Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
12. listopad 2018

Souhrn přímých poznatků (11088)

Mítink se syrským prezidentem Bašárem Asadem byl součástí několikadenní akce (27.–31. října 2018) organizované Světovou radou míru (World Peace Council – WPC) v syrském hlavním městě Damašku. Blíže k této akci WPC viz souhrnné uvedení události v dokumentu 11085.

I přesto, že mítink se syrským prezidentem konaný 31. října 2018 byl až závěrečným vyvrcholením dílčích aktivit WPC se syrskými představiteli, uvádíme ho jako první souhrn ze všech uskutečněných mítinků, neboť se jedná o nejzajímavější a nejžádanější část poznatků z cesty do Sýrie včetně obsahu vystoupení nejvyššího představitele Sýrie.

Setkání s prezidentem Sýrie nebylo z přirozených důvodů v programu několikadenní akce. Avšak protože se jednalo o významnou událost a podporu stávajícího syrského režimu, přijal prezident Asad v poslední den mise WPC v Damašku její zahraniční účastníky.

Mítinku s prezidentem se zúčastnilo asi 70 hostů ze zahraničí. Po vstupu do budovy, v jejímž prvním patře se mítink konal, byl každý účastník přivítán samotným prezidentem, který vyčkával u schodiště v prvním patře. Hosté jeden po druhém vycházeli po schodech do prvního patra, kde prezident každému z nich potřásl rukou. Byl to zdvořilostní okamžik, kdy bylo možné prohodit směrem k prezidentovi několik slov.

Poté, kdy do sálu v prvním patře vešel poslední host, vstoupil i prezident a usedl za čelní panel mezi hlavní funkcionáře WPC. Ihned nato zahájil svůj proslov, který trval přibližně jednu hodinu. Hovořil v arabském jazyce a jeho projev byl simultánně tlumočen do angličtiny a španělštiny do sluchátek přítomných hostů. Vykládal klidně a srozumitelně, přičemž nic nečetl z papíru – maximálně se orientoval podle heslovitých poznámek.

Projev prezidenta Syrské arabské republiky je shrnut do následujících hlavních věcných bodů:

