Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (13022)

Severoatlantická aliance (NATO) již od konce 90. let představuje zcela jinou organizaci, než jakou nám prezentují média západních zemí. Sdělovací prostředky a skrze ně i politici a vojenští hodnostáři neustále hovoří o Alianci jako o mezinárodním uskupení, jehož cílem je v rámci takzvané „kolektivní obrany“ bránit území členských zemí. Avšak tímto tvrzením se dotyční politici, vojenští funkcionáři a pracovníci médií dopouštějí hned dvojího pochybení, čímž dezinformují veřejnost:

Zaprvé žádná členská země NATO není vázána vojenskou pomocí jiné členské zemi, což dokládá i obsah článku 5 Severoatlantické smlouvy (podrobně vysvětleno v produktu 11002Členství v NATO neposkytuje bezpečnostní záruky). A zadruhé obrana území členských zemí je zástupný cíl, který je sice cílem oficiálně hlásaným, ale není cílem hlavním, což také vyplývá z dobrovolnosti v poskytnutí ozbrojené pomoci podle článku 5 (formu pomoci si může členská země zvolit dle vlastní libosti, čímž se může jednat např. jen o diplomatický protest). Obrana území členských zemí je podružnou věcí, neboť veškeré bojové aktivity NATO včetně jejich podpory se soustřeďují mimo tento prostor, a to v zájmu USA (Kosovo a Srbsko, Afghánistán, Irák, Libye atd.). To ostatně prokázal i nový americký prezident, na jehož požadavek se NATO zapojí do podpory boje proti „Islámskému státu“ na Blízkém východě (snahou USA bude tuto podporu účelově využívat a směřovat ji k zesilování amerického vlivu v regionu na úkor vlivu ruského).1

Přístup k celému produktu získáte po registraci. Registrovat.