Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
18. červenec 2016

Krátká analytická reakce (11018)

Nedokonaná převratová událost, která se fyzicky odehrála 15. a 16. července 2016, je určitým bodem zlomu ve vztahu Turecka ke Spojeným státům a také k Ruské federaci. Celá událost je vyústěním aktivit USA a Turecka na Blízkém východě, jež byly započaty společnou dohodou, jejíž první znaky se začaly projevovat událostmi v roce 2012 (viz produkt 11007 Analýza vzniku Islámského státu"). Od poloviny roku 2015 se však postupně prohlubuje rozpor v názorech obou zemí na řešení blízkovýchodní situace, což přirozené vychází z podstaty odlišných cílů. Turci a Američané prosazují v regionu každý své vlastní plány, čímž je obtížné si vzájemně vyhovět.

Situaci v oboustranných vztazích USA a Turecka ovlivnily také aktivity Ruské federace na Blízkém východě, které značně narušily naplňování záměrů obou zemí. Sestřelení ruského bojového letounu tureckými silami pak následně tureckým představitelům ukázalo dopady ekonomické izolace ze strany Ruské federace, přičemž neschopnost prosadit své zájmy spoluprací s americkým partnerem se zvýraznila.

Složitou situaci Turci řešili omluvou Ruské federaci, jež byla následována teroristickým útokem na istanbulském letišti, jehož zvláštní okolnosti jsou předmětem interně rozpracované případové studie (viz Přehled zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy). Vyjádření tureckého prezidenta k útoku na mezinárodním letišti mělo významnou výpovědní hodnotu a bylo určitým signálem a varováním Západu (bližší hodnocení útoku a vyjádření tureckého prezidenta viz produkt 11017 Hodnocení teroristického útoku na istanbulském letišti v Turecku").

Turecko se jako geograficky potřebný člen Severoatlantické aliance ocitlo uprostřed soupeření mezi USA a Ruskou federací, v soupeření, ve kterém nedokáže prosazovat své vlastní zájmy. Tento vývoj a stav je příčinou toho, co se událo oné noci z 15. na 16. července 2016.

Pro podrobné a objektivní hodnocení celé události ohledně pokusu o převrat je nutné provést analýzu tří hypotéz*:

  • A) Pokus o převrat byl vnitřní záležitostí Turecka
  • B) Pokus o převrat byl připraven ve spolupráci s USA
  • C) Pokus o převrat byl připraven ve spolupráci s Ruskou federací

Každou hypotézu je nutné pro její úplnost uvažovat ve dvou variantách, a to zda byl pokus o převrat skutečný, anebo zinscenovaný, a samozřejmě s jakým cílem.

Pokus o převrat v Turecku je podrobně analyzován v produktu 11019 Pokus o převrat v Turecku jako dobře provedená vlivová operace".


Definice termínu viz produkt ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11018
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO

 

8. červenec 2016

Krátká analytická reakce (11017)

Teroristický útok provedený 28. června 2016 na mezinárodním letišti v Istanbulu byl již šestým teroristickým útokem tohoto charakteru1 spáchaným na území Evropy od roku 2015 (v případě Turecka uvažujeme jeho evropskou část). Stejně jako všechny předešlé útoky, tak i červnový útok v Turecku vykazuje několik zvláštností a zajímavých souvislostí, k nimž patří kriminální a cestovní minulost útočníků včetně jejich původu, činnost ozbrojenců před incidentem a jejich (ne)podchycení státními úřady, jejich pohyb na letišti před zahájením útoku, vyjádření politiků a bezpečnostních pracovníků a další skutečnosti.

