Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Zavádějící výstupy v médiích ÚVODNÍK
12. říjen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza, hodnocení a předpověď (13049)

Produkt jako druhý díl přímo navazuje na dokument 13048, v němž byla započata analýza rozebírané problematiky.

V prvním díle jsme rozebrali časové rozpory ohledně prvotního zadržení a pozdějšího vzetí do vazby, které nesouhlasí s postupem proti osobě, jež je obviněna z přípravy teroristického útoku. Dále jsme poukázali na zavádějící informování České televize o případu zadrženého Dominika K. alias Abdula Rahmana a zaměřili jsme se na jeho facebookový profil, který je stále dostupný (což také o něčem vypovídá).

V tomto produktu se v souvislosti s analyzovanou kauzou zaměříme na bezpečnostní orgány (BIS* a NCOZ – Národní centrála proti organizovanému zločinu), výroky policejního prezidenta Tomáše Tuhého, vznesené obvinění a prezentované i „skrývané“ důkazy o údajné vině zadrženého muže včetně slabých stránek trestního řízení.

Druhý díl je kromě analýzy a hodnocení celé záležitosti také předpovědí vývoje v této kauze a částečnou předpovědí vývoje bezpečnostní situace v Evropě a na území ČR. 

10. říjen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (13048)

České sdělovací prostředky rozšířily 14. září 2018 zprávu o tom, že Policie ČR obvinila za přípravu bombového teroristického útoku* mladíka, jenž se podle kriminalistů přiklání k radikálnímu islámu. V předchozí větě jsou však hned dvě položky, které by měli policisté jednoznačně definovat a taktéž doložit. Zaprvé by měli umět vysvětlit, jak probíhá a z čeho se skládá skutečná příprava teroristického útoku, a dále také to, co si představují pod pojmem radikální islám (viz radikalismus*). Své vysvětlení ale musí prezentovat v souladu s českými zákony a doložit, jakým způsobem české zákony porušil zadržený muž.

Ohledně zadržení podezřelého muže a jeho vzetí do vazby nepodchytili novináři důležité počáteční časové údaje, jež jsou v rozporu s tím, že by se mělo jednat o skutečného teroristu* neboli osobu, která zamýšlela provést bombový útok (podrobněji dále v textu). Ani následující vývoj po zadržení nenasvědčuje tomu, že by obvinění z terorismu* bylo jasnou věcí:

Zadržený muž identifikovaný jako Dominik K. a vystupující pod jménem Abdul Rahman je obviněn z přípravy teroristického útoku, ale Policie ČR velmi pravděpodobně nemá dostatečné důkazy, aby toto obvinění doložila. Jak si jinak vysvětlit to, že mladík byl zadržen v listopadu 2017 a do dneška nestanul před soudem. Uplynulo zhruba 11 měsíců a Policie ČR prostřednictvím státního zástupce dosud nepředala tento případ k soudu. Jedná se přece o terorismus, jak tvrdí Policie ČR, tak proč to dlouhé otálení?

Ani Česká televize k tomuto případu nepřistoupila nezaujatě, když se snažila předložit divákům falešný obraz o spojení zadrženého s „Islámským státem“ (viz dále v textu). 

A jakou roli v tomto případu vlastně sehrála Bezpečnostní informační služba* (BIS), která tvrdí, že se dotyčný muž radikalizoval? Při odpovědi na tuto otázku je samozřejmě nutné nejprve objasnit termíny radikalizace* a proces radikalizace* vztažené na terorismus a rozlišit teoretické poučky od reálné praxe (blíže viz produkt 22031 Proces radikalizace).

Zadržení údajného teroristy, jenž pochází ze Slovenska, může vypadat jako úspěch českých bezpečnostních složek (BIS a NCOZ – Národní centrála proti organizovanému zločinu), avšak celý případ je protnut skutečnostmi, které z domnělého úspěchu činí „tak trochu“ policejní frašku a laciný pokus ukázat, jak jsou české bezpečnostní síly schopny zmařit teroristický útok ve stadiu přípravy.

7. září 2018
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (13047)

Politici a novináři šíří všeobecné tvrzení, že afghánský Tálibán kontroluje přibližně 5 % území Afghánistánu. Tuto informaci je možné v rámci určitého hodnocení považovat za správnou, ale nelze ji šířit takto samostatně a upozaďovat ostatní hodnocené údaje, neboť poté ztrácí tento jednotlivý a z kontextu vytržený údaj svou vypovídací hodnotu o reálné a celkové situaci v Afghánistánu.

Pokud se na hodnocení situace v Afghánistánu podíváme z jiné strany, tak stejným způsobem můžeme tvrdit, že afghánská vláda nemá pod kontrolou 82 % správních okresů Afghánistánu, kterých je celkem 407. Také tento údaj je pravdivý a navíc je mnohem důležitější než údaj předchozí, jelikož ukazuje realističtější obraz situace ve složité islámské zemi. Navíc se jedná o ten nejvíce rozhodující údaj, kterým by se měly vlády všech zemí zapojených do aktivit v Afghánistánu velmi vážně zabývat. Další klíčové poznatky se pojí k tomu, zda se situace v Afghánistánu oproti dřívějším údajům zlepšuje, anebo naopak zhoršuje (viz dále v textu).

