Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Specifická analýza a hodnocení (13062)

Hodnocení problematických bodů vychází z kauzy rozvedené v produktu 13058. Přehled všech problematických bodů je součástí produktu 13059.

C) Ústavní soud klamně konstatoval, že jednání provozovatele hotelu bylo racionálně odůvodněno a že nebylo nenávistné ani zasahující do důstojnosti spotřebitele.

Jednání provozovatele hotelu nemohlo být racionálně odůvodněno, jelikož bylo předpojatě selektivní a zaujatě mířilo jen proti Ruské federaci (viz také problematický bod B). Pokud by hoteliér jednal racionálně čili rozumově vyváženě, tak by musel obdobně přistupovat i k jiným porušením mezinárodního práva (viz četné příklady v problematickém bodě B). On si však vybral pouze Krym, a to ještě jen v souvislosti s Ruskou federací, přičemž státních aktérů bylo ve vztahu k událostem na Ukrajině mnohem více. Aktivity těchto zahraničních aktérů nebyly v souladu se svrchovaným postavením Ukrajiny, nýbrž zcela patrným vměšováním do záležitostí suverénního státu, a to od samého počátku ukrajinského sváru (blíže viz produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině, kde jsou uvedeny odkazy na další produkty spojené s problematikou Ukrajiny).

Z tohoto ovlivňovaného vývoje přes protesty v Kyjevě se skupinami ozbrojených násilníků vyvstaly později události na Krymu. Krym nebyla ojedinělá událost ani prvotní akce, ale reakce na politický převrat na Ukrajině. Prvotní akci provedla ukrajinská opozice ve spojení s militantními radikály* za vydatného přispění zahraničních aktérů.

Čin hoteliéra namířený proti občanům Ruské federace neměl spravedlivý, a tedy ani racionální základ, protože hoteliér vůbec neuvažoval další viníky odpovědné za události na Ukrajině v letech 2013 a 2014. Provozovatel hotelu se rovněž nezajímal o jiné porušování mezinárodního práva ve světě (příklady viz problematický bod B).

Ústavní soud se zde velmi ošidně postavil na stranu hoteliéra, který brojil jen proti Ruské federaci. ÚS se vůbec nezajímal, proč si hoteliér ze široké škály prohřešků proti mezinárodnímu právu, kde prim v tomto porušování hrají západní země, vybral Ruskou federaci a její občany. V počinu hoteliéra tak může být náznak nenávistného jednání k občanům té země, vůči které má hoteliér předsudky.

Jednáním hoteliéra byla taktéž narušena lidská důstojnost (viz čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), avšak ÚS klamně konstatuje, že do důstojnosti spotřebitele nebylo zasaženo. To je samozřejmě chybný závěr, neboť jsou zde jasná fakta. Pokud je někdo postaven před volbu dvou možností, a to buď podepsat připravené politické prohlášení a být ubytován, anebo toto prohlášení nepodepsat a být nucen hledat ubytování jinde, tak se vždy jedná o akt spojený s lidskou důstojností a osobní ctí. Jestliže někdo s takovýmto psaným prohlášením nesouhlasí a chce si zachovat svou čest a důstojnost, tak půjde jinam. Avšak ÚS se podivně domnívá, že tohle vůbec nebylo o lidské důstojnosti.

Ústavní soud v tomto smyslu uvedl následující:

„Lze tak uzavřít, že se stěžovatel vytčeným jednáním nedopustil nepřípustné diskriminace spotřebitele, jelikož důvody, pro které podmínil ubytování v hotelu pro občany Ruské federace, nebyly zákonem zakázané, nenávistné, ponižující ani iracionální, nýbrž byly zjevně motivovány jeho bezprostřední reakcí na protiprávní akt anexe Krymu, kdy stěžovatel právě touto formou chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s touto okupací.“

Objasnění ohledně diskriminace je obsahem problematického bodu E, kde je rozebrán jak problém se státní příslušností, tak jiné věci spojené s diskriminací. ÚS tvrdí, že důvody, pro které hoteliér podmínil ubytování v hotelu nebyly nenávistné, ponižující ani iracionální, protože byly motivovány jeho reakcí na protiprávní akt. Jenže jak může ÚS vědět, že se za tímto aktem neskrývala již dlouhodobá nenávist k Rusům, která mohla vyústit v tento čin namířený proti občanům Ruské federace? Mohli bychom věřit dobrému úmyslu hoteliéra jedině tehdy, pokud bychom měli důkaz o tom, že provozovatel hotelu postupoval podobným způsobem také proti občanům jiných zemí, které porušily mezinárodní právo. A takových zemí je velké množství.

