Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení a předpověď (11121)

Úspěšný atentát* [1] na významného íránského činitele a velitele sil zvláštního určení Kuds* [2] generálmajora Kásima Sulejmáního provedený 3. ledna 2020 (krátce po jedné hodině ranní místního času) bezpilotními letouny Reaper potvrdil zoufalou situaci Spojených států amerických, kterým se na Blízkém východě nedaří pokročit v prosazování jejich plánu pro 21. století. Už takřka 17 let (počítáno od invaze do Iráku v březnu 2003) trvá americké snažení v tomto regionu, avšak bez kýžených výsledků (viz například produkt 11077 Američané ztrácejí Sýrii, a proto musejí konat aneb Proč schválení ambasády v Jeruzalémě, vyvolání incidentu v Dúmá a vypovězení jaderné dohody s Íránem z července 2018).

Američané se ale svých cílů nehodlají vzdát a jsou rozhodnuti pokračovat ve svém úsilí i vojenské přítomnosti v Iráku. V plánu není žádný odchod, ale trvalé setrvání. V rámci politické situace a vojenských možností se bude pouze manévrovat s počtem a druhy nasazených sil. Američané na konci roku 2011 opustili Irák jenom proto, jelikož věděli, že se na jeho území vrátí po rozpoutání jimi podporovaného konfliktu v Sýrii (tam ozbrojený konflikt vznikl ještě ve stejném roce 2011, což byl také plán USA – blíže viz např. produkt 11038Vina syrského prezidenta Bašára Asada dosahuje sotva 15 procent).

Politici, novináři a různí komentátoři stále diskutují nad tím, zda byl Sulejmání teroristou tak, jak ho označují představitelé USA, a zda bylo jeho zabitím porušeno mezinárodní právo. Někdo tvrdí, že byl nesporným teroristou a že USA měly právo ho eliminovat*. Jiní zase říkají, že je to diskutabilní a že není možné takto postupovat proti činiteli zahraniční země. V pokračujícím produktu sice odpovíme, jak to s tím označením „terorista“ ze strany Spojených států skutečně bylo, ale tohle není tak podstatné jako to, komu tímto Američané hodlali vyslat zřetelný signál a s jakým obsahem. Můžeme nastínit, že se nejedná pouze o představitele Íránu, nýbrž o několik dalších zemí. V navazujícím dokumentu tuto záležitost objasníme.

Navíc řešit, zda Spojené státy americké porušily, anebo neporušily mezinárodní právo, je za situace, kdy je mezinárodní právo od pádu Sovětského svazu (1991) ze strany USA opakovaně a beztrestně porušováno, bezvýznamnou položkou. Lidé musí pochopit, že v rámci boje o hegemonii ve světě a tím o sféru vlivu a kontroly žádné mezinárodní právo neexistuje. Američané už přece tolikrát prohlásili, že si vyhrazují právo na jednostranné akce bez ohledu na Radu bezpečnosti OSN. Beztrestné porušování mezinárodního práva a jednostranné akce budou pokračovat, neb USA mají už pouhých 10 až 20 let na to, aby si svou vedoucí mocenskou úlohu ve světě udržely a upevnily. Mezinárodní právo je v tomto soupeření ve světě již minulostí, avšak důležitější je vědět proč Spojené státy takto konají, čeho tím chtějí dosáhnout a co všechno tím mohou způsobit.

Poznámka: Ohledně porušování mezinárodního práva se jedná především o případy spojené s bývalou Jugoslávií, Afghánistánem, Irákem, Sýrií a Libyí. Zejména v Sýrii je mezinárodní právo porušováno ve více různých případech a trvale: neoprávněné raketové údery USA proti syrským cílům v letech 2017 a 2018 s falešným ospravedlňováním (viz produkt 13018 a produkt 13038) a dlouhodobá neoprávněná přítomnost amerických ozbrojených sil na území Sýrie.

Útok na íránského činitele byl proveden ve třetí zemi, kterou byl Irák. Někdo usmrcení Sulejmáního hodnotí jako dokonalou akci, jenže ona nebyla zas tak dokonalá jako zrádná, přičemž irácká vláda byla tímto aktem hned dvakrát ponížena (vysvětlení v následujícím produktu).

Americký prezident Donald Trump označil útok na generála Sulejmáního za akt sebeobrany z důvodu bezprostředního ohrožení* amerických objektů. K tomu bez bližšího upřesnění uvedl, že Sulejmání plánoval útoky proti čtyřem americkým velvyslanectvím. Jedná se však jen o dodatečnou oficiální záminku. Ve skutečnosti se o žádné bezprostřední ohrožení ambasád nejednalo. Jeden z důvodů eliminace* Sulejmáního lze nalézt v produktu 11114 Ruští šachisté zvolili tah Tureckem do syrského pohraničí (2/2) (proč se nemohlo jednat o bezprostřední ohrožení amerických objektů je ozřejmeno v navazujícím produktu).

