Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Zavádějící výstupy v médiích ÚVODNÍK
5. srpen 2018
Registrovaní

Specifická analýza – seriál ČT (13045)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize (ČT) je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

Jedenáctý případ z produkce ČT se váže k vystupování konkrétního redaktora. Jedná se o Davida Borka, který v nejbližších dnech převezme funkci zpravodaje ČT na Blízkém východě od Jakuba Szántó.

Pokud píšeme o konkrétních osobách, tak je to vždy proto, že zastávají určité politické, vojenské, mediální nebo jiné úřední a veřejné funkce, jež mohou zneužít k ovlivňování veřejného mínění ve prospěch jedné politické nebo ekonomické skupiny. A David Borek je zaměstnancem veřejnoprávní České televize, která by měla poskytovat to nejobjektivnější zpravodajství o mezinárodní situaci. Jak se ale opakovaně přesvědčujeme, je v tomto zpravodajství plno nedostatků. Jedním z těchto vážných nedostatků je to, že někteří redaktoři či moderátoři vnucují divákům svůj subjektivní názor na popisovanou situaci, čímž je můžeme podezřívat z toho, že se snaží ovlivnit veřejné mínění o dané věci.

Do této kategorie redaktorů patří právě David Borek, který opakovaně porušuje Kodex ČT v následujícím bodu:

„5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“.

Vystupování redaktora Borka bylo již společně s vystupováním Lukáše Dolanského předmětem analýzy v případu 9 – „Předpojatí a manipulativní moderátoři“. Avšak v souvislosti s nadcházejícím pracovním zařazením Davida Borka do role blízkovýchodního zpravodaje ČT zde máme jiné jeho vyjádření, které názorně zapadá do jeho subjektivního hodnocení situace právě na Blízkém východě. Nemůžeme tedy očekávat, že by zpravodaj ČT Borek ve své nové funkci nezávisle a nestranně hodnotil konflikt v Sýrii nebo napětí mezi Izraelci a Palestinci.

Podívejme se a rozeberme si nyní výrok Davida Borka, který učinil jako redaktor pořadu „Události, komentáře“ a jenž se vztahoval k Blízkému/Střednímu východu [1] a samozřejmě k ruským politikům.

24. červenec 2018
Registrovaní

Specifický výklad a hodnocení (13044)

V souvislosti s událostmi na Ukrajině se od roku 2014 objevují nejen v členských zemích EU a NATO neustále dokola omílaná tvrzení, že Rusové vymysleli nový způsob válčení, jímž je hybridní válka*, kterou údajně vedenou proti Západu, a že NATO považují za svého nepřítele. Politici, vojenští hodnostáři a pracovníci sdělovacích prostředků, kteří tato tvrzení šíří, se často odkazují na to, že hybridní válka* je součástí Vojenské doktríny Ruské federace a že ve stejném dokumentu, případně v dokumentu Strategie národní bezpečnosti Ruské federace se hovoří o NATO jako o nepříteli.

Obhájci a šiřitelé těchto tvrzení dále doplňují, že hybridní způsob ruského válčení představil náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace Valerij Gerasimov již v roce 2013 v ruských médiích. Od té doby se v západních zemích ujal termín „Gerasimova doktrína“. Termín se ujal také proto, že mnozí tvrdí že Gerasimovy názory byly oficiálně vloženy do nové ruské vojenské doktríny.

Avšak každý, kdo tato tvrzení hájí nebo rozhlašuje včetně českých novinářů a televizních redaktorů, poskytuje přímý důkaz o tom, že šíří dezinformace*. Těmto tvrzením totiž oponují jednoznačná fakta*, a je tedy jednoduché prokázat, kdo šíří dezinformace a manipuluje s veřejností.

Co vlastně armádní generál Valerij Gerasimov publikoval ve svém článku ohledně hybridního válčení? Jaký je vztah mezi hybridním válčením a Vojenskou doktrínou Ruské federace? A jak pohlížejí oficiální ruské dokumenty na Severoatlantickou alianci? Odpovědi naleznete v následující části tohoto produktu.

Poznámka: Termín „hybridní válka“ je rozebrán také v produktu 42001 Mýtus o hybridní válce.

