a proto je důležité co nejpřesněji odlišit a definovat počáteční termíny ve zpravodajském názvosloví. Zpravodajský důstojník, především pak zpravodajský analytik se snaží vytvořit co nejlepší zpravodajské vědění1* o určité záležitosti, ale jak dobře rozliší fakta*, předpoklady*, domněnky* a další položky, když od samého počátku nebude mít jasno v tom, co je cyklus a co je proces? Vycházíme z profesionální zásady, že zpravodajské vědění začíná znalostí definic odborných termínů, což považujeme za důležité právě při práci s informacemi*, jež obsahují množství různorodých údajů*. Avšak stejně jako ve všech oblastech, tak i v odborném zpravodajském názvosloví není nic neměnného a vše se neustále vyvíjí v prostoru a času (bližší vysvětlení v závěru produktu).

Postavení výchozího zpravodajského modelu není narušováno jen jeho dvojakým označováním, ale také polemikou, zda model nepředstavuje jakousi fádní šablonu, která je již dávno překonána, čímž nemá přílišného praktického využití.  

Co vlastně výchozí zpravodajský model představuje? Jedná se o proces nebo cyklus? Je model překonaný a v praxi nepoužitelný, anebo je stále platným souborem zpravodajských zásad?

21. červenec 2016
Registrovaní

Odborný výklad (21009)

Stanovení pravděpodobnosti* vzniku určité budoucí události (případně i jejího průběhu) a vyjádření míry přesvědčení (analytické důvěry*) o správnosti této předpovědi (predikce) jsou dvě odlišné věci a jako takové by měly být obě součástí zpravodajského výstupu (písemného i ústního) určeného pro podporu rozhodovacího procesu* politiků a vojenských velitelů. Netýká se to jen výstupů, jejichž obsahem je odhad budoucího vývoje, ale také produktů s analýzou dokonané události a jejích příčin nebo produktů s hodnocením aktuální situace (dění a jevů ve společnosti). Avšak pro výstupy spojené s budoucím vývojem mají stanovení pravděpodobnosti určitého směru a naplnění tohoto vývoje a vyjádření míry přesvědčení o správnosti učiněného závěru zásadní význam právě proto, že jsou tyto výstupy obvykle spojeny s nutností učinit rozhodnutí či přijmout opatření příslušnými funkcionáři.