Poznámka: Termín „bezprostřední ohrožení“ je v některých případech používán pro alibistické ospravedlnění tzv. vojenských preventivních úderů, kdy pro stav bezprostředního ohrožení existuje jen politické tvrzení bez možnosti nebo vůle tento stav zpětně prokázat (více k termínu viz ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze). Pokrytecké a alibistické používání termínu českými politiky a bezpečnostními pracovníky v souvislosti s terorismem je popsáno a odborně vysvětleno v produktu 42002 Zvláštní hodnocení teroristické hrozby pro Českou republiku.

Počátek, kdy bylo uvažováno o přidání generála Sulejmáního na americký seznam cílů (Target List) se táhne více let zpátky, a dokonce mnohem dále za v médiích zmiňovaný rok 2017. Tato záležitost se postupně vyvíjela, což podporuje závěr, že íránský generál nebyl pro USA ani tak bezprostřední hrozbou jako hrozbou trvalou, a to pro jejich zahraniční politiku na Blízkém východě. V pokračujícím dokumentu objasníme tento vývoj s osobou Sulejmáního jako cíle USA a vysvětlíme, jak je to se seznamem cílů.

Pokud pomineme klamné odůvodnění vztažené na bezprostřední ohrožení, tak je zde zajímavé načasování celé operace na eliminaci íránského hodnostáře. Proč se tak stalo první týden v lednu 2020? Toto načasování mělo dva důvody, přičemž je zde také souvislost a znak podřízenosti „americkým jestřábům“ [3], kteří jsou hlavními hybateli americké silové a expanzivní politiky (bližší vysvětlení je obsahem navazujícího produktu).

Ve sdělovacích prostředcích se objevovalo tvrzení, že si členové Kongresu stěžovali na to, že neobdrželi od prezidenta oznámení o akci proti Sulejmánímu s předstihem. Jenže není pravdou, že by o operaci bezpilotních letounů nebyl zpraven nikdo z Kongresu. Už jenom proto, že je Trump v podřízenosti „amerických jestřábů“, tak o této záležitosti vědělo několik kongresmanů.

V navazujícím produktu 11122 jsou podrobněji vysvětleny všechny zmíněné body.


[1] Provedenou akci nazýváme atentátem, neboť motiv byl vyhodnocen jako politický a jen z malé části jako bezpečnostní. USA navíc nejsou s Íránem ve válečném stavu, proto nelze hovořit ani o legitimní vojenské operaci proti cizímu vojenskému představiteli v době válečného klání.

[2] Íránské ozbrojené síly Kuds (v anglickém přepisu jako „Quds“ nebo také „Quds Force“ – ozbrojená složka Kuds) jsou samostatnou složkou Sboru islámských revolučních gard (SIRG, v anglickém přepisu jako „Islamic Revolutionary Guard Corps“ se zkratkou IRGC). Jejich hlavním zaměřením jsou speciální operace* a všeobecná zpravodajská činnost* zaměřená na zahraniční zpravodajství* včetně speciálního průzkumu* (který je součástí speciálních operací v rámci zpravodajských operací*). Síly Kuds tak působí jako speciální síly* a zároveň jako vojenská zpravodajská organizace*. Jejich prostor hlavního působení je mimo území vlastního státu. Jednotky Kuds jsou tak odpovědné za takzvané extrateritoriální operace*, jinými slovy zahraniční operace s cílem hájit a prosazovat zájmy Íránu: především se jedná o snižování vnějšího ohrožení* namířeného proti Íránu a posilování postavení vlastního státu v regionu a potažmo ve světě. Více o silách Kuds viz ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze pod termínem „Síly zvláštního určení Kuds“.

[3] Jestřáb je označení pro osoby zpravidla z politické scény USA a obecně pro vlivné osobnosti, které prosazují silová řešení v zahraniční politice. Jedná se o zastánce a podporovatele intervenční zahraniční politiky. Jako přívlastek ke slovu jestřábi používáme se vztahem k USA slovo „američtí“, protože nelze v tomto smyslu mluvit jen o republikánech. Stále více jestřábů se objevuje také v řadách demokratů (k těm známějším patří např. Joe Biden, Hillary Clintonová, Madelaine Albrightová, Samantha Powerová, Susan Riceová, Barack Obama a další). Mezi jestřáby rovněž patří některé vlivné osobnosti, které nejsou ani v republikánské, ani v demokratické straně. Proto souhrnný název „američtí jestřábi“. Pro větší srozumitelnost se termín jestřábi rozšiřuje na sousloví váleční jestřábi* (američtí váleční jestřábi, britští váleční jestřábi apod.).   

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11121
Souhrnné hodnocení a předpověď
© 2020 Agentura EXANPRO