Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
20. květen 2016

Krátká analytická reakce (11011)

Případ posloupného anonymního ohlášení bomb na více místech v České republice, který se odehrál 10. května 2016, v sobě nese podezřelé okolnosti a vykazuje znaky, které mohou souviset s blízkou budoucností, potažmo s plánovanými politickými aktivitami a turistickou sezónou.

Případ je primárně zajímavý tím, že série anonymních ohlášení se vztahovala k šesti městům v pěti různých krajích České republiky (včetně Prahy jako samostatného kraje), což je český „precedent" v této oblasti. Konkrétními cíli anonymních telefonátů se stalo deset objektů, které se dohromady skládaly z 26 budov.  Celá událost od prvního telefonátu přes vyklizení a uzavření ohrožených budov až po dopadení pachatele (volajícího anonyma) trvala zhruba sedm hodin.

Z analýzy složené události však vyplývá několik podezřelých okolností, které se promítají do budoucího času a souvisejí s bezpečnostními hrozbami pro občany ČR, ale také s hrozbami, jež směřují na politické činitele země. Analýzu a hodnocení bezpečnostních hrozeb a rizik musíme provádět vždy co nejkritičtěji a uvažovat tak všechny rysy a sebemenší příznaky možného ohrožení. V kritické analýze a hodnocení této události shledáváme počátek události jiné neboli události připravované (počátek více událostí). Celou událost z 10. května tak musíme hodnotit jako součást přípravné fáze něčeho jiného. Příslušná podrobná analýza (případová studie) diskutovaného případu včetně hodnocení je předmětem produktu 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)". Analytický závěr události je zahrnut ve zpravodajském produktu 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku".   

Celou záležitost zvýrazňuje podivný přístup pracovníků České televize a především redaktorů jejího zpravodajského kanálu, o jehož webové podobě tvrdí, že je nejdůvěryhodnějším zpravodajským webem v ČR. Česká televize přes celý zmíněný den o celé události vůbec neinformovala, a to ani na spodní liště obrazovky. Pouze a teprve až v hlavních zprávách vysílaných pravidelně v 19.00 hod. se objevila velmi stručná a k tomu ještě navíc zvláštně skrytá informace. Tato informace nebyla totiž informací samostatnou, ale vloženou do reportáže o bezpečnostních opatřeních v ČR, která se skládala z několika příspěvků a týkala se především návštěvy premiéra a ministra vnitra na pražském letišti a centrálním dispečinku dopravního podniku hlavního města Prahy. Zajímavé je, že obě události, tedy návštěva neboli kontrola bezpečnostních opatření v letecké a městské hromadné dopravě ústavními činiteli (premiérem a ministrem vnitra) a série anonymních telefonátů včetně reakcí na ně, probíhaly ve stejnou dobu.

V přístupu České televize není důležité, že „bombové telefonáty“ byly falešné a že se nic tragického neudálo, ale to, že neinformovala o hlavním dění v České republice, k němuž bezesporu patřilo významné omezení činnosti krajských a městských úřadů a také omezení v dopravě v různých městech několika krajů.

Možné souvislosti a důvody počínání pracovníků České televize jsou rovněž součástí analýzy exponované události - viz produkt 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)".

Zpravodajské produkty s bezpečnostní tematikou:


Zpravodajský produkt 11011
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
11. květen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11010)

Ukrajina byla v posledních deseti letech velmi pečlivě diskutována v západních kruzích. Několikrát bylo zdůrazňováno, že se jedná o zemi, která je pro Ruskou federaci jakousi pomyslnou červenou linií, jejímž překročením se spustí určitá ruská reakce. Na druhou stranu Ukrajina představovala významný cíl USA v soupeření s Ruskem, a to hned z několika hledisek (dále v textu). Jedno z nich se od roku 2011 vztahovalo k situaci v Sýrii, tedy prostoru, o který Spojené státy s Ruskou federací od té doby soupeří.1

Syrské hledisko hodnotíme jako klíčové, neboť rozhodlo o urychlení dalšího postupu směrem k Ukrajině. Evropská unie zahájila v roce 2012 konkrétní aktivity spojené s asociační dohodou, přičemž oslovila zemi, kterou by si za běžné situace a ve spojení s proklamovanými unijními hodnotami zařadila na spodní příčku přijatelných zemí. Avšak ani vysoká míra korupce, ani nestabilní politické vedení neodradilo vedoucí politiky EU od jednání s Ukrajinou. Zástupci EU nedokázali zdůvodnit ekonomický přínos svého počínání a nedokázali ani odhadnout dopady na bezpečnostní situaci. EU tak nehrála vlastní roli ve prospěch Evropy, ale ochotně sehrála roli, která jí byla přidělena v zájmu jiného cíle.2

2. květen 2016
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11009)

Vývoj ve světě nebyl nikdy jen samovolnou a přirozenou záležitostí, ale velkou měrou také dílem vlivných a mocných skupin a jednotlivců (vůdců), jež se snažili vyvolávat a usměrňovat průběh událostí ve svůj prospěch. Takové jsou dějiny především Evropy, Asie a později i Ameriky. A takový je vývoj i dnes. Lidé jsou za vším, ale někteří z nich chtějí být nad vším. Vliv lidského faktoru v podobě vlád mocností a vlivových uskupení, které jen stěží podléhají kontrolnímu mechanismu, nelze odstranit, ale ani ignorovat.

