Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
3. červen 2016
Předplatitelé

Specifické hodnocení a předpověď (11013)

Pravděpodobnost provedení dalšího teroristického útoku v Evropě se s příchodem letní sezóny zvyšuje. Pro období duben až květen 2016 jsme tuto pravděpodobnost hodnotili na úrovni 25 %, což vyjádřeno slovně znamená, že útok byl „velmi nepravděpodobný“.1 Pro období červen až srpen 2016 jsme zvýšili hodnocení pravděpodobnosti ob jednu kategorii. Přeskočili jsme tedy kategorii „nepravděpodobný“ a posunuli hodnocení až na „rovnoměrnou možnost“. Stávající hrozbu tak nyní hodnotíme na úrovni 55 %. Vycházíme nejen z oficiálních událostí plánovaných pro toto období, jež poskytují vhodnou příležitost pro násilné incidenty, ale i z vykonaných akcí a jejich okolností. Mezi tyto akce nepatří jen dokonané teroristické útoky, nýbrž také incidenty, které vykazovaly podezřelé skutečnosti a možné znaky přípravné fáze k reálným útokům. Dalším výchozím podkladem je to, že teroristé v Evropě mohou vzejít ze tří skupin populace. V hodnocení uplatňujeme znalosti a praktické zkušenosti, které konfrontujeme se současnou situací.

27. květen 2016

Krátká analytická reakce (11012)

Dne 25. května 2016 upřesnil český ministr obrany informaci o vzniku tzv. „rotační roty", která by měla od roku 2017 působit na území pobaltských zemí (Estonsko, Lotyšsko a Litva). Na výstavbě rotační roty se budou podílet země Visegrádské skupiny/čtyřky (V4), tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, přičemž se budou v této aktivitě střídat (rotovat). Nově zřízená jednotka o síle asi 150 vojáků by měla plnit svůj úkol v Pobaltí vždy ve tříměsíčním cyklu. Každá z účastnických zemí by měla pokrýt svojí vlastní jednotkou jeden cyklus, což je jeden tříměsíční příspěvek za rok.

Název „rotační rota" nevznikl jenom proto, že jednotka bude po třech měsících rotovat (střídat se) s další jednotkou z jiné země V4, ale zřejmě i z důvodu pravidelné změny výcvikových prostorů v pobaltských zemích v průběhu každého tříměsíčního cyklu. Za dobu tří měsíců by tak každá „rotační rota" mohla projít alespoň třemi výcvikovými prostory, a to v rovnoměrném časovém rozložení pro všechny tři pobaltské státy, jež jsou členy NATO. Pokud je tento odhad výcviku správný, byl by zaručen efektivní výcvik z pohledu střídání různých a neznámých prostorů se zastoupením rozdílných domácích jednotek.

Avšak o zvyšování profesionální úrovně jako o hlavním důvodu vzniku „rotační roty„ se nehovoří. Jako primární důvod je uváděna hrozba z Ruské federace a bezpečnostní obavy pobaltských zemí, a tak jim podle politiků vyšly spojenecké země utvořením „rotační roty" vstříc. Politici V4 v tomto smyslu řeční o provádění tzv. „reassurance measures", což překládají jako „ujišťovací opatření" a celé to vysvětlují jako větší přítomnost aliančních vojsk v Pobaltí. „Reassurance" je přesněji řečeno opětovné ujištění až uklidnění - v tomto významu myšleno uklidnění pobaltských spojenců. 

Také Američané hovoří o „NATO reassurance measures", ale mají na mysli celou Evropu se zaměřením na země, jež dříve patřily k tzv. východnímu bloku. Je to tedy jakési dvojité ujišťování: Američané ujišťují nás a současně nás povzbuzují, abychom ujišťovali ty země, které leží na samé východní hranici NATO. V tomto případě je velmi nutné rozlišovat mezi ujišťovacími opatřeními a eskalací napětí.

V prezentaci tohoto „rotačního projektu" shledáváme politický alibismus, jenž je zvýrazněn protichůdným vyjadřováním politiků. Buď tedy chceme někoho jenom ujistit o našem spojenectví, anebo existuje skutečná hrozba. O té se však pouze mluví, ale nikdo ji reálně neprokázal. Ruská federace nemá síly a prostředky, aby obsazovala a dlouhodobě kontrolovala pobaltské státy a souběžně prováděla operace na udržení svého vlivu v dalších prostorech. Není ani záměrem ruských představitelů zahájit ozbrojený konflikt s organizací NATO, byť by to bylo přes nejslabší členské země. Ruští činitelé se budou soustředit především na Sýrii a Ukrajinu, kde i nadále budou ovlivňovat situaci ve svůj prospěch. Navíc pokud někdo tvrdí, že nově vznikající jednotka je odpovědí na vojenskou hrozbu, a přitom se jedná jen o 150 vojáků, tak to znamená, že slova o hrozbě nejsou myšlena vážně. Takový přístup hodnotíme jako politické gesto a podřízený příspěvek ve prospěch vedoucích mocností, který je vydáván za plnění zahraniční politiky. Mnoho politiků malých evropských zemí totiž nečiní rozdíl mezi zahraniční politikou a plněním závazků v rámci NATO. Toto tvrzení podporují reakce vedoucích funkcionářů, kteří na otázky, jaká je naše zahraniční politika v zemích, kam posíláme naše vojáky, odpovídají, že je to plnění závazků vůči NATO. Nikdo již nerozvíjí, jak chceme využít naší vojenské přítomnosti a jaké možné spolupráce chceme dosáhnout v ostatních oblastech (neexistuje žádný plán pro obchodní a další spolupráci, existují pouze příležitostné aktivity). 