  • Vím, že politika vašich zemí je prováděna vládami a nikoli lidmi, kteří mohou a často mají jiný názor na zahraniční politiku své země.
  • Po rozpadu Sovětského svazu si představitelé Spojených států amerických mysleli, že jenom oni budou nyní určovat pravidla.
  • Spojené státy nemají partnery – mají jen následovníky své politiky. I evropské země tuto americkou politiku jen následují.
  • Válka začíná myšlenkou. Chtějí-li Spojené státy proti někomu vystoupit, začnou nejprve masírovat veřejnost o neexistujícím zlu, aby získaly podporu jak části veřejnosti, tak hlavně vlád jednotlivých zemí. Tím směřují politiku svých následovníků (přidružených zemí) potřebným směrem. Takto nyní začínají války – myšlenkou.
  • Žádné války se nebojují pro lidi, ale pro ropu a americké dolary.
  • Žijeme ve světě lží, které jsou předkládány veřejnosti.
  • Syrskou militantní opozici tvoří teroristé – myslím tím všechny opoziční skupiny. Je to pořád stejný produkt Západu – jenom s různými názvy.
  • Teroristé hlásali, že bojují za svobodu, ale tu jsme přece měli. Na rozdíl od nich jsme my hlásali, že bojujeme za svou zemi – že svou zemi bráníme.
  • Nejhoršími militanty nebyli lidé ze Saúdské Arábie ani z Blízkého východu, ale Evropané. Je nám líto terorismu v Evropě, jenže teroristé, kteří tyto činy v evropských zemích spáchali, vzešli většinou ze samotných evropských zemí. [1]
  • Kdykoli to Spojeným státům nevycházelo na Blízkém východě, tak řekly Turkům a ti pro ně opět zamíchali karty, aby mohla začít nová hra (změnili situaci na novou hru).
  • Ve světě je nyní běžné vydírat skrze státní a mezinárodní či nadnárodní instituce. Avšak ani tyto instituce nejsou původními tvůrci dané politiky. Tvůrci jsou určité vlivové skupiny a vlivné osobnosti.
  • Dnes se vydírá skrze různé záležitosti, ale především se ve světě podporuje chudoba, která slouží k tomu, aby se rozpoutal konflikt.
  • Věříme, že američtí představitelé budou stále chtít provést určitou formu agrese proti Sýrii. Následující dva roky budou v tomto zásadní.
  • Dohoda sjednaná mezi Ruskem a Tureckem ohledně demilitarizované zóny v Idlíbu není ze strany militantní opozice dodržována. Stále dochází k bojům. Turecký prezident Erdogan si myslí, že touto dohodou a dalšími aktivitami něčeho na území Sýrie dosáhne. Zapomíná ale, že on o osudu Sýrie rozhodovat nebude. [2]
  • Současná situace v Sýrii, kdy militanti a Západ ztrácejí v boji, se náhle převádí na Kurdy – na jejich sebeurčení. Ale proč najednou Kurdové, když se o nich před konfliktem vůbec nejednalo a jejich status tehdy nechtěl nikdo ze Západu řešit? Kurdskou otázku nadnesli jenom proto, že se nyní stala pro Západ v čele s USA možností, jak se v Sýrii zachytit – udržet se v naší zemi. [3]
  • Západ uvalil na Sýrii sankce. Avšak jsou země, které dál se Sýrií obchodují (např. Rusko, Čína, Indie a další).
  • Sýrie má své vlastní zdroje a prostředky. A pokud by se zcela zastavil dovoz do Sýrie, tak jsme schopni vystačit s vlastními zdroji a zásobami po dobu dvou let – včetně zemědělských komodit.
  • Začal návrat uprchlíků. V některých částech dokonce již před několika lety (pravděpodobně ne dříve než před dvěma lety – pozn. red.). A samotný Damašek, ten žije stále svým životem.
  • Také v těžce zkoušeném Idlíbu jsou opoziční skupiny, které chtějí usmíření a kontaktují jednotlivé zástupce syrské vlády.
  • Sýrie chce vést a udržovat dialog, ale bez toho, aby se někdo vměšoval do vnitřních záležitostí naší země.

Po projevu prezidenta Bašára Asada byl poskytnut prostor pro otázky, komentáře a vyjádření hostů. Na každý jednotlivý výstup hostů prezident stručně reagoval. Navzdory tomu, že tato část trvala další hodinu, nebylo možné, aby vystoupili všichni zájemci z řad zahraničních návštěvníků. Jako první se ujali slova hlavní funkcionáři WPC a po nich byla vždy libovolným výběrem dána možnost hlásícím se hostům prostřednictvím přenosného bezdrátového mikrofonu. Ke slovu se dostalo maximálně 15 hostů.

Po skončení mítinku byl syrský prezident první osobou, která opustila sál. Prezident znovu zaujal místo u schodiště tak, aby se mohl stiskem ruky rozloučit s každým odcházejícím hostem.

Celý mítink včetně přivítání a rozloučení se s hosty byl zaznamenáván kamerami a fotoaparáty, a to jak ze strany informačních agentur, tak ze strany Kanceláře pro média a komunikaci s veřejností z úřadu prezidenta.

Poznámka: Hodnocení obsahu projevu syrského prezidenta je součástí samostatného produktu s analýzou obsahu vystoupení vedoucích představitelů Syrské arabské republiky.