ÚS svou dezinterpretací článku 17 odst. 1 a 2 o svobodě projevu a právu vyjadřovat své názory náhle tento text vysvětlil jako akci s možností omezit zákazníky čili odepřít jim službu, která není základní nebo monopolní, pokud určitá skupina zákazníků nepodepíše nějaké prohlášení, a ještě s uvedením adresy. To ale znamená, že jakýkoli majitel restaurace nebo poskytovatel jiných služeb se podle ÚS může svobodně projevit a vyjádřit tak, že do svého podniku nevpustí ty Američany, kteří nepodepíší prohlášení, že přítomnost amerických vojáků na území Sýrie je porušením mezinárodního práva, anebo ty Čechy, kteří nepodepíší prohlášení, že vojenská mise českých vojáků v pobaltských státech je porušením čl. 1 Severoatlantické smlouvy.

A pokud se jedná o další články z Listiny základních práv a svobod, které ÚS záměrně zamlčel nebo opět dezinterpretoval jen ve prospěch hoteliéra, tak ty jsou následující: čl. 1 o rovnosti osob v důstojnosti i právech, čl. 2 odst. 3 o tom, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, čl. 3 odst. 1 o tom, že práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, (…), …nebo jiného postavení, čl. 10 odst. 1 o právu na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochrany jména, čl. 15 odst. 1 o svobodě myšlení a svědomí a čl. 24 o tom, že příslušnost k národnostní menšině nesmí být nikomu na újmu (k poslednímu článku blíže viz problematický bod E).

Dalším zvláštním textem v podání ÚS je následující část:

„V nyní projednávané věci ostatně stěžovatel nezacházel rozdílně s cizinci (resp. občany Ruské federace) oproti českým státním občanům, případně občanům jiných států tak, že by jim a priori odepřel poskytnutí ubytovacích služeb (nejednalo se o omezení typu „Američanům nenaléváme“). Poskytnutí těchto služeb totiž odepřel jen těm občanům Ruské federace, kteří by odmítli podepsat shora citované prohlášení odsuzující anexi Krymu.“

To je opět ukázka jednostranného výkladu ve prospěch hoteliéra. Toto protežování hoteliéra se táhne celým odůvodněním soudního nálezu. V tomto případě si ÚS dovolí napsat, že hoteliér se přece ničeho špatného nedopustil, protože on těm občanům Ruské federace neodepřel hotelovou službu apriorně, ale „pouze“ pod podmínkou, kterou přece mohli splnit. Celé to odůvodnění ÚS je neodborné. Máme tady čl. 10 odst. 1 o zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochraně jména, což v tomto smyslu již bylo vysvětleno výše. Také článek 15 odst. 1 o svobodě myšlení a svědomí. A samozřejmě nejčastěji diskutovaný článek o svobodě projevu. Tohle všechno je činem hoteliéra s jeho politickým požadavkem porušováno, ale ÚS tady přiřkl práva jenom hoteliérovi.

Velmi žalostný a falešný text z odůvodnění ÚS je obsažen v této části:

„Pokud proto Nejvyšší správní soud v odůvodnění napadeného rozsudku se zjevnou nadsázkou citoval Haškova Palivce („Host jako host“, řekl Palivec, „třebas Turek. Pro nás živnostníky neplatí žádná politika“.), považuje Ústavní soud za daleko příhodnější poukaz na jiné příklad z krásné literatury. Daleko bližší mu je totiž humanistický odkaz, ztělesněný v doktoru Galénovi v Čapkově Bílé nemoci, kdy tento lékař odmítne vydat jím vynalezený lék potírající smrtelnou nakažlivou nemoc všem, kteří jsou schopni ovlivnit zastavení agresivní války. V jedné scéně proto uvádí: „Já léčím jen chudé. Chudí nemohou nic dělat, ale ti druzí, ti mohou spíš prosadit, aby už nebyly války. Na ně se víc dá, pane. Mají větší vliv. Řekněte jim, aby všichni užili svého vlivu.“ (K. Čapek: Loupežník, RUR, Bílá nemoc, Československý spisovatel, 1983, str. 275). Doktor Galén tedy nezastával názor, že „pacient jako pacient“, nýbrž snažil se svou činností aktivně ovlivnit politické dění a proto podmiňoval vydání svého léku zastavením války. Stejně tak stěžovatel v nyní projednávané věci zjevně chtěl jednak projevit svůj názor na protiprávní anexi Krymu, a jednak chtěl alespoň v malé míře působit na ty osoby, které se podílejí (resp. podílet mohou) na politickém životě státu, kterého považoval za agresora.“

V textu je dvojitý rozpor ÚS. Jak už bylo popsáno výše, je zde selektivní výběr viníků, protože Krym nebyla ojedinělá událost ani prvotní akce, ale reakce na politický převrat na Ukrajině. A tady se měl ÚS zastavit a pravit, že „ostravský Galén“ měl působit rovnoměrně na všechny viníky, kteří jsou odpovědní za události na Ukrajině v letech 2013 a 2014. A tam se angažovala celá řada zemí a zahraničních politiků (viz produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině s odkazy na další produkty). V tomto případě by ale ÚS neměl vůbec hoteliéra přirovnávat ke Galénovi, když se předpojatě zaměřil jen na jednoho aktéra. Popravdě on se vlastně nezaměřil na žádného aktéra, ale na ty obyčejné lidi – ruské občany, což je ten druhý rozpor s Čapkovým románem. Takže co chtěl vlastně hoteliér ovlivňovat, když necílil na ty, kteří jsou skutečně schopni něco změnit?

A ten závěr předloženého textu o tom, že hoteliér chtěl alespoň v malé míře působit na ty osoby, které se podílejí na politickém životě státu, kterého považoval za agresora, je zase ta nekonečná obhajoba hoteliéra v podobě slov „alespoň v malé míře působit“ a „považoval za agresora“. Ale proč „ostravský Galén“ nepůsobil také na jiné agresory kvůli problémům v jiných částech světa? Proč si vybral zrovna ruské občany, když v popředí porušování mezinárodního práva jsou za posledních 20 let USA, Velká Británie, Francie a další země? (Viz příklady porušování mezinárodního práva v problematických bodech B a E) Co vlastně někdo chce prostřednictvím ruských občanů změnit? Mají demonstrovat, stávkovat a volit subjekty spřízněné se Západem? My na jedné straně odsuzujeme údajné ruské vměšování do všeho možného a najednou se zde do popředí postaví dokonce Ústavní soud a chválí, jak je dobré působit na toho ruského agresora skrze ruské občany. Celé to připomíná návod, jak ovlivňovat situaci v Rusku proti stávajícímu režimu a vměšovat se do vnitřních záležitostí cizího státu. To už je znak zpolitizování celé kauzy podle trendu Západu v čele s USA, což ÚS prokázal také v případu „Nikulin“ – viz shrnutí v produktu 13058 (blíže ke zpolitizovanému přístupu ÚS viz bod G).

Poslední analyzovaná a hodnocená vsuvka ze zdůvodnění ÚS je v bodě C následující:

„V nyní projednávané věci Ústavní soud navíc nepřehlédl zřejmou časovou souvislost mezi anexí Krymu (první polovina roku 2014) a prohlášením stěžovatele, datovaným ode dne 24. 3. 2014. Rovněž tato okolnost potvrzuje, že ze strany stěžovatele nešlo o svévolné a nepřípustně účelové jednání, nýbrž o bezprostřední a zřejmě i značně emocionální reakci na tuto událost, jíž chtěl stěžovatel zřetelně vyjádřit svůj politický názor. Stěžovatel proto nemůže být podezříván ani z toho, že se ve skutečnosti jednalo jen o jakousi záminku, jak diskriminovat občany jiného státu.“

Uvedený text výše je tragický a komický zároveň. ÚS tímto textem vlastně říká, že kdyby nyní někdo zpětně protestoval např. proti neoprávněnému napadení a následné okupaci Iráku (stalo se v roce 2003 a trvalo do roku 2011) nebo proti bombardování Srbska (1999) – za což nebyl ani v jednom případě dosud nikdo sankcionován, tak by zde chyběla časová souvislost, a proto by to bylo nepřípustné jednání. Z textu vyplývá, že soud považuje za přípustnou jen tu reakci, která je bezprostřední. To je opravdu bizarní odůvodnění! Jak chce ÚS vůbec definovat pojem bezprostřední? Například tak, že po roce je už pozdě a nelze protestovat proti porušení mezinárodního práva? Přitom ÚS ještě tak komicky zdůrazňuje, že zřejmou časovou souvislost u protestu hoteliéra nepřehlédl. To je další ukázka nadržování, kdy si ÚS ve prospěch hoteliéra vyrábí umělé plusové body, avšak těch skutečných minusových bodů si nevšímá. Zvláštní je také to, jak ÚS touto časovou souvislostí odůvodnil, že se ze strany hoteliéra nemohlo jednat o diskriminaci. Zkrátka obhajoba hoteliéra, kam se podíváme, a ještě tak neobratná.

Zpět na přehled problematických bodů z odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu ČR


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13062
Specifická analýza a hodnocení
© 2019 Agentura EXANPRO