Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
22. prosinec 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (11039)

Vražda ruského velvyslance v Ankaře (Turecko) a útok na návštěvníky vánočního trhu v Berlíně (Německo) se jeví jako dvě spolu nesouvisející události. Avšak z pohledu analytiků zpravodajských služeb zde existuje jisté pojítko, jímž lze také vysvětlit na první pohled „podivnou“ manipulaci s kamionem z hlediska prostoru a času.

Obě tragické události se odehrály v pondělí 19. prosince 2016. Polský kamion, jenž se později stal vražedným nástrojem, stál v ten den na předměstí Berlína, kde měl zůstat až do úterý. Nečekanou a opakovanou manipulaci s vozidlem odhalenou podle speciálního navigačního a záznamového systému někdo vysvětloval tak, že se snad pachatel učil s vozidlem teprve zacházet. Odborná analýza ale prokazuje, že veškerá manipulace s vozem měla svůj účel a souvisela s určitým časovým harmonogramem, potažmo koordinovaným plánem obou „operací“ v Ankaře a Berlíně.

15. prosinec 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11038)

Západní země v čele se Spojenými státy trvale označují prezidenta Bašára Asada jako hlavního viníka tragické situace v Sýrii. Obviňují ho za lidské ztráty, zničenou zemi a za to, že svým počínáním umožnil vzestup militantní organizaci, jež se sama nazývá „Islámský stát“. Evropští politici navíc Asadovi připisují zásadní podíl na „migrační krizi“. To vše říkají politici a novináři západních zemí, kteří často k tomuto povrchnímu hodnocení doplňují, že Asad je zločincem a že by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Je ale Asadova vina skutečně tak veliká a jednostranná? Cožpak v kauze syrské „občanské“ války nefiguruje více hlavních viníků a spolupachatelů? Již tato snaha o svalování viny na jednu osobu je ve vážném rozporu s prověřenými informacemi* (fakty*) o vzniku a vývoji ozbrojeného konfliktu v této blízkovýchodní zemi.

Jednostranná vina Asada za rozpoutání a průběh konfliktu je v rozporu také s některými vyjádřeními předních funkcionářů západních zemí. Velmi dobře tento rozpor za všechny shrnul ředidel americké zpravodajské služby* CIA* John Brennan, když během veřejného vystoupení a diskuze v Brookingsově institutu1 ve Washingtonu, D. C. (červenec 2016) uvedl následující: „Podle svých zkušeností se záležitostmi Středního východu2 musím říci, že Sýrie je nejkomplexnější a nejsložitější záležitost, se kterou jsem kdy měl co do činění, protože je v tom tolik vnitřních aktérů, tolik vnějších aktérů, tolik záměrů a operačních cílů, které jsou často ve vzájemné neshodě.“ 3

Brennan určitě nechtěl poukázat na vinu zahraničních zemí, ale tímto vystoupením „přímo" potvrdil, že konflikt v Sýrii nebyl a není jen bojem Asada proti syrské opozici, ale od samého počátku bojem mnoha zemí, které chtějí na Blízkém východě udržet, anebo prosadit či rozšířit své zájmy. Mezi nejmocnější hráče syrského konfliktu patří Ruská federace, jež si chce v této zemi udržet své zájmy a sféru svého vlivu, a Spojené státy, které naopak na tomto území hodlají své zájmy nově prosadit a získat Sýrii pod svou zahraniční kontrolu. V této válce nemůže být jeden viník už jenom proto, že přímo na půdě Sýrie působí kromě dvou místních znepřátelených stran také vojáci z dalších nejméně pěti zemí (což ukazuje na přímou podporu jedné nebo druhé strany). Těmito zeměmi jsou Ruská federace, Spojené státy, Velká Británie, Turecko a Írán (přítomnost vojáků z dalších zemí nelze vyloučit). Vojenská přítomnost zahraničních vojáků, ať už v malé či větší míře, jasně dokazuje naplňování cizích zájmů a vměšování do politiky svrchované země.

7. prosinec 2016
Registrovaní

Souhrnné hodnocení (11037)

Vývoj ve Spojených státech po prezidentských volbách potvrzuje výrazné změny v západní společnosti, které se netýkají jen severoamerického kontinentu, avšak při významných událostech jsou tyto změny nejviditelnější právě v USA. V dalším se odkryly a tím i potvrdily negativní body u hodnocení Hillary Clintonové.

K výrazným změnám ve společnosti patří politický aktivismus, přičemž se ani tak nejedná o počet politických aktivistů, ale zejména o způsob, jímž prezentují a prosazují své názory ve společnosti. Političtí aktivisté vehementně prezentují svůj pohled na věc, kandidáta nebo politika a podsouvají své přesvědčení ostatním. Nechtějí porovnávat věcné argumenty a zatvrzele podporují svoji volbu. Často organizují veřejné aktivity, aby mohli své myšlenky prosazovat a šířit ve společnosti s cílem ovlivňovat veřejnost a získávat další stoupence.