V celém případu nacházíme také souvislost politickou prezentovanou omluvou tureckého prezidenta za sestřelení ruského bojového letounu, kterou adresoval svému ruskému protějšku. V médiích se zprávy o omluvě objevily jen den před teroristickým útokem. Podobné politické souvislosti se objevují i v případech obou násilných incidentů v Paříži, kterým předcházely jednání mezi francouzským a ruským prezidentem a taktéž vyjádření ředitele francouzské vojenské zpravodajské služby, jímž důrazně zpochybnil tvrzení Američanů o přípravách Rusů na vojenské tažení proti Ukrajině. V případě Turecka byl tento politický podtext vyjádřen také slovy tureckého prezidenta, který po teroristickém útoku na letišti prohlásil: „Tento odporný zločin během posvátného měsíce ramadánu by měl sloužit ostatním národům jako varování o tom, že terorismus nezná žádné hranice. Výbušniny, které explodovaly v Istanbulu, mohly vybuchnout na jakémkoli letišti v jakémkoli městě. Nemylte se: pro teroristické organizace není žádný rozdíl mezi Istanbulem a Londýnem, Ankarou a Berlínem, Izmirem a Chicagem.“ Obsah prohlášení tureckého prezidenta hodnotíme jako odpověď Západu, neboť právě turečtí představitelé vědí nejlépe, zda za útokem stojí „Islámský stát (IS)“, anebo jiná organizace (viz zpravodajský produkt 11007Analýza vzniku Islámského státu").

Poslední teroristický útok v Turecku nese několik shodných znaků s předešlými útoky spáchanými na území Evropy. Avšak i přes shodné znaky vyčnívá v případě útoku na istanbulském letišti jedna výrazná odlišnost, jež se týká přihlášení k odpovědnosti. Na rozdíl od ostatních útoků v jiných evropských zemích „váhá“ IS v případě Turecka s přihlášením k odpovědnosti. Naproti tomu Američané v čele s ředitelem CIA2 tvrdí, že způsob provedení útoku ukazuje jednoznačně na IS. Svůj závěr opírají právě o shodný způsob provedení útoku s útoky předchozími, ke kterým se vedení IS vždy přihlásilo. Navíc zdůrazňují, že použitá metoda se sebevražednými vestami neodpovídá činnosti kurdských nacionalistů. Zvláštní je to, že američtí funkcionáři uvažují jen dvě militantní skupiny: „Islámský stát“ a kurdské separatisty. Vůbec neřeší možnost, že by za útokem mohla stát i jiná teroristická organizace a ani nevysvětlují, proč se tedy IS k útoku dosud nepřihlásil. Tím se jejich hodnocení stává pochybným a účelovým, což vyplývá z jejich zahraniční politiky na Blízkém východě, která je především soupeřením s Ruskou federací o vliv v regionu (viz produkt 11003Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací), čímž se dostáváme opět zpátky v uzavřeném kruhu ke vztahu zemí Blízkého (Středního) východu s Ruskou federací (podrobněji ke vzniku současné situace na Blízkém východě viz produkt 11007 „Analýza vzniku Islámského státu" a blíže k soupeření o území Evropy produkt 11009Vývoj bezpečnostní situace v Evropě).3

Násilný incident na mezinárodním letišti v Istanbulu je potvrzením předpovědi o zvýšené pravděpodobnosti provedení teroristického útoku v Evropě mezi červnem a srpnem (viz produkt 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku). Na druhou stranu není potvrzením zemí zmíněných v produktu uvedeného v závorce jako konkrétních cílů pro útok. Avšak v příslušném dokumentu je vysvětlen také lidský faktor, jenž je proměnlivou veličinou vzhledem k vývoji situace, a který v konečném důsledku sehrává rozhodující úlohu v tom, kdy, kde a jak bude určitý čin proveden. Také v tomto případě mohl vývoj situace upřednostnit jiný cíl před cílem dlouhodoběji plánovaným. To však nutně neznamená, že bylo od původních cílů zcela upuštěno.

Agentura EXANPO interně zpracovává specifické analýzy (případové studie) vybraných teroristických útoků v Evropě, jejichž shrnutí s počátečním hodnocením je součástí úvodního dokumentu s názvem „Úvodní hodnocení teroristických útoků provedených v Evropě“ (viz Přehled zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy).


1 Pod stejným charakterem teroristických útoků rozumíme přítomnost útočníků vybavených sebevražednými vestami a/nebo střelnými zbraněmi (především dlouhými poloautomatickými střelnými zbraněmi).

2 CIA neboli Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) je americká zpravodajská služba určena k provádění zahraničního zpravodajství (foreign intelligence).

3 Analýza způsobu vystupování ředitele CIA v jiné záležitosti je součástí zpravodajského produktu 12008 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 1/2) a 12009 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 2/2).


Zpravodajský produkt 11017
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
29. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza / případová studie (11016)

Zpravodajský produkt je pokračováním specifické analýzy zahájené v produktu 11015 „Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)". V prvním díle specifické analýzy jsme se zabývali popsáním události a motivem rozebíraného činu. Následně rozebereme příčiny události a vytvoříme analytický závěr.

27. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza / případová studie (11015)

Případ anonymního ohlášení falešných bomb na několika místech v České republice, který se udál 10. května 2016, je zvláštní nejenom v tom, jak byl ve svém provedení rozsáhlý, co se týče pokrytí velkého území České republiky (šest měst v pěti různých krajích včetně samostatného kraje Prahy), ale také v tom, jak byl podezřele vytěsněn ze světa událostí ve veřejnoprávní České televizi a především jejího zpravodajského kanálu ČT24 včetně internetové podoby.

V této specifické analýze rozebíráme možný motiv aktéra (aktérů), který je v řešené kauze zásadním vodítkem. Dále se věnujeme příčinám události, přičemž podezřelý přístup České televize množinu příčin rozšiřuje.

Již v úvodu analýzy podle prvotních poznatků skloubených s analytickými zkušenostmi můžeme říci, že anonymní volající byl s největší pravděpodobností pouze prostředníkem a že Česká televize zřejmě provedla jen to, oč byla státními úřady požádána.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy navazuje na krátkou analytickou reakci 11011 s názvem Podezřelé okolnosti v případu anonymního ohlášení »bomb« v ČR.

13. červen 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11014)

Vojenskou misi v Afghánistánu zahájili Američané v říjnu 2001. Postupně se k misi přidávaly další země, až jejich počet dosáhl čísla 48 včetně všech členských zemí NATO (28 zemí). Na přelomu roku 2014/2015 se změnil charakter mise1 a podle oficiálních prohlášení se cíl mise posunul od bojové podpory a podpory v budování státních institucí k podpoře v oblasti výcviku a poradenství. Politici a vojenští hodnostáři tento přechod prezentovali jako splnění cílů jedné mise a tím vytvoření podmínek pro misi druhou neboli následnou s „nebojovou“2 povahou. Avšak ve skutečnosti byly cíle splněny jen částečně a celý přechod a změna charakteru mise vyplynuly spíše z politických důvodů, které zároveň diktovaly mediální kampaň se snahou vytvořit u veřejnosti dojem, že situace v Afghánistánu se neustále zlepšuje.

Vojenská mise v Afghánistánu, bez ohledu na její charakter, dovrší na konci roku 2016 již 15. rok svého trvání, ale povstalecké skupiny včele s afghánským Tálibánem3 jsou stále činné, a dokonce získávají kontrolu nad některými oblastmi afghánských provincií. Tento stav je reálným podkladem pro hodnocení míry úspěchu mezinárodní mise. Avšak míra úspěchu je ošidná věc, neboť zpravidla platí, že každá činnost je buď úspěšná či neúspěšná, ostatní ohledně míry jej již polemika. A i přesto, že jsme v prvním odstavci označili cíle mise neurčitým politickým pohledem jako za částečně splněné, tak zdůrazňujeme, že v případě plnění vojenské mise žádné „částečně“ neexistuje. Vojenská mise či operace může mít pouze dva výsledky: splněna nebo nesplněna. V tomto případě musíme misi hodnotit jako nesplněnou, k čemuž předkládáme hlavní příčiny. První dvě příčiny zařazujeme do kategorie geopolitického původu, které pak ovlivňují, anebo z nich přímo vycházejí další tři příčiny, které řadíme do oblasti vojenské politiky.