Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Zavádějící výstupy v médiích ÚVODNÍK
14. červen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (13042)

Americký prezident Donald Trump se v Singapuru 12. června 2018 setkal s nejvyšším představitelem Severní Koreje (KLDR) Kim Čong-unem. Výsledek schůzky nepřinesl žádný posun v „šachové hře” mezi USA a KLDR, a to i přesto, že byla podepsána společná dohoda. Pokud budeme v souvislosti s dohodou hovořit o závazku, tak je to závazek pro obě jednající strany, anebo pro nikoho, ale v žádném případě to není závazek pouze a jen pro severokorejský režim (vysvětlení dále v textu).

Vývoj vztahů mezi Spojenými státy a S. Koreou je i s předpovědí a záměry obou stran objasněn v předchozích zpravodajských produktech 11071, 1106911068 a 11058).

Summit můžeme přirovnat k otevření šachové hry, kdy první tahy na každé straně ještě nic neznamenají. I když byla podepsána společná dohoda, tak se jednání ohledně Korejského poloostrova nikam neposunulo. Schůzka byla jen osobním poznáním soupeřů na počátku šachové hry, která se bude hrát většinou korespondenčně. Korespondenční šachy (koršach) je výměnná hra na dálku, jež se v tomto případě bude počítat na měsíce až roky, dokud nenastoupí za každou stranu noví hráči.

Při korespondenčním šachu smějí hráči využívat veškeré formy podpory. Mohou se tedy radit s dalšími osobami a společně analyzovat průběh hry. Kdo ale radí severokorejské straně? Odpověď je jednoduchá, ale způsob a obsah podpory je komplexnější záležitost (téma je předmětem samostatného produktu).

Navzdory tomu, že summit byl zakončen podepsáním společné dohody (předjednané zástupci obou stran), tak obsah dohody je vyrovnané otevření hry bez nějakého výsledku a neznamená žádný jednostranný závazek pro Kim Čong-una, jak píší téměř všechny sdělovací prostředky. Američtí a evropští novináři a různí komentátoři mylně interpretují obsah dohody a posouvají její význam na unilaterální akt. Česká média se pak kromě dezinterpretace* navíc dopouštějí také dezinformace* v podobě nesprávného a předpojatého překladu hlavního bodu dohody (objasnění dále v textu včetně porovnání anglické a české verze hlavního bodu dohody s vysvětlením správného použití odborných výrazů).

Příkladem tzv. dezinterpretací až dezinformací je v českém prostředí veřejnoprávní Česká televize. Ta posunula výsledný význam summitu, když na svém webovém portálu zveřejnila článek, z něhož přikládáme titulek a úvodní část textu: 

TITULEK: „ČT: Trump s Kimem podepsali klíčovou dohodu. Korea slíbila jaderné odzbrojení.” 

ÚVODNÍ ČÁST TEXTU: „Americký prezident Donald Trump s vůdcem KLDR Kim Čong-unem podepsali v Singapuru společný dokument. Podle agentury AFP se KLDR zavázala k jadernému odzbrojení Korejského poloostrova, USA na oplátku slíbily poskytnout bezpečnostní záruky.”

Ve sdělení České televize se nacházejí hned čtyři nedostatky, přičemž dva z nich hodnotíme jako dezinterpretaci a zbylé dva jako dezinformaci (rozbor dále v textu).

Výše uvedený pochybný článek byl na webu ČT podpořen dalším nevalným výstupem s tímto textem:

Stvrzením neprofesionální práce České televize bylo zveřejnění české verze obsahu dohody, jejíž body byly shrnuty a představeny v hlavním zpravodajském pořadu ČT „Události“ (12. června 2018). Český překlad třetího bodu v podání ČT lze považovat buď za neschopnost pracovníků České televize, anebo za záměrnou dezinformaci s úmyslným pozměněním dvou údajů (viz níže).

 

Podívejme se na podrobnou analýzu o tom, jakých pochybení se pracovníci České televize dopustili.

9. červen 2018
Registrovaní

Souhrnná analýza a hodnocení (13041)

Přinášíme druhou část z „kvatrologie” o hodnocení situace ohledně skupiny chemických látek Novičok na území České republiky se zahrnutím reakce politiků, působení sdělovacích prostředků, činnosti zpravodajských služeb a dalších institucí a významu celého šetření ve spojení s incidentem v britském městě Salisbury. 

Jednotlivé díly nesou tyto názvy:

Úvod do problematiky

V souvislosti s incidentem v anglickém Salisbury (4. března 2018) vydalo Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace zprávu (17. března 2018), že látka použitá při otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery, jež byla britskými úřady určena jako látka řady Novičok, mohla nejpravděpodobněji pocházet ze zemí, které se intenzivně zabývaly výzkumem právě látek řady Novičok. Ve zprávě byly zmíněny země jako Velká Británie, Slovensko, Česká republika a Švédsko. Rovněž Spojené státy by měly být podle sdělení ruského ministerstva v této kauze uvažovány. 

