Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Úvod do problematiky se zadáním analytické úlohy (11130)

Základní nastavení české národní politiky a české politické scény obsahuje vážné nedostatky. Tyto nedostatky jsou součástí české národní politiky po mnoho let, což ukazuje na pochybný přístup zákonodárců a členů vládního kabinetu, ale také prezidenta republiky. Všichni jmenovaní, kteří působili a působí v uvedených funkcích, totiž vůbec neusilovali a stále neusilují, anebo jen v malé míře o to, aby se tyto politické nedostatky odstranily.

Nedostatky v nastavení české národní politiky vycházejí už z našeho základního zákona, kterým je ústavní zákon č. 1/1993 Sb. neboli Ústava České republiky, jejíž původní znění z roku 1993 se postupem času a vzhledem k našemu začleňování do nadnárodních struktur [1] několikrát upravovalo. V celkovém pohledu může současný obsah Ústavy ČR působit jako text suverénní země, avšak při bližším zkoumání zjistíme, že se zde skrývají dvojsmysly, které na jedné straně suverenitu České republiky zdůrazňují, ale vzápětí ji omezují. Omezení státní suverenity České republiky bylo ukázkově předvedeno vládou Andreje Babiše při zavádění opatření v souvislosti se šířením nového koronaviru SARS-CoV-2, a to i přesto, že se tato záležitost týkala národní bezpečnosti*, čímž se jednalo o výhradní záležitost a odpovědnost vlády ČR.

Kromě nedostatků v nastavení národní politiky obsahuje Ústava ČR také nedostatky v nastavení samotné české politické scény. Jedná se například o prolínání moci zákonodárné s mocí výkonnou, přičemž by tyto dvě moci měly být na sobě zcela nezávislé. Některým politikům tak Ústava umožňuje, aby v jednom volebním či funkčním období skládali dva sliby na národní úrovni. Ústava také umožňuje, aby se člen vládního kabinetu doslova „vykašlal“ na jednání vlády a sám za sebe podal návrh zákona přímo do Poslanecké sněmovny.

Ústava je v některých, ale o to důležitějších záležitostech psána nelogicky dvojsmyslně čili nejednoznačně, a ještě k tomu vzhledem k našemu začlenění do „nadnárodních“ organizací značně podřízeně. Ústava ČR tímto způsobem vrcholným politikům poskytuje prostor pro politické manévrování, nebo je dokonce k politickému manévrování nabádá. Politici se tak při tomto manévrování mohou vždy hájit, že konají v jakémsi souladu s ukotvením v mezinárodních organizacích, z čehož podle nich a podle Ústavy pro nás vyplývají jakési závazky. Ve skutečnosti je toto ukotvení jen zdánlivé a především nerovnocenné, přičemž hlavní vlivové organizace nemají charakter mezinárodní, nýbrž nadnárodní (vysvětlení na konci dokumentu pod čarou). Ohledně údajných závazků je problém v tom, že Ústava zmiňuje i takové závazky, které neexistují.

Vyjma rozporných bodů obsažených v Ústavě České republiky je zde také problém v tom, že vrcholní politici některé body Ústavy nectí a ve svém jednání nepostupují podle nich, ba naopak podporují věci, které jsou v přímém protikladu s obsahem Ústavy.

Ústava ČR, která by měla být kvalifikovaným dokumentem, navíc v souvislosti s vojenskými operacemi používá termín, jenž je nepřesným a neodborným termínem. Tím se význam textu posouvá do zavádějící roviny.

ANALYTICKÁ ÚLOHA S ÚČASTÍ ČTENÁŘŮ

Text Ústavy ČR není obsáhlý, což umožňuje jeho rozbor bez zdlouhavého studia jednotlivých ustanovení. Ve spojitosti s textem Ústavy předkládáme osm otázek, které jsou zadáním analytické úlohy, na jejímž řešení se mohou podílet všichni čtenáři. Úspěšné vyřešení určitého počtu otázek znamená získání volného přístupu k veškerému obsahu na stránkách EXANPRO pro příslušné časové období:

  • Kdo správně vyřeší (odpoví) alespoň dvě otázky, získá zdarma přístup na stránky EXANPRO po dobu jednoho měsíce.
  • Kdo správně vyřeší (odpoví) čtyři otázky, získá zdarma přístup na stránky EXANPRO po dobu tří měsíců.
  • Kdo správně vyřeší (odpoví) šest a více otázek, získá zdarma přístup na stránky EXANPRO po dobu jednoho roku.

Své odpovědi posílejte volnou formou na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 30. dubna 2020.

Poznámka: Pokud bude správné řešení otázek vypracováno aktuálním předplatitelem stránek EXANPRO, bude přístup zdarma pro příslušné období poskytnut po skončení předplaceného období. 

Některé otázky jsou jednoduššího a taktéž vzájemně podobného charakteru, jiné mohou vypadat jako složité, ale všeobecně se jedná o porozumění textu Ústavy a několika praktických souvislostí.

OTÁZKY

  • 1) Které dva body Ústavy jsou v rozporu, co se týče svrchovanosti (suverenity) České republiky?
    • Upřesnění: Který bod svrchovanost republiky zdůrazňuje a který ji naopak omezuje?
  • 2) Jaký příklad v omezení státní suverenity vystoupil na povrch ve spojení se zaváděním vládních opatření proti šíření nového koronaviru SARS-CoV-2?
    • Upřesnění: Jsou známy nejméně dva příklady. Jako odpověď uveďte alespoň jeden příklad.
  • 3) V jakém smyslu se prolíná moc zákonodárná s mocí výkonnou?
  • 4) Jaké dva sliby může podle Ústavy skládat jeden vrcholný politik v jednom funkčním období?
  • 5) V jakém případě se může člen vlády doslova „vykašlat“ na jednání vlády a sám za sebe podat návrh zákona přímo do Poslanecké sněmovny?
  • 6) Jaký závazek uvedený v Ústavě ve skutečnosti neexistuje?
    • Upřesnění: V Ústavě se o závazku hovoří obecně v množném čísle.
  • 7) Který bod Ústavy vrcholní politici nectí a jednají v protikladu s jeho obsahem?
    • Upřesnění: V souvislosti s tímto bodem existuje více příkladů vztažených na naše „spojenectví“ se západními mocnostmi.
  • 8) Jaký nepřesný a neodborný termín je zakomponován v Ústavě v souvislosti s vojenskými operacemi?
    • Upřesnění: Postačí uvést onen termín bez vysvětlování, proč je nepřesný.

Odpovědi na všechny otázky včetně jejich zdůvodnění jsou uvedeny v produktu 31016


[1] Nadnárodní struktury je preferovaný termín před termínem mezinárodní struktury, neboť mezinárodní organizace jednají z pozice rovnocenného zastoupení národních států, a nikoli z pozice větších a mocnějších členů s větším počtem hlasů, kterými mohou kdykoli přehlasovat jiné národy a přinutit je k nechtěné politice. To už není situace, jež by se mohla nazvat rovnocenným jednáním mezi zeměmi, ale naopak jednáním, které je rozhodováno na úrovni mocnějších a větších zemí. Takovéto organizace si osvojují režim, kterým chtějí v rozhodování stát nad menšími zeměmi a určovat jim směr jejich politiky (jedná se o snahu vybudovat něco nadnárodního, co stojí především nad menšími národy). Žádný stát by neměl být nucen jednat tak, jak nechce, a měl by mít možnost tento nátlak bez následků odmítnout.

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11130
Úvod do problematiky se zadáním analytické úlohy
© 2020 Agentura EXANPRO