Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifická analýza – seriál ČT (13027)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Druhý případ se vztahoval k dezinformaci a účelové manipulaci (viz produkt 13025). Následující případ z produkce České televize se týkal zamlčování základních faktů (viz produkt 13026). Níže rozebíraný případ je ukázkou dezinformace prostřednictvím neodborného a jednostranného, tedy předpojatého přístupu jak reportéra, tak příslušné redakce České televize.

PŘÍPAD 4 – „Sarin v Sýrii“ (dezinformace na základě předpojatosti a výrazných odborných nepřesností)

Dezinformování veřejnosti ze strany pracovníků České televize na základě předpojatosti a výrazných odborných nepřesností se týkalo incidentu s chemickou látkou ve městě Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb. Incident se odehrál 4. dubna 2017 a Česká televize ho shrnula ve svém pořadu „168 hodin“ odvysílaného 9. dubna 2017.

Následně s odbornými komentáři rozebereme příspěvek z pořadu ČT „168 hodin“, jenž podpořil rychlé a pochybné závěry o útoku údajným neurotoxinem podobným sarinu, aniž by bylo provedeno řádné vyšetřování. Příspěvek k události se skládá z reportáže, v níž „velmi přesvědčivě“ mluvili o sarinu lidé z prostoru incidentu, avšak pracovníkům ČT včetně spolutvůrci reportáže (zpravodaj Jakub Szántó) nevadily vážné rozpory ve výpovědích svědků ohledně použití nervově paralytické látky, které ponechali bez povšimnutí, neboť se ve prospěch západní agitace předpojatě zaměřili přes utrpení lidí na negativní obraz syrského režimu a nikoli na fakta.

Před rozborem televizního příspěvku je vhodné se nejprve seznámit s faktickými údaji o nervově paralytické látce sarin (viz text v rámečku), která byla jako chemická látka (případně látka podobná sarinu) vymezena v souvislosti s incidentem v Chán Šajchúnu“.  Nebylo však již řečeno, podle jakých příznaků byl vytvořen tento závěr. Použití nervově paralytické látky, což je případ právě sarinu, nepodporují videozáběry z místa incidentu. Nervově paralytická látka proniká do lidského organismu přes oční spojivky (sliznice), dýchací cesty, kůži, a to především přes její poškozené části, a rovněž přes zažívací orgány (např. při konzumaci kontaminované stravy a tekutin [sarin se snadno mísí s vodou] nebo jako náplň v ampulích). Nervově paralytická látka může být smrtelná již při nízké koncentraci. Při zasažení sarinem a absorbování smrtelné dávky nastává smrt do 10 až 15 minut (týká se zasažení přes oční spojivky a dýchací cesty, což je nejrychlejší a nejnebezpečnější způsob intoxikace). Zpravidla postačuje několik vdechů nebo dva až tři hluboké vdechy.1 

Moderátorka pořadu „168 hodin“ Nora Fridrichová již v úvodu příspěvku uvedla, že ze záběrů z místa je patrné, že smrt způsobila nějaká vysoce toxická látka. Jenže ta látka tak vysoce toxická být nemohla, když zasaženým poskytují pomoc lidé bez ochranných prostředků a látka na ně očividně nijak nepůsobí. To samé platí pro osoby, které manipulovaly s mrtvými těly, na nichž by musela látka ulpět a tím působit na všechny, kteří s těly přišli do styku bez ochranných prostředků. Obdobně personál ve zdravotnických zařízeních se při poskytování pomoci zasaženým nijak nechránil (pouze běžný plášť a rukavice, žádná ochrana dýchacích cest a očí). Nikdo neprováděl tzv. „hygienickou očistu osob“ a „odmořování objektů“, což je zásadní věc po použití „bojové otravné látky“. 

V pořadu „168 hodin“ (9. dubna 2017) nám ČT představuje výpovědi svědků a přeživších obětí chemického útoku, v nichž upozorňujeme na následující rozpory v tom, že se mělo jednat o nervově paralytickou látku sarin, případně její obdobu:

A) „Vzal jsem ženu a děti ven. Za pět minut jsme začali cítit divný zápach…“

Odborná reakce: Sarin je bez zápachu. Látka VX je bez zápachu, ale soman může být cítit po kafru (soman je však mnohem účinnější než sarin)1. Jiná nervově paralytická látka tabun může být slabě cítit po ovoci.