Reakce médií

Reakci médií obvykle demonstrujeme na výstupech České televize, jelikož je veřejnoprávní televizí a jako taková by měla divákům poskytovat objektivní a odborně přesné zpravodajství. Často se ale setkáváme s nepřipraveností redaktorů či moderátorů zpravodajských a publicistických pořadů ČT na politická a bezpečnostní témata, což se přirozeně nevyhnulo ani kauze Novičok ve spojení s Českou republikou. Otázkou je nakolik je tato nepřipravenost vzhledem k politickému trendu úmyslná, nebo nevědomá. Příkladem je pořad „Události, komentáře” ze dne 26. března, kde se moderátor Daniel Takáč takto ptal svého hosta:  

„Prezident zaúkoloval Bezpečnostní informační službu, aby v Česku hledala vývoj nebo skladování Novičoku. Proč prezident, když pominu to, že BIS úkoluje vláda, což není až tak podstatné v tuhle chvíli, neměla by to ta tajná služba, kdyby tady něco takového bylo, vědět a i prezidentovi to říct? Není to divné prohlášení, které přišlo z Pražského hradu?”  

Moderátor se ve svém vyjádření dopustil tří následujících prohřešků:

11. květen 2018

Prezentace britské vlády – česká verze (13040)

Prezentace britské vlády k incidentu v Salisbury byla v anglickém jazyce představena v předchozím produktu 13039, ve kterém je rovněž krátké úvodní hodnocení dané prezentace. V tomto produktu je prezentace britské vlády představena v českém jazyce (viz níže pod textem). Na publikovaných snímcích („slajdech“) jsou do češtiny přeloženy všechny textové položky.

K předešlému úvodnímu hodnocení můžeme doplnit, že v prezentaci chybí, na základě čeho Britové identifikovali použitou látku jako prvek z řady Novičok. Identifikace látky je v rozporu s fakty o způsobu otravy a taktéž o symptomech otravy, jež vykazovaly či lépe řečeno nevykazovaly napadené osoby. Kromě prezentace jsou účinky nervově paralytické látky popsány také v produktu 13027 (viz rámeček).

Velmi flagrantně je v prezentaci uvedeno, že pouze Rusko má schopnosti, záměr a motiv. Co se týče schopností, tak Novičok byl vyvíjen v tehdejším Sovětském svazu, a to na území dnešního Uzbekistánu (dříve Uzbecká sovětská socialistická republika). Jeden z klíčových vývojových vědců Vil Mirzajanov přeběhl v 90. letech do Spojených států a nelze vyloučit, že tam dovezl i znalosti ze své praxe. Mohli bychom tedy přidat země Uzbekistán a USA. Českou republiku zde nerozebíráme – ta je v tomto spojení předmětem samostatného dokumentu.

Chemické vzorce Novičoků a technologické postupy jejich výroby byly navíc podle některých odborníků publikovány v celé řadě odborných časopisů. Dokonce se objevila informace, že v roce 2016 se íránští vědci pustili do studie, podle níž chtěli zjistit, zda je možné vyrobit látky řady Novičok z komerčně dostupných surovin. Ve své studii uspěli a syntetizovali několik látek řady Novičok. Kolik zemí tak může mít podle tohoto zjištění schopnost vyrobit látky řady Novičok? Tento íránský odborný výzkum byl prováděn v plné spolupráci s Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Vlády západních zemí by tohle měly vědět a stejně tak OPCW by tyto skutečnosti měla zohlednit ve vyšetřování incidentu v britském Salisbury. 

Proč tedy britská vláda tvrdí, že tuto schopnost má pouze Rusko? A proč tvrdí, že pouze Rusko má záměr a motiv, ale přitom to nijak blíže neobjasňuje? Ohledně záměru a motivu existují dva silné argumenty, jež naopak podporují závěr, že za incidentem v Salisbury nestojí Ruská federace. Podrobněji jsou tyto argumenty rozvedeny v dokumentu 12036 Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana

V souvislosti se zavádějícím a účelovým obviněním Ruska se Britové mnohdy vyjadřují až příliš afektovaně. O tom svědčí zvláštní věta v prezentaci, která říká, že pro vznesení obvinění neexistuje žádné jiné přijatelné vysvětlení. Přitom ještě nebylo ukončeno vyšetřování, v němž je plno mezer a nefunkčních teorií. Britská vláda by neměla hovořit o nějakém vysvětlení, ale vycházet z výsledků „řádného vyšetřování“ – pokud ovšem řádné vyšetřování probíhá.

