Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
2. říjen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11028)

Změna politického režimu na Ukrajině je západními politiky prezentována jako vůle ukrajinského lidu. Avšak mohl být ukrajinský lid skutečnou příčinou pádu politického vedení země, když onen lid ani nevstoupil do stávky? Nevýrazné zapojení ukrajinského lidu do pádu vlády se projevilo během následných prezidentských a parlamentních voleb v roce 2014 (viz dále v textu). Několikaměsíční protest v Kyjevě, který nedosáhl ani formy jednoduché stávky, nebyl v poměru k populaci Kyjeva a potažmo celé Ukrajiny ničím tak vážným, co by mělo rozhodnout o konci režimu pod vedením prezidenta Viktora Janukovyče. Současná situace na Ukrajině stále více odráží to, že těžiště celého procesu sesazení vlády leželo mimo ukrajinský lid. Výsledky protestu včetně lidských ztrát jsou předkládány jednostranně a bez zahrnutí všech souvislostí. Vyjadřování většiny evropských politiků a různých komentátorů včetně těch českých, kteří hovoří o tom, že se Ukrajina posunula k demokratickým hodnotám, nekoresponduje jak s průběhem a zakončením násilného protestu v Kyjevě v roce 2014, tak se soudobým řízením ukrajinské politiky, jež je v mnohých případech propojena s kriminálními aktivitami ukrajinských politiků. Negativní situace na Ukrajině je znásobena tím, že občané Ukrajiny se staly rukojmími v soupeření mezi Spojenými státy a Ruskou federací.    

Zpravodajský produkt je pokračováním tematiky započaté v dokumentu 11027 Analýza změny politického režimu na Ukrajině (díl 1/2).

Násilné změny na Ukrajině, které byly podporovány ze zahraničí, poskvrnily a v krátké budoucnosti ještě více poskvrní situaci v celé Evropě. Podivné je, že evropským politikům nevadí, že svým přístupem připravují v Evropě podmínky pro vznik novodobého „bojiště“.

27. září 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11027)

Politický režim je možné změnit několika způsoby. Avšak pokud nebudeme brát v úvahu regulérní volby a situaci vzešlou z aktivity parlamentu či vlády a jiných státních institucí, tak existují všehovšudy dva způsoby, jak přeměnit charakter politického vedení země. První způsob je demokratický, kdežto druhý způsob je násilný. Oba způsoby vycházejí z toho, že musí „padnout“ vládní kabinet.

Změnit vládu demokratickou cestou znamená zorganizovat a provést generální stávku, která ochromí chod země, čímž vezme vládě možnost řídit zemi a donutí ji k odstoupení. Je to aktivní projev vůle většiny národa a také schopnost politické opozice nebo určité skupiny osob (funkcionářů na několika úrovních) podnítit národ k tomuto „manévru“. K násilné změně vlády se uchyluje menšina obyvatel, obvykle vyhraněná skupina, která není schopna získat podporu široké veřejnosti.

Co se v tomto smyslu odehrálo na Ukrajině na přelomu let 2013 a 2014? Byl proces změny politického režimu legitimní? Jaký byl podíl politiků USA a politiků evropských zemí včetně Evropské unie na událostech v Kyjevě? A jaké následky z toho plynou pro Evropu?

Nikdo z evropských výkonných politiků nemá zájem na tom, aby byl poctivě vysvětlen průběh změn na Ukrajině. Nikdo z vedoucích činitelů nechce veřejně hodnotit současný stav věcí na Ukrajině, ani to, jaké to má širší souvislosti. Podivné chování a výstupy ukrajinských politiků zůstávají záměrně bez povšimnutí. Nikoho netrápí excesy ukrajinských radikálních skupin, které v některých případech berou zákony do svých rukou, a ani to, že ukrajinská vláda tomu nedokáže či nechce účinně čelit. Všichni vědí, že to není v pořádku, ale všichni také vědí, že Ukrajina je klíčový prostor* v soupeření mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Jedná se o soupeření, o jehož podporu se ve prospěch USA evropští politici svým konáním zaručili. A v tom je největší problém a rovněž původní příčina vzniklé situace na Ukrajině.

Podrobnosti o příčinách a cílech vyvolaných událostí na Ukrajině jsou v souvislosti se zahraniční politikou USA rozvedeny ve zpravodajském produktu 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině.

Američané již několik let budují v Evropě „výchozí prostor“ pro působení proti Ruské federaci, přičemž významným článkem tohoto výchozího prostoru je právě Ukrajina. O bezpředmětnosti asociační dohody s nevyhovující Ukrajinou a skryté úloze Evropské unie (EU) v celém procesu je psáno v produktu 11010. V tomto dokumentu se zaměříme na to, jak hodně usiloval ukrajinský lid o změnu politického režimu a v jaké míře tomu napomohly západní mocnosti.  

