Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
29. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza / případová studie (11016)

Zpravodajský produkt je pokračováním specifické analýzy zahájené v produktu 11015 „Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)". V prvním díle specifické analýzy jsme se zabývali popsáním události a motivem rozebíraného činu. Následně rozebereme příčiny události a vytvoříme analytický závěr.

27. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza / případová studie (11015)

Případ anonymního ohlášení falešných bomb na několika místech v České republice, který se udál 10. května 2016, je zvláštní nejenom v tom, jak byl ve svém provedení rozsáhlý, co se týče pokrytí velkého území České republiky (šest měst v pěti různých krajích včetně samostatného kraje Prahy), ale také v tom, jak byl podezřele vytěsněn ze světa událostí ve veřejnoprávní České televizi a především jejího zpravodajského kanálu ČT24 včetně internetové podoby.

V této specifické analýze rozebíráme možný motiv aktéra (aktérů), který je v řešené kauze zásadním vodítkem. Dále se věnujeme příčinám události, přičemž podezřelý přístup České televize množinu příčin rozšiřuje.

Již v úvodu analýzy podle prvotních poznatků skloubených s analytickými zkušenostmi můžeme říci, že anonymní volající byl s největší pravděpodobností pouze prostředníkem a že Česká televize zřejmě provedla jen to, oč byla státními úřady požádána.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy navazuje na krátkou analytickou reakci 11011 s názvem Podezřelé okolnosti v případu anonymního ohlášení »bomb« v ČR.

13. červen 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11014)

Vojenskou misi v Afghánistánu zahájili Američané v říjnu 2001. Postupně se k misi přidávaly další země, až jejich počet dosáhl čísla 48 včetně všech členských zemí NATO (28 zemí). Na přelomu roku 2014/2015 se změnil charakter mise1 a podle oficiálních prohlášení se cíl mise posunul od bojové podpory a podpory v budování státních institucí k podpoře v oblasti výcviku a poradenství. Politici a vojenští hodnostáři tento přechod prezentovali jako splnění cílů jedné mise a tím vytvoření podmínek pro misi druhou neboli následnou s „nebojovou“2 povahou. Avšak ve skutečnosti byly cíle splněny jen částečně a celý přechod a změna charakteru mise vyplynuly spíše z politických důvodů, které zároveň diktovaly mediální kampaň se snahou vytvořit u veřejnosti dojem, že situace v Afghánistánu se neustále zlepšuje.

Vojenská mise v Afghánistánu, bez ohledu na její charakter, dovrší na konci roku 2016 již 15. rok svého trvání, ale povstalecké skupiny včele s afghánským Tálibánem3 jsou stále činné, a dokonce získávají kontrolu nad některými oblastmi afghánských provincií. Tento stav je reálným podkladem pro hodnocení míry úspěchu mezinárodní mise. Avšak míra úspěchu je ošidná věc, neboť zpravidla platí, že každá činnost je buď úspěšná či neúspěšná, ostatní ohledně míry jej již polemika. A i přesto, že jsme v prvním odstavci označili cíle mise neurčitým politickým pohledem jako za částečně splněné, tak zdůrazňujeme, že v případě plnění vojenské mise žádné „částečně“ neexistuje. Vojenská mise či operace může mít pouze dva výsledky: splněna nebo nesplněna. V tomto případě musíme misi hodnotit jako nesplněnou, k čemuž předkládáme hlavní příčiny. První dvě příčiny zařazujeme do kategorie geopolitického původu, které pak ovlivňují, anebo z nich přímo vycházejí další tři příčiny, které řadíme do oblasti vojenské politiky.

3. červen 2016
Předplatitelé

Specifické hodnocení a předpověď (11013)

Pravděpodobnost provedení dalšího teroristického útoku v Evropě se s příchodem letní sezóny zvyšuje. Pro období duben až květen 2016 jsme tuto pravděpodobnost hodnotili na úrovni 25 %, což vyjádřeno slovně znamená, že útok byl „velmi nepravděpodobný“.1 Pro období červen až srpen 2016 jsme zvýšili hodnocení pravděpodobnosti ob jednu kategorii. Přeskočili jsme tedy kategorii „nepravděpodobný“ a posunuli hodnocení až na „rovnoměrnou možnost“. Stávající hrozbu tak nyní hodnotíme na úrovni 55 %. Vycházíme nejen z oficiálních událostí plánovaných pro toto období, jež poskytují vhodnou příležitost pro násilné incidenty, ale i z vykonaných akcí a jejich okolností. Mezi tyto akce nepatří jen dokonané teroristické útoky, nýbrž také incidenty, které vykazovaly podezřelé skutečnosti a možné znaky přípravné fáze k reálným útokům. Dalším výchozím podkladem je to, že teroristé v Evropě mohou vzejít ze tří skupin populace. V hodnocení uplatňujeme znalosti a praktické zkušenosti, které konfrontujeme se současnou situací.

27. květen 2016

Krátká analytická reakce (11012)

Dne 25. května 2016 upřesnil český ministr obrany informaci o vzniku tzv. „rotační roty", která by měla od roku 2017 působit na území pobaltských zemí (Estonsko, Lotyšsko a Litva). Na výstavbě rotační roty se budou podílet země Visegrádské skupiny/čtyřky (V4), tedy ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko, přičemž se budou v této aktivitě střídat (rotovat). Nově zřízená jednotka o síle asi 150 vojáků by měla plnit svůj úkol v Pobaltí vždy ve tříměsíčním cyklu. Každá z účastnických zemí by měla pokrýt svojí vlastní jednotkou jeden cyklus, což je jeden tříměsíční příspěvek za rok.

