Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Krátká analytická reakce s předpovědí (11108)

Od konce května 2019 trvá aféra s (ne)odvoláním ministra kultury Antonína Staňka a jeho zamýšleným nahrazením místopředsedou ČSSD Michalem Šmardou. Ministr Staněk svůj odchod oznámil v polovině května a posléze podal demisi. Sám uvedl, že jeho odchod není dobrovolný a že ho k odchodu vybídlo vedení ČSSD v čele s Janem Hamáčkem. Předseda ČSSD a vicepremiér Hamáček k tomu ale naopak uvedl, že Staněk respektoval jejich společnou dohodu a že odchází z vlastní vůle.

Už tímto začátkem se odkryly podivné politické intriky. ČSSD nepodržela svého ministra, i když rozkryl údajnou korupci ve státních institucích spadajících pod Ministerstvo kultury a odvolal ředitele příslušných institucí. Jednalo se o tyto instituce: Národní galerie Praha a Muzeum umění Olomouc.

Celá aféra obnažila celou řadu věcí, k nimž přednostně patří slabé stránky zapojených politiků, a to především Jana Hamáčka a Andreje Babiše. Výraz „obnažila“ ale není přesný. Přesnějším vyjádřením je, že aféra slabé stránky obou politiků potvrdila. Oba politici se již v minulosti negativně projevili. Avšak hlavním ukazatelem nerozhodného a zákulisního jednání je chování premiéra Andreje Babiše, který už podruhé nečestně manévruje mezi dvěma póly, a to prezidentem Milošem Zemanem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, jenž zastává funkci ministra vnitra a zároveň funkci prvního vicepremiéra české vlády. První Babišovo pochybení se týkalo nečestného manévrování a skrývání faktů v případě jmenování či nejmenování Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničních věcí. Jako by Babiš kvůli zachování své moci opakovaně zapomínal, co je správné a jak by měl jako premiér konat, a to ať už ve vztahu ke všem podřízeným ministrům i koaličním partnerům, nebo ve vztahu k prezidentovi České republiky, anebo dokonce ve vztahu k novinářům, které opakovaně a úmyslně klame. Přitom neustále opakuje, jak chce bojovat proti korupci a jak mu leží na srdci prosperita země.

Ve výše popsaném hodnocení premiéra Babiše to však neznamená, že by ze současných parlamentních politických stran a hnutí mohl vzejít někdo lepší než Andrej Babiš. Tento stav dobře popisuje produkt 11089 Žalostná a podřízená česká politická scéna aneb Všichni politici na národní úrovni jsou Babišové.

Avšak ponechme nyní stranou Babiše i Hamáčka a podívejme se v této aféře blíže na jednání prezidenta Miloše Zemana. V této aféře se jaksi pozapomnělo na jeden výrazný a skrývaný argument, podle kterého prezident jedná. Prezident Zeman byl jistě spokojen, když ministr Staněk v dubnu 2019 odvolal ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, kterého opakovaně odmítal ze své prezidentské funkce jmenovat profesorem. Jenže protahování odvolání Staňka z funkce se stalo spíše prostředkem pro hru na zdrženou kvůli jmenování nového ministra kultury Michala Šmardy. Miloš Zeman se zde opět projevil jako ten, který nezapomíná na ty, kteří se v minulosti postavili proti němu.

Podrobněji k hodnocení činnosti prezidenta a k důvodu jeho nelibosti k osobě Michala Šmardy viz následující zpravodajské produkty:

Podívejme se nyní blíže, co se ze strany prezidenta Zemana nejpravděpodobněji skrývá za hrou s odvoláním ministra Staňka a jeho nahrazením místopředsedou ČSSD Michalem Šmardou.

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.