[1] Pojem Evropané, kteří přicházeli bojovat do Sýrie, lze vztáhnout na termín zahraniční bojovníci, kteří se v posledních dvou až třech letech vracejí zpátky do svých zemí v Evropě (případně pokračují v činnosti v jiných zájmových zemích*). Nebyli to ale pouze Evropané, ale také občané zemí Asie – především ze středoasijských republik jako např. Tádžikistán a Kyrgyzstán, dále z Malajsie, Indonésie a dalších asijských zemí. Pro úplnost je vhodné doplnit, že zahraniční bojovníci přicházeli také z oblasti Kavkazu (zejména Dagestán a Čečensko – jedná se o autonomní republiky Ruské federace). Podle hodnocení syrských zdrojů pocházeli zahraniční bojovníci v Sýrii z 86 zemí. Podle zdrojů mimo Sýrii se jedná o více než 100 zemí.

[2] Turci měli nejprve utajovanou dohodu s Američany o společném působení v Sýrii, která počítala s vytvořením tzv. nárazníkového pásma v syrském a iráckém pohraničí (vesměs se jednalo o prostory ovládané Kurdy). Záměrem Turků bylo rozmístit v tomto pásmu turecké ozbrojené síly, což mělo do budoucna vytlačit Kurdy dále od původních tureckých hranic a postupně získat tento obsazený prostor pod správu Turecka – blíže viz produkt 11029 Turecko mezi Spojenými státy a Ruskou federací.

[3] USA mají na území Sýrie rozmístěno až 5 000 svých vojáků, případně kontraktorů (viz termín soukromá bezpečnostní agentura* – PSC/PMC*), kteří operují v severní, východní a jihovýchodní části Sýrie s cílem podporovat zbytky syrské opozice, vybudovat zde základny a usilovat o udržování linie proti ozbrojeným silám Sýrie. Američané se nacházejí většinou na území ovládaném Kurdy.


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11088
Souhrn přímých poznatků
© 2018 Agentura EXANPRO
9. listopad 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11087)

Produkt navazuje na dokument 11086, jenž obsahoval úvodní hodnocení incidentu ze dne 17. září 2018, při kterém byl sestřelen ruský průzkumný letoun Iljušin Il-20 operující nad syrským územím (průzkumná verze Il-20 je přednostně určena k provádění elektronického průzkumu a vedení elektronického boje).

V tomto produktu se zaměříme na přípravu izraelské operace* a její provedení. V kontextu tohoto obsahu vyvstává do popředí otázka, zda Izraelci útočili proto, aby zasáhli pozemní cíle na území Sýrie, anebo proto, aby využili a zneužili let ruského průzkumného letounu ve vhodném prostoru nad pobřežím Sýrie. Taktéž je zde otázka ohledně dohodnutého systému varování ze strany Izraele směrem k velení ruských sil v Sýrii. Nastavená pravidla tohoto systému byla Izraelci porušena. Proč Izraelci tato pravidla porušili, to zatím nevysvětlili. Pro analýzu* izraelské vzdušné operace je rovněž důležitý poznatek o tom, že Izraelci své údery proti cílům v Sýrii od počátku roku 2018 úzce konzultují s americkou stranou (vysvětlení užší spolupráce viz produkt 11077).

Do přípravy vzdušné operace patří podrobný rozbor prostoru plánované operace, v němž se nacházejí cíle útoku. Prostor vzdušné operace můžeme přirovnat k trojrozměrnému tělesu (např. ke krychli), jehož půdorys je v tomto případě tvořen územím Sýrie a vodami Středozemního moře (pobřežní/výsostné a mezinárodní vody) a ostatní část tvoří vzdušný prostor (vzdušný prostor státu a mezinárodní vzdušný prostor).

6. listopad 2018
Registrovaní

Specifické hodnocení (11086)

Izraelské vzdušné síly provedly 17. září 2018 přibližně ve 22.00 hod. místního času útok proti syrským objektům v prostoru provincie Latákíja, která se nachází na syrském pobřeží. Útok byl veden v nízké výšce ze Středozemního moře. Na útok reagovala syrská protivzdušná obrana (PVO), avšak jedna z protiletadlových střel omylem sestřelila ruský průzkumný letoun Iljušin Il-20, který se v té době nacházel asi 27 km od syrského pobřeží a chystal se na přistání na vojenské základně Hmímín. Ruský letoun se zřítil do moře a na jeho palubě zahynulo všech 15 příslušníků ozbrojených sil Ruské federace.