V této situaci je velmi zarážející, jakým způsobem se plno evropských zemí podřídilo požadavku vyhostit ruské diplomaty, aniž by to bylo možné racionálně ospravedlnit. A politické smyšlenky nejsou ospravedlněním. Vzniká otázka, zdali se tyto země rozhodují svrchovaně, anebo jen podřízeně plní požadavky silnějších mocností.

Všechny uvedené nedostatky, rozpory a další položky jsou důležité pro analýzu a objasnění celého incidentu včetně jeho smyslu. Jedná se o významnou součást produktu 12039 Útok na bývalého dvojitého agenta Skripala jako nepovedená operace pod falešnou vlajkou

Zpravodajský produkt 13040
Prezentace britské vlády – česká verze
© 2018 Agentura EXANPRO
7. květen 2018

Prezentace britské vlády – anglická verze (13039)

Britská vláda prostřednictvím své premiérky Theresy Mayové představila na konci března 2018 prezentaci, jíž se snažila přesvědčit ostatní země a mezinárodní organizace o vině Ruské federace ohledně použití údajné nervově paralytické látky řady Novičok proti bývalému dvojitému agentovi Sergeji Skripalovi a jeho dceři v britském městě Salisbury. V prezentaci však není nic, co by mělo ukazovat na ruskou stranu. Je to spíše přání, které není v souladu s poznatky o incidentu. Prezentace neobsahuje žádný jasný závěr*, pouze zakončení, že za bezohledný a zavrženíhodný akt je velmi pravděpodobně odpovědné Rusko. To ale nekoresponduje s bodem na stejném snímku (viz prezentace, snímek číslo 2), kde se praví: „Nemáme žádných pochyb o tom, že odpovědnost nese Rusko.”

Smysluplný závěr z předložených informací nelze učinit, a tak britská vláda pracuje jen s pravděpodobností*, která nemůže nic dokazovat. Chování britské vlády je předpojaté a překypuje posedlostí po získání politické převahy nad režimem Ruské federace. Toto chování dokládá i zavádějící přehled údajných nepřátelských aktivit Ruské federace (viz prezentace, snímek číslo 4).

Stále chybí jednoznačná odpověď, jakým způsobem byli Skripal a jeho dcera napadeni. Dosud byly předloženy různé verze, ale ani jedna nepasuje na faktické údaje* o incidentu. Nepasuje sem ani druh „naservírované” zbraně ve formě látky řady Novičok. Podrobněji je incident z hlediska faktů*, předložených fabulací* a způsobu vystupování členů britské vlády analyzován v produktu 12039 Útok na bývalého dvojitého agenta Skripala jako nepovedená operace pod falešnou vlajkou.

Incidentem se zabývá taktéž dokument 12036 Jaký motiv měli Rusové, aby eliminovali bývalého člena GRU Sergeje Skripala? Ve hře zůstávají Britové či třetí strana”. 

V západních zemích je tato prezentace odborníky s kritickým myšlením (objektivní analýzou* faktů) nazývána intelektuálním poklesem, jež je součástí britské propagandistické mašinérie.

Prezentace sestává z pěti snímků („slajdů”), přičemž verze v českém jazyce je předmětem následného produktu.

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13039
Prezentace britské vlády – anglická verze
© 2018 Agentura EXANPRO
21. duben 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (13038)

Americký prezident Donald Trump začal s příchodem jara 2018 opakovaně prohlašovat, že po téměř kompletní porážce „Islámského státu“ není Sýrie pro Spojené státy klíčovou záležitostí. On sám tedy nevidí smysl, proč by tam američtí vojáci měli setrvávat po další období. Z tohoto důvodu tvrdí, že hodlá americké síly stáhnout zpět do vlasti a že by se o Sýrii měli postarat jiní. Jak ale rozumět výrokům prezidenta Trumpa? Chce opravdu vojensky opustit Sýrii, anebo je to jen politický klam? A proč by vlastně měl americký prezident klamat?

Výše zmíněné prohlášení amerického prezidenta se velmi podobá jinému jeho výroku z roku 2017. A není to jen podobnost projevu, ale také úzká podobnost událostí, jež se po těchto výrocích odehrály, a to ve stejném geografickém prostoru – s ohledem na časovou souslednost obou záležitostí je téměř možné použít frázi „do roka a do dne“.  Předchozí záležitosti se věnují produkty 13018 Úderem proti Sýrii potvrdil Trump svou podřízenost americkému plánu pro 21. století a 11046 Úder USA v Sýrii má jasnější obrysy ve spojení s úderem v Afghánistánu a aktivitami proti Severní Koreji.

Prostřednictvím krátké analýzy odkryjeme, zda a proč se jedná o skutečný úmysl, anebo klamání. Taktéž poukážeme, jak je politická rétorika amerických představitelů přímo spojena s následným děním v zájmovém prostoru*, byť to v médiích působí opačným či náhodným dojmem.