B) „Probudili nás výbuchy. Moji příbuzní křičeli. Viděl jsem zbořené budovy, lidi na ulicích. Můj soused tam ležel na zemi. Vyšli jsme ven, abychom jim dali první pomoc. Všichni jsme upadli a ztratili vědomí… Deset minut po útoku začal stoupat prach. Nebyl černý, byl žlutobílý. Pět minut poté, co jsem pomohl prvnímu člověku, jsem se vrátil, abych zkontroloval děti. Znovu jsem ztratil vědomí.“

Odborná reakce: Vyšli ven, kde leželi zasažení lidé, což znamená, že měli vstoupit do zamořeného prostoru. Podle výpovědi upadli a ztratili vědomí, avšak pokud by byli zasaženi nervově paralytickou látkou, pociťovali by nejprve jiné symptomy. Jestliže by byl vypovídající zasažen sarinem či jinou látkou stejné kategorie, nemohl by ztratit vědomí, znovu ho nabýt, vykonávat fyzickou aktivitu (normálně se pohybovat a pomáhat ostatním) a poté opět vědomí ztratit. Ztráta vědomí po zasažení nervově paralytickou látkou je již vyšším signálem o účinkování látky v lidském těle. Z tohoto stavu není cesty zpět, aniž by bylo podáno antidotum a zabráněno dalšímu působení látky na lidský organismus (nasazení ochranných prostředků, vyvedení ze zamořeného prostoru). Jestliže má být první pomoc účinná, musí být antidotum po zasažení nervově paralytickou látkou, jakou je např. sarin, podáno zpravidla do jedné až dvou minut. Slova o žlutobílém kouři neukazují na sarin, ten je bezbarvý.

C) „Tato nemocnice je teď zavalena pacienty, které zasáhla nějaká chemická látka. To není chlor. Z tohoto pacienta není cítit chlor(vypovídající přitom nechráněnou rukou sahá na pacientovu paži a čichá k ní). To není chlorový plyn. Viděli jsme mnoho útoků chlorem. Tento pacient má ale jasně zúžené zornice.“

Odborná reakce: To, že není cítit chlor, ještě neznamená, že se jedná o nervově paralytickou látku. Nepřítomnost nervového plynu (látky) prokazuje rovněž chování vypovídajícího, jenž se sám natáčí a je podle reportáže lékařem. Bez jakýchkoli ochranných prostředků se pohybuje kolem pacienta, který není při vědomí a volně se ho dotýká a zvedá jeho paži. Podobně sahá na pacientův obličej v oblasti očí. Jestliže lékař na pacientovi demonstruje, že necítí chlor, jasně dokazuje, že pacientovo tělo a oblečení nebylo podrobeno „hygienické očistě“ po zasažení chemickou látkou. Povrch pacientova těla a oblečení by měl být zamořený chemickou látkou a po přiblížení a dotyku jiných osob by i tyto osoby měly být určitou měrou zasaženy. Zúžené zornice můžeme najít u lidí v kómatu a při jiných poruchách vědomí, a to z různých příčin (úraz hlavy, mozková mrtvice, zánět nebo nádor v mozku), čímž tento symptom nemusí být nutně spojován s intoxikací chemickou látkou (pacient na videozáznamu není při vědomí). Příčinou zúžených zornic mohou být také léky a drogy, především opiáty (morfin, kodein, heroin apod.). Lékařova slova a chování nesvědčí o jeho vzdělanosti, anebo ukazují připravený záměr podsunout falešné informace.

D) „Posbíráme tu všechno oblečení jako důkaz a zapečetíme ho v pytlích. Kdokoliv má zájem o důkazy a chce to vyšetřit, ať mě kontaktuje.“

Odborná reakce: Jedná se o slova stejného lékaře jako u bodu výše, k čemuž můžeme opět doplnit, že i sběr oblečení do pytlů by měl být prováděn za přijetí určitých ochranných opatření. Jestliže má být oblečení použito jako důkaz, je nutné zdůraznit, že za situace, jež v místě panuje, nelze vyloučit manipulaci s údajnými důkazy. Tomu nasvědčuje i pochybná výpověď lékaře u bodu výše. Později se prokázala snaha přesvědčit veřejnost pomocí jakýchsi „odborných závěrů", že byla použita nervově paralytická látka podobná sarinu, ale dosud k tomu nebyly předloženy žádné pádné důkazy, jen vyjádření, že je to prostě tak.

E) „Všechno to byly děti a neunesly to. Co provedly? Proč na nás shodili ten sarin?“

Odborná reakce: Proč muž na videu hovoří o sarinu? Tuto látku nemohl sám identifikovat. Tato informace mu musela být záměrně podstrčena, případně byla úmyslně šířena tak, aby se přes dotčené osoby v místě incidentu dostala do médií, což má vždy silný účinek na značnou část veřejnosti.  

Ke snížení úrovně reportáže přispěl svými slovy také reportér ČT, jenž uvedl: „Je tady velké podezření ze strany Světové zdravotnické organizace po prostudování těch video materiálů, právě jejich expertů, kteří mluví o tom, že s největší pravděpodobností byl použit nějaký velmi silný neurotoxin.“  Neuvedl ale, z jakých detailů ti experti vycházeli, což je podstatné. Na videozáběrech sice byly oběti, ale kolem nich se pohybovali také čilí lidé, což nejde dohromady s použitím silného neurotoxinu na volném prostranství, který zamoří jak prostor, tak kontaminuje i povrch obětí a objektů. Jenže rušný pohyb lidí v místě a kolem obětí nebyl důkazem přítomnosti silné nervově paralytické látky. 

