Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Specifická analýza a hodnocení (13065)

Hodnocení problematických bodů vychází z kauzy rozvedené v produktu 13058. Přehled všech problematických bodů je součástí produktu 13059.

E) Ústavní soud dospěl k falešnému závěru, že státní příslušnost není zakázaný diskriminační důvod.

Ústavní soud (ÚS) musel zaplesat, když nenašel v Listině základních práv a svobod (LZPS) a v antidiskriminačním zákoně termín státní příslušnost jako konkrétní diskriminační důvod. Ale to jsme zase u toho stranění jedné straně sporu a jednostranné interpretaci zákonů a práv. Tady se hodí zmínit odlišné stanovisko ústavního soudce Ludvíka Davida, který patřil do tříčlenného senátu a který se postavil proti nálezu zbylých dvou kolegů ÚS. Ten velmi dobře uvedl, že čl. 3 odst. 1 LZPS uvádí jako diskriminační důvod také jiné postavení, což je ve výčtu diskriminačních důvodů poslední slovní spojení, které značí, že výčet není uzavřený a můžeme si pod spojením „jiné postavení“ představit i další diskriminační důvody jako třeba právě tu diskutovanou státní příslušnost.

Je zde však také další věc, kterou ústavní soudci opomněli. Tou věcí je možnost dvojího státního občanství, tedy státní příslušnost jak k Ruské federaci (RF), tak zároveň k České republice. V ČR se nacházejí Rusové, kteří získali státní občanství ČR, ale zároveň si ponechali občanství RF (což je dnes v souladu jak s českými, tak ruskými zákony). Tito Rusové, kteří patří k občanům ČR a kteří se zároveň hlásí k ruské národnosti, tvoří ze zákona na území ČR národnostní menšinu. A právě tady vyvstává problém s článkem 24 LZPS, kde se hovoří, že příslušnost ke kterékoli národnostní menšině nesmí být nikomu na újmu.

Představme si situaci, kdyby v té době do hotelu vstoupil Rus s českým občanstvím, ale schválně se prokázal ruským pasem. Hoteliér by se podle ÚS svobodně projevil a skrze personál by ho odmítl ubytovat, dokud nepodepíše politické prohlášení. On by to nepodepsal a nebyl by ubytován. Tím by byl porušen článek 24 LZPS, ale ÚS by přesto konstatoval, že hoteliér se pouze svobodně projevil a vyjádřil svůj názor, což je samozřejmě nesmysl. A článek o svobodném podnikání s tím nesouvisí – situace na Krymu ani Rusové v ČR přece hoteliéra v podnikání neomezují. Tady vidíme, čeho se ústavní soudci dopustili a komu nadržovali. Taktéž porušili slib soudce Ústavního soudu o ochraně přirozených práv člověka a o nestrannosti (viz čl. 85 Ústavy ČR).  

Z příkladu výše vidíme, že příslušnost k ruské menšině se mohla stát v ostravském hotelu Brioni Boutique problémem, kde si hoteliér v rámci své svévolné akce mohl vzít příslušníky této menšiny za rukojmí, aby něco „rádoby“ ovlivnil. Bez ohledu na to, jaký mají názor, který jim nikdo nemůže brát ani vnucovat, se náhle stává jejich ruská národnost pro ně újmou, což odporuje LZPS. Avšak ÚS čin hoteliéra hodnotí jako svobodný projev a vyjádření jeho vlastního názoru, přičemž ÚS vůbec neuvažoval možnost dvojího občanství.

U soudců se jedná o věc morálky, nezávislosti a nestrannosti neboli o faktory, které jim umožňují rozhodnout co nejspravedlivěji. Soudci by měli uvažovat a pročítat všechno, co s případem souvisí, a ne pouze to, co se hodí jen jedné straně. Ukázkou jejich nedbalého přístupu je příklad dvojího občanství, kde se současně jedná i o národnostní menšinu nebo národní původ, což už je jako diskriminační zmíněno jak v LZPS, tak v antidiskriminačním zákoně.

Diskriminační důvod je i odlišné zacházení kvůli světovému názoru a sem lze zahrnout pohled na soupeření mezi USA a Ruskou federací ve světě v mnoha geografických oblastech a společenských odvětvích. Hoteliér považuje události na Krymu za porušení mezinárodního práva a připravil pro ruské občany (kteří mohou být zároveň i českými občany) prohlášení k podpisu. Ale ruští klienti mohou namítnout, že to podepíší, když tam doplní další prohřešky proti mezinárodnímu právu (např. bombardování Srbska, invazi do Iráku a její následnou okupaci, přítomnost vojáků USA v Sýrii a údery USA a Izraele proti Sýrii, překročení mandátu OSN pro operace v Libyi, zadržování a mučení osob ze strany USA na různých místech ve světě – třeba v zálivu Guantánamo atd.). Z postoje hoteliéra, který neměl nikdy problém s porušováním mezinárodního práva ze strany západních zemí, lze předpokládat, že by s tímto doplněním nesouhlasil. To by byl důkaz pro jeho jednostranné a tím i propagandistické chápání mezinárodního práva, ale hlavně by odmítl ubytovat Rusy kvůli jejich odlišnému světovému názoru na dění ve světě. A jsme zase zpátky u diskriminačních důvodů, kde ústavní soudci přišli se zvláštním vysvětlením, kterým upozadili důležité věci, a naopak upřednostnili ty, jež byly výhodné pro hoteliéra. Avšak takto selektivně soudce jednat nemůže!

Je možné také říci, že pokud někdo omezuje občany Ruské federace, tak vlastně omezuje zhruba 80 % příslušníků ruské národnosti. Je potom na místě otázka, zda je něco namířeno proti ruskému režimu, anebo proti ruské národnosti jako takové, která je rozhodující národností v Ruské federaci. Tady je ruské státní občanství téměř shodné s ruskou národností a národnost je konkrétně vyjmenovaným diskriminačním důvodem. Pokud by někdo chtěl zpochybnit toto odůvodnění, měl by si nejprve přečíst odůvodnění ÚS – to se nedá srovnávat.

Zpět na přehled problematických bodů z odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu ČR


Zpravodajský produkt 13065
Specifická analýza a hodnocení
© 2019 Agentura EXANPRO