Název „rotační rota" nevznikl jenom proto, že jednotka bude po třech měsících rotovat (střídat se) s další jednotkou z jiné země V4, ale zřejmě i z důvodu pravidelné změny výcvikových prostorů v pobaltských zemích v průběhu každého tříměsíčního cyklu. Za dobu tří měsíců by tak každá „rotační rota" mohla projít alespoň třemi výcvikovými prostory, a to v rovnoměrném časovém rozložení pro všechny tři pobaltské státy, jež jsou členy NATO. Pokud je tento odhad výcviku správný, byl by zaručen efektivní výcvik z pohledu střídání různých a neznámých prostorů se zastoupením rozdílných domácích jednotek.

Avšak o zvyšování profesionální úrovně jako o hlavním důvodu vzniku „rotační roty„ se nehovoří. Jako primární důvod je uváděna hrozba z Ruské federace a bezpečnostní obavy pobaltských zemí, a tak jim podle politiků vyšly spojenecké země utvořením „rotační roty" vstříc. Politici V4 v tomto smyslu řeční o provádění tzv. „reassurance measures", což překládají jako „ujišťovací opatření" a celé to vysvětlují jako větší přítomnost aliančních vojsk v Pobaltí. „Reassurance" je přesněji řečeno opětovné ujištění až uklidnění - v tomto významu myšleno uklidnění pobaltských spojenců. 

Také Američané hovoří o „NATO reassurance measures", ale mají na mysli celou Evropu se zaměřením na země, jež dříve patřily k tzv. východnímu bloku. Je to tedy jakési dvojité ujišťování: Američané ujišťují nás a současně nás povzbuzují, abychom ujišťovali ty země, které leží na samé východní hranici NATO. V tomto případě je velmi nutné rozlišovat mezi ujišťovacími opatřeními a eskalací napětí.

V prezentaci tohoto „rotačního projektu" shledáváme politický alibismus, jenž je zvýrazněn protichůdným vyjadřováním politiků. Buď tedy chceme někoho jenom ujistit o našem spojenectví, anebo existuje skutečná hrozba. O té se však pouze mluví, ale nikdo ji reálně neprokázal. Ruská federace nemá síly a prostředky, aby obsazovala a dlouhodobě kontrolovala pobaltské státy a souběžně prováděla operace na udržení svého vlivu v dalších prostorech. Není ani záměrem ruských představitelů zahájit ozbrojený konflikt s organizací NATO, byť by to bylo přes nejslabší členské země. Ruští činitelé se budou soustředit především na Sýrii a Ukrajinu, kde i nadále budou ovlivňovat situaci ve svůj prospěch. Navíc pokud někdo tvrdí, že nově vznikající jednotka je odpovědí na vojenskou hrozbu, a přitom se jedná jen o 150 vojáků, tak to znamená, že slova o hrozbě nejsou myšlena vážně. Takový přístup hodnotíme jako politické gesto a podřízený příspěvek ve prospěch vedoucích mocností, který je vydáván za plnění zahraniční politiky. Mnoho politiků malých evropských zemí totiž nečiní rozdíl mezi zahraniční politikou a plněním závazků v rámci NATO. Toto tvrzení podporují reakce vedoucích funkcionářů, kteří na otázky, jaká je naše zahraniční politika v zemích, kam posíláme naše vojáky, odpovídají, že je to plnění závazků vůči NATO. Nikdo již nerozvíjí, jak chceme využít naší vojenské přítomnosti a jaké možné spolupráce chceme dosáhnout v ostatních oblastech (neexistuje žádný plán pro obchodní a další spolupráci, existují pouze příležitostné aktivity). 

Projekt „rotační roty" je počátkem naplňování nového plánu, o němž se agentura EXANPRO zmínila v odstavci s předpovědí ve zpravodajském produktu 11006 Vojenské odvody jako marketinkový tah politiků".

Text zmíněného odstavce: 

Podle předpovědi agentury EXANPRO je v plánu pro budoucí desetiletí zahájit nasazování českých vojáků společně s evropskými „partnery“ do uměle vytvářených operací oficiálně označovaných jako mírové či na podporu míru, které budou vedeny v blízkosti ruských státních hranic nebo v blízkosti zemí s ruským vlivem. Prostory těchto operací se tak mohou nacházet v zemích jako Ukrajina a Gruzie, opakovaně v Afghánistánu a Iráku, nově v Sýrii (prostory s letišti pod kontrolou Američanů), v pobaltských státech (Estonsko, Lotyšsko a Litva) a dále ve středoasijských zemích ležících mezi Afghánistánem a Ruskou federací. Souhrnným cílem bude postupně izolovat Rusko a působit mu těžkosti ve všech možných oblastech, dokud nebude uvnitř ruské velmoci změněn politický režim. Celá kampaň je součástí soupeření mezi USA a Ruskou federací za využívání podřídivších se evropských „spojenců“.

Další texty, které souvisejí se situací mezi NATO (USA) a Ruskou federací jsou součástí následujících produktů:

Produkt 11001 Studená válka nikdy neskončila

... Prvotním nástrojem k přímému působení jsou „spojenci“ v NATO, které si Spojené státy pro svou zahraniční politiku připravují a usměrňují. To odkrývá i jeden z cílů procesu rozšiřování NATO o nové členské země...

Produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině"

... Dříve východní Evropa tvořila nárazníkové pásmo pro Sovětský svaz a nyní se východoevropské země nechávají dobrovolně usměrňovat do linie proti Ruské federaci namísto toho, aby hrály vedoucí úlohu v zachování rovnováhy mezi osudovými oponenty, kterými jsou právě USA a Ruská federace...

 Související zpravodajský produkt:


Zpravodajský produkt 11012
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO