Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (13052)

Námořní incident, který se odehrál 25. listopadu 2018 mezi plavidly ruské Pobřežní stráže* Pohraniční služby* FSB* a třemi ukrajinskými plavidly poblíž Kerčského průlivu u Krymského poloostrova vyvolal jako vždy plno reakcí (ukrajinská plavidla byla při incidentu zajištěna a ukrajinští vojáci zadrženi). V plném proudu se hovoří o porušení mezinárodního práva Ruskou federací a o ruské agresivitě. Avšak jedná se jen o účelovou a jednostrannou rétoriku, protože porovnáme-li porušování mezinárodního práva za posledních 25 let na straně Západu v čele s USA a na straně Ruské federace, tak dostaneme poměr 9 : 1 neboli výsledek, že Západ porušil právo v 90 %, kdežto Rusko jen v 10 %. 

Z hlediska mezinárodního práva nikdo neřeší, kde se vzalo přibližně 5 000 amerických vojáků a kontraktorů západních soukromých bezpečnostních agentur* na území Sýrie, kterou je nutné považovat stále za svrchovaný stát. Nikdo neřešil nelegitimní bombardování Srbska a podivné odtržení Kosova po předběžné dohodě USA s kosovskou vládou. Všichni vědí, že invaze do Iráku a jeho následná okupace byla jasným porušením mezinárodního práva, ale vůbec nic to nevyvolalo, ba naopak provinilé státy dostaly zelenou k dalším nezákonným dobrodružstvím například v Libyi, v Sýrii apod. Během výše uvedených případů byly spáchány zločiny proti lidskosti, avšak všichni se chovají, jako by to byla běžná věc ve vývoji lidstva.

Po výčtu výše zmíněných prohřešků Západu působí velmi komicky, když po „drobném“ incidentu u Kerčského průlivu vystoupí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a stěžuje si, že Rusko otevřeně použilo vojenskou sílu. Co na to říct? A co na to říká česká vláda a čeští poslanci a senátoři? Vláda a většina ostatních českých politiků se jen podřízeně připojují k vyjádření západních mocností (stav české vlády a celkově české politické scény viz produkt 11089 Žalostná a podřízená česká politická scéna aneb Všichni politici na národní úrovni jsou Babišové).       

Ohledně incidentu u Kerčského průlivu se úmyslně upozaďují širší souvislosti, které spočívají v několikaletých akcích Západu proti ruskému režimu a následných reakcích Ruské federace. Do této množiny západních akcí patří také podpora politického převratu na Ukrajině, kdy zabrání Krymu a podpora odporu na východní Ukrajině byly nevyhnutelnými reakcemi Ruska. Je to stále jedno a to samé: každá akce Západu vyvolává reakci protistrany, ať už se jedná o Rusko, nebo jinou zemi.

Podrobně o změně režimu na Ukrajině viz následující zpravodajské produkty:

Incident u Kerčského průlivu povšechně souvisí s konfliktem na východní Ukrajině, pod což spadá snaha vybudovat ukrajinskou vojenskou námořní základnu za Kerčským průlivem na pobřeží Azovského moře – v úvahu připadají lokality u ukrajinských přístavních měst Berďansk nebo Mariupol. A právě předměstí Mariupolu leží pouhých zhruba 15 km od předního okraje jednotek separatistů Doněcké lidové republiky.

Dalšími souvislostmi jsou prezidentské volby na Ukrajině plánované na březen 2019 a záměr Američanů udržet současného ukrajinského prezidenta Petra Porošenka u moci, aby mohla pokračovat nastavená ukrajinská politika, kterou ovládají Spojené státy. K tomu však politicky oslabený Porošenko potřebuje politické body a vyvolaný incident u Krymu je může přinést, anebo naopak ještě více ubrat. Avšak Porošenko nemá co ztratit, a tak musí za podpory USA aktivně konat. Ostatně z výpovědí zadržených ukrajinských námořníků vyplývá, že se jednalo o připravenou provokaci Ukrajiny. Jenže Ukrajině někdo ze zahraničí radí, jak proti Rusům postupovat. (Poznámka: Videozáznam výpovědí ukrajinských vojáků z téhož dne, kdy byli zadrženi, nevypovídá o žádném donucení – vypovídat na kameru nemuseli. Rozbor výpovědí je součástí samostatného analytického dokumentu.)

Současní ukrajinští představitelé se upnuli na Američany, kterým v případě Ukrajiny sekunduje Evropská unie a Severoatlantická aliance, což je téměř jedno a to samé, jelikož 21 zemí jsou členy jak EU, tak zároveň NATO. Na postoji západních zemí nic nemění ani to, že se Ukrajina stává stále větším bezpečnostním a ekonomickým břemenem pro Západ a především pro bezpečnostní situaci v Evropě. Tento stav je podrobně vysvětlen v produktu 11054 Evropa může rozhodnout o směru vývoje bezpečnostní situace ve světě, namísto toho se sama připravuje na ‚válku‘ ve prospěch USA.    