20. září 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11026)

Bojové schopnosti tzv. „Islámského státu“ (IS)1 neboli s přesným určením místa „Islámského státu v Iráku a Sýrii“ (ISIS)2 nejsou tak samovolné (spontánní), jak by se mohlo zdát a jak zarputile a vytrvale prezentují někteří politici, k čemuž jim pomáhají média svými výstupy bez vyhodnocení patřičných souvislostí. Rozbor bojových schopností IS odkrývá skutečnou úroveň možností samotných ozbrojenců této islamistické organizace.

Zpravodajský produkt je třetím a závěrečným dílem rozebírané tematiky a navazuje na produkty 11024 Hodnocení bojových schopností „Islámského státu" (díl 1/3), kde jsou dílčí závěry o početním stavu personálu islamistického uskupení, a 11025 Hodnocení bojových schopností „Islámského státu“ (díl 2/3), v němž je důraz položen na hodnocení situace ohledně výzbroje IS. V obou předchozích produktech je uveden volně přístupný úvod k celkové zpravodajské trilogii s touto problematikou. V prvním díle je pak volně přístupný přehled bojových schopností rozčleněných na jednotlivé komponenty, čímž je zvýšeno porozumění skutečnému celkovému stavu „Islámského státu“. Třetí díl uzavírá analýzu a hodnocení zbývajících komponent se zaměřením na financování činnosti IS a přikládá závěr k problematice bojových schopností IS.

18. září 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11025)

Takzvaný „Islámský stát“ (IS)1 je obecně a jednoduše považován za výsledek vývoje na Blízkém východě, přičemž se povšechně soudí, že tomuto vývoji sice mohl napomoci zásah západních zemí v čele se Spojenými státy v podobě vojenské intervence v Iráku zahájené v roce 2003 a ukončené v roce 2011, ale jinak je vznik IS podle politicky prezentovaného názoru přikládán zejména divokosti blízkovýchodního prostředí, způsobu tamního života, mentalitě místních lidí a „novodobým“ islamistickým tendencím. Nikdo nehodlá rozebírat, zda je možné, aby i v takovémto prostředí mohla vzniknout organizace, jež by bez jakékoli zahraniční podpory téměř tři roky (období stále pokračuje) aktivně působila proti několika protivníkům, mezi které patří irácké ozbrojené síly podporované íránskými oddíly, syrské vládní jednotky podporované ruským letectvem a militantní organizací Hizballáh, disciplinované a odolné kurdské síly, koalice západních zemí podnikající vzdušné údery a v některých případech dokonce skupiny syrské opozice.

Ve vzniklé situaci by mělo být běžným a upřednostňovaným úkolem zpravodajských služeb analyzovat a hodnotit bojové schopnosti „Islámského státu“, a to bez ohledu na to, jak se celá záležitost s vývojem IS jeví. „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (ISIS)2 je pro většinu zemí světa nebezpečným fenoménem, což zdůrazňuje prioritu v analyzování všeho, co IS představuje. V této souvislosti agentura EXANPRO rozebírá bojové schopnosti IS a zkoumá, jaké jsou současné možnosti pro to, aby takováto organizace byla způsobilá vést otevřenou bojovou činnost a navíc po tak dlouhou dobu.

Zpravodajský produkt je druhým dílem rozebírané tematiky a navazuje na produkt 11024 Hodnocení bojových schopností „Islámského státu" (díl 1/3), v němž je uveden volně přístupný úvod k celkové zpravodajské trilogii s touto problematikou. Abychom mohli v efektivní míře analyzovat bojové schopnosti IS, rozčlenili jsme je do několika komponentů, čímž je možné lépe porozumět skutečnému stavu „Islámského státu“ a jeho možnostem na blízkovýchodním „bojišti“ (přehled jednotlivých komponent viz volně přístupný úvod do tematiky bojových schopností IS v předchozím produktu).

Následně pokračujeme v hodnocení jednotlivých komponent bojových schopností „Islámského státu“.