5. červenec 2018

Specifické hodnocení (13043)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize (ČT) je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

PŘÍPAD 10 (nevědomá aktivní dezinformace, manipulace s diváky skrze posouvání významu události a nečestné zakrývání vlastní blamáže)

V kauze zinscenované vraždy ruského novináře Arkadije Babčenka se pracovníci České televize dopustili hned trojího pochybení, přičemž již poněkolikáté předvedli svůj předpojatý postoj vůči Ruské federaci a naopak náklonnost k politickému trendu Západu, pro jehož vedoucí mocnosti je Rusko z jistých důvodů předurčeným nepřítelem. Česká televize nepřinesla k tomuto případu objektivní zpravodajství s objasněním situace, jelikož neoslovila žádného nestranného specialistu.

Před koncem dne, kdy se psalo datum 29. května 2018, přinesly sdělovací prostředky zprávu o zavraždění novináře Babčenka. Ruský novinář Arkadij Babčenko kritizující ruský režim a pobývající na Ukrajině měl být zavražděn střelnou zbraní ve večerních hodinách zmíněného dne. Avšak následujícího dne 30. května odpoledne se konalo rozuzlení, když se Babčenko po boku ředitele ukrajinské bezpečnostní služby*  SBU* Vasila Hrycaka a generálního prokurátora Jurije Lucenka objevil živ a zdráv na tiskové konferenci. Překvapeným novinářům zástupci státu sdělili, že celá hra byla režírována ukrajinskou státní mocí s cílem dopadnout skutečného vraha, který byl na Babčenka nasazen údajně z ruské strany. Posléze byla do hry vložena i zinscenovaná vražda, která podle ukrajinských úřadů měla za cíl rozplést systém najímání nájemných vrahů, způsob jejich placení a odhalit původní organizaci, která si vraha najmula.

Pojďme ale na začátek aféry, kdy byla zpráva o zavraždění ruského novináře rozšířena do světa. V ruských médiích se zpráva objevila asi ve 20.40 hodin (29. května 2018) a v českých sdělovacích prostředcích krátce po 21. hodině téhož dne. Česká televize ale ještě ten samý den narychlo připravila zařazení tohoto tématu do pořadu „Horizont“, jenž začíná ve 21.30 hodin. Ve zmíněném pořadu byl osloven novinář Ondřej Soukup z Hospodářských novin, který se s Babčenkem osobně zná. Česká televize představila českého novináře jako přítele zavražděného. Rozhovor samozřejmě vyzněl v neprospěch Ruské federace, když novinář Soukup svou řeč uzavřel tím, že to zapadá do celkového obrazu vražd kritiků Kremlu.

To ale zřejmě nebyl jediný rozbor podsunuté vraždy provedený Českou televizí. Vycházíme z toho, že z exponovaného večera 29. května jsou na webu ČT nedostupná videa dvou pořadů. To je zvláštní, protože se jedná o pořady „90´ ČT24“ a „Zprávy ve 23“. Tyto pořady jsou v jiných dnech vždy přístupné a lze si je přehrát. Avšak u zmíněných dvou pořadů je místo videozáznamu tento text: „Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.“ Proč není možné přehrát běžné pořady ČT z večera, kdy byla zinscenována vražda novináře Arkadije Babčenka? Co se v těchto pořadech v ten večer aktuálně řešilo, případně tam bylo narychlo přidáno?

Je potvrzené, že Ondřej Soukup vystupoval také v pořadu „Zprávy ve 23“ ze dne 29. května, ale tento pořad nelze záhadně v tento den spustit v internetovém vysílání. Proč? Pořad „90´ ČT24“ ze stejného dne je uveden s tématem „Letní teploty na konci května?“, ale ani tento pořad není možné přehrát. Všechny ostatní díly uvedených pořadů, které byly vysílány v jiných dnech před i po inkriminovaném dni, jsou v internetovém vysílání dostupné.  

V souvislosti s nespolehlivými ukrajinskými úřady to byl od pracovníků ČT zbytečně zbrklý rozbor události, který mohl počkat do druhého večera. Stačilo, aby pouze sdělili, co se podle ukrajinských médií stalo v Kyjevě, a počkali s rozborem případu na dostatek věrohodných a potvrzených informací. Jenže Česká televize v případě obvinění Ruska vždycky spěchá, aby mohla přispět k nastavenému politickému trendu.

To je první pochybení České televize, kdy bez dostatečného potvrzení a ověření údajů o události, ze které přirozeně nebyly k dispozici žádné fotografie či videozáznam jako z jiných incidentů, okamžitě organizovala zavádějící a předpojaté rozhovory. Tím se ČT aktivně podílela na šíření dezinformace*, aniž by si to byla vůbec schopna uvědomit. Přitom se sami redaktoři ČT snaží poučovat diváky, jak se chránit před dezinformacemi a jak ověřovat zprávy.