Spojené státy jsou sponzorem Ukrajiny. Američtí politici, kteří patří mezi takzvané „jestřáby“ [1], to otevřeně tvrdí. Avšak být sponzorem v americkém smyslu neznamená na prvním místě finanční a materiální podporu, ale hlavně vést a dohlížet na toho, kdo je sponzorován. A směrem k Ukrajině se v tomto pojetí jedná o politické vedení a dohlížení na to, aby ukrajinská vláda konala v souladu s americkou zahraniční politikou. Vážným problémem pro USA a tím také pro Ukrajinu je, že se konfrontace s Rusy s cílem změnit politický režim v Rusku nevyvíjí ve prospěch Američanů a ani podle časového plánu, a to jak skrze Ukrajinu, tak Blízký východ, a také prostřednictvím Pobaltí a Gruzie.

Ukrajinský parlament schválil 26. listopadu 2018 výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení výjimečného stavu, který má trvat 30 dnů. Opatření vstoupí v platnost dnem 28. listopadu a bude platné do 27. prosince 2018. Bude se týkat pohraničních a pobřežních oblastí na východě a jihu Ukrajiny. Opatření je možné prodloužit, čímž by zasáhlo do volební kampaně na prezidentské volby, jež by se měly konat 31. března 2019 (volby by tak mohly být i odloženy). I tohle může být spojeno se záměrem Západu politicky podpořit stávajícího ukrajinského prezidenta.

Vyhlášení výjimečného stavu je zoufalým a zbytečným aktem. Sám Porošenko se vyjádřil, že to neznamená vyhlášení války a že Ukrajina nechce s nikým válčit. Zdůraznil, že se tento stav vyhlašuje kvůli obraně. Ale kdo hodlá Ukrajinu napadnout, to již neuvedl. Vyhlášení výjimečného stavu je jen politickým gestem, které ve vztahu k Rusku nic nevyřeší, ale které může vyzdvihnout Porošenka do politického popředí, a to i díky okamžité angažovanosti západních zemí, jejichž zástupci promptně organizují pracovní cesty na Ukrajinu a politická jednání.

Západ volá po deeskalaci napětí. Pokud to však myslí vážně, mohou samy západní země přispět k deeskalaci napětí ve vztahu s Ruskem. Stačí, aby stáhly alianční vojáky z pobaltských zemí, kde tito příslušníci ozbrojených sil několika zemí NATO plní jen provokativní úkoly a mrhají penězi daňových poplatníků. Navíc by tím naplnily článek 1 Severoatlantické smlouvy o udržování mezinárodního míru a vyvarování se hrozby silou.

Údajná snaha Západu po deeskalaci napětí rovněž nesedí s faktem, kdy spojenec Západu Porošenko vyhlašuje výjimečný stav. 

Nikdo zatím nezkoumal a neobjasnil, co se přesně u Kerčského průlivu stalo, ale všichni už mají jasné závěry o tom, kdo je viníkem. Svou roli zde sehrál i nově postavený Krymský most (též Kerčský most) spojující pevninské Rusko s poloostrovem Krym. Most byl postaven přes Kerčský průliv a otevřen 15. května 2018. Je to významná umělá stavba, která pomáhá Rusům jak ve spojení s Krymem, tak s lepší kontrolou plavidel plujících právě přes Kerčský průliv do Azovského moře. A to činí potíže ukrajinským lodím, které přes průliv proplouvají ke svému pobřeží v Azovském moři.

Z důvodů ztíženého pohybu ukrajinských nákladních lodí a ztíženého manévrování ukrajinských vojenských plavidel v Azovském moři a dále kvůli výhodám, které Krymský most poskytuje Ruské federaci, byl tento most přidán na seznam důležitých „vojenských” cílů pro jeho možné vyřazení z činnosti.  

Námořní incident u Kerčského průlivu má spoustu nezodpovězených otázek týkajících se uvedených souvislostí, na které nechtějí politici odpovídat. Podrobný rozbor a předpověď ohledně záměru Ruska a Ukrajiny, potažmo Západu v popisovaném geografickém prostoru je předmětem samostatného analytického dokumentu.

Související zpravodajský produkt:


[1] Jestřáb je označení pro osoby zpravidla z politické scény USA, které prosazují silová řešení v zahraniční politice.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13052
Specifické hodnocení a předpověď
© 2018 Agentura EXANPRO