Reportér dále řekl: „Příprava sarinu je velmi náročná. Věc je nákladná. Je na to potřeba expertízy. Je na to potřeba špičkových technologií a také samozřejmě špičkových chemiků. To jsou podmínky, které zkrátka k dispozici v Sýrii islamisté nebo nacionalisté zkrátka nemají. Jediný, kdo takovouto expertízu má a kdo měl dispozici vyrábět takovéto chemické zbraně, byl právě syrský režim.“ Reportér předjímá a sám podsouvá informaci, že byl použit sarin. Zároveň sám činí závěr, že jedině syrský režim může disponovat látkou sarin. Avšak zapomíná na to, že povstalci mají vojenskou zahraniční podporu západních mocností, které mají navíc své speciální síly (především USA a Velká Británie) zasazeny v Sýrii, kde v několika skupinách operují a spolupracují s místními povstalci a dalšími ozbrojenými skupinami. A jakákoli chemická látka je snadno přepravitelná kamkoli a v jakémkoli množství. Někdo by řekl, že je to ze strany západních mocností nemyslitelné. Jenže ve zpravodajské praxi neuvažujeme o „myslitelnosti“, nýbrž o tom, co je reálně proveditelné. V tomto případě jsou možnosti syrského režimu a možnosti povstalců, popřípadě speciálních sil západních mocností vyrovnané.

Reportér ČT se ve své reportáži držel jediného faktu, a to syrských letounů, které v inkriminovanou dobu působily nad městem Chán Šajchún. To však nic nedokazuje (viz produkt 13018 jako první díl k problematice chemického incidentu a následného amerického úderu proti základně syrských sil). Na druhou stranu neuvedl žádná fakta o sarinu, čímž by musel popřít jeho použití na volném prostranství. Taktéž mu nevadily výpovědi místních lidí, které neladily s popisovanou situací o použití sarinu. Tvůrci příspěvku v pořadu „168 hodin“ dali přednost psychologickému působení na část veřejnosti z utrpení lidí a podpoře záporného obrazu syrského režimu před vyváženým a odborným rozborem příslušného incidentu. Všeobecně se jedná o selhání zpravodajské části České televize, jejíž pracovníci nejsou schopni ověřovat předkládané informace a bez kontroly je vydávají za fakta, jelikož zapadají do současného politického trendu a tzv. západního zpravodajství, k němuž se jako stát hlásíme. Takový přístup bude často generovat zavádějící a předpojaté zpravodajství a prohlubovat nedůvěru lidí k veřejnoprávní České televizi a k celé řadě dalších hlavních sdělovacích prostředků.

A na závěr jako obvykle Kodex České televize, v němž byla porušena následující ustanovení:

„5.3 Aktuálněpublicistické pořady České televize nabízejí především kritickou reflexi reality, musí jít do hloubky věcí, zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků…“

„5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.“

5.7 … Česká televize musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu, zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Rovněž není dovoleno vydávat pouhé domněnky za zprávy.“

„5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti…“

Poznámka: Uvedený případ byl také součástí obsahu produktu 13019 Úderem proti Sýrii potvrdil Trump svou podřízenost americkému plánu pro 21. století (díl 2/3).


Předchozí díly seriálu o nespolehlivosti České televize:


1 Střední smrtelná dávka v případě inhalace sarinu je 70 – 100 mg/min/m3, přičemž spodní hranice 70 mg se udává jako nejnižší dávka pro vyřazení vojáka z bojové činnosti. Uvedená hodnota se značí jako LC (Lethal Concentration – smrtelná/letální koncentrace) a označuje koncentraci látky v jednom metru krychlovém, která v tomto prostoru působí po dobu jedné minuty. Střední smrtelná dávka při intoxikaci kůží je zhruba 2 g pro osobu o tělesné váze 80 kg. Hodnota se značí jako LD (Lethal Dose – smrtelná dávka) a udává se v jednotkách hmotnosti látky vztažené na jednotku hmotnosti lidského těla nebo těla zvířete (mg/kg). Účinnější než sarin jsou látky soman a VX. LC somanu je 50 mg/min/m3 a LC látky VX je 2 – 10 mg/min/m3. LD somanu dosahuje jen 1,5 mg/kg (120 mg pro osobu o tělesné váze 80 kg). LD látky VX pak dosahuje pouhých 0,085 mg/kg (přibližně 7 mg pro osobu o tělesné váze 80 kg).


Zpravodajský produkt 13027
Specifická analýza – seriál ČT
© 2017 Agentura EXANPRO