Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
18. duben 2016
Předplatitelé

Specifická analýza s hodnocením (11007)

Zvláštní útvar nazývaný Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) nevznikl spontánní cestou. Události na turecko-syrské hranici zaznamenané v říjnu 2012 vykazují znaky podpory jeho vzniku i následné udržování jeho existence a militantní činnosti. Avšak na podzim roku 2012 to již byly fyzické aktivity v terénu ve prospěch vzniku této islamistické skupiny, což znamená, že fáze plánování a přípravy se musela uskutečnit dříve. Podle provázanosti pozdějších událostí a analýzy dostupných informací byly do dění ohledně vzniku „Islámského státu“ zapojeny čtyři zahraniční země, které plánování této utajované a zastřené operace1 započaly v souvislosti se stažením amerických sil z Iráku, jež bylo dokončeno v prosinci 2011. 

16. duben 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a předpověď (11006)

Snaha o zavedení povinných vojenských odvodů byla ospravedlňována vytvořením trvalé databáze osob schopných potenciální vojenské služby. Každý rok měli k odvodům přicházet mladí muži a ženy, kteří by v daném roce dosáhli věku 18 let. Odvodní komise by údajně prověřila jejich fyzické a duševní zdraví a vojenskopolitické vedení by podle všeho a tak, jak to celé vysvětlovali jeho zástupci, získávalo stále větší přehled o tom, kolik lidí by v případě potřeby mohlo být povoláno do vojenské služby. Takové zdůvodnění však postrádá smysl hned z několika aspektů, čímž se zviditelňuje snaha skrýt pravý cíl celé kampaně spojené s vojenskými odvody. 

13. duben 2016
Registrovaní

Specifické hodnocení (11005)

Přesun vojenské jednotky USA přes území ČR (jaro 2015) měl podle všech prohlášení ukázat mobilitu amerických sil a zvýšit jejich akceschopnost. Avšak činnost, kterou američtí vojáci předvedli, není možné nazvat organizovaným taktickým nácvikem zásad přesunu a už vůbec nelze hovořit o plnění časových norem přesunu. Železniční přeprava by v tomto případě byla „mobilnější“ a dobu přesunu by zkrátila přibližně o polovinu včetně nakládky a vykládky. Celá vojenská činnost se tak snížila jen na zkušenost v přesunu po veřejných komunikacích. Je ale nutné objektivně doplnit, že vojáci USA vojenské cíle neplnili úmyslně, protože skutečné cíle přesunu byly čistě politické.1 Proč tedy čeští politici a vojenští funkcionáři prezentovali tuto aktivitu jako ryze vojenskou? Znali skutečné cíle přesunu a záměrně mátli veřejnost, anebo se vyjadřovali z neznalosti věci? Pravděpodobně od každého něco.

Americká vojenská aktivita byla dávána do souvislosti především s ruskou angažovaností na Ukrajině a tedy nutností procvičit vojenský přesun přes část Evropy. Avšak takový přesun, jaký byl proveden, nelze propagovat jako vojenskou připravenost a už vůbec nelze takto soupeřit s ruskými ozbrojenými silami. 

11. duben 2016
Předplatitelé

Specifické hodnocení (11004)

Přesun americké vojenské jednotky přes české území (jaro 2015) byl z vojenského hlediska jen pohodlným a rozvláčným výletem a v žádném případě nebyla tato činnost podřízena nácviku taktických zásad přesunu a už vůbec ne plnění časových norem. Čeští politici a vojenští hodnostáři, kteří tento přesun podpořili a propagovali v médiích, tak veřejnosti předkládali nepravdivá zdůvodnění. Pokud ale nebyly plněny cíle vojenské (rozuměj výcvikové), vyvstávají do popředí cíle politické.

5. duben 2016
Předplatitelé

Souhrnná analýza (11003)

Počátek nového tisíciletí byl také počátkem nových vojenských tažení ve světě. Prvním prostorem vojenských operací se stal Afghánistán (říjen 2001). Zhruba rok a půl poté byly zahájeny operace v Iráku. Navzdory hlásání oficiálních cílů1 těchto dvou tažení bylo podle rozboru činnosti skutečným a hlavním cílem obou invazí izolovat a destabilizovat Írán jako významného spojence Ruské federace v tomto regionu.

Na konci 90. let Američané zdůrazňovali, že největší hrozbu pro USA představují Írán a Severní Korea. Írán tvoří významnou regionální mocnost na Blízkém (Středním) východě, která spadá do sféry ruského vlivu. Nejreálnější varianta působení proti Íránu je jeho izolace a destabilizace prostřednictvím okolních zemí. Změna režimu v Íránu ve prospěch USA by byla rozhodujícím obratem v poměru ruského a amerického vlivu v tomto regionu a Rusové by byli zatlačeni blíže ke svým hranicím. Severní Korea představuje jakýsi ochranný prostor Číny před proamerickou Jižní Koreou, ale především před americkou přítomností, která by se jinak posunula až k čínským hranicím.