Izraelci svedli vinu na vojenské síly Sýrie a za svůj čin se ani neomluvili. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že se jednalo o souběh tragických okolností, ale zdůraznil nutnost ještě lépe zajistit ochranu ruským vojákům působícím na území Sýrie. O něco ostřeji reagovala ruská generalita, která obvinila Izrael z úmyslné provokace a vytváření nebezpečného prostředí, k čemuž doplnila, že si vyhrazuje právo na odvetné kroky.

3. listopad 2018

Souhrnné uvedení události – aktualizovaná verze (11085)

Světová rada míru (World Peace Council – WPC) zorganizovala ve dnech 27.–31. října 2018 misi solidarity se Sýrií, která se skládala z mezinárodní konference a mítinků se syrskými představiteli. Mise se posloupně konala na různých místech v syrském hlavním městě Damašku.

Několikadenní akce WPC zahájené zasedáním výkonného výboru se v jejím vyvrcholení, což byla mezinárodní konference, zúčastnilo 92 osob z 37 zemí (mimo Sýrii). Zahraniční účastníci pocházeli z 55 různých organizací. Dalšími účastníky byli přirozeně zástupci ze syrských institucí včetně studentů a lektorů Damašské univerzity. Celkový počet účastníků přesáhl číslo 500.  

Mezi účastníky byl také plukovník ve výslužbě Jiří Bureš, jenž je předsedou asociace Vojáci proti válce (VPV). Tato asociace (občanské sdružení) využívá pro svou práci analýzy a hodnocení mezinárodní situace poskytované analytickou agenturou EXANPRO. V tomto spojení nabídl předseda VPV účast na této akci protagonistovi agentury EXANPRO plukovníkovi v záloze Jiřímu Wagnerovi. Oba jmenovaní tak obdrželi pozvání ze syrské strany a zúčastnili se všech aktivit v rámci mise WPC v Sýrii.

Pro analytickou agenturu EXANPRO byla tato pracovní návštěva Sýrie přímým zdrojem informací jak ze strany členů WPC či přidružených organizací, tak ze strany syrských činitelů. Navíc bylo možné přímo v terénu zhodnotit situaci v Damašku a jeho přilehlém okolí. Všechny tyto získané informace jsou podpůrnou položkou pro hodnocení situace v Sýrii, celkové situace v blízkovýchodním regionu a vztahu Sýrie s ostatními zeměmi.

V několika veřejně přístupných produktech přineseme čtenářům exkluzivní shrnutí z vystoupení syrských představitelů a zástupců WPC a obsah příspěvků asociace VPV ve spolupráci s agenturou EXANPRO. V samostatném dokumentu pro registrované čtenáře následně zhodnotíme situaci v Damašku a jeho okolí. Na závěr této tematiky poskytneme předplatitelům vlastní hodnocení významu WPC, rozbor a hodnocení vystoupení zmíněných zástupců WPC a syrských představitelů, a dále analytický rozbor situace v Sýrii ve vztahu k Blízkému východu a několika dalším zemím – především k Ruské federaci a USA.   

Jednotlivé produkty k uvedené tematice jsou rozděleny následovně:

  • Mítink a vystoupení zástupce generálního tajemníka strany Baas – Strana arabské socialistické obrody (Hilal al-Hilal) – viz produkt 11091
  • Mítink a vystoupení ministra zahraničních věcí a záležitostí vystěhovalců (Walid Muallem) – viz produkt 11090 
  • Mítink a vystoupení předsedy Lidového shromáždění Syrské arabské republiky (Hammouda Sabbagh)
  • Mítink a vystoupení syrského prezidenta Bašára al-Asada (Bashar al-Assad) – viz produkt 11088
  • Výběr toho nejzajímavějšího z projevů zástupců WPC
  • Příspěvky asociace Vojáci proti válce ve spolupráci s agenturou EXANPRO
  • Hodnocení situace v syrském hlavním městě Damašku a jeho okolí
  • Hodnocení významu WPC, rozbor a hodnocení vystoupení zástupců WPC a syrských představitelů
  • Analytický rozbor situace v Sýrii ve vztahu k Blízkému východu a klíčovým zemím v regionu a ve světě

Publikované zpravodajské produkty související s problematikou Sýrie:


Zpravodajský produkt 11085
Souhrnné uvedení události
© 2018 Agentura EXANPRO
1. říjen 2018

Souhrnné hodnocení a doporučení (11084)

Produkt jako druhý díl přímo navazuje na problematiku započatou v dokumentu 11083, který představuje první díl rozebírané tematiky.

V současné době Andrej Babiš vystupuje proti přijímání syrských nezletilých a mladistvých osob, avšak neumí zaujmout rozhodné stanovisko. To potvrdil tím, když se setkal s europoslankyní Šojdrovou, což byla zbytečná ztráta času a ukázka povrchnosti obou politiků, kteří vlastně o ničem podstatném nejednali a jen se vzájemně přesvědčovali o svých osobních názorech. Takto premiér Babiš „maká“, jak se sám neustále chlubí používaje přesně tento výraz. Europoslankyně mu nebyla schopna během schůzky vysvětlit, proč takto koná a jak by to vlastně chtěla v rámci právního systému a mezinárodních dohod provést. Pouze se opírala o to, že se jedná o humanitární gesto a že bychom v tom měli následovat Francii a Británii, které již několik dětí přijaly. To je hodně podivné a chabé zdůvodnění dělat něco jenom jako gesto a jenom proto, že tak činí i jiné země – konání ve smyslu: když oni, tak my taky.

Pokud by Babiš skutečně bojoval za správné věci, tak by europoslankyni Šojdrové před přijetím položil nejdříve několik otázek. První otázka se měla týkat toho, zda europoslankyně konzultovala svou iniciativu se syrskými úřady a jaké stanovisko od nich obdržela. Syrské zákony totiž neumožňují adopci do zahraničí, a tak není podstatné, kolik českých rodin se přihlásilo k přijetí syrských dětí, byť by to mělo být na dočasnou dobu.

Druhou otázkou se měl zeptat, proč si europoslankyně myslí, že Česká republika je tou správnou zemí pro přijetí syrských dětí. K tomu měl svou otázku rozšířit na dotaz, jestli Michaela Šojdrová vůbec zjišťovala možnosti vhodnějších zemí s islámskou komunitou.

Další otázka měla směřovat k tomu, proč v situaci, kdy syrské úřady obnovují svou zemi, chce poslankyně Evropského parlamentu přebírat syrské děti z Řecka místo toho, aby vyvolala v EU podporu Sýrie v rekonstrukci její infrastruktury a pomoc s navrácením Syřanů zpět do jejich země. Tato opodstatněná aktivita by musela být pochopitelně spojena se zrušením nesmyslných protisyrských sankcí.

Na závěr by se měl premiér Babiš zeptat, kde bere paní poslankyně přesvědčení o tom, že nějaké syrské děti ve věku od 12 do 17 let budou chtít žít v České republice (byť jen dočasně) a dodržovat české zákony a určitá pravidla. A dále, zda počítá s tím, že mnozí z nich by z ČR utekly do jiných pro ně výhodnějších zemí (taková je zkušenost s cizími dětmi bez dospělého doprovodu zadrženými v ČR v minulých letech).

