Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Krátká analytická reakce – úvodní souhrnné hodnocení a předpověď (11120)

Před zveřejněním analytického produktu k atentátu na významného íránského činitele generálmajora Kásima Sulejmáního považujeme za důležité shrnout a znovu připomenout významné skutečnosti ve vývoji bezpečnostní situace ve světě, kterou na stránkách EXANPRO analyzujeme, hodnotíme a předpovídáme od jara 2016 (doba vzniku analytického webu EXANPRO).

Úspěšný atentát [1] na íránského generála Sulejmáního je jen dílčí epizodou v širším ovlivňovaném vývoji, kde mezi sebou soupeří Západ s Východem, potažmo dvě hlavní mocnosti jako vůdčí země těchto dvou uskupení, jimiž jsou USA a Ruská federace.

Studená válka nikdy neskončila! Studená válka trvá dál a rokem 2014 vstoupila do své třetí fáze, která se vyvíjí velmi konfrontačně, a to za výrazného přispění evropských zemí včetně České republiky. Proč studená válka nemohla nikdy skončit a proč hovoříme o její třetí fázi je vysvětleno v navazujícím dokumentu. Problematice se rovněž věnuje stále aktuální výchozí dokument 11001 Studená válka nikdy neskončila z března 2016.

Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán (název „Íránská islámská republika“ je nesprávný překlad [2]) jsou antagonistické už 42 let (od počátku roku 1979), tedy od doby, kdy se v Íránu uskutečnila islámská revoluce a kdy USA ztratily nad Íránem svůj vliv neboli ztratily část ze své sféry vlivu*. Nověji se z pohledu USA v rámci projektu (plánu) pro 21. století jedná o sféru politické a vojenské kontroly, což je vyšší úroveň v ovládání daného geografického prostoru než mít „pouze“ určitý vliv, který nemá vždy takový účinek, jaký Američané požadují.

Od doby, kdy Američané ztratili Írán, neustále usilují o jeho znovuzískání (plánují aktivity proti Íránu, brojí proti němu apod.). A to byl právě jeden z důvodů, proč Spojené státy zahájily vojenskou misi v Afghánistánu a posléze také v Iráku. Írán totiž leží mezi uvedenými zeměmi, jak ukazuje obrázek (obrázek byl převzat a upraven z téměř čtyři roky starého, ale stále aktuálního produktu 11003 – viz odkaz níže). Cílem bylo Írán postupně izolovat, což se později rozšířilo i na snahu blokovat íránské aktivity v Perském a Ománském zálivu. Podrobněji americké aktivity v Afghánistánu a Iráku ve spojení s Íránem analyzuje produkt 11003 Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací z dubna 2016.

V současném roce 2020 již uplyne druhá dekáda v úsilí Spojených států postupně naplnit svůj novodobý projekt zahraniční politiky určený pro současné století. Závažným problémem pro Američany však je, že po „dlouhých“ 20 letech nedokončili ani jeden bod ze svého plánu – několik bodů sice zahájili, ale ani u jednoho z nich se jim nepodařilo dovršit požadovaného konečného stavu (desired endstate). Určitou výjimkou může být Kosovo, kde své akce Američané zahájili ještě na sklonku 20. století, ale kde se nyní projevují „obtěžující“ slabiny.

Zde můžeme zopakovat upravená a doplněná slova uvedená v květnu 2019 (produkt 11103) související s identifikací* skutečných bezpečnostních hrozeb* pro mezinárodní mír. Následující text je zároveň stručnou předpovědí pro vývoj bezpečnostní situace: 

         

  

  

Nebudou-li v nejbližší době správně identifikovány a úspěšně řešeny skutečné hrozby pro mezinárodní mír v Evropě, budou přehlížené a nebezpečné aktivity postupně kulminovat až do svého vrcholného bodu, který by podle zpravodajského odhadu (intelligence estimate) měly dosáhnout nejpozději v roce 2030. Pro ty, kteří jsou v rámci historie České republiky (Československa) fascinováni osmičkovými lety, můžeme termín posunout na rok 2028.

Vrcholným bodem míníme takový stav, kdy bude významně narušeno bezpečné prostředí a/nebo mezinárodní mír v Evropě. Nejedná se o žádné věštění z křišťálové koule, ale o reálný vývoj zapříčiněný těžkostmi v prosazování plánu USA pro 21. století a nerozvážným a nápomocným přístupem především vlád členských zemí Evropské unie. Realizace plánu se v jeho jednotlivých bodech stále více zpožďuje, což americkou expanzivní frakci nutí vyvíjet stále větší tlak v klíčových geografických prostorech (viz klíčový prostor*).

Podrobné objasnění reálných hrozeb je součástí Konceptu Bezpečnostní politiky a strategie ČR, kde se jimi konkrétně zabývá Článek 4.

     
 

Ve volně navazujícím produktu s problematikou amerického projektu pro 21. století rozebereme americko-íránské vztahy se zapojením Izraele, dále proč nemohla skončit studená válka, doplníme zbylé důvody pro zahájení vojenské mise v Afghánistánu a Iráku, nastíníme stav, jaký Američané hodlali ve světě dosáhnout do roku 2020, vysvětlíme důležitost Iráku v soupeření o sféru vlivu mezi USA a Ruskem a v neposlední řadě objasníme, proč jsou aktivity USA nezodpovědné pro bezpečnost v Evropě.


[1] Jakákoli vojenská akce je považována za úspěšnou, pokud se potvrdí splnění jejího cíle. Po vojenském úderu se obvykle provádí vyhodnocení jeho účinku na cílový objekt nebo subjekt. V tomto případě nevíme, zda se Američanům podařilo potvrdit smrt generála Sulejmáního, respektive propojit jeho osobu s tělesnými ostatky z místa činu, případně alespoň doložit, že skutečně nastoupil do vozidla, které bylo zasaženo. Američané při potvrzování úspěšného zásahu mohli vycházet jen z reakcí íránské strany. Na druhou stranu si nemyslíme, že by Íránci dokázali smrt svého vojenského hodnostáře předstírat.

[2] Představitelé Íránu svůj název do anglického jazyka překládají jako „Islamic Republic of Iran“, přičemž zdůrazňují podstatné jméno „Írán“, které často na cedulích svých oficiálních budov, jakými jsou například zastupitelské úřady v zahraničí, píší většími písmeny než zbylá dvě slova. Pokud název změníme na „Íránská islámská republika“, tak to znamená, že jsme důraz položili na slovo republika a ze slova „Írán“ jsme vytvořili pouhé přídavné jméno, které jako přívlastek blíže určuje podstatné jméno „republika“. Pokud by Íránci skutečně hodlali v oficiálním názvu své země používat přídavné jméno „Íránská“, tak by svůj název do angličtiny přeložili jako „Iranian Islamic Republic“, a nikoli tak, jak je uvedeno výše. (Stejný problém je u Afghánistánu, jehož oficiální název se do češtiny překládá nevhodně jako „Afghánská islámská republika“ namísto „Islámská republika Afghánistán“.)

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11120
KAR – úvodní souhrnné hodnocení a předpověď
© 2020 Agentura EXANPRO