Projekt „rotační roty" je počátkem naplňování nového plánu, o němž se agentura EXANPRO zmínila v odstavci s předpovědí ve zpravodajském produktu 11006 Vojenské odvody jako marketinkový tah politiků".

Text zmíněného odstavce: 

Podle předpovědi agentury EXANPRO je v plánu pro budoucí desetiletí zahájit nasazování českých vojáků společně s evropskými „partnery“ do uměle vytvářených operací oficiálně označovaných jako mírové či na podporu míru, které budou vedeny v blízkosti ruských státních hranic nebo v blízkosti zemí s ruským vlivem. Prostory těchto operací se tak mohou nacházet v zemích jako Ukrajina a Gruzie, opakovaně v Afghánistánu a Iráku, nově v Sýrii (prostory s letišti pod kontrolou Američanů), v pobaltských státech (Estonsko, Lotyšsko a Litva) a dále ve středoasijských zemích ležících mezi Afghánistánem a Ruskou federací. Souhrnným cílem bude postupně izolovat Rusko a působit mu těžkosti ve všech možných oblastech, dokud nebude uvnitř ruské velmoci změněn politický režim. Celá kampaň je součástí soupeření mezi USA a Ruskou federací za využívání podřídivších se evropských „spojenců“.

Další texty, které souvisejí se situací mezi NATO (USA) a Ruskou federací jsou součástí následujících produktů:

Produkt 11001 Studená válka nikdy neskončila

... Prvotním nástrojem k přímému působení jsou „spojenci“ v NATO, které si Spojené státy pro svou zahraniční politiku připravují a usměrňují. To odkrývá i jeden z cílů procesu rozšiřování NATO o nové členské země...

Produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině"

... Dříve východní Evropa tvořila nárazníkové pásmo pro Sovětský svaz a nyní se východoevropské země nechávají dobrovolně usměrňovat do linie proti Ruské federaci namísto toho, aby hrály vedoucí úlohu v zachování rovnováhy mezi osudovými oponenty, kterými jsou právě USA a Ruská federace...

 Související zpravodajský produkt:


Zpravodajský produkt 11012
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
20. květen 2016

Krátká analytická reakce (11011)

Případ posloupného anonymního ohlášení bomb na více místech v České republice, který se odehrál 10. května 2016, v sobě nese podezřelé okolnosti a vykazuje znaky, které mohou souviset s blízkou budoucností, potažmo s plánovanými politickými aktivitami a turistickou sezónou.

Případ je primárně zajímavý tím, že série anonymních ohlášení se vztahovala k šesti městům v pěti různých krajích České republiky (včetně Prahy jako samostatného kraje), což je český „precedent" v této oblasti. Konkrétními cíli anonymních telefonátů se stalo deset objektů, které se dohromady skládaly z 26 budov.  Celá událost od prvního telefonátu přes vyklizení a uzavření ohrožených budov až po dopadení pachatele (volajícího anonyma) trvala zhruba sedm hodin.

Z analýzy složené události však vyplývá několik podezřelých okolností, které se promítají do budoucího času a souvisejí s bezpečnostními hrozbami pro občany ČR, ale také s hrozbami, jež směřují na politické činitele země. Analýzu a hodnocení bezpečnostních hrozeb a rizik musíme provádět vždy co nejkritičtěji a uvažovat tak všechny rysy a sebemenší příznaky možného ohrožení. V kritické analýze a hodnocení této události shledáváme počátek události jiné neboli události připravované (počátek více událostí). Celou událost z 10. května tak musíme hodnotit jako součást přípravné fáze něčeho jiného. Příslušná podrobná analýza (případová studie) diskutovaného případu včetně hodnocení je předmětem produktu 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)". Analytický závěr události je zahrnut ve zpravodajském produktu 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku".   