Těch otázek by mohla být celá řada, ale pokud nedokáže europoslankyně Šojdrová uspokojivě odpovědět alespoň na ty výše zmíněné, není důvod k tomu, aby předseda vlády marnil čas schůzkou s ní a debatou o ničem. V této situaci a nepřipravenosti paní poslankyně není totiž o čem jednat. Předseda české vlády by neměl přijímat někoho jenom proto, že dotyčný či dotyčná má nějaké přání a ještě k tomu bez podloženého veřejného prospěchu. Přání máme všichni, ale jen malé množství z nich je zpracováno do formy veřejně prospěšné realizace a jen málo z nich není spojeno primárně s vlastním osobním prospěchem (finanční nebo politický zisk, sláva a obdiv spojené s kariérou apod.).

Pokud není o čem jednat, je potom zvláštní, že hnutí ANO i přesto podpořilo zařazení bodu o syrských „sirotcích“ do jednání Poslanecké sněmovny. Zde se opět ukazuje, jak hnutí ANO manévruje. Ani tohle přece není to „makání“, o němž mluví. Jenže představitelé hnutí ANO se bojí o své politické body, a tak se zabývají raději vším, aniž by to přineslo jakýkoli užitek.

Čeští politici a Česká republika mají ještě jednu negativní zkušenost s migranty z Blízkého východu. A to se dokonce jednalo o irácké křesťany, kteří by mohli mít blíže k české populaci. Česká vláda zahájila v roce 2016 na popud Nadačního fondu Generace 21 (NFG 21) program přemísťování iráckých křesťanů do ČR. Celkem mělo být podle plánu přemístěno 153 Iráčanů, avšak po příjezdu více než 60 z nich nastaly problémy. Skupina 25 Iráčanů se svévolně rozhodla pro život v Německu, kam se také neoprávněně vydala. Německé úřady hodlaly tyto Iráčany vrátit do ČR, ale údajně tam měli získat azyl. Jiná skupinka osmi Iráčanů se rozhodla pro návrat do své domoviny. Po těchto nepříjemnostech se vláda rozhodla program ukončit, aniž by do ČR stihlo dorazit všech 153 plánovaných iráckých křesťanů. Zhruba 30 Iráčanů v ČR zůstalo.

Program s iráckými křesťany byl neúspěchem, jenž měl být zároveň ponaučením pro české politiky, jak příště postupovat či nepostupovat v této problematice. Náhle se ale jedná o 50 blíže neurčených nezletilých a mladistvých osobách ze Sýrie, a to způsobem, který naznačuje, že se čeští politici vůbec nepoučili. Přitom nezletilí a mladiství jsou mnohem rizikovější kategorií ohledně proměnlivějšího chování, jež může vyústit v protiprávní skutky. Islámská mládež přestěhovaná do evropských zemí podléhá mnohem snadněji vnějším negativním vlivům, a to převážně těm vlivům spojeným s islámským podtextem (navádění k působení proti jinověrcům a jejich kultuře, rekrutace pro boj za islámskou věc v zahraničních zemích, podíl na nezákonných aktivitách ve prospěch různých islámských skupin a komunit apod.). Evropané nebudou nikdy těmi, kteří by řídili a kontrolovali život a vývoj muslimů v Evropě včetně islámské mládeže. Takovou iluzi nemohou mít ani rodiny pěstounů vychovávající děti z islámských zemí.

Své selhání odhalila také Bezpečnostní informační služba* (BIS), která už v roce 2015 v rámci třech vládních projektů prověřovala 250 osob ze Sýrie, Iráku a Libanonu. Tímto se vedení BIS chlubilo ve své výroční zprávě za rok 2015, čímž chtělo české veřejnosti ukázat, co všechno příslušníci BIS vykonávají. Jenomže o několik stránek dál se ve stejné zprávě pracovníci BIS rozepisují o tom, jak je nemožné migranty ze zemí ozbrojených konfliktů prověřit (viz produkt 12014 Prvotní hodnocení výroční zprávy BIS za rok 2015). Jak ale potom BIS tyto cizince prověřila a jaký závěr české vládě předala?

