Část A - pro širokou veřejnost

1. Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou službou a Tajnou službou?

Žádný rozdíl, obojí znamená totéž a je možné oba termíny libovolně zaměňovat.

Rozdíl je v tom, že označení zpravodajská služba je oficiální odborný termín, kdežto druhý spojený výraz je hovorové (novinářské) vyjádření pro to samé.

První pojem míní zpravodajskou organizaci obecně, avšak druhý termín je český název pro americkou federální agenturu, k jejímž hlavním úkolům patří ochrana nejvyšších národních ústavních činitelů a jejich rodinných příslušníků.

Zpravodajská služba se více zabývá zahraničním zpravodajstvím, naproti tomu druhá uvedená služba je obecně organizace, která působí utajeně v bezpečnostních záležitostech.

2. Výstupní produkt jakékoli zpravodajské služby je zpravidla utajovaný dokument, a to i přesto, že často obsahuje také informace z veřejně přístupných zdrojů. Kolik takto veřejně přístupných informací obsahuje v procentuálním průměru dokončený utajovaný dokument CIA – Ústřední zpravodajské služby USA?

20 % z celého dokumentu

30 % z celého dokumentu

40 % z celého dokumentu

60 % z celého dokumentu

3. Jaké prvky organizační struktury nejlépe vystihují funkční zpravodajskou službu?

Vedení a řízení, analýza, vlastní zdroje, všeobecná podpora.

Vedení a řízení, analytika, vlastní zdroje, všeobecná podpora, jazykové pracoviště.

Vedení a řízení, vzdělávání a výzkum, vlastní zdroje, analytika, všeobecná podpora.

Vedení a řízení, analýza, lidské zdroje, všeobecná podpora.

4. Kolik zpravodajských pracovišť mají ruské zpravodajské služby (např. SVR, GRU a další) a zpravodajské služby americké (např. CIA, DIA a další) v zahraničí? Zvolte nejvhodnější odpověď.

Nejméně tolik, kolik mají svých velvyslanectví v zahraničí.

Americké zpravodajské služby dvakrát více než zpravodajské služby ruské.

Ruské služby zhruba 100 pracovišť a americké přibližně 150 pracovních prostorů.

Americká i ruská strana mají každá maximálně tolik zpravodajských pracovišť v zahraničí, kolik je zemí ve světě.

5. Jak je obecně označován zaměstnanec CIA – Ústřední zpravodajské služby USA?

Agent

Zvláštní agent (special agent)

Tajný agent (secret agent)

Důstojník (officer)

6. Jaké kritérium patří do skupiny kritérií doporučovaných pro výběr žadatelů o práci ve zpravodajské službě, kteří mají provádět operativní činnost v terénu?

Žadatel by měl splňovat minimální požadované schopnosti bez ohledu na vnější vzhled.

Žadatel by měl mít alespoň částečné vazby na prostředí operativní činnosti.

Žadatel by měl dosahovat průměrné tělesné konstrukce včetně výšky a běžného vnějšího vzhledu v prostředí svého budoucího působení.

Žadatel by měl splnit náročné testy fyzické zdatnosti.

7. Ve špionážních příbězích se často objevují slova špion a agent. Ve zpravodajském žargonu mají obě slova svůj význam. Jaká věta z odborného hlediska nejlépe vystihuje vztah mezi nimi?

Agent řídí špiona.

Špion provádí debrífink agenta.

Agent pracuje na vyšší úrovni než špion.

Agent pracuje na domácí půdě, kdežto špion v zahraničí.

8. Každá zpravodajská služba vyvíjí činnost, ke které je určena. Existují dva základní směry působení zpravodajských služeb. Jsou služby, které konají buď jedním, anebo druhým směrem, ale jsou také služby, v nichž jsou zastoupeny směry oba. Který z následujících bodů uvádí oba směry působení?

Rozvědná a kontrazpravodajská činnost.

Výzvědná a zahraniční zpravodajská činnost.

Zpravodajská a kontrašpionážní činnost.

Kontrarozvědná a zpravodajská činnost.

9. Který z uvedených agentů se nejlépe hodí pro získání co nejkvalitnější utajované informace? Pro zjednodušení dodejme, že všechny uvedené typy agentů pokrývají svým působením stejný objekt zpravodajského zájmu.

Agent chodec

Agent pramen

Dvojitý agent

Agent krtek

10. Pokud někdo řekne, že organizace byla infiltrována, jedná se v podstatě o srozumitelnou věc. Ale co když byla organizace penetrována? Jaký je rozdíl mezi infiltrací a penetrací ze zpravodajského hlediska? 

(Pro úplnost uvádíme, že slovo agent by mělo být v nabídnutých odpovědích vždy, až na jednu výjimku, zdvojeno termínem zpravodajec [zpravodajský důstojník]. Pro zjednodušení jsme ale ponechali jen jedno označení osoby. Výjimku v odpovědích, kde není vhodné zdvojovat termín agent výrazem zpravodajec, můžete považovat za přídavnou otázku, jejíž správnou odpověď nenaleznete ve vyhodnocení testu, ale až v řešení s odůvodněním správných odpovědí.)

Infiltrace je obecné proniknutí agenta do organizace a penetrace je proniknutí agenta do klíčové pracovní funkce organizace.

Infiltrace je proniknutí agenta do organizace, kdežto penetrace je narušení chodu organizace agentem.

Proniknutí agenta do organizace obvyklým přijímacím procesem se získáním pracovního místa je infiltrace, ale proniknutí agenta do areálu organizace bez získání pracovního místa a vydávání se za pracovníka organizace je penetrace.

Proniknutí agenta do organizace zvenku je infiltrace, zatímco penetrace je vytvoření (zverbování) agenta z pracovníků organizace.