Druhým pochybením České televize pak bylo, že bez jakéhokoli odůvodnění odstavila v inkriminovaný večer ze svého internetového vysílání dva pořady: „Zprávy ve 23“ a „90´ ČT24“. Patrně se jednalo o snahu zakrýt vlastní blamáž ohledně zavádějícího obsahu, jenž byl vložen narychlo bez potvrzení jeho platnosti jenom proto, že se negativně dotýkal ruského režimu a vyhovoval tak postoji ČT.

Třetí pochybení se vztahuje k chování redaktorů a moderátorů ČT, kteří se po poznání pravdy o falešné smrti Babčenka stále snažili využít tuto aféru proti ruskému režimu. Příkladem je pořad „Interview“ ze dne 31. května 2018, do kterého byl pozván opět novinář Ondřej Soukup, aby mohl pokračovat tak, jak se to ČT hodilo. Soukup slovy svého zahraničního kolegy Babčenka hovořil o ruské vojenské mašinérii, která v Sýrii a na Donbasu zabíjí desítky lidí denně (viz příslušný pořad). V této interpretaci ale pozapomněl do celkového obrazu zahrnout srovnávací faktické údaje* o civilních obětech vzniklých v rámci zahraničních aktivit Američanů, kteří se velmi aktivně snaží vytlačit Rusy z klíčových geografických prostorů* a měnit rozložení sil.

Jiným příkladem třetího pochybení je pořad „Události, komentáře“ ze dne 30. května, kde se jedno z témat týkalo právě aféry Babčenko. Aby to nevyznělo jako jednoznačný propadák pro ukrajinské úřady a samozřejmě i pro Českou televizi, uvedl na závěr rozhovoru k danému tématu moderátor David Borek, že případů vražd ruských novinářů je víc, a vyzval zpravodaje ČT Miroslava Karase, ať namátkově zmíní dva tři případy, které jsou nejpodivnější z hlediska toho, jak se to stalo, nebo z hlediska toho, jak dopadlo nebo nedopadlo vyšetřování. Od tématu zinscenované vraždy jsme se tak náhle posunuli ke statistice zavražděných novinářů na území Ruské federace a k dalším údajům v neprospěch ruské strany.

Uvedený případ o nespolehlivost ČT v mediálním zpravodajství porušil minimálně tato ustanovení z Kodexu České televize:

„5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

5.7 … Česká televize musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu, zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Rovněž není dovoleno vydávat pouhé domněnky za zprávy.“

 „5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti…“

„5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“.

Předchozí díly seriálu o nespolehlivosti České televize:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13043
Specifické hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO
14. červen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (13042)

Americký prezident Donald Trump se v Singapuru 12. června 2018 setkal s nejvyšším představitelem Severní Koreje (KLDR) Kim Čong-unem. Výsledek schůzky nepřinesl žádný posun v „šachové hře” mezi USA a KLDR, a to i přesto, že byla podepsána společná dohoda. Pokud budeme v souvislosti s dohodou hovořit o závazku, tak je to závazek pro obě jednající strany, anebo pro nikoho, ale v žádném případě to není závazek pouze a jen pro severokorejský režim (vysvětlení dále v textu).

Vývoj vztahů mezi Spojenými státy a S. Koreou je i s předpovědí a záměry obou stran objasněn v předchozích zpravodajských produktech 11071, 1106911068 a 11058).

Summit můžeme přirovnat k otevření šachové hry, kdy první tahy na každé straně ještě nic neznamenají. I když byla podepsána společná dohoda, tak se jednání ohledně Korejského poloostrova nikam neposunulo. Schůzka byla jen osobním poznáním soupeřů na počátku šachové hry, která se bude hrát většinou korespondenčně. Korespondenční šachy (koršach) je výměnná hra na dálku, jež se v tomto případě bude počítat na měsíce až roky, dokud nenastoupí za každou stranu noví hráči.

Při korespondenčním šachu smějí hráči využívat veškeré formy podpory. Mohou se tedy radit s dalšími osobami a společně analyzovat průběh hry. Kdo ale radí severokorejské straně? Odpověď je jednoduchá, ale způsob a obsah podpory je komplexnější záležitost (téma je předmětem samostatného produktu).