Tady se nabízí pouze jeden závěr, a to: nelze prověřit = nelze přijmout. Avšak je známo, že osoby z Blízkého východu byly do ČR přijímány. Pak vzniká otázka, jaký smysl tedy mělo bezpečnostní prověřování ze strany BIS. Fungování BIS není v tomto případě v pořádku. Stejně tak není v pořádku vztah mezi českou vládou a BIS, potažmo českými zpravodajskými službami. Tento vztah vychází ze znalostí české vlády, jak a k čemu využívat vlastní zpravodajské služby* a jakým způsobem je úkolovat a koordinovat jejich činnost. Avšak Andrej Babiš odhalil, že vláda ani on sám takovými znalostmi neoplývají, když ve své knize „O čem sním, když náhodou spím“ nechtěně v několika poznámkách jasně zviditelnil, že neví, kdo řídí české zpravodajské služby (viz produkt 12032).   

Falešné vyzdvihování důležitosti přijetí syrských dětí je pouhé zakrývání vlastní viny v podpoře destabilizace Blízkého východu, přičemž přijímání osob z islámských zemí není řešením problému, ale naopak jeho šířením, s čímž se pojí také zvyšování napětí ve společnosti.

Stejně tak zástupci občanských iniciativ, kteří premiéru Babišovi představili svůj plán na dočasnou mezinárodní ochranu pro 50 syrských dětí, by se měli nejprve zabývat stejnými otázkami, jaké byly předloženy výše v souvislosti s iniciativou europoslankyně Šojdrové. Teprve po nalezení dostatečně pravdivých odpovědí se mohou zabývat nějakou mezinárodní ochranou a její realizací. Více by se ale občanské iniciativy měly zaměřit na popsané příčiny a méně na následky (viz první díl diskutované problematiky).   

V problematice migrace je těžké požadovat po těch politicích, kteří kvůli údajnému odstrašení ruské hrozby posílají vojenské jednotky do Pobaltí, aby spravedlivě, a tedy i v rámci právních norem zúčastněných zemí řešili jednoduchým a přesto účinným způsobem problém nezaopatřených syrských dětí. Politici, kteří místo udržování mezinárodního míru eskalují napětí, a to nejen v Pobaltí (týká se též izraelsko-palestinského konfliktu a otázky statusu Jeruzaléma), nebudou mít nikdy spravedlivý zájem na řešení problému osamocených dětí. V jejich přístupu je jen pokrytecký postoj a snaha po získání voličů a falešného obdivu od představitelů evropských zemí. Těmto politikům jsou přednější politické funkce a kariéra než spravedlnost a mezinárodní mír.

Mnoho českých politiků se samo přihlásilo do role tzv. podřízených „uklízečů“, kdy se podílejí na uklízení následků po agresivní politice Západu, a to nejen ve vztahu k Sýrii. V tomto smyslu se snaží zlegalizovat nelegální migraci a uvalovat nesmyslné a nespravedlivé sankce na oponenty americké zahraniční politiky. Naproti tomu sankce za několikanásobné porušení mezinárodního práva a zločiny proti lidskosti, jichž se za posledních 20 let dopustily Spojené státy a jejich spojenci proti obyvatelům Srbska, Iráku, Afghánistánu, Jemenu, Libye atd., nejsou ze zbabělosti evropskými zeměmi vůbec diskutovány, natož aby byly řádně a po právu realizovány. A tak podřízené členské země EU a NATO pouze „uklízejí“ následky, avšak o příčinách se neodvažují hovořit, aby si nerozhněvaly své mocné pány (oficiálně spojence), kterým přisluhují v jejich politice a přikyvují jim na všechno, co po nich tyto mocnosti požadují včetně realizace a vedení vojenských misí v zahraničí. Opravdová politická kuráž ve jménu spravedlnosti a národní odpovědnosti se zcela vytratila.


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11084
Souhrnné hodnocení a doporučení
© 2018 Agentura EXANPRO