Uvedený údaj v podobě hodnoty 82 % nebyl dosud nikde zmíněn, protože je úmyslně skryt za spoustou jiných čísel v poslední čtvrtletní zprávě za období duben–červen 2018 vydané americkou organizací s názvem Úřad Zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (Office of the Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction – SIGAR). Úřad byl vytvořen Kongresem USA s cílem poskytovat nezávislý a objektivní dohled nad rekonstrukčními projekty a dalšími aktivitami v Afghánistánu, což pochopitelně souvisí s vyčleňovanými financemi. A protože je Kongres zřizovatelem příslušného úřadu, tak je také adresátem čtvrtletních zpráv, které tento úřad vytváří.  

22. srpen 2018
Předplatitelé

Specifické hodnocení a předpověď (13046)

Náčelník Generálního štábu (NGŠ) Armády České republiky (AČR) generálporučík Aleš Opata vystoupil 10. srpna v České televizi a oznámil, že AČR v souvislosti se sebevražedným útokem proti českým vojákům v Afghánistánu provede „odvetná opatření“.

Po extempore dvou zástupců NGŠ, kteří nedokázali objasnit rozdíl mezi bojovými* a nebojovými operacemi* a kteří nevěděli, do jakého druhu operací patří strážní služba české jednotky v Afghánistánu (viz odborný produkt 11079), přichází česká generalita s dalším „odborným“ termínem, jenž vztahuje na prostředí Afghánistánu a na subjekt, jímž je hnutí Tálibán.

Redaktorka České televize Marcela Augustová v pořadu „Události“ k této záležitosti ve zmíněný den uvedla:

„Dopadnout a potrestat komplice sebevražedného atentátníka, to je úkol, který v rámci svého mandátu dostali čeští vojáci v Afghánistánu. Rozkazem o tom rozhodl náčelník Generálního štábu Aleš Opata.“

Genpor. Opata k tomu řekl následující:

„Tak předně bych chtěl říct, že odvetná opatření patří do souboru opatření ochrany vojsk. To, co nás bude zajímat, už zaznělo v reportáži. Bude nás zajímat, kdo bombu sestrojil, kdo vybral sebevražedného atentátníka a kdo celou tu věc řídil, protože pro nás je zásadní, že nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu. Každopádně to bude mravenčí práce analytických a zpravodajských týmů včetně našich koaličních partnerů, protože ta hrozba se netýká jenom České republiky, ale všech jednotek, které působí v této oblasti.“

Redaktorka Světlana Witowská v pořadu „Události, komentáře“ sdělila, že byl vydán rozkaz k odvetě. Na to se NGŠ ohradil v tom smyslu, že se nejedná o odvetu, nýbrž o spravedlnost a zlepšení bezpečnostního prostředí, kde působí naši a koaliční vojáci. Doplnil, že se jedná o jedno ze standardních opatření.

V následující části vysvětlíme, jak můžeme chápat termíny „odveta“ a „odvetná opatření“, a zda jsou tyto termíny v rozebírané situaci použitelné. Dále ozřejmíme, jak do této záležitosti zapadají termíny odvetný úder* (retaliatory strike) a preventivní úder(pre-emptive strike). A v neposlední řadě objasníme, jaké možnosti mají čeští vojáci a jejich koaliční partneři při vyšetřování* incidentu společně s pátráním na místě činu a v jeho okolí a jestli je ČR vůbec schopna nějakým způsobem odpovědět na sebevražednou akci Tálibánu a učinit kroky proti těm, kteří Tálibán podporují. V závěru uvedeme, kterou nejdůležitější věc v souvislosti se sebevražedným útokem a plněním úkolu české jednotky česká generalita opomenula.

5. srpen 2018
Registrovaní

Specifická analýza – seriál ČT (13045)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize (ČT) je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

Jedenáctý případ z produkce ČT se váže k vystupování konkrétního redaktora. Jedná se o Davida Borka, který v nejbližších dnech převezme funkci zpravodaje ČT na Blízkém východě od Jakuba Szántó.

Pokud píšeme o konkrétních osobách, tak je to vždy proto, že zastávají určité politické, vojenské, mediální nebo jiné úřední a veřejné funkce, jež mohou zneužít k ovlivňování veřejného mínění ve prospěch jedné politické nebo ekonomické skupiny. A David Borek je zaměstnancem veřejnoprávní České televize, která by měla poskytovat to nejobjektivnější zpravodajství o mezinárodní situaci. Jak se ale opakovaně přesvědčujeme, je v tomto zpravodajství plno nedostatků. Jedním z těchto vážných nedostatků je to, že někteří redaktoři či moderátoři vnucují divákům svůj subjektivní názor na popisovanou situaci, čímž je můžeme podezřívat z toho, že se snaží ovlivnit veřejné mínění o dané věci.

Do této kategorie redaktorů patří právě David Borek, který opakovaně porušuje Kodex ČT v následujícím bodu:

„5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“.

Vystupování redaktora Borka bylo již společně s vystupováním Lukáše Dolanského předmětem analýzy v případu 9 – „Předpojatí a manipulativní moderátoři“. Avšak v souvislosti s nadcházejícím pracovním zařazením Davida Borka do role blízkovýchodního zpravodaje ČT zde máme jiné jeho vyjádření, které názorně zapadá do jeho subjektivního hodnocení situace právě na Blízkém východě. Nemůžeme tedy očekávat, že by zpravodaj ČT Borek ve své nové funkci nezávisle a nestranně hodnotil konflikt v Sýrii nebo napětí mezi Izraelci a Palestinci.

Podívejme se a rozeberme si nyní výrok Davida Borka, který učinil jako redaktor pořadu „Události, komentáře“ a jenž se vztahoval k Blízkému/Střednímu východu [1] a samozřejmě k ruským politikům.