Pokud dříve aktivisté vystupovali jednotně proti domácí či zahraniční politice celé vlády, tak nyní stále častěji vystupují proti jednotlivým politikům. V případě Spojených států jsou nyní političtí aktivisté činní proti Donaldu Trumpovi, v čemž shledáváme dva faktory. Prvním faktorem je to, že se aktivisté nechtějí smířit s tím, že výsledek prezidentských voleb nedopadl podle jejich výběru a oni tak dál zatvrzele podporují svou kandidátku Hillary Clintonovou. Druhým faktorem je pak to, že nechtějí připustit, že by se prezidentem mohl stát Donald Trump, který byl přece podle médií zatracován a nebyl favoritem voleb. Svůj postoj vůči Trumpovi obecně shrnují do stanoviska, podle něhož Trump není způsobilý k zastávání úřadu prezidenta.

Političtí aktivisté se nyní snaží zvrátit výsledek voleb, a to hned na dvou „frontách“. Zvrátit výsledek chtějí skrze přepočítávání hlasů a prostřednictvím volitelů ve vybraných státech USA, které chtějí ovlivnit výsledkem celkového lidového hlasování, jež vyhrála Clintonová (blíže o rozboru výsledků voleb viz produkt 11034 Hodnocení výsledku prezidentských voleb v USA podle čísel). Tento postup je finančně a organizačně podporován určitými vlivovými skupinami a osobnostmi. V těchto dnech se aktivisté a jejich podporovatelé předně soustředí na přepočítávání hlasů ve třech státech,1 v nichž Trump vyhrál velmi těsně. Tuto činnost se snaží stihnout do 19. prosince 2016, kdy se v každém státě sejde kolegium volitelů, aby jeho členové na základě lidového hlasováni ve svém státě provedli svou volbu (více o způsobu voleb viz produkt 11034). Kongres vyhlásí federální výsledek voleb dne 6. ledna 2016, jenž vzejde z přijatých písemných potvrzení o výsledku hlasování volitelů v jednotlivých státech.

28. listopad 2016
Předplatitelé

Souhrnná analýza a předpověď (11036)

Produkt je druhým dílem tematiky k nelegální migraci jako plánovaného a řízeného procesu. Svým obsahem navazuje na díl první, který je obsažen v produktu 11035.  

Výrazný vzestup nelegální migrace, jenž v roce 2015 zasáhl Evropu, nebyl nahodilým jevem, a ani přímo nevycházel z ozbrojeného konfliktu v Sýrii (jednalo se o využití situace ze strany hlavních organizátorů migrace než o její hlavní příčinu), o čemž svědčí následující dílčí závěry:

A) Migrační vlna nasměrovaná do Evropy se vzedmula až čtyři roky po rozpoutání ozbrojeného konfliktu v Sýrii. Pokud by měla takováto migrace souviset s uvedeným konfliktem, musela by křivka nárůstu migrace být podstatně vyšší již také v letech 2011 až 2014. Avšak v lidské migraci do Evropy je mezi zmíněnými čtyřmi lety a rokem 2015 enormní rozdíl. V roce 2015 se přitom v Sýrii nic tak odlišného od předchozích let neudálo, aby to vyvolalo tak náhlou prudkou změnu v pohybu obyvatel. Takzvaný novodobý „Islámský stát“ tam působil už od roku 2013 a Ruská federace svými vzdušnými údery zahájila změnu poměru sil na bojišti v Sýrii až v říjnu 2015, což bylo již po vzedmutí migrační vlny.

B) Většina Syřanů, která v roce 2015 zahájila pohyb do Evropy, tak neučinila z území Sýrie, ale z uprchlických táborů v sousedních zemích (převážně z Turecka), kde již delší dobu pobývala. Pohyb do Evropy byl tedy z větší části zahájen z bezpečných sousedních zemí, a nikoli z nebezpečné válečné zóny.

C) Mezi migranty pronikajícími v roce 2015 do Evropy nebyli jen Syřané, ale zřetelný nárůst v počtu migrantů byl zaznamenán také u občanů Afghánistánu, Pákistánu, některých afrických zemí a dalších států.

24. listopad 2016
Předplatitelé

Souhrnná analýza a předpověď (11035)

Nelegální migrace, jež se vzedmula v roce 2015 a jež výrazně zasáhla evropské země, nebyla ve svém zrození spontánním jevem, nýbrž řízeným „praktickým“ počátkem přesídlování obyvatel (což vychází i z prezentované činnosti EU – viz dále v textu). Pokud hovoříme o „praktickém počátku“ ve spojení s rokem 2015, tak „teoretický počátek“ neboli proces plánování byl zahájen po vypuknutí ozbrojeného konfliktu v Sýrii (počátek protestů: leden 2011; přerod do ozbrojeného konfliktu: červenec 2011), přičemž plán počítal se zahrnutím obyvatel i z jiných zemí než Sýrie (obecně země Asie a Afriky).

V souhrnné analýze přiblížíme příčiny, které vedly k plánu a podpoře nelegální migrace, a vysvětlíme, jaké cíle se za podporou tohoto fenoménu skrývají. V dalším objasníme, kdo je považován za organizátora soudobé nelegální migrace a kdo v tomto dění působí jako prostředník. Vše se odvíjí od ozbrojeného konfliktu v Sýrii, který je součástí soupeření mezi dvěma světovými mocnostmi: Spojenými státy a Ruskou federací. Do tohoto soupeření patří i prostor Evropy, jenž je pro obě zmíněné země prostorem strategickým (geopolitické těžiště světa).