Navzdory tomu, že summit byl zakončen podepsáním společné dohody (předjednané zástupci obou stran), tak obsah dohody je vyrovnané otevření hry bez nějakého výsledku a neznamená žádný jednostranný závazek pro Kim Čong-una, jak píší téměř všechny sdělovací prostředky. Američtí a evropští novináři a různí komentátoři mylně interpretují obsah dohody a posouvají její význam na unilaterální akt. Česká média se pak kromě dezinterpretace* navíc dopouštějí také dezinformace* v podobě nesprávného a předpojatého překladu hlavního bodu dohody (objasnění dále v textu včetně porovnání anglické a české verze hlavního bodu dohody s vysvětlením správného použití odborných výrazů).

Příkladem tzv. dezinterpretací až dezinformací je v českém prostředí veřejnoprávní Česká televize. Ta posunula výsledný význam summitu, když na svém webovém portálu zveřejnila článek, z něhož přikládáme titulek a úvodní část textu: 

TITULEK: „ČT: Trump s Kimem podepsali klíčovou dohodu. Korea slíbila jaderné odzbrojení.” 

ÚVODNÍ ČÁST TEXTU: „Americký prezident Donald Trump s vůdcem KLDR Kim Čong-unem podepsali v Singapuru společný dokument. Podle agentury AFP se KLDR zavázala k jadernému odzbrojení Korejského poloostrova, USA na oplátku slíbily poskytnout bezpečnostní záruky.”

Ve sdělení České televize se nacházejí hned čtyři nedostatky, přičemž dva z nich hodnotíme jako dezinterpretaci a zbylé dva jako dezinformaci (rozbor dále v textu).

Výše uvedený pochybný článek byl na webu ČT podpořen dalším nevalným výstupem s tímto textem:

Stvrzením neprofesionální práce České televize bylo zveřejnění české verze obsahu dohody, jejíž body byly shrnuty a představeny v hlavním zpravodajském pořadu ČT „Události“ (12. června 2018). Český překlad třetího bodu v podání ČT lze považovat buď za neschopnost pracovníků České televize, anebo za záměrnou dezinformaci s úmyslným pozměněním dvou údajů (viz níže).

 

Podívejme se na podrobnou analýzu o tom, jakých pochybení se pracovníci České televize dopustili.

9. červen 2018
Registrovaní

Souhrnná analýza a hodnocení (13041)

Přinášíme druhou část z „kvatrologie” o hodnocení situace ohledně skupiny chemických látek Novičok na území České republiky se zahrnutím reakce politiků, působení sdělovacích prostředků, činnosti zpravodajských služeb a dalších institucí a významu celého šetření ve spojení s incidentem v britském městě Salisbury. 

Jednotlivé díly nesou tyto názvy:

Úvod do problematiky

V souvislosti s incidentem v anglickém Salisbury (4. března 2018) vydalo Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace zprávu (17. března 2018), že látka použitá při otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery, jež byla britskými úřady určena jako látka řady Novičok, mohla nejpravděpodobněji pocházet ze zemí, které se intenzivně zabývaly výzkumem právě látek řady Novičok. Ve zprávě byly zmíněny země jako Velká Británie, Slovensko, Česká republika a Švédsko. Rovněž Spojené státy by měly být podle sdělení ruského ministerstva v této kauze uvažovány. 

Reakce médií

Reakci médií obvykle demonstrujeme na výstupech České televize, jelikož je veřejnoprávní televizí a jako taková by měla divákům poskytovat objektivní a odborně přesné zpravodajství. Často se ale setkáváme s nepřipraveností redaktorů či moderátorů zpravodajských a publicistických pořadů ČT na politická a bezpečnostní témata, což se přirozeně nevyhnulo ani kauze Novičok ve spojení s Českou republikou. Otázkou je nakolik je tato nepřipravenost vzhledem k politickému trendu úmyslná, nebo nevědomá. Příkladem je pořad „Události, komentáře” ze dne 26. března, kde se moderátor Daniel Takáč takto ptal svého hosta:  

„Prezident zaúkoloval Bezpečnostní informační službu, aby v Česku hledala vývoj nebo skladování Novičoku. Proč prezident, když pominu to, že BIS úkoluje vláda, což není až tak podstatné v tuhle chvíli, neměla by to ta tajná služba, kdyby tady něco takového bylo, vědět a i prezidentovi to říct? Není to divné prohlášení, které přišlo z Pražského hradu?”  

Moderátor se ve svém vyjádření dopustil tří následujících prohřešků: