Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
8. září 2016
Předplatitelé

Specifické hodnocení a předpověď (11023)

Zpravodajský produkt je součástí tematiky obecně nazývané „hodnocení hrozeb“, případně „hodnocení ohrožení“ (threat assessment). Tematika se geograficky týká území Evropy se zvláštním zaměřením na Českou republiku a předmětově je vztažena na terorismus. Specificky se tedy jedná o hodnocení teroristické hrozby pro konkrétní území. Specifické hodnocení s předpovědí je aktualizací produktu 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku (červen–srpen 2016) a platí pro období září až prosinec 2016.

Definice teroristické hrozby, teroristického útoku, jakož i terorismu jsou uvedeny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze“. Ve stejném dokumentu je vysvětlen také termín „hodnocení teroristické hrozby“.

Specifické hodnocení je strukturováno následovně:

  • A) Kritéria pro zařazení hrozeb do oblasti terorismu
  • B) Zpětná vazba k předchozímu hodnocení teroristické hrozby
  • C) Aktuální hodnocení teroristické hrozby
30. srpen 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11022)

Výsledek referenda o setrvání či vystoupení Velké Británie z Evropské unie (EU) odhalil narušení plánu na využití jednotné EU k politicko-vojenským účelům a obavy, že by tento plán mohl být záhy oslaben reakcemi zemí, které by chtěly následovat Velkou Británii v uspořádání referenda. Následně Brexit potvrdil a ještě více odhalil, jaké skutečné vztahy panují v trojúhelníku USA, NATO a EU, a tím také reálné cíle Američanů, kteří se bez jednotné Evropy neobejdou v působení proti Ruské federaci a jiným zemím v dalším pořadí. Situace v EU společně s výroky politiků o ohrožení míru v Evropě pak dále potvrdila pravé záměry ohledně asociačních dohod s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem.1

Zpravodajský produkt navazuje na první díl stejnojmenného dokumentu 11021 Co odhalila a potvrdila „operace BREXIT" (díl 1/2) a hodnotí situaci západních zemí po britském referendu ve vztahu k Ruské federaci a dále předpovídá vývoj v Evropě, která se stala těžištěm v soupeření mezi USA a Ruskou federací.

Bývalý britský premiér David Cameron naplánoval a provedl „operaci BREXIT“, avšak ze tří vytyčených cílů dosáhl jen na jeden z nich (blíže v předchozím díle viz produkt 11021). Výsledkem byla Cameronova rezignace a zahájení procesu, na jehož konci by měla Velká Británie opustit EU. Svým počínáním narušil britský expremiér politiku USA v Evropě. Kromě Camerona i američtí politici hodnotili riziko „operace BREXIT“ za přijatelné, ale na počátku roku 2016 svůj názor přehodnotili a dospěli k závěru, že by bylo nejlepší, kdyby se žádné referendum nekonalo. Cameron však podstoupil riziko, jež se změnilo z přijatelného na zvýšené, neboť referendum k členství v EU bylo ve volebním programu jeho strany pro volby v roce 2015 a jeho odmítnutím či posouváním by si tak jako tak uškodil. Americkým představitelům tedy nezbylo nic jiného, než se veřejně účastnit kampaně na ovlivnění výsledku referenda ve prospěch setrvání Británie v EU, čímž nestranným čtenářům a posluchačům odhalili své skutečné záměry s Evropou. Je to opakovaný „paradox“ americké zahraniční politiky, kdy vedoucí činitelé usilují o dosažení určitého cíle v jedné oblasti své zahraniční politiky, avšak posléze, když je tento cíl naplňován, začíná negativně ovlivňovat cíl v jiné oblasti jejich zahraniční politiky. To se nyní děje v souvislosti s migrací lidské populace do Evropy, kterou Spojené státy podporují a kterou na jejich popud začaly v roce 2014 administrativně organizovat vedoucí evropské mocnosti v rámci EU, aby v roce 2015 mohla být zahájena (podrobněji k organizaci a cílům migrace viz produkty 11035 Nelegální migrace jako plánovaný a řízený proces - díl 1/2" a 11036 Nelegální migrace jako plánovaný a řízený proces - díl 2/2"). V té době nikdo nepředpokládal, že evropská migrační politika bude zásadním faktorem pro volbu hlasování v britském referendu a narušením naplňování cíle ve východní Evropě prostřednictvím jednotné EU.

25. srpen 2016
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11021)

Záležitost ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie (EU) odhalila skutečný stav a možnosti Západu v organizovaném působení proti reálným i záměrně vytvořeným hrozbám. Kromě toho uvedená záležitost potvrdila, kam je EU směrována a kdo ji významně ovlivňuje.1 Samotné referendum o takzvaném „britském odchodu“ z EU označovaném jako Brexit referendum („British Exit“) naznačovalo již od svého prvního zveřejnění (leden 2013) zajímavé pozadí. Celé dění  nese prvky promyšlené „vlivové operace“, která působením určitých událostí, přehlížením dění v širším měřítku a přílišným sebevědomím skončila neúspěšně. Proto nenazýváme diskutovanou událost pouze Brexitem, nýbrž „operací BREXIT“, jež je pevně spjata se zahraniční a bezpečnostní politikou jak Velké Británie a EU, tak především Spojených států. 

Velká Británie je významným spojencem Spojených států v provádění zahraniční politiky, avšak i zde existuje občasný odpor některých britských státních institucí, jejichž vedoucí funkcionáři se obávají přílišného usměrňování vlastní politiky ze strany USA se snahou vědět co nejvíce o britských záměrech a činnostech (k těmto institucím patří také britské zpravodajské služby). Velká Británie byla vždy první a někdy i jedinou zemí, která fyzicky podporovala americké vojenské operace v zahraničí. Pro USA bylo ale stejně důležité, že Británie byla jednou z vedoucích členských zemí Evropské unie, tedy organizace, kterou Američané potřebují a budou ještě více potřebovat jako jednotný celek pro naplňování své zahraniční politiky, a to primárně pro své obchodní aktivity v Evropě a pro působení proti Ruské federaci.

16. srpen 2016
Předplatitelé

Doplňující analýza (11020)

Zpravodajský produkt doplňuje specifickou analýzu (případovou studii) 11019 Pokus o převrat v Turecku jako dobře provedená vlivová operace, ve které jsme rozebrali událost uvedenou v titulku a dokazovali, zda byl pokus o převrat skutečný, anebo zinscenovaný, a s jakou zahraniční podporou. Celá záležitost byla prvotně uvedena v předběžném produktu ve formě krátké analytické reakce (viz dokument 11018 Hodnocení pokusu o převrat v Turecku").

Pokus o převrat se odehrával z 15. na 16. července 2016, přičemž počátek srpna 2016 přinesl další informace do zpravodajské analýzy k příslušnému tématu, a to nejen směrem k samotnému Turecku, ale i k celkové situaci na mezinárodní scéně. Nejprve však doplnění k analyzované kauze co se týče vývoje na Blízkém východě před pokusem o převrat.

28. červenec 2016
Předplatitelé

Specifická analýza – případová studie (11019)

Provedení úspěšného převratu vyžaduje splnění několika zásadních věcí, které je možné rozdělit na období před převratem, období zahájení převratu a období průběhu převratu. Způsob a úroveň splnění těchto zásadních věcí v uvedených obdobích může napomoci objasnit pozadí celého převratu. Avšak pro vytvoření kvalitní analýzy se nelze soustředit jen na konkrétní analyzovanou událost, nýbrž také na dění, jež jí předcházelo. Obvykle totiž platí, že každá událost se rodí z událostí jiných.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy (případové studie) rozšiřuje krátkou analytickou reakci 11018 s názvem Hodnocení »pokusu o převrat« v Turecku a rozebírá konkrétní skutečnosti, které pomáhají sestavit určitý zpravodajský závěr o tom, kdo převrat organizoval a proč, a jaké dopady (účinky) to způsobilo, případně ještě způsobí.