15. září 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11024)

Samozvaný „Islámský stát“ (IS)1 provádí své bojové aktivity od prosince 2013, kdy začal získávat kontrolu nad iráckým městem Fallúdža, přičemž již od počátku roku 2013 budovali příslušníci a příznivci IS svoje centrum v Sýrii ve městě Rakka, které významně ovládli v říjnu 2013 a zcela ho získali pod svou kontrolu do poloviny roku 2014. Po ovládnutí města Fallúdža (leden 2014) rozšířili islamističtí ozbrojenci své bojové aktivity severním směrem do dalších iráckých měst jako Samarra, Tikrít a Mosul. Tato a další města s přilehlým okolím radikální islamisté* zcela obsadili do června 2014. Po těchto úspěších vyhlásili v červnu 2014 vznik „Islámského státu v Iráku a Sýrii“ (ISIS)2, což prokazovali tím, že mají ve svém vlastnictví určitý geografický prostor, v němž provádějí vlastní správu. Následně zahájili rozšiřování svého prostoru směrem na západ přes syrské hranice. Svá vítězná tažení v řadě završili dobytím města Palmýra, které leží uprostřed Sýrie (květen 2015). Avšak od té doby začali území pod svou kontrolou sice pomalu, ale přesto ztrácet. Stále však kontrolují významná města jako Rakka (Sýrie) a Mosul (Irák) včetně dalších oblastí.

Příslušníci tohoto islamistického uskupení provádějí své bojové aktivity již téměř tři roky (leden 2013 – září 2016), což vyvolává odbornou otázku, zda je vůbec možné, aby bez rozsáhlé zahraniční podpory existoval útvar bojovníků, který by byl schopen bojového působení po tak dlouhou dobu a měl nepřetržitě k dispozici vše, co ozbrojený konvenční či otevřený militantní boj obnáší.

V následujícím hodnocení představujeme obraz toho, co se skrývá za bojovými schopnostmi IS. Poukazujeme a hodnotíme komponenty spojené s tímto bojem a dále to, jak je možné nebo nemožné na pozadí těchto komponentů udržovat a dosahovat trvalou „vysokou" bojovou úroveň a zároveň spravovat území se zhruba deseti miliony obyvatel. Specifické hodnocení se opírá o analýzu, která vycházela především z dostupných údajů (některé údaje lze považovat za faktické, jiné za politicky podsouvané a nepotvrzené), ze znalostí bojové strategie a taktiky, z vývoje situace a z vyjádření poskytovaných různými stranami a přímými aktéry (představitelé USA, Ruské federace, EU a evropských zemí, Iráku, syrského režimu, syrských opozičních stran, kurdských skupin a dalších subjektů). Vyjádření byla vlastními možnostmi prověřována, přičemž svoji výpovědní hodnotu měla jak vyjádření shledána jako pravdivá, tak vyjádření hodnocena jako částečně pravdivá, nebo jako zavádějící a falešná.

V tomto zpravodajském produktu se zaměřujeme na hodnocení bojových schopností islamistické organizace uvnitř obsazené geografické oblasti bez bližšího uvažování souvislostí a vazeb na zahraniční země, i když jsou tyto vazby z analýzy a prezentovaného hodnocení patrné. Spojení IS se zahraničními mocnostmi v pohledu dosahovaných schopností je předmětem série produktů počínaje dokumentem 12025 Islámský stát jako zahraniční projekt s volným řízením a víceúčelovým využitím v celé Eurasii (I.)".

Pro hodnocení bojových schopností islámského státu budeme uvažovat následující komponenty, jež jsou klíčové pro zachování bojové úrovně:

  • A) Personál v militantních jednotkách IS – celkový počet, ztráty, rekrutace a doplňování osob
  • B) Výzbroj a bojová technika IS – údržba, oprava a doplňování výzbroje a techniky
  • C) Munice a její doplňování
  • D) Výstroj a ostatní materiál – údržba, oprava a doplňování výstroje a ostatního materiálu
  • E) Finanční prostředky, nákupy a výplaty/služné (žold)
  • F) Proviant – zásoby a doplňování
  • G) Velitelská struktura IS – organizační jádro
  • H) Strategie* a taktika* IS (výcvik a morálka)
  • I) Propaganda* IS a její řízení a provádění

Žádný státní a jakýkoli jiný útvar nemohl až dosud ve svém několikaletém bojovém úsilí fungovat zcela samostatně, ale musel mít vždy dobře organizovanou zahraniční podporu. Tak tomu bylo jak ve světových válkách, tak v regionálních konfliktech a občanských válkách. V případě IS však vyvstala intenzivní mediální masáž, která se snaží světovou populaci přesvědčit o tom, že IS povstala na bázi místních občanů a že své schopnosti získávala s využitím prostředků, jež militanti ukořistili v lokálních bojích. O zahraničních bojovnících pak média informují jako o dodatečném doplňku, který pro IS není rozhodující. Tyto zprávy přebírají všechna národní média, aniž by jejich pracovníci rozebírali a konfrontovali informace se skutečností. Podívejme se na odbornou analýzu a hodnocení jednotlivých komponent.