Celou záležitost zvýrazňuje podivný přístup pracovníků České televize a především redaktorů jejího zpravodajského kanálu, o jehož webové podobě tvrdí, že je nejdůvěryhodnějším zpravodajským webem v ČR. Česká televize přes celý zmíněný den o celé události vůbec neinformovala, a to ani na spodní liště obrazovky. Pouze a teprve až v hlavních zprávách vysílaných pravidelně v 19.00 hod. se objevila velmi stručná a k tomu ještě navíc zvláštně skrytá informace. Tato informace nebyla totiž informací samostatnou, ale vloženou do reportáže o bezpečnostních opatřeních v ČR, která se skládala z několika příspěvků a týkala se především návštěvy premiéra a ministra vnitra na pražském letišti a centrálním dispečinku dopravního podniku hlavního města Prahy. Zajímavé je, že obě události, tedy návštěva neboli kontrola bezpečnostních opatření v letecké a městské hromadné dopravě ústavními činiteli (premiérem a ministrem vnitra) a série anonymních telefonátů včetně reakcí na ně, probíhaly ve stejnou dobu.

V přístupu České televize není důležité, že „bombové telefonáty“ byly falešné a že se nic tragického neudálo, ale to, že neinformovala o hlavním dění v České republice, k němuž bezesporu patřilo významné omezení činnosti krajských a městských úřadů a také omezení v dopravě v různých městech několika krajů.

Možné souvislosti a důvody počínání pracovníků České televize jsou rovněž součástí analýzy exponované události - viz produkt 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)".

Zpravodajské produkty s bezpečnostní tematikou:


Zpravodajský produkt 11011
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
11. květen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11010)

Ukrajina byla v posledních deseti letech velmi pečlivě diskutována v západních kruzích. Několikrát bylo zdůrazňováno, že se jedná o zemi, která je pro Ruskou federaci jakousi pomyslnou červenou linií, jejímž překročením se spustí určitá ruská reakce. Na druhou stranu Ukrajina představovala významný cíl USA v soupeření s Ruskem, a to hned z několika hledisek (dále v textu). Jedno z nich se od roku 2011 vztahovalo k situaci v Sýrii, tedy prostoru, o který Spojené státy s Ruskou federací od té doby soupeří.1

Syrské hledisko hodnotíme jako klíčové, neboť rozhodlo o urychlení dalšího postupu směrem k Ukrajině. Evropská unie zahájila v roce 2012 konkrétní aktivity spojené s asociační dohodou, přičemž oslovila zemi, kterou by si za běžné situace a ve spojení s proklamovanými unijními hodnotami zařadila na spodní příčku přijatelných zemí. Avšak ani vysoká míra korupce, ani nestabilní politické vedení neodradilo vedoucí politiky EU od jednání s Ukrajinou. Zástupci EU nedokázali zdůvodnit ekonomický přínos svého počínání a nedokázali ani odhadnout dopady na bezpečnostní situaci. EU tak nehrála vlastní roli ve prospěch Evropy, ale ochotně sehrála roli, která jí byla přidělena v zájmu jiného cíle.2

2. květen 2016
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11009)

Vývoj ve světě nebyl nikdy jen samovolnou a přirozenou záležitostí, ale velkou měrou také dílem vlivných a mocných skupin a jednotlivců (vůdců), jež se snažili vyvolávat a usměrňovat průběh událostí ve svůj prospěch. Takové jsou dějiny především Evropy, Asie a později i Ameriky. A takový je vývoj i dnes. Lidé jsou za vším, ale někteří z nich chtějí být nad vším. Vliv lidského faktoru v podobě vlád mocností a vlivových uskupení, které jen stěží podléhají kontrolnímu mechanismu, nelze odstranit, ale ani ignorovat.

Chceme-li analyzovat a hodnotit vývoj v Evropě, musíme brát v úvahu světové mocnosti a záměry jejich zahraniční politiky. Nemůžeme tak činit jen jednosměrným pohledem na Východ, který je reprezentován zejména Ruskou federací. Jsme součástí Evropy, a proto se nemůžeme dívat na svět jako Američané, kteří vycházejí z odlišných a sobě vlastních předpokladů. Vlády evropských zemí tak nemohou rutinně přebírat stanoviska a záměry Spojených států, ale musí je nejprve konfrontovat s vlastními národními zájmy a bezpečnostní politikou.

Pokud rozebíráme úmysly Ruské federace, měli bychom se stejnou měrou zabývat i záměry Spojených států. Avšak přístup evropských politiků je zcela opačný a podřízený americkým zájmům ve světě jako těm jediným správným, přičemž máme již mnoho příkladů, které dokazují pravý opak. V tomto smyslu se Evropská unie a evropské země chovají jako politický nástroj USA bez ohledu na možné dopady americké politiky na situaci ve vlastních zemích a celkově v Evropě, především pak na situaci bezpečnostní. Část evropských politiků upřednostňuje cizí zájmy, přičemž předpokládá vlastní politický zisk. Důležitou úlohu by v této situaci měli sehrávat politici východoevropských zemí, kteří již jednu nadvládu zažili a kteří by měli o to více vystupovat ve prospěch nezávislé a bezpečné Evropy a odmítat nebezpečnou zahraniční politiku jakékoli země.

Současné dění ve světě ovlivní vývoj bezpečnostní situace v Evropě mnohem více, než tomu bylo v 80. a 90. letech minulého století.