Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
10. únor 2017
Předplatitelé

Odborná analýza (11044)

Takzvaná „organizační změna“1 v řadách policie již ve svém podivně a narychlo odhaleném počátku vykazovala sporné body, a to především v tom, jaký zvláštní a neefektivní cíl měla, jak zvláštně byla obhajována a jak náhle byla realizována, a to bez náležitě připravených důležitých podkladů pro chod nově vznikající policejní složky. Tyto pochybnosti potvrdila „Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro prověření činnosti…“ (celý rozvleklý název viz poznámka pod čarou2). Zpráva obsahuje závažné rozpory a vůbec neodpovídá na základní otázky ohledně organizační změny. Zcela opačně od tvrzení členů komise odkrývá zjištění, jež by měla být předmětem dalšího skutečného vyšetřování jak policejního prezidenta, tak ministra vnitra, přičemž by měla být prozkoumána i činnost samotných členů „vyšetřovací“ komise. Neuvědomovali si snad, k čemu dospěli a jak podivně zprávu napsali? Anebo hodlali něco zastírat? Každopádně se z jejich strany jednalo buď o nedostatečnou odbornou způsobilost, anebo o úmysl. Vyvstává také otázka, jakým způsobem vedl komisi její předseda Pavel Blažek.

Je neuvěřitelné a zároveň nebezpečné, že obsah zprávy byl bez námitek přijat členy vládního kabinetu a stejně tak poslanci a senátory. Je nepochopitelné, že si nikdo ve zprávě nevšiml prokázaného pochybení funkcionářů Policejního prezidia a taktéž Ministerstva vnitra. Je zvláštní, že nikdo ve zprávě nezaregistroval vzájemné rozpory a zvýhodňování Policejního prezidia ČR.

20. leden 2017
Předplatitelé

Doplňující hodnocení (11043)

Zpravodajský výstup doplňuje specifické hodnocení 11042 Minskou dohodu neplní jak Rusko, tak Západ v čele s USA. Ve zmíněném dokumentu jsme rozebrali jeden konkrétní bod druhé minské dohody podepsané v únoru 2015, jenž se vztahoval ke stažení všech zahraničních jednotek a zahraničních bojovníků z území Ukrajiny a který není západními zeměmi od počátku dodržován. Nyní k obsahu doplníme poznatky o tom, že Západ nejenže sám nedodržuje uzavřenou dohodu, ale navíc na Ukrajině podporuje fašismus a neonacismus. 

17. leden 2017
Registrovaní

Specifické hodnocení (11042)

K řešení ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině měla napomoci tzv. „druhá minská dohoda“ označovaná jako „Minsk II“.1 Dohoda byla podepsána 12. února 2015 (s platností od 15. února) a obsahovala 11 klíčových bodů (celkem je text rozepsán do 15 bodů). Představitelé západních zemí v čele se Spojenými státy se zaměřili na přístup Ruské federace a hodnotili, v jaké míře ruští představitelé dohodu naplňují. Stejně tak činila i západní média. Nikdo si ale od počátku nevšímá, že dohoda se týká také ukrajinské vlády a jejích západních spojenců.

Jeden z bodů dohody se totiž vztahuje k jakýmkoli zahraničním silám, ať už se jedná o příslušníky pravidelných zahraničních jednotek, anebo o „nájemné vojáky“ ze soukromých agentur zaměřených právě na vojenské aktivity (výcvik a plnění dílčích úkolů). Pro lepší porozumění uvádíme text zmiňovaného bodu tak, jak byl představen západními politiky a sdělovacími prostředky. Pro úplnost uvádíme dvě znění, která jsou však svým významem shodná.

Znění A:

  • Původní text v anglickém jazyce: Withdrawal of all foreign armed groups, weapons and mercenaries from Ukrainian territory.
  • Překlad: Stažení všech zahraničních ozbrojených skupin, zbraní a nájemných vojáků (vojenských kontraktorů) z ukrajinského území.

Znění B:

  • Text v anglickém jazyce: Withdrawal of all foreign troops and military equipment from Ukraine, including mercenaries, and the disarmament of militia groups.
  • Překlad: Stažení všech zahraničních vojáků (jednotek) a vojenského vybavení (výzbroj a jiná zařízení) z Ukrajiny, včetně nájemných vojáků, a odzbrojení skupin milicí (místní domobrany).
7. leden 2017
Registrovaní

Krátká analytická reakce (11041)

Útok v nočním klubu v Istanbulu zahájený v prvních minutách nového roku 2017 měl své politické poselství pro tureckou vládu, která se v průběhu roku 2016 odtrhla od západních „spojenců“ a odstoupila od dohody s USA ohledně společného postupu na Blízkém východě.1

31. prosinec 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11040)

Bezpečnostní situace v Evropě je ovlivněna všehovšudy čtyřmi základními faktory: zahraniční politikou evropských zemí, bezpečnostní politikou evropských zemí, záměrem potenciálních útočníků a záměrem třetí strany. Zmínka o třetí straně může vzbuzovat údiv a pochybnosti, avšak ve světě soupeření mezi mocnostmi se v každé významné události vyskytuje vždy třetí strana. Při významných teroristických útocích* tomu není jinak. Bylo tomu tak v minulosti a pokračuje to i v současnosti. Nejedná se o teorii o konspiraci* (termín „konspirační teorie“ není správný)1, nýbrž o výpovědi příslušníků zpravodajských služeb a o poznatky získané prostřednictvím zpravodajské analýzy příslušných událostí (příklady zapojení třetí strany jsou předmětem samostatného dokumentu).