Chceme-li analyzovat a hodnotit vývoj v Evropě, musíme brát v úvahu světové mocnosti a záměry jejich zahraniční politiky. Nemůžeme tak činit jen jednosměrným pohledem na Východ, který je reprezentován zejména Ruskou federací. Jsme součástí Evropy, a proto se nemůžeme dívat na svět jako Američané, kteří vycházejí z odlišných a sobě vlastních předpokladů. Vlády evropských zemí tak nemohou rutinně přebírat stanoviska a záměry Spojených států, ale musí je nejprve konfrontovat s vlastními národními zájmy a bezpečnostní politikou.

Pokud rozebíráme úmysly Ruské federace, měli bychom se stejnou měrou zabývat i záměry Spojených států. Avšak přístup evropských politiků je zcela opačný a podřízený americkým zájmům ve světě jako těm jediným správným, přičemž máme již mnoho příkladů, které dokazují pravý opak. V tomto smyslu se Evropská unie a evropské země chovají jako politický nástroj USA bez ohledu na možné dopady americké politiky na situaci ve vlastních zemích a celkově v Evropě, především pak na situaci bezpečnostní. Část evropských politiků upřednostňuje cizí zájmy, přičemž předpokládá vlastní politický zisk. Důležitou úlohu by v této situaci měli sehrávat politici východoevropských zemí, kteří již jednu nadvládu zažili a kteří by měli o to více vystupovat ve prospěch nezávislé a bezpečné Evropy a odmítat nebezpečnou zahraniční politiku jakékoli země.

Současné dění ve světě ovlivní vývoj bezpečnostní situace v Evropě mnohem více, než tomu bylo v 80. a 90. letech minulého století. 

25. duben 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11008)

Migrační vlna, která se vzedmula až čtyři roky po rozpoutání ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě, v sobě nese prvky organizované politické aktivity. Samotný organizovaný zločin v ní hraje podřízenou roli a je jen aktivovaným nástrojem pro naplnění politického záměru. Vyplývá to ze zpravodajské analýzy příslušné situace a z hodnocení zahraniční a bezpečnostní politiky vlád nejen evropských zemí.

Migrační vlna vzešla ze situace, která byla několik let neměnná, což poukazuje na jiný původ s odlišnými impulsy. Existují poznatky o informační kampani a finanční podpoře ve prospěch migrace včetně „finanční refundace“ této podpory Evropskou unií. Naproti těmto promigračním aktivitám je podezřelé (anebo to naopak do sebe logicky zapadá), že vlády evropských zemí (až na menší výjimky) v čele s vedením Evropské unie nepodnikly žádné adekvátní opatření a zcela opačně zahájily promyšlenou hru na zdrženou v podobě migračních kvót. Nečinnost v neprospěch evropských zemí působí jako dohodnuté naplňování geopolitických plánů cizí velmoci, pro kterou EU prostřednictvím vedoucích politiků pracuje, jako by byla tzv. „krycí organizací“* („krycí firmou"*).1

Migrace není samostatný fenomén, ale souvisí se záměrnými změnami evropských poměrů, které vycházejí z toho, že Evropa vystupuje jako významný geopolitický prostor ve vzájemném soupeření Spojených států a Ruské federace.

18. duben 2016
Předplatitelé

Specifická analýza s hodnocením (11007)

Zvláštní útvar nazývaný Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) nevznikl spontánní cestou. Události na turecko-syrské hranici zaznamenané v říjnu 2012 vykazují znaky podpory jeho vzniku i následné udržování jeho existence a militantní činnosti. Avšak na podzim roku 2012 to již byly fyzické aktivity v terénu ve prospěch vzniku této islamistické skupiny, což znamená, že fáze plánování a přípravy se musela uskutečnit dříve. Podle provázanosti pozdějších událostí a analýzy dostupných informací byly do dění ohledně vzniku „Islámského státu“ zapojeny čtyři zahraniční země, které plánování této utajované a zastřené operace1 započaly v souvislosti se stažením amerických sil z Iráku, jež bylo